| pitunie | 
 |
(3.5.2024 11:59:38)
Dobrý den,
nevím do jaké diskuze s tímto tématem, omlouvám se pokud bude trochu mimo zdejší témata.
Psala jsem někdy dříve o tom, jak moc se bojím o děti. A ano, jsem přecitlivělá nebo možná vysoce citlivá ale také mám intuici a v lidech se moc nemýlím. V našem domě s městskými byty se pohybuje pár nových nájemníků. Někteří na černo pronajímají své byty ale to je jejich věc. Tento pán, kterého registruji asi měsíc je prostě divný. Vizuálně vypadá jak, když ho zrovna pustili z vězení, chováním zvláštní, již měl na dveřích cedulku ať dodržuje noční klid. Jenže nedávno jsem šla ráno se psem a z bytu jsme slyšela ženský pláč, výkřiky au a divné zvuky. Bylo mi tu noc špatně od žaludku a tak jsem šla se psem dřív ale byla jsem nevyspalá a necítila jsem se dobře. Nešlo mi 100 procentně identifikovat, že se jedná skutečně o onen byt i když s největší pravděpodobností ano. Neudělala jsem nic, protože jsme si nebyla jistá. Ale bojím se o děti ještě víc. Mám holky. Chtěla jsem po muži aby alespoň zprovoznil mladší dceři hodinky s alarmem ale od té chvíle máme doma hádky. Manžel si myslí, že jsem blázen, prý se s nim zdravil ve dveřích, tak co? Já vím, že by člověk nesměl děti pustit nikam...ježe na tomhle chlapovi není něco v pořádku a já to nedokážu líp popsat. A nevím jak holky zabezpečit lépe než hodinkami s GPS a alarmem. Pořád si myslím, že zvýšená a někdy až přehnaná opatření jsou lepší než ta zanedbaná. A chápu, že manžel už tomu díky mé povaze přistupuje chladně. A já nevím co dělat, protože mám pocit, že se zblázním a mladší dceru ze školy vyzvedávat nemohu.
|
| Despi | 
|
(3.5.2024 12:16:39)
Jak přesně se projevuje to, že se v lidech nemýlíš? Už jsi odhalila od pohledu nějakého zločince? 
Pokud jde jen o tohohle konkrétního pana, já navrhuji nechat okouknout pána někým nezávislým. Kamarádkou, znamými, popř. Zkus sehnat nějakého detektiva. Treba ti o něm něco zjistí.
Jinak navrhuji terapii. Vsichni máme starost o dítě, ale tohle už není běžný pristup asi. Mám podobně naladěnou příbuznou. A bohužel její dcera se naučila být stejně bojácná a vsechno pitvá. Nic nehodi za hlavu. Vsechno rozebere na mikrosoučástky a vrtá se v tom dokud z toho ona i ostatní nešílí. Je to peklo pro vsechny její kamarady a blízké. A teď už to mají doma 2x.
My ti tady stejně nerekneme, jestli je pán prevít. Ale možná ti tu nekdo pomůže s nastavením hodinek. Jestli ti to pomuze a chceš manžela obejít.
|
| Jerry G. |
|
(3.5.2024 13:10:12)
To neni obchazeni manzela, kdyz ji to prijde tak dulezite, proc ty hodinky nenastavi sama. 
Jaky je soused ti nikdo nerekne. Jak uz ti bylo receno bylo by dobre zacit resit uzkosti terapii..
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(3.5.2024 12:30:00)
Kde to bydlíš? Město v ČR?
