| Silvie+dva kluci | 
 |
(31.5.2026 10:36:28)
Máte už nějaké plány na léto? Kam se chcete podívat, budete spíš relaxovat nebo poznávat zajímavá místa?
Letos poprvé nemám nic rezervované a vlastně ani nevím kam a v jakém obsazení někam pojedeme. Mladší syn má názory jak na houpačce (jedu taky, letos už nejedu a teď zase jo, jel bych asi  ).
Ráda bych k moři, ale nevím zatím kam, možná počkáme na nějaký last.
Tyto prázdniny nebudeme mít poprvé ze zdravotních důvodů chodící a poznávací dovolenou, takže tím je to taky trochu omezené.
|
| TaJ | 
|
(31.5.2026 12:23:20)
U nás je to tak, že týden budu sama se synem někde na Slovensku fotit vlaky a poznávat místní přírodu a památky, pak budeme jeden týden celá rodina v Jizerkách, na našem oblíbeném místě, kam se pravidelně vždycky tak po 2-3 letech vracíme...pak má syn týden tábor od svého kroužku a mezi tím ve volných dnech podle počasí a nálady nějaké ty výlety, válení na balkóně v houpačce a tak různě 🙂.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(31.5.2026 16:28:39)
Chystáme se k moři s vnoučaty a jejich rodiči, to se docela těším.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(31.5.2026 17:05:26)
V týhle situaci vůbec nevím, lákalo mě původně Pobaltí. Ale letos asi radši Polsko.
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(31.5.2026 17:49:09)
Letos zase Itálie, na přelomu července a srpna Bibione a v září jih Itálie, kolem Bari. Ten jih ještě budeme trochu dolaďovat, jedeme bez cestovky. Ale základ už je objednán. Jedeme autem a budeme se po cestě stavět např. v Bergamu.
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(31.5.2026 18:15:45)
My letos plány vlastně nemáme. Výdaje za posledního půl roku byly mnohem větší, než se nám líbilo a navíc nebyly vůbec plánované.
Plánované výdaje přitom zůstaly a taky nebudou malé.
Takže chceme pár dní (prodloužený víkend) někde v termálech a jinak budeme na chatě a doma. Bude to spíš pracovní, chata i zahrada doma potřebují trochu větší péči, zvlášť ta chata letos.
Já mám navíc naplánovaná školení v červenci i v srpnu.
Plánuju už záříjové aktivity 🫣
|
|
| Dari79 |
|
(31.5.2026 19:17:13)
My nemáme vůbec žádné plány, ale vůbec žádné...
Ale - jezdíme obvykle na 2-3 prodloužené víkendy - středa - neděle např., v rámci dojezdnosti autem, to prostě koupíme ubytko přes booking a jedem, taky s ohledem na předpověď počasí - nebudeme platit za to být někde, když třeba bude lít...
Pak koupíme nějaký letenky někam - nejspíš sever Evropy - Skandinávie nebo Velká Británie. Ve Skandinávii jsem nebyla ani já, v Británii už dávno, taky asi podle chuti, času příp. i cen...
Když to půjde, vyšleme syna na týden k tetě (akt. je jeho bratranec po úraze, takže to bude záviset i na tom, jak mu půjde léčení). A/nebo je pozveme na týden naopak k nám - to ale platí totéž...
No, a léto bude v háji.
|
| Dari79 |
|
(31.5.2026 19:18:25)
k moři v létě nelétáme, s ohledem na masivní turismus a horko i doma, takže nepotřebujeme nutně nic kupovat půl roku dopředu...
Ostatní stačí řešit týden - 14 dnů dopředu.
|
|
|
| Stáňa * | 
|
(31.5.2026 20:36:42)
Léto už mám prakticky rozplánované, protože některé akce musíme plánovat s ohledem na ostatní dost dopředu.
Druhý týden v červenci k nám přijede, stejně jako posledních minimálně 10 let, kamarádka z vejšky s rodinou. Budeme chodit po horách od Špindlu po Orlické hory, jak na české, tak polské straně.
Druhý týden v srpnu pojedeme na pár dní na Šumavu a o kočky a zahradu se postará syn. Jinak nebude snad vůbec doma, kromě pár víkendů. Bude jedním z vedoucích na dvou táborech a pak s partou lidí z jednoho z nich poletí na Sicilii.
Druhý týden v září letíme na týden do Albánie.
