| domenica | 
 |
(7.1.2026 14:22:14)
Jak jste se prosim s detmi pripravovali na vysnenou SS ? Dcera v 8 tride, dyslexie, dysgrafie, porucha pameti a stale dozvuky vyvojove dysfazie. Je PO2, ale chce jit na humanitni SS, aby pak mohla jit na pajdak - chce byt ucitelka na 1. stupni. Ale skola je pro ni strasny boj, ona se fakt snazi, ted vytahla i cermaty pro patou tridu z cestiny a mela par bodu (do 10), vse se uci nekolikrat, protoze diky poruse pameti to za chvili nevi. Kam se hlasily vase deti ? Bere to jako strasnou nespravedknost, se kterou se snazi bojovat, ma 2 starsi sourozence, oba na 8 letem gymplu, kterym jde skola temer sama. Ona chce byt taky uspesna a stoji ji to strasne usili a vysledky nejsou nijak valne ... tak resi ona i my, co dal a jak se dostat na SS pres cermaty ...
|
| Cimbur | 
|
(7.1.2026 15:24:45)
Já jsem se připravovala na 8G s holkou, která má dost velkou zrakovou vadu, poruchu čtení, psaní i pozornosti. Šlo to, byla dost motivovaná, zaplatila jsem i paní, která ji doučovala externě. Po večerech jsme procvičovali úlohy. Nevím, jak ale přistoupit k té poruše paměti, která to celé dost komplikuje. Neexistuje k tomu literatura? Nějaké mnemotechnické pomůcky k zapamatování různých pravidel a posloupností?
Přiznám se, že jsem dítěti tenktát koupila nějaké omega3 pro děti - počítala jsem spíše s placebo efektem na mentální výkonnost. Nebere Tvoje dítě i nějaký Ritalin nebo jinou medikaci, když má specifickou poruchu učení?
Jo - když dítko vyjevilo přání hlásit se na 8G, což bylo někdy koncem ledna, stihla jsem ještě rychle dojednat termín v poradně a dostali jsme papír k prodloužení času zkoušky, což také pomohlo. I ke klidu.
|
| TaJ | 
|
(8.1.2026 11:41:57)
Cimbur - dobrá připomínka, k té poruše paměti, s tím bojujeme dost u syna i teď ve druháku na tříletém oboru. On učivu v podstatě rozumí, chápe ho, ale špatně si to zapamatovává, pokud něco pořád dokola neopakuje, tak to za chvíli zapomene, někdy pomůže trochu připomenout, naťuknout a chytne se a někdy prostě ne. Na ZŠ s tím v podstatě problém neměl, ale tady je toho učiva a těch informací o dost víc a někdy už to drhne. Na jeden předmět má od léta pravidelně soukromé doučování, učitel je úžasný, trpělivý, dokáže to skvěle podat, ale i on se diví, že někdy si syn některé věci už sotva pamatuje, i když je opakovali několikrát. Vlastně by si potřeboval všechno učivo pořád dokola opakovat a připomínat (a nejen ten jeden předmět), jenže to by nedělal nic jiného a on je při učení celkem lehce unavitelný, takže takový zápřah prostě nedá.
|
| domenica |
|
(8.1.2026 14:30:32)
Ano, u nas v podstate totez, vse se uci stale znovu, vsechno uz Xkrat umela a za nejakou dobu to nevi ... boj s vetrnymi mlyny
|
| TaJ |
|
(8.1.2026 15:19:45)
Domenico, to zapomínání je docela problém, no... Protože on by potřeboval pořád průběžně opakovat už to probrané učivo a k tomu se dál a dál nabaluje nová látka a není to jen jeden předmět...takže ve finále by mohl sedět u učení veškerý mimoškolní čas a to samozřejmě nejde. Navíc, jak je snadno unavitelný, tak se to pak hned projeví na psychice a už takhle byl loni přechod ze ZŠ na novou školu psychicky velmi náročný, takže to musíme hlídat i z tohohle hlediska. I tady má z SPC nějaká podpůrná opatření, ale třeba u těch odborných předmětů to ne vždycky jde uplatnit. Takže máme už od loňska stabilně pána na doučování, který je schopný s ním pravidelně procházet všechny odborné předměty, plus matiku a fyziku, podle toho, co zrovna je potřeba nejvíc, nebo před písemkami. My s manželem mu s těmi technickými předměty bohužel moc neporadíme.
|
|
|
|
|
| Cimbur |
|
(7.1.2026 15:27:47)
Jinak jsem chtěla říct, že si myslím, že tihle lidi, kteří musí překonávat tvrdě překážky, tak můžou být naopak v budoucnosti velmi úspěšní. Nutí je to k vytrvalosti a taky vytvořit si systém. Samozřejmě nesmí být moc těch zážitků neúspěchu, to pak demotivuje. Je super, že ji podporuješ a pomáháš jí. Pokud má ještě více než rok k přípravě na zkoušky, jistě se toho dá hodně udělat.
|
|
| Monika |
|
(7.1.2026 15:42:39)
Domenico, neporadím, jak pomoct s přípravou, jenom možná trochu pro uklidnění - Cermat čeština není moc lehká ani pro tu 5. třídu, ono se prostě bere, že po 1. stupni už mají "probrané" skoro všechno. A pro ten výběr školy - ona je jedna věc, jak se tam přes příjímačky dostat a druhá potom, aby zvládla studium a maturitu a zároveň se udržela v rozumném psychickém stavu. Takže určitě hledat pro přihlášky na 2. a/nebo 3. místo i nějaké nematuritní obory, které by se jí líbily s tím, že doplnit si maturitu a třeba i VŠ (což je nezbytnost pro učitelku ZŠ a nevím, jak teď, ale "za nás" to nebylo žádné "zadarmo" studium) může i potom ... Mám známou, která měla také na ZŠ dost velké potíže (ale tehdy se "poruchy učení" v dnešním smyslu asi ještě vůbec neřešily), hlavně byla strašně pomalá, šla na učňák (s nic moc výsledky, bavila ji jen praxe), ale postupně si potom dodělala i maturitu (na "rodinné škole", to už asi dneska ani neexistuje?) a nakonec i komplet VŠ - speciální pedagogika.