Pouč dcery ať nikam s nikým nechodí. Na ulici se na ně nejspíš nevrhne.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(3.5.2024 13:48:33)
na ulici ne, ale třeba na společné chodbě nebo ve výtahu bych v klidu taky asi nebyla
hodinky by mohli zprovoznit starší kluci, třeba má někdo z kolegů v práci někoho, kdo by to zvládl, pokud si netroufáš - taky bych chtěla, aby to bylo správně a nechala bych to jiným
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(3.5.2024 14:32:53)
Takovou věc většinou udělá někdo, kdo divně nevypadá.
|
|
|
|
| Čumča. | 
|
(3.5.2024 13:41:59)
měla jsem období s podobnými úzkostmi, tak vím, že i ty neopodstatněné mohou být dost silné, posměchu netřeba
s tím chlapem bych navázala nějakou běžnou komunikaci a sledovala jeho chování, zbavuje mě strachu, když se odhodlám své obavě čelit
ty hodinky bych zprovoznila s někým, kdo to umí, na youtube by se mohl nacházet tutorial
pokud by se zvuky z tohoto bytu opakovaly, nahrála bych jejich zvukovou stopu
moje dcera chodí na sebeobranu, byl to jediný kroužek, na který musely moje děti povinně chodit, byli jsme nekompromisní
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.5.2024 13:49:21)
já bych se možná paní sousedky zeptala, pokud by se to opakovalo
|
| babi_ | 
|
(3.5.2024 14:09:27)
Získala jsem dojem, že soused bydlí sám, tedy že žena (ad zvuky patrně sex?) tam byla nějaká, které není možné se zeptat či ji zachraňovat...
|
|
|
| Despi |
|
(3.5.2024 14:37:36)
Máš pravdu Čumčo. Asi jsem byla nemístná.
Ale tak jako ona nepozná co mají v domě za chlapa, stejně tak já nepoznám jestli to zbytečně přehání nebo má uzkosti. Už jsme jí myslím v minulosti radili terapie. Každopádně i kdyby to byla jen povaha a ne uzkosti, je to peklo. A nejen pro tu dotyčnou.
Jak jsem psala, znam z blizka a chlapi co to dávají s takovými protejsky maji u nás svatozář. Ti si projdou peklem už na zemi.
|
| Čumča. |
|
(3.5.2024 14:49:44)
však se nic neděje, dnes jsme tu prostě takové srdnaté
i medvědovi bychom s klidem čelily
|
| Dari79 |
|
(3.5.2024 17:20:12)
Já teda mám taky strach o dítě, byť ho statečně potlačuju...
Ale fakt se víc bojím, že onemocní nebo ho srazí auto nebo že ho po cestě ze školy napadnou nějací vrstevníci... A taky, že v rámci puberty přestane myslet a v rámci takového toho pubertálního předvádění se někam vlezou, budou skákat a já nevím co... Nebo později, že budou z diskotéky jezdit ožralí a tak.
Že bych zkoumala lidi z okolí, zda někdo není potenciální únosce, vrah nebo zneužívač, to fakt nedělám.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(4.5.2024 10:17:23)
"Já teda mám taky strach o dítě, byť ho statečně potlačuju..."
To má asi každý rodič, jen se to nesmí zvrhnout v přehnanou úzkost, která brání zdravému fungování rodiče i dítěte.
|
|
|
|
|
| Jerry G. |
|
(4.5.2024 9:27:51)
Cumco,
To neni o tom, ze by se ji nekdo vysmival. Nejvic trpi ten, ktery se boji, ale okoli to taky neni jednoduche.
|
| Čumča. |
|
(4.5.2024 11:11:43)
Jerry, máš pravdu, ale ten, kdo trpí úzkostí/depresí, je na tom přeci jen o něco hůř než jeho okolí (pro něj je to pochopitelně taky zátěž)
|
| Jerry G. |
|
(4.5.2024 11:39:30)
Cumco,
Jenze okoli ma zase svoje strachy a problemy, na ktere uz neni prostor a energie, protoze se do nekonecna resi …"ze mamince se zda soused divnej".. Tak se maminka zacne chranit, uz se nedovi, ze dite nekdo sikanuje nebo manzel ma problemy v praci..
Je nevim, jestli to tak u Pitunie je. Jeji reakce mi neprijde zdrava podle toho co popisuje. Uzkosti se prenaseji na deti. Pokud ji na jeji rodine fakt zalezi tak by to mela resit..
|
| Čumča. |
|
(4.5.2024 12:54:53)
Jerry, pitunie ví, že je přestrašená, nepopírá to
v těch reakcích, co tu zazněly, přeskakujete fázi toho strachu (a práci s úzkostí) rovnou k vyřešené situaci (např. mít prostor pro manželovy problémy v práci, výchova dětí k neustrašenému chování)
zadání pitunie ale bylo "můj strach ze souseda"
máte ve svém C,D,E,F naprostou pravdu a určitě to myslíte dobře, ale pitunie svou práci se strachem A,B jen tak nepřeskočí - naopak to může působit vyčítavě a ještě ji to ubíjet (myslím naznačování, že se kvůli vlastním úzkostem nevěnuje případným dětským a manželovým starostem)
Opravdu jste nikdy nezažily ne/opodstatněnou obavu ze člověka ve svém okolí? Tohle chtěla pitunie sdílet, přijde mi
|
| Jerry G. |
|
(4.5.2024 14:30:08)
Cumco,
mas pravdu, ja to fakt nemyslim zle. Taky mam/mela jsem nejvetsi strach o deti a fakt mi nejvic pomohlo si uvedomit, ze je proti vsemu neuchranim a nemam jejich jednani a jednani nikoho jineho pod kontrolou. Muj strach je neprijemny nejen pro mne, ale i pro vsechny okolo..
Ona popisuje, ze soused divne vypada a jednou slysela divne zvuku. Diky tomu ma takovy strach, az je ji spatne a premysli o vyzvedavani dcery ze skoly.
Ja nevim jestli ma cenu ji tu rikat nejake racionani duvody..
Taky to neni jeji prvni diskuse. Podle mne by to mela resit s odbornikem.
|
| Čumča. |
|
(5.5.2024 17:33:26)
"fakt mi nejvic pomohlo si uvedomit, ze je proti vsemu neuchranim a nemam jejich jednani a jednani nikoho jineho pod kontrolou"
Jerry, ustrašený člověk si tohle uvědomit neumí, strašně rád by, ale ty obavy ho vždycky přečíslí... Zprovoznění těch hodinek je dobrý nápad, pokud to strach umírní
Nick pitunie mi něco říká, ale vůbec nevím, k jakému staršímu příběhu ho přiradit, na tohle nemám paměť
|
|
|
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(3.5.2024 14:47:45)
zkus doma manželovi "náhodou" pustit tento rozhovor, byl docela zajímavý - podle statistiky oběti případného napadení dost často uvádějí "ten kolega mi byl vždy něčím nepříjemný, soused ve mně budil divný pocit atd." Jedna z jeho rad byla: věřit svému instinktu
https://www.dvtv.cz/videos/typicke-znasilneni-je-pripad-feri-ne-cizi-chlap-v-parku-sex-je-jen-nastroj-to-hlavni-je-pocit-moci-rika-houdek
|
| Muumi |
|
(3.5.2024 17:57:50)
Teda, Čumčo, teď jsi zakladatelku asi zrovna neuklidnila:).
|
|
|
| Dari79 |
|
(3.5.2024 17:17:00)
Nevím, kolik je mladší dceři, jak píšeš, ale pokud chodí ze školy sama, tak asi by stejně něco měla mít, ne?
Jestli mobil nebo hodinky, to mi přijde na stejno, obojí může "únosce" stejně snadno sundat (sebrat) a zahodit (vypnout, rozbít). To už spíš, když by ses takto bála, se dělají takové malé lokátory, které jsou třeba i na klíče, do peněženky a tak... Mohla by to mít v aktovce nebo v kapse bundy...
Proč to musíš řešit s manželem? Normálně bych to šla koupit a požádala tu obsluhu, aby mi to zprovoznili... Nevidím v tom problém.