|
| TaJ |
|
(7.1.2026 22:43:27)
Moniko, vidím to podobně, dostat se je jedna věc a udržet se pak na škole je věc jiná... Syn s VD měl předloni u přijímaček z češtiny 26 bodů, to by stačilo úplně s přehledem, ale pohořel na matematice, byť měl od podzimu každý týden kurz k přijímačkám, plus testy nanečisto. Jeho kamarád, též s VD, měl o pár bodů víc a na maturitní obor, kam chtěli oba, se dostal, ale s učením bojuje, na některé předměty má ještě mimo školu doučování apod. Syn měl na té samé škole ještě jako zálohu tříletý učební obor, takže se dostal tam, ve finále říkal, že je tady spokojený, mají fajn kolektiv, velmi vstřícné učitele a i tak syn loni v prváku trochu bojoval s některými předměty i tady na tom učebním oboru. Letos je to o dost lepší, už se do toho trochu dostal a i známky jsou úplně jinde, příští rok to bude třeba ještě lepší a pokud bude chtít, tak může pak po dokončení tříletého oboru nastoupit bez přijímaček do maturitního, stejně zaměřeného oboru. Ale to se prostě uvidí, zatím je v polovině. Já to měla podobně, na základce trojkařka, učení mě ani moc nebavilo, šla jsem nakonec na dvouletý učební obor, tam jsme měli fajn partu ve třídě a i učení mě tam najednou nějak začalo bavit, takže jsem byla nakonec mezi několika nejlepšími ve třídě a s vyznamenáním. A potom jsem si sama dala přihlášku na večerní obchodku a úplně s přehledem si dodělala maturitu. Někdy ty cesty nejsou prostě rovné a trvají déle...
|
|
|
| Marko + 2 | 
|
(7.1.2026 16:01:52)
Syn - dyslexie a dysortografie těžšího typu, horší pracovní paměť. Právě je na SŠ v posledním ročníku technického lycea.
Syn těžil z toho, že je nadaný na matematiku, takže v matematice při přijímačkách nasbíral téměř plný počet bodů a tím kompenzoval slabší češtinu. Měl z poradny také PO2 a pro přijímačky navýšení času o 25 %.
Příprava u nás spočívala hlavně v tom, že si dělal cermat testy, a to již od 8. třídy (ale první testy si zkoušel již v 5. - testy pro 5. třídu a pak v 7. pro 7. třídu). Nejdřív bez časového limitu, časem v 9. třídě pak s limitem navýšeným o těch 25 %. Postupně udělal snad všechny dostupné pro 9. třídu. Vyplněné testy jsem s ním procházela a učili jsme se cíleně to, v čem chyboval. Zjistili jsme tak např., že naprosto nemá cenu se zabývat příklady na hledání gramatických chyb v textu (nikdy nenašel), tyhle příklady rovnou přeskakoval, aby ušetřil čas. Dost jsme probírali strategii vyplňování testu, jak postupovat, na které úlohy se soustředit na začátku (na ty, které mu šly, které byly za hodně bodů apod.), zvýraznit si důležité věci v textu atd. Začínal na cca 12 bodech, na konci před přijímačkami psal češtinu doma na 30 - 35 bodů, při ostrých přijímačkách napsal v prvním termínu ČJ na 24 bodů, ve druhém na 28. bodů.
Kromě toho jsme tedy od 8. třídy řešili výběr školy a koukala jsem na již např. 2 roky před přijímačkami na přijímací kritéria předvybraných škol a zjišťovala, kolik bodů je třeba na přijetí a jestli by se někde nedaly nabrat body navíc. Neměl ani dobrý průměr za vysvědčení. Ale protože mu šla ta matika, tak dělal soutěže, za které vybrané školy dávaly body k přijímačkám navíc. A vybraná škola také nedávala velký důraz na průměr, který neměl dobrý. Dostal se pak na obě vybrané školy.
Takže bych již letos koukla na nabídku škol - jaká mají přijímací kritéria, jestli tam někde není prostor, jak dostat body navíc, kolik bodů je cca potřeba k přijetí...
Včas se také objednejte do poradny, aby dcera dostala doporučení k uzpůsobení přijímaček. Syn měl jen to navýšení, ale třeba existuje ještě něco jiného při té poruše paměti. Třeba zápis odpovědí přímo do testového sešitu by nepomohl?
|
|
| vlad. | 
|
(7.1.2026 19:41:59)
Z toho, co jsem viděla v okolí, taktizovat s volbou škol, žel pro děti s SPU jsou tyhle přijímačky fakt nerovný boj, určitě mít záchrannou variantu, třeba soukromou školu, kde není takový přijímačkový pres, hlavně v Praze, aby dítě nezůstalo bez umístění.
|
|
| Blanče | 
|
(7.1.2026 20:42:31)
Určitě testy procházet a hledat strategie. Nejsem úplně blbá (a mám na to papír a teď jsem se chtěla probojovat k jedné zakázce, kde chtěli testy jako vstupní klíč k pohovoru. Z čista do prosta jsem skončila jen na 55 percentilu, takže smolík. Usoudila jsem, že mi ta práce zase nestojí za to tolik, abych si domlouvala opravu a někde drtila testy, které (kdyby v té době existovaly) bych dělala naposledy před téměř padesáti lety. A pak budu ještě kverulant - učit může dcera i bez formálního pedagogického vzdělání (celoživotní vzdělávání, lektor) nebo i tu pajdu může udělat z jiné školy než je gympl. A můj čistě subjektivní názor je, že než dostuduje - tj. cca 10 let - už škola v současné podobě začne mizet v nenávratnu. Takže spíš ať jde studovat něco, co ji teď bude bavit a z čeho se nezblázní.
|
|
| TaJ |
|
(7.1.2026 22:48:21)
Domenico, kromě přípravy bych ještě určitě vyřídila nějaká podpůrná opatření k přijímačkám, jestli máte tu možnost, syn s VD měl od SPC navýšení času 50 procent (byť tedy u matiky mu nepomohlo ani to, ale někomu to může pomoci dost), přijímačky psali odděleně od těch, kteří žádná podpůrná opatření neměli, takže ve třídě jen pár dětí, větší klid - i to může pomoci.
|
|
| domenica |
|
(7.1.2026 22:57:29)
Diky moc vsem za ruzne tipy a napady. Navyseni casu nam poradna urcite napise, sami to navrhli i ted ho ma ve skole pri pisemkach. Ale proste je to malo. Nejvetsi problem je porozumeni textu, na cemz mam pocit je cermat postaveny. Kdyz to reknu uplne jednoduse, nema problem spocitat matiku, kdyz je to priklad, pokud je ve slovni uloze, nedokaze z toho vytahnout informace a nespocita ani 2+3, coz by normalne zvladla A to je asi nejvetsi problem v cestine - porozumeni textu.
|
| TaJ |
|
(7.1.2026 23:10:09)
Domenico - upřímně, s tím porozuměním textu bude bojovat i v různých dalších předmětech, syn s tím loni bojoval třeba u elektrotechniky, protože tam taky byla spousta věcí prostě na pochopení popisu jak co funguje, plus v písemkách to bylo samé - popiš, vysvětli jak funguje...v matematice slovní úlohy, to je taky trochu někdy problém, nebo prostě jakékoli delší zadání v jiném předmětu, musí se na to hodně soustředit a i tak mu někdy prostě něco unikne...