Mládě mělo taky hodinky, než dostal mobil, pak už to nemělo smysl. Nikdy se neztratil, takže v pohodě, ale používal je třeba i na školní výlety, poslal mi z nich třeba zprávu, že už sedí ve vlaku a že přijedou v x.y na nádraží a tak. S mužem jsem nikdy neprobírala, jestli je to potřeba nebo ne, prostě jsem je koupila, podle návodu spárovala se svým telefonem i s mužovým telefonem (číslo 1 byla maminka, číslo 2 táta) a bylo. Můj muž by to asi taky ke štěstí nepotřeboval, mě to přišlo jako rozumné - stát se může kdykoli cokoli - může ztratit peníze, zapomenout klíče...
Já teda naopak opakovaně varovala dítě i před "nepodezřelými" lidmi - oni fakt "zlí lidi" na pohled většinou jako zlí nevypadají... to je právě to úskalí... Pokud žiješ v nějakém větším městě a dítě chodí samo do školy/ze školy, stejně ji musíš vzdělat o tom, jak se chovat... Jenom bych k tomu přidala obecné varování, že nebezpeční mohou být i lidé ve vlastním domě, lidé známí od vidění atd. (Ono obecně nejvíc dětem ubližují lidé z blízkého okolí, úplně cizí násilníci či únosci jsou relativně vzácní).
Jinak - žijeme v bezpečné zemi a pokud nežiješ v nějaké šílené lokalitě, tak asi není důvod dítě děsit. Standardně bezpečnostně upozornit - nechodit s nikým cizím nikam, s cizími nemluvit, nic si od nich nebrat, nechodit se k cizím dívat na koťátka,štěňátka, ..., nejezdit s cizími, kteří tvrdí, že "mamince se něco stalo a já tě za nimi odvezu", nebo že "maminka mě posílá, abych tě vyzvedl a odvezl domů". Nepomáhat lidem, kteří tě o pomoc poprosí, protože dospělý člověk má primárně o pomoc žádat jiného dospělého člověka a ne malé dítě. A hlavně - jakmile kdokoli řekne - bude to naše tajemství, okamžitě klusat říct to mamince...
A prostě pořád si být vědom toho, že mnohem větší je riziko, že tvému dítěti ublíží někdo z jeho rodiny/blízkých osob, nebo že se stane účastníkem dopravní nehody nebo že onemocní nějakou vážnou nemocí či se mu stane úraz, nebo že ho internetu narazí na nějakýho úchyla, než že by mu fyzicky ublížil "cizí divný člověk". To jsou věci fakt jen velmi velmi okrajové.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(4.5.2024 10:14:05)
"Divný" člověk, který třeba i žije všelijak nestandardně, třeba se i dopouští v životě špatností, nemusí mít zaměr ublížit zrovna tvému dítěti.
Ale chápu pocit obav a nejistoty. Hodinky s GPS klidně pořiď, manžela z toho přece můžeš vynechat, pokud ti to přijde důležité a jemu je to lhostejné.
Děti veď ke zdravé ostražitosti, ale nepěstuj v nich zbytečnou paniku z běžného samostatného pohybu mezi lidmi. Pro osobní bezpečnost je vhodné spíš sebevědomí a duchapřítomnost než ustrašenost.
|
|
| pitunie |
|
(7.5.2024 8:30:58)
Já moc děkuji za všechny příspěvky. Něco jsem vypátrala ale moc toho není, v tom bytě má bydlet stará paní, co se po 2 letech vrátila z domova pro seniory? Sousedka z druhé strany říkala, že si myslí, že to je dělník, co v tom bytě pracuje ale je jí také divné, že má klíče od všeho a tu paní tam viděla jen jednou...v každém případě souhlasím, že pokud mne můj strach paralyzuje, není to dobré pro mne ani mé děti. Co se týká toho člověka, nejde o to jak vypadá ale o pocit, intuici nebo jak to napsat, prostě to, co lidé vyzařují. Nemyslím tedy vzhled jako takový. A bohužel nechci svoje děti strašit ale dcera má ze všeho srandu, když jí říkám nějaká bezpečnostní pravidla, připadá mi, že mne ani neposlouchá. Hodinky nosit nechce(je jí 11 let, druhé 19, ta má alespoň pepřák)...A já to mám tak, že někdy racionálně zvládám a ten strach udržuji v přijatelné formě asi jako každý rodič ale někdy mne to přepadne a je to zlé. Ale v tomto případě, mám prostě špatný pocit z toho všeho...