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(8.1.2026 8:22:35)
Domenico, mám taky syna s docela těžkými dys, je ale nadaný matematicky, takže studuje vš.
Ale neumím si představit, že by měl někdy se svými problémy učit na 1. stupni, dysfázie, dysgrafie, to všechno by tam hodně vadilo.
Já jsem taky chtěla kdysi učit na 1. stupni, nebo ve školce, jenže jsem nesměla cvičit, neumím zpívat a malovat, tak nic. Musela jsem si najít jiný obor a ve škole jsem, ale na vyšším stupni.
Pokud má tvoje dcera problém s učením, ať jde na jednodušší školu než je gympl, ať má maturitu kdekoliv a když bude chtít, může pak na vš. Časem dozraje a některý vady zvládne vykompenzovat, v 15 je to fakt ještě brzo.
Teď bych se zaměřila na trénování porozumění textu, to je základ pro přijímačky i pro další studium. A s tím by měli poradit v PPP nebo ve škole.
|
| domenica |
|
(8.1.2026 14:37:57)
moc diky Yuki za zkusenost. Ona nechce na gympl, ale na stredni pajdak - pak by mohla jit do MS, ci pokracovat dal na VS na 1 stupen - pokud by to zvladla, to je proste otazka. Porozumeni textu se snazime trenovat, ale vysledky vidim opravdu poskrovnu ...
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(8.1.2026 17:47:09)
nevím, kde žijete, ale dostat se na sš pajdák je těžší než na gympl
napadá mě bezbolestná varianta - třeba hotelovka, voš na pajdě nebo rovnou vš pajda
|
| Federika | 
|
(8.1.2026 20:09:14)
Já mám teď dvě holky, které chtějí na střední pedagogickou v Praze, ale na soukromou. Obě mají spíš slabé výsledky, jedna různé specifické poruchy, ale obě podle přijetí loni počítají s tím,že se dostanou.
|
| monam |
|
(9.1.2026 13:48:41)
Fed na kterou? a na PMP nebo na lyceum?
|
| Federika |
|
(9.1.2026 16:30:40)
Monam, Futurum a je tam víc oborů.Loni mi tam odcházela jedna,která ale měla skvělé výsledky, teď je tak docela spokojená,ale vadí jí úroveń, že tam nikdo nic moc nedělá a nic moc po nich nechtějí. Ale ona si poradí mimo.
Překvapilo mě, když mi te""d ty dvě holky řekly, že s přijetím spíš počítají, že nároky na přijetí nejsou vysoký.
Al každý rok je to trochu jinak,třeba se pletou.
|
| monam |
|
(9.1.2026 16:55:01)
Fed, a na jakém oboru má pocit, že se nic nemusí dělat?
Mají předškolní a mimoškoln ped, pak pedagogické lyceum (+ akademické, to je to samé), pak nějaké humanitní lyceum a gympl. Nějakou představu mám jen o ped lyceu, za flákárnu bych to úplně neoznačila, ale tlak na výkon tam taky nijak extra není. O některých věcech mám určité pochybnosti (třeba jak se učí předměty, které mám vystudované, nejsou to zásadní výhrady, ale občas mám v hlavě otazníky.
|
| Federika |
|
(9.1.2026 17:01:40)
Nevím přesně, váhala mezi všeobecným gymnáziem a tímhle, tak buď to gymnázium nebo lyceum. A ty dvě chtějí na lyceum.
|
|
|
|
|
| monam |
|
(9.1.2026 14:01:33)
U ped evroská loni (nebo předoni?) zrušili povinných 20 bodů z matiky (cermat), což přijetí obecně dost olehčilo (jsou tam talentovky, ale když dítě zpívá, na něco hraje, není dřevo a alespoň dokáže maličko něco namalovat, tak to jde)
|
|
|
| domenica |
|
(9.1.2026 13:55:44)
spadove mame Brno a je to jak pises, pocty se moc nelisi od gymplu :-( s tou hotelovkou ci jinsim je to pravda, budem asi fakt muset kouknout po necem snazsim se dostat. V PPP rekli, ze na ucnak je ji skoda, ale je to strasny boj ... ted ma do tri dvojek, ale stoji ji to strasne usili...
|
| monam |
|
(9.1.2026 13:59:05)
domeniko, ten rok, kdy dělala dcera přijímačky jsem koukala na ostatní peďáky v ČR a třeba Boskovice měly posledního přijatého někde okolo 55 bodů z cermatu.
|
| domenica |
|
(9.1.2026 14:15:41)
na Boskovice jsme se divala, to uz by ale musela na internat. V Brne tech par pajdaku je, ale na cmgp (kam chce nejvic) je prijeti jak na gymply...
|
| monam |
|
(9.1.2026 14:21:52)
V Praze na jediné státní pedagogické lyceum jsou ty požadavky taky srovnatelné s průměrným gymplem. Hledala jsem kompromis, chodí na soukromé.
U syna mám ještě tři roky, taky už pokukuju, ale největší starost mi dělá, že on to s tou svou dyslexií ani neučte - ani matiku, která mu jinak jde. 25 % času navíc je málo. Ale pokud tvoje dcera momentálně zvládá základku s třemi dvojkami, tak to je sper výsledek!
|
| TaJ |
|
(9.1.2026 15:17:02)
Monam, když ony ty výsledky na ZŠ jsou někdy zavádějící, syn měl taky na ZŠ vyznamenání, měl za známky i nějaké body navíc u přijímaček a stejně to nestačí a s některými předměty dost bojuje i na tříletém učebním oboru... Tím neříkám, že to nemají zkusit, otázka je, jak to pak půjde na té SŠ. My to taky zkusili a zpětně, kdybych věděla to, co vím teď, tak jsme dali na první místo rovnou ten učňák a ušetřili bychom si spoustu stresu. Když se třeba časem rozjede, tak si může i tu maturitu na téhle škole dodělat, to se časem uvidí .
|
| monam |
|
(9.1.2026 17:01:31)
Na běžné příčetné základce známky nějakou vypovídací hodnotu mají, hlavně pro rodiče.
Moje dcera chodila na běžnou základku, ale ne na moc příčetnou, protože ji končila s jednou dvojkou. Z chemie. Mnohem reálnější by bylo, kdyby od dejme tomu od sedmé, osmé třídy musela bojovat o dvojku z matiky a fyziky, což by jí dalo představu, že to fakt nemá na háku a donutilo ji se učit. Z matiky jí stále chybí základy, ale jejich matikářka holt neuměla být přísná, asi.
My jako rodiče jsme to sice viděli, věděli a i jsme se s tím snažili něco dělat, jenže.... covid.
|
| TaJ |
|
(9.1.2026 17:42:36)
Monam, jenže právě takových základek je spousta a hodně záleží i na učitelích a způsobu hodnocení apod. Vždyť i tady se to často probíralo, že to vlastně není spravedlivé dávat třeba body za prospěch na ZŠ, protože za co v jedné škole dostaneš jedničku, tak jinde by za to byla třeba trojka...
|
| monam |
|
(9.1.2026 17:49:41)
TaJ já beru známky primárně jako zprávu o stavu znalostí daného žáka. Školy už prospěch povinně nezohledňují, mohou ale nemusejí. Mým dcerám třeba prospěch přihrál v obou případech nějaké body navíc, nezlobila jsem se. Pokud by je to mělo znevýhodňovat, hledala bych třeba jinou školu - prostě bych se snažila najít školu, která si sedne s možnostmi mého dítěte jinak.
Což nic nemění na faktu, že se tu úplně nebavíme známkách jako o dětech se SPU a tím, jak jim pomoci projít přijímačkami. Obě moje dcery měly PO 2, každá z jiných důvodů, obě 25 % času navíc, ale ani jedna neměla tak komplexní PU jako syn, u kterého se reálně bojím, že nebude mít šanci ani v limitu přečíst zadání.
|
| TaJ |
|
(9.1.2026 18:08:19)
Monam, to chápu, syn měl 50 procent času navíc a v matice mu nepomohlo ani to...a ani příprava od podzimu, týden co týden zkoušky nanečisto...no, zkusili jsme to a zpětně jsem možná ráda, že to nakonec nevyšlo, protože by to byl boj s dost nejistým výsledkem, i kdyby se tam dostal. Tady má úžasné učitele, kteří se můžou přetrhnout, aby mu pomohli, i kolektiv ve třídě je fajn, na rozdíl od té třídy, ve které by byl, kdyby se dostal, kam chtěl. Má tam spolužáka že základky a vypadá to, že by s ním fakt neměnil.
|
| monam |
|
(9.1.2026 18:12:46)
To těžko soudit - já si třeba u syna všímám, že on informace vstřebává prostě "ušima". Čtení bojkotuje, to mu nejde, ale dívá se na všemožné pořady a pamatuje si z nich hodně, dává si informace do logických souvislostí. Je tedy zatím šesté třídě, nároky se teprve začínají zvedat. Ale už mě to děsí teď.
|
| TaJ |
|
(9.1.2026 18:33:05)
Monam, jak píše Federika, za dva roky může být někde jinde, ještě má dost času. Když na to přijde, tak za tu dobu se může i změnit způsob přijímacího řízení a další věci, to nikdo neví....
|
|
|
| Alena |
|
(9.1.2026 21:42:13)
"..a ani příprava od podzimu, týden co týden zkoušky nanečisto." Protoze davat dite s poruchou uceni na standardni hromadné kurzy nefunguje, ma jine tempo, jine potreby.
|
| TaJ |
|
(9.1.2026 22:34:00)
Aleno, jo, i to je možné...dneska bych třeba něco udělala jinak. Kromě toho měl ale pravidelně i přípravu v jejich malém kolektivu ZŠ...Nicméně si myslím, že zrovna v jeho případě by nejspíš i to individuální doučování vedlo sice k tomu, že by třeba u přijímaček prošel, ale dál by to moc nefungovalo, dřív nebo později by ho to dohnalo stejně. Tak holt třeba mít maturitu nebude a nebo si ji dodělá později, až k tomu dozraje a sám se rozhodne (jako třeba já). Aktuálně je pro nás důležité, že je ve škole spokojený, byť na jiném oboru, než chtěl původně (a o který už vlastně s odstupem času ani moc nestojí), zato v té stejné škole, kde se už od první návštěvy DOD cítil nejlíp. A intuice nezklamala, škola funguje super, učitelé a všichni tam jsou neskutečně vstřícní a to je pro nás teď nejpodstatnější. Pokud bude chtít, tak může po dokončení tohohle oboru přejít do maturitního se stejným zaměřením a zkusit to, jestli to půjde. A když ne, tak se svět nezboří a najde si práci, ve které bude spokojený.
|
| monam |
|
(10.1.2026 11:53:51)
" individuální doučování vedlo sice k tomu, že by třeba u přijímaček prošel, ale dál by to moc nefungovalo, dřív nebo později by ho to dohnalo stejně. "
proč myslíš? individuální doučování není nalejvárna, dítě má šanci pochopit souvislosti a pracovat s nimi i do budoucna
Ráda slyším, že škola, kam syn chodí funguje, mám povědomí o pravda jiném typu učňáků (úplně jiná zaměření) a někde je to dost hrůza. Což není jen o učňácích - pokud některé školy posbírají studijně nenadané a z představy studia nenadšené děti ve třetím a čtvrtém kole přijímaček, tak to studijní prostředí nevytvoří, ani pokud jde o maturitní obor.
|
| TaJ |
|
(10.1.2026 15:42:03)
Monam, na synově škole je právě i spousta maturitních oborů, plus ty tříleté, možná i proto je tam taková trochu jiná atmosféra, než na klasických učilištích.
|
|
|
|
| monam |
|
(10.1.2026 11:46:47)
"..a ani příprava od podzimu, týden co týden zkoušky nanečisto." Protoze davat dite s poruchou uceni na standardni hromadné kurzy nefunguje, ma jine tempo, jine potreby."
S tím naprosto souhlasím. Obě moje dcery chodily na hromadné kurzy (zatlanka a todas) ale současně jsme jim platili i individualni doučování. To jediné mělo smysl. Zpětně bych dítko občas poslala, ať si občas (jednou za měsíc cca?) zajde napsat test nanečisto a jinak bych se soustředila na přípravu na míru. Pokud jde o přípravu na čtyřleté obory, je v těch kurzech srašný rozptyl dětí - někdo ví, že mu bude stačit 20 bodů a ani navíc nemá, takže když se řeší těžší úlohy nudí se zlobí, což neumožní dětem s vyššímu ambicemi se soustředit. Ale na tohle si stěžovala i dcera, která chodila na kurzy na 8g. A pak se samozřejmě při hromadné výuce nikdo nezastaví a nezačne vysvětlovat nějakou drobnost, která jednomu dítěti unikla, notabene to dítě se samozřejmě ani nepřihlásí, takže se ztratí a už se nechytí.