|
| Ropucha + 2 |
|
(7.5.2024 10:03:10)
Pitunie, děti zdánlivě neposlouchají, obracejí oči v sloup a mají z rodičů legraci, ale jsem přesvědčená, že zásady bezpečnosti se jim ukládají v paměti a řídí se jimi.
Děti od určitého věku neuhlídáš, budou studovat, cestovat po světě, bavit se, budou se pohybovat po velkých městech i odlehlých končinách, budou přespávat všude možně, potkají X "divných sousedů"... a v drtivé většině se nikomu nic nestane.
Musíš věřit, moc jiného nezbývá, a pravidla klidně melduj dokola. Já jsem zrovna dceři předváděla, jak zaujímat bezpečnou pozici na perónu metra, i když je jí už přes dvacet, příležitost k projevení rodičovské starostlivosti si nenechám ujít, i když jsem možná legrační 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.5.2024 10:15:28)
Co to znamená zaujímat bezpečnou pozici na perónu metra? Jak jsem stará a jezdím metrem 50 let jsem o tom neslyšela:-?
|
| Koníček mořský | 
|
(7.5.2024 10:27:15)
No tak ono zatím ještě nebylo v módě strkat do lidí na ulici a v metru. Takže nebylo třeba zaujímat bezpečné pozice.
Myslím, že spoustu nebezpečí prostě přibylo. No, i když....
...u nás v bytovce bydlel chlap, který mlátil svou matku, potom zabil nějakého hodného faráře, skončil ve vězení a pak jsem ho potkala v psychiatrické léčebně. Já tam teda byla jenom na obhlídce. Jiný soused zase pravidelně onanoval ve sklepě, neustále pocákaná dlažba na chodbě.
Dětem jsem nic hlídacího neinstalovala (ani nebylo co) a ani se o ně přehnaně nestrachovala.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.5.2024 10:34:35)
Jako aby mě nikdo nemohl shodit do kolejiště? Tak to mě teda fakt ještě nenapadlo.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(7.5.2024 10:34:44)
Inko, jednoduše, stojíš s krytými zády, aby se ti nikdo nehrabal v batohu a aby tě nikdo nesrazil snadno do kolejiště, ať už úmyslně nebo omylem.
Pražanovi cestujícímu metrem denně to možná zní paranoidně až pošahaně, ale já jsem venkovská matka. A v Praze tedy na to také až tak nemyslím, tam se, možná iracionálně, cítím jaksi v bezpečí domova, ale v cizím metru propadám ostražitosti.
|
| babi_ |
|
(7.5.2024 15:27:32)
Batoh na zádech v hromadné dopravě vůbec.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.5.2024 15:32:34)
Tak to jo, to mě vůbec nenapadlo. Jezdím jenom pražským.
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.5.2024 10:50:15)
Inko, chápu, že doma člověk takhle nemusí přemýšlet. Mně to za mlada asi také nepřišlo na mysl. Ale v souvislosti s dětmi, které se začínají samostatně pohybovat po světě, mě napadají všechna možná hypotetická nebezpečí. Vyskytne se magor s nožem, rozřízne batoh, semele se strkanice, srazí člověka pod vlak... a podobně.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.5.2024 15:32:34)
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(7.5.2024 15:38:12)
"děti zdánlivě neposlouchají, obracejí oči v sloup a mají z rodičů legraci, ale jsem přesvědčená, že zásady bezpečnosti se jim ukládají v paměti a řídí se jimi."