O něco lépe než Zatlanku tedy hodnotím Todáš, protože děti měly k dispozic i videa, kde byly jednotlivé příklady vysvětlovány, to vím, že si dcera pak pouštěla a učila se z nich.
|
| TaJ |
|
(10.1.2026 15:38:17)
Monam, právě na kurzy od "To dáš" syn chodil, vždycky dělali test a pak to přímo ve třídě s učitelem celé rozebírali a vysvětlovali, plus ta videa apod. A co se týká individuálního doučování, tak teď máme skvělého soukromého učitele na ty odborné předměty, ale i když pokroky tam rozhodně vidět jsou, tak stejně to jde hodně pomalu a je tam prostě znát i ten problém s pamětí , o kterém tu psala i Domenica, to máme prakticky stejné. Synův kamarád měl soukromé doučování, z matiky měl nakonec 16 bodů a dostal se. Syn bohužel ani to. Nicméně kamarád pořád s učením bojuje a má různá doučování, tak snad tu maturitu pak zvládne, ale bude to fakt dost vydřené. Nám ani synovi to za takový stres nestojí, i tak tu psychiku řešíme od loňska pořád a to se vlastně nikde nic špatného neděje...jen prostě vyšší nároky, nové prostředí, rychlá unavitelnost, problémy s pamětí...
|
| Dari79 |
|
(10.1.2026 16:14:08)
Holky, poslouchala jsem na Heroine podcast o nějaké mámě s autistickou dcerou, která teď studuje na nějakém gymplu...
Líbila se mi tam ta její myšlenka, že radši, než se soustředit na to, co má dítě "porouchané" (tj. tu diagnostikovanou poruchu a snažit se ji "přebít", přeučit...), tak na to, na co má dítě talent.
https://www.heroine.cz/hlas-heroine
TaJ syn to má přesně tak - dobře, na normální výuku až tak úplně nemá - nebo máš pocit, že nemá paměť, ale přitom přece moc dobře víš, že paměť na to, co chce, má výtečnou - když dokáže udržet v paměti obrovské množství informací o vlacích atd.
Já tomu říkám - myslí prostě jinak.
Já to viděla odmalička - syn dřív četl a psal, než mluvil. Tak holt znakoval. Dneska je užvaněný po mě, má výborné vyjadřovací schopnosti... V 5 uměl všechny státy světa najít na mapě, všechny vlajky..., ale třeba rozdíl mezi růží a tulipánem - nezájem. Totéž bylo pak ve škole, když se museli něco učit a ta slova mu nedávala smysl (příslovce, podmět...). Encyklopedické znalosti v lecčems (jeho "Mami, dám ti lehkou otázku...", na které já jsem zoufala zavracela očima) x tisíckrát dokola (ano, trojúhelník má tři "špičky", ale v matematice jim říkáme vrcholy...)
Můžeš říct, že má blbou paměť? Ne, protože on má paměť jak houba, ale prostě jen na něco - co se bohužel ve škole neučí... Ale rozdíl mezi přídavné jméno - příslovce a předmět - hahahahaha... Takže ve cvičení - podtrhni podmět a přísudek v každé větě, klidně podtrhal přídavná jména (ale zase všechna a správně)  ...
Na normální základce by možná měl pětky, kdo ví. Ale holt jsem to věděla, že tohle nepůjde. Ta "milá" paní v PPP mi hodinu vykládala, co moje dítě všechno nezvládá... No, já jí pak hodinu vykládala, co všechno umí líp, než dospělý vysokoškolák. Tak holt soukromá škola, individuální přístup, slovní hodnocení... a do sedmičky se s ním učit... V osmičce jsme to na zkoušku nechali na něm, že když to nepůjde, tak zasáhnu, ale překvapivě to šlo.
Na nestandardní dítě prostě nemůžeš jít standardně (myšleno zakladatelka). To, že něco funguje u dvou starších "bezproblémových" dětí, neznamená, že to bude fungovat i u té poslední. Základní je opravdu podle mě vědět, jestli to dítě tu inteligenci "tam dole" má, holt ne třeba slučitelnou se standardním průměrovým školstvím, nebo jestli prostě jde fakt za hranu svých možností (proto dře a výsledky jsou stejně slabší).
|
| TaJ |
|
(10.1.2026 16:43:34)
Dari, jo, to máš pravdu, pokud jde o vlaky a MHD, tak si pamatuje cokoli, obrovské množství čísel a informací. Ale bohužel jen pokud jde o tenhle okruh zájmů. Jinak se učí a zapomíná věci pořád dokola. Nicméně co jsme se tak spolu bavili, tak po dopravní škole už vlastně ani netouží a vlastně ani po tom strojvedoucím. Myslím, že by si tohle všechno raději nechal jako svého koníčka a tak trochu únik před běžným světem, když je přetížený. A vlastně se mu ani nedivím. Kdyby se tomu všemu věnoval i profesně, tak nebude mít kam unikat do relaxu. A to on prostě potřebuje. Zpětné nelituju ničeho, ani logopedické základky, ani tohohle tříletého oboru, kde je jinak spokojený a jinam by ani nechtěl. A vlastně kdo ví, kam ho život zavane a jaká možnost se kde naskytne. U něj nemá smysl něco dopředu moc plánovat a dělat něco na sílu. Prostě to takhle má být a dál se uvidí...
|
|
| TaJ |
|
(10.1.2026 16:45:01)
Dari, jo, to máš pravdu, pokud jde o vlaky a MHD, tak si pamatuje cokoli, obrovské množství čísel a informací. Ale bohužel jen pokud jde o tenhle okruh zájmů. Jinak se učí a zapomíná věci pořád dokola. Nicméně co jsme se tak spolu bavili, tak po dopravní škole už vlastně ani netouží a vlastně ani po tom strojvedoucím. Myslím, že by si tohle všechno raději nechal jako svého koníčka a tak trochu únik před běžným světem, když je přetížený. A vlastně se mu ani nedivím. Kdyby se tomu všemu věnoval i profesně, tak nebude mít kam unikat do relaxu. A to on prostě potřebuje. Zpětné nelituju ničeho, ani logopedické základky, ani tohohle tříletého oboru, kde je jinak spokojený a jinam by ani nechtěl. A vlastně kdo ví, kam ho život zavane a jaká možnost se kde naskytne. U něj nemá smysl něco dopředu moc plánovat a dělat něco na sílu. Prostě to takhle má být a dál se uvidí...
|
| monam |
|
(11.1.2026 13:16:49)
"po dopravní škole už vlastně ani netouží a vlastně ani po tom strojvedoucím. Myslím, že by si tohle všechno raději nechal jako svého koníčka a tak trochu únik před běžným světem, když je přetížený"
o tom to právě je. Vím, že jsi od začátku psala, že syna zajímají jen vlaky, že jediné co by mohl studovat je právě ta dopravka, že o ničem jiného ani neuvažujete. Pokud měl z matiky méně než 16 bodů, držela bych ho já co nejdál od technických škol. Naopak pokud měl z češtiny 26 bodů, je to s je to VD velmi slušný výsledek. Už je to teď úplně jedno. Naštěstí moje dcery byly tak nějak naladěné na zaměření školy, které bylo plus mínus v souladu s jejich schopnostmi. Ale kdyby nebylo, asi bych jim to hodně vymlouvala. Respektive bych nesouhlasila - moje nejstarší přišla jako s jednou z variant na nouzovou školu se zdrávkou. To jsem věděla že není dobrý nápad.
|
|
|
|
| monam |
|
(11.1.2026 13:10:44)
TaJ dítě se 16 body z matiky se musí na technické škole trápit. Navíc ani úplně neplatí že láska k vlakům rovná se nadšení ze studia na dopravní průmyslovce, kde se vlaků týká odhaduju minimum předmětů.
U nejstarší dcery jsem se snažila najít školu, která by byla v souladu s jejím naladěním a schopnostmi (u ní jsme už na základce tušili zásadní nepochopení exaktních předmětů . U syna, který je na tom se svými dys o dost hůře než ona, budu postupovat asi tak nějak stejně.
|
| TaJ |
|
(11.1.2026 14:03:00)
Monam, syn na tu školu původně sám chtěl, byli jsme tam dva roky po sobě na DOD, má tam kamarády z kroužku, mluvili jsme s kluky z té školy...viděli jsme, jaké tam mají předměty a železnice se týkaly vlastně všechny odborné předměty, konkrétně ta jeho škola je přímo na tu železnici zaměřená, na rozdíl od ostatních dvou dopravních škol v Praze. A syn proto chtěl na tuhle školu dát i ten tříletý obor, protože je to taky blízký obor a dá se to u vlaků využít. Ale myslím, že mu pak postupně začalo docházet, že to úplně jako profesi dělat asi nechce, i když strojvedoucího může potom dělat i s jiným oborem, ale už o to moc ani nestojí. Ten jeho spolužák, co se tam s těmi 16 body dostal, o to stojí asi víc, co tak vím...
|
|
| TaJ |
|
(11.1.2026 14:17:04)
Monam a na jakou školu s maturitou bys dala dítě, které zajímají jen vlaky, které nezajímají knihy, jazyky a celkově ty humanitní předměty jdou taky mimo něj...aby tu školu mělo motivaci dokončit a chodilo tam aspoň trochu rádo? Koukali jsme samozřejmě tenkrát i na jiné školy, ale nezaujalo ho nic. Ještě rád fotí, ale opět hlavně vlaky a občas krajinu, takže na nějakou školu zaměřenou na fotografii ho to taky netáhlo. Tady je zatím spokojený, má tu fajn kolektiv i velmi vstřícné učitele a to je prý pro něj aktuálně hodně důležité, jinam nechce. Letos už jde i to učení o dost líp a co bude dál, to se uvidí.
|
| monam |
|
(11.1.2026 14:40:27)
TaJ já nevím, mě řešení "klučičí" školy s dítětem se SPU teprve čeká. Pokud škola syna baví, určitě jste neudělali špatně. Jen jsem se pozastavila nad tím, že jste pro dítko, které nemělo ani 16 bodů z matiky (a naopak mělo 26 z češtiny, což je pro odbornou školu tak nějak "akorát") vsadili na technickou školu.
|
| Federika |
|
(11.1.2026 14:44:01)
Monam,
vždyť nemohli vědět, kolik bude mít bodů. Navíc byl důležitý součet.
A on teda ten počet bodů zas takovou vypovídající hodnotu nemá, nic neříká o schopnosti školu zvládat nebo dokončit.
|
| monam |
|
(11.1.2026 14:57:12)
Fed, u obou dcer jsem měla celkem jasnou představu, kolik bodů asi budou mít. Jasně že jsem to nevěděla přesně, ale nakonec moje představa byla poměrně přesná. Jasně, mohly to zvrtat, ale předpokládám, že pokud na TOdáš dítko stabilně píše matiku i češtinu na cca 25 bodů, nebude mít z matiky ani češtiny nakonec 10 (Ani 45)
|
| Federika |
|
(11.1.2026 14:58:55)
Já jsem jasnou představu u dcery třeba neměla Rozhodně dopadla mnohem líp než běžně na To dáš.
(Tedy kromě toho,že tvrdila,že jí to To dáš nic nedalo)
|
| monam |
|
(11.1.2026 15:04:13)
U nás dcera napsala češtinu asi o sedm bodů lépe než byl její průměr na Todáš, a matiku napsala v průměru Todáš (tam jsem zázrak fakt nečekala). A druhá dcera na 8g v podstatě to samé - ta chodila na testy na Zatlanku.
|
| Federika |
|
(11.1.2026 15:10:18)
Dcera psala matiku na To dáš často na 28 Češtinu teda většinou přes 40. U ostrých měla matiku jeden termín 47, druhý 50.
A brzy tam přestala chodit, protože ji to deptalo, ty body. Radím to i těm dětem, co připravuju, jít si to jen párkrát vyzkoušet a nevycházet z toho jejich bodování.
|
|
|
|
| monam |
|
(11.1.2026 15:02:25)
Za mě je celý ten systém střelby na slepo špatně, nikdo neví, jak to dítě napíše, nikdo neví, kolik bude na kterou školu třeba (jasně, na některé školy to jasné vcelku je, ale většinově je to o náhodě). Syn mé známé se nikam nedostal v prvním kole (chtěl myslím cestovní ruch a napsal na asi 30 češtinu a na 18 matiku), potom oni špatně vyhodnotili druhé kolo, to ho nevzali nikam, ani na učňák, ve třetím ani čtvrtém také ne, teď je na dálkovém studium ani nevím čeho - to mi přijde pekelné).
|
| Federika |
|
(11.1.2026 15:07:14)
Tak pořád má možnost to nějak řešit,život jde dál.