ano, u dcery to až tak neplatí, ale u syna stoprocentně - už xkrát jsem si prošla bezmocným pocitem, že mě má akorát za prudičku, která mele blbiny - ale po čase vyšlo najevo, že minimálně z části moje rady aplikoval do svého života
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.5.2024 10:58:51)
Čumčo, já jsem pevně přesvědčená, že to tak funguje, že člověk má rady rodičů uložené v hlavě, byť si to ani neuvědomuje, a mnohé aplikuje třeba i s velkým časovým odstupem. Mně se spousta věcí vynořuje i po desítkách let, tatínek říkával, babička říkávala... Je to tam a vlastní životní zkušenost mi potvrzuje, že to říkávali velmi pravdivě a je dobré se toho držet.
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(7.5.2024 10:03:27)
Hele, já mám to dítě jenom jedno a jak (i jemu) vždycky říkám - nemohu si dovolit žádné ztráty...
Samozřejmě, že dítěti nepřeříkávám každé ráno všechna bezpečnostní pravidla, ale spoustu jich slyšel od dětství, pak větší část opakovaně, když začal chodit sám ze školy (do školy ho pořád vozím), postupně je upravuji odpovídající věku.
A hlavně reaguji na konkrétní situace - čili - pokud je na internetu článek, že 12ti letého chlapce zabila branka, tam mu to ukážu a připomenu, že se na brance fakt nehoupeme...
Nebo dávají film, že dívku unesl únosce tak, že jí tvrdil, že je policista, ať jde s ním a ona šla... - tak to "nenápadně" pustím ze záznamu, když je v místnosti a při té příležitosti připomenu, že "zlí lidé" si obvykle vymyslí právě něco, co je věrohodné nebo co obecně vzbuzuje důvěru. Že "zlý člověk" neřekne - já jsem zlý člověk a chci ti ublížit, ale právě naopak - "mám malá štěňátka, chceš se na ně jít podívat?" nebo "maminka mě pro tebe posílá, nejde jí nastartovat auto, chce, abych tě za ní přivezl" nebo "já jsem policista, máme tady za rohem zásah a potřebujeme, aby jsi šla ....".
A samozřejmě že časem z toho má pubertální srandu, tak si z toho děláme pubertální srandu společně a rozvíjíme to, co všechno by třeba mohl říct atd. I to je vzdělávání v oblasti bezpečnosti...
A stejně tuhle přinesl z cesty ze školy jakousi láhev čehosi a sám dokonce řekl, že tohle dostal od nějakých cizích kluků tam v parku... Tak jsem mu ji zabavila, vylila, znovu vysvětlila, že od cizích lidí si nic nebereme, udělala přednášku...
Ony ty děti, i když se tváří pubertálně dospěle, tak si to aspoň trochu zapamatují i tak. A třeba jim to někdy pomůže...
Co s tím strachem, to nevím. Holt se s ním musíš naučit žít a pokud ti to opravdu nejde, tak fakt se jít o tom někam poradit. Hlavní motivací by mělo být, že není dobré ty strachy na ty děti přenášet. Opatrnost a rozum ano, ustrašenost ne.
|
|
|
| Vážný2 |
|
(17.5.2024 21:06:44)
Máme vedle sousedy, ožralky, občas on jede autem, ona občas skončí jak dlouhá tak široká na chodbě a nákup vedle ní. Naštěstí nemají plynový sporák. Ale těch se v zásadě nebojíme, i když z bytu se ozývají různé věci. Někdy v noci tančí.
Občas se mne zeptal předseda SVJ, jestli nám nevadí. Vždycky tvrdím, že ne. Ono to má výhody. Pokud se třeba pohádáme (dost zřídka), tak to málokdo připíše nám. Pod náma je paní, která je naštěstí hluchá...
|
| Vážný2 |
|
(17.5.2024 21:08:38)
Ale jinak dcera měla spíš hrůzu z různých bezďáčů, ožralek a smažek na sídlišti od autobusu. To nám vždycky telefonovala, nosila si kasr atd.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)