Ty děti co jsem loni připravovala,se všechny dostaly na svou první školu. A tenhle rok mám všechny ty děti nějak sebevědomější, nechápu Dopředu mi hlásí,že vybráno a že pohoda, že půjdu v klidu, dostanou se. Sama jsem zvědavá.
U dcery jsem byla napnutá, už z toho důvodu, že měla tři žádaný gymply, žádnou záchrannou školu.
A dělali jsme si srandu,že holt pak půjde na "Výrobu mouky", na druhý kolo
|
|
|
|
|
| monam |
|
(11.1.2026 14:45:41)
A ten jeho spolužák teď studuje co, provoz a ekonomiku dopravy?
|
| TaJ |
|
(11.1.2026 15:23:54)
Monam, jo, to je ten stejný obor, kam chtěl původně syn, on ten název je trochu zavádějící, když jsme ty školy obcházeli, tak vlastně každá ta škola měla trochu jiné zaměření, i když název oboru byl ve všech případech totožný... Jinak syn prostě chtěl na tuhle školu, cítil se tam ze všech nejlíp a proto tam chtěl dát i ten tříletý záchytný obor. I přesto, že věděl, že bude tak daleko dojíždět a podobný obor by byl i někde blíž. A je zatím spokojený. Co bude dál, to se uvidí, stejně hodně lidí vystuduje nějakou školu a pak je život zavane k něčemu úplně jinému.
|
| monam |
|
(11.1.2026 15:38:45)
TaJ tak za mě určitě nejde o školu jako cíl, spíše o tu cestu. Já si pro svoje děti žádný konkrétní cíl nepředstavuju.
Jedině snad, že moje nejstarší strašně chce už od malička pracovat s dětmi ve školce a já s tím úplně nesouzním (z čistě praktických důvodů), ale tam mi nakonec okolnosti přály, ze zdravotních důvodů tehdy nemohla dělat talentovku z TV, takže se tam ani nehlásila
|
| Federika |
|
(11.1.2026 15:51:47)
Já si cíl představuju u všech dětí
Chci, by byly šťastný, dělaly, co je baví, s lidma, se kterým je to baví,aby se nepředřely a byly v pohodě, aby si vydělaly dost na to,aby mohly žít, jak chtějí...
Na to ale většinou není škola...
|
| TaJ |
|
(11.1.2026 16:17:29)
Federiko, asi tak nějak 🙂. Vlastně nemám vůbec žádnou konkrétní představu, jak by měl synův život vypadat, chci jen, aby se v něm on sám cítil dobře.
|
|
|
|
| monam |
|
(11.1.2026 15:41:41)
s tím dojmem a pocity je to těžké - mladší dcera měla jít na základku k Voršilkám, ale tvrdila, že se tam bojí, že jí je to tam nepříjemné. Nakonec šla jinam.
Starší dceru zase okouzlila škola, kterou měla na třetím místě - prý krásná zahrada. Tam si ale myslím, že by ji zahrada rychle pod návalem gymnaziální matiky, chemie a fyziky přestala rychle zajímat.
|
| TaJ |
|
(11.1.2026 16:13:44)
Monam, syn byl v té jeho škole dva roky po sobě na DOD, pak ještě na obou termínech přijímaček a vždycky z ní byl nadšený, cítil se tam dobře a vždycky tam všichni byli velmi vstřícní a ochotní. Na druhé dopravní škole se mu naopak nelíbilo vůbec, přestože je to mnohem žádanější škola, než ta jeho. Myslím, že to byla dobrá volba, pro něj je teď atmosféra školy a vstřícnost lidí v ní nejdůležitější a strašně moc si toho váží - s jakými lidmi se tam celou dobu setkáváme. Co bude dál, to se uvidi, teď je pro nás taky důležitější cesta, než cíl...
|
| monam |
|
(11.1.2026 16:33:47)
My ze všech DOD odcházely s dcerou otrávené s pocitem, že "sem rozhodně ne" a pak jsme měly černý kašel, kdy jsme nemohly nikam, takže pár škol jsme neobešly. Na ty se dcera pak hlásila Do té se zahradou se zamilovala, když tam dělala přijímačky. Abych nelhala, jednu tu školu jsem zlehka znala a na druhé jsem byla na DOD alespoň já (s pocitem marnosti, že když neumějí ani říct, kolik max bodů lze u příjímaček získat....)
|
| Federika |
|
(11.1.2026 16:50:21)
My jsme na moc DOD nebyli, ale dcera si sama vybrala tři školy, největší problém měla se seřazením, pořád nevěděla, kterou na jaký místo.Vlastně bylo tohle rozhodování pro ni nakonec asi největší stres.-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(9.1.2026 18:18:53)
Monam,
má ještě spoustu času, ty děti dělají často neuvěřitelný skoky, vůbec bych to v šestý třídě nehodnotila.
|
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(9.1.2026 15:21:47)
Domenico, upřímně, do internátu bych u dítěte s poruchami učení asi nešla...kdo tam s ní bude dřít to, co bude potřeba? Sama to asi jen těžko zvládne a jen víkendy doma na to stačit nebudou... Tohle všechno je potřeba dost zvážit.
|
| domenica |
|
(9.1.2026 15:46:13)
presne to si rikam, proc na internat radeji ne ... i kdyz by asi bylo o neco snazsi se tam dostat ...
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(9.1.2026 16:14:12)
myslíš, že se s děckem na střední učí rodiče? mnohem víc se toho naučí se spolužáky, a ty má na tom intru, pokud tam teda zvládne a chce, to je jediný kritérium
|
| TaJ |
|
(9.1.2026 16:31:29)
Yuki, tak třeba syn ještě minimálně loni v prváku tu naši pomoc s učením prostě potřeboval...a se spolužáky se něco naučí jen za předpokladu, že si sednou, což vůbec nemusí, synův kamarád, jinak myslím pohodový kluk, teď má na intru už druhého spolubydlícího a ani s jedním to není zrovna pohoda, o tom, že by se spolu třeba učili, nemůže být ani řeč, spíš vedle sebe ten týden přežívají a lezou si na nervy...do toho bych prostě u dítěte s poruchami učení nešla. U nás teda dvojnásob, protože třeba můj syn na to není zralý ani sociálně a vím, že by to fakt nešlo.
|
|
|
|
|
|
|
|
| monam |
|
(9.1.2026 13:57:37)
yuki, hotelovka je pro někoho, kdo nechce strávit život v gastru, docela peklo. Moje dcera to chtěla jako nouzovou variantu a pro nastudování jsem to úplně zavrhla (říkala jsem si tehdy, že když nic jiného, tak jazyky - jenže k maturitě ta pražská nejvyhlášenější chtěla úroveň B1 a u dalších dvou povinných jazyků v ŠVp o dosažené úrovni ani nezmiňovali)
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(9.1.2026 16:12:16)
monam, nemusí to být zrovna hotelovka, ale něco, kam se snadno dostane, zvládne maturitu a pak může zkusit vš nebo aspoň voš
Syn chtěl na hotelovku, zklamala ho, ale on teda není studijní typ, a teď, pokud odmaturuje, chce na nějakpu vš nebo voš právě taky možná pedagogickou, možná sociální
on by těžší střední nedal, tak proč by se trápil, když mohl pohodlně dělat toto. Ono těch škol s maturitou moc není, kam se dá takto "uklidit", než dozraje a kde není fyzika a chemie a třeba dějepis. Zvlášť pro humanitně založený je to fakt na houby.
|
| monam |
|
(9.1.2026 16:56:25)
yuki, jj, ten typ škol, kam se snadno dostane, jsou právě hotelovky, cestovní ruch, sociální činnost, veřejnosprávní činnost apod.
|
|
|
|
|
|
|
| ALL | 
|
(8.1.2026 9:34:23)
Má to smysl jít takhle na sílu? Vždyť těmi přijímačkami to nekončí, jak by zvládala pak tu školu? Má smysl takhle moc dřít, pokud to nenese výsledky? Hledala bych, v čem je dobrá. Pokud má takovou snahu a vůli, bylo by fajn, kdyby ji nasměrovala do něčeho, co jí jde. Jinak to musí být strašně frustrující a vyčerpávající. Pokud jí láká práce s dětmi, může mít nějakou jinou podobu, třeba volnočasové aktivity nebo tak něco....
|
| Dari79 |
|
(8.1.2026 10:58:36)
Přesně - ani podle mě nedává smysl "navrčet" a "nadrilovat" se na přijímačky, když pak nebude schopná tu školu zvládnout. Přijímačkama to přece jen začíná...
Něco jiného je, pokud to dítě fakt má zájem, nebo je nadané, nebo je velmi inteligentní a studijní typ, ale třeba je velký zájem atd., takže je potřeba máknout.
Je prostě potřeba rozlišit, jestli to dítě na to má (obecně) nebo nemá.
Já třeba u dítěte vím, že inteligenci na gympl i VŠ má, naprosto bez diskuse. To, že "neumí číst zadání", je nepozorné, odpovídá na jiné věci, než je položená otázka, neumí rýsovat (a to jako skoro vůbec), blbě hledá chyby v textu... (sám tomu říká - mám tam spoustu drobných chyb), neumenšuje jeho inteligenci a schopnosti obecně. Tj. musíme na přípravě na přijímačky makat, aby se naučil dávat si na ty svoje slabé stránky pozor, najít nějaké pomůcky a postupy, jak riziko těch chyb zmenšit. Bylo by škoda, kdyby na tom pohořel.
Pokud sama nevíš, jak s vlastním dítětem pracovat (když ho znáš nejlíp), tak bych to nechala na nějakém cizím "profíkovi", holt to bude za peníze. Je blbost, aby ztrácela kvanta času a "zoufala si". Nejde dělat furt všechno stejně a doufat v jiný výsledek. Musí se naučit sama pracovat se svými schopnostmi a možnostmi a samozřejmě je dobrý, když jí někdo ukáže jak.
Hele - moje neteř třeba měla taky diagnostikovaný poruchy učení už na prvním stupni, nakonec napsala přijímačky na 42 a 38 bodů... Protože prostě tam "pod tím" tu inteligenci měla a měli fajnou přípravu už ve škole (tj. neplacenou). Něco vykompenzovala sama, v něčem za ty roky dozrála, dobrá učitelka taky pomohla...
Moje dítě diagnózu nemá (i když jsme chodili do PPP - dávno tomu), protože jsem to odmítla. Věděla jsem, že jen "myslí jinak", ale přizpůsobila jsem tomu jeho vzdělání od první třídy (soukromá škola), musela jsem se s ním holt učit (do sedmičky), ale teď už to má taky skoro všechno "normálnější".
Práce s náročným dítětem prostě není jen o jednom roku před přijímačkama, ty kompenzační postupy, mechanismy, pozdější dozrání mozku ... , to je o dlouhodobé práci. Jestli s ní umí pracovat třeba učitelky, tak se pobav s nima, co funguje a co ne. Jinak bych (pokud to neumím sama) šla holt za cizím (placeným) profíkem...
|
|
|
| Salamajka | 
|
(8.1.2026 12:26:37)
A v PPP poradili co ? Máte vyřizený papir na ty přijímačky ? Je tam pak možnost dle diagnozy na různé pomůcky nebo více času a td. Docela jsme to využívali. Jinak nakonec i přes doporučení možnosti jít na střední školu šlo dítě na učebni obor s tím, že pak časem vyzkouší střední ma tedy vyúční list. Pak bohužel byl silný ročnik a na stredni se nedostala 2 pod carou, další rok měli těžkou nehodu a bohužel psychyka zapracovala. Teď si dodělává druhý výučni list jako volbu z nutnosti zůstat student a jde zkušet ty přojímačky. Uvidíme. Jinak skoro celou základní školu chodila na psychototorická cvičeni mohu srovnat, že je jinde než jeji spolužaci kteři toto neměli možnost absolvovat.
|
|
| monam |
|
(9.1.2026 13:48:06)
mám syna teprve v šesté třídě, PO3, dysgrafie, dyslexie + dysortografie (+ první stupeň žádná sláva učitelé, třeba na víceleté gymnázium se z jejich třídy nedostal vůbec nikdo), a výběr školy a přijímačky mě děsí už teď. Většinou děti s touto diagnozou mají u přijímaček 25 % času navíc, což dyslektikovi moc nepomůže.
Dívce s podobnými zájmy jako á tvoje dcera by asi doporučila peďák - moje dcera (dysgrafie + dysortografie PO2) studuje pedagogické lyceum, také od malička touží po tom pracovat s dětmi.
|
|
|
V její náručí
Hřebečský betlém řezbáře Josefa HaldyPardubice 
Uloupené uměníPlzeň-město 
Zimní běh na BlaníkBenešov 
Šediváčkův longRychnov n/K 
Únik z planety MarsPraha 3 
Hřebečský betlém řezbáře Josefa Haldy
Uloupené umění
Zimní běh na Blaník
Šediváčkův long
Únik z planety Mars
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)