Jak to teď vidím, každý měsíc to máme vždy druhý týden 
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 12:29:42)
Stáňo, taky máme léto většinou vždycky rozplánované už dlouho dopředu. Jednak se oba musíme vystřídat v práci s kolegy, jednak synův tábor se přihlašuje taky už někdy nejpozději v únoru a penzion, kam rádi jezdíme, bývá hodně dopředu obsazený, hodně lidí si tam objednává pobyt na další rok už při odjezdu. A na to Slovensko se synem máme zatím jen zamluvené ubytování přes Booking, to můžeme bezplatně zrušit až do pár dní před odjezdem, kdyby něco. Zbytek léta budeme řešit průběžně.
|
|
|
| Termix | 
|
(1.6.2026 9:18:24)
Letos máme opět spíše cestovatelskou dovolenou, ale autem a víceméně denně se budeme i koupat v moři.
Moje plány jsou vždy spíše šílené, ale letos i moje rodina připustila, že jsem tak trochu cvok.
Pojedeme do Toskánska na cca tři týdny. Ale během té doby dvakrát odletíme na různá jiná místa. Moje hodně oblíbená činnost je vyhledávat levné letenky. No a z jednoho letiště v místě, kde budeme, jsem našla letenky do Barcelony za 12 euro jednu cestu za osobu, tak dvě noci strávíme tam. No a později ještě poletíme na pět dnů na Maltu a to dokonce za 10 euro na osobu za cestu. Poslední dny pak z Toskánska přejedeme do oblasti Rimini.
Jinak budu doma, vždy trochu pracovat a hodně se poflakovat. Moc se na to těším.
|
| Beat | 
|
(1.6.2026 10:09:13)
Termix divočina! Ale pokud vám to takhle vyhovuje, proč ne! Místa a plany jsou to krásný .
Pro nás by to nebylo, abychom několikrát řešili kdy nám to kam letí a že to musíme stihnout . My rádi jiný druh cestování, ale pro někoho je taky sileny
|
|
|
| Stará husa |
|
(1.6.2026 10:05:41)
Koncem června jedeme s kamarádkou na týden do lázní. Letos místo moře. Jsem ráda, nějak ty letecké dovolené už psychicky nedávám. Jinak nemám žádné plány, možná nějaký ten výlet, pokud bude hezky, tak koupání v přehradě.
|
| Fern |
|
(1.6.2026 11:46:36)
Huso, docela by mě zajímalo proč už nedáváš psychicky ty let.dovolené (mě se do nich právěže už taky moc nechce-asi věkem?) - dělaj problémy třebas s odbavením na letišti? Trvá to dlouho nebo zpožděné lety,třebas?
My se nedávno vrátili z velkého wellness resortu,kde je léčivá miner.voda, bylo to supr a vše v klidu a právě jsem si říkala,proč lítat někam k moři a trávit hodiny na letišti,kde musí být navíc člověk s předstihem nemalým,když si člověk pohodlně za 2-3 hodiny zajede autem na takové prima koupání s výbornou PP alá bufet,lux. ubytko-v župánku přímo do bublin, čistá voda bez řas,žádné davy ani bordel ve vodě...
|
| Stará husa |
|
(1.6.2026 12:04:42)
Fern, přesně z těchto důvodů. Vadí mi lety v nekřesťanskou hodinu, to, že musím být na letišti s dvouhodinovým předstihem, stát frontu na odbavení, zpožděné lety, dlouhá cesta z letiště do hotelu. Čím jsem starší, tím mi taky víc vadí nutnost zvyknout si rychle na nové prostředí, což je tedy i u cest v Česku. Nějak to nedávám, mám úzkosti už měsíc předem. Já jsem teď už nejradši doma, když se nic neděje, občas nějaká akce s kamarádkami a jinak klídek a pohoda. Do termálu bych nejela, nudila bych se tam. Jako vykoupat se na hodinu ok, ale déle v žádném případě. Kamarádka chtěla jet do Maďarska, ale zavrhla jsem to.
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 12:33:58)
Stará huso, tak v Maďarsku nejsou jen termály, ne? A nemusíte být jen ve vodě...to je asi stejné, jako u moře, taky se člověk vykoupe a pak třeba někde chodí na procházky, po památkách...
|
| neznámá |
|
(1.6.2026 12:39:22)
Ně termály jsem asi vždy měla smůlu, nikde nic nebylo, na nějaké vyžití nebo památky to bylo na popojetí autem. Nejhorší byla Podhájská před lety, ani na procházky to nebylo, všude pole a varování před zmijí.
Ale to už je dost let, asi se už změnila.
|
|
| Stará husa |
|
(1.6.2026 13:05:50)
TaJ, ona chtěla jet právě do termálu. A ani jedna nemáme auto na nějaké popojíždění. V cizině, kde se neumím domluvit, se bojím jezdit hromadkou.
|
| Stáňa * |
|
(1.6.2026 13:20:33)
V Madarsku nevím, ale řekla bych, že na Slovensku nebude s veřejnou dopravou problém, kromě Podhájské, která je opravdu uprostřed pole.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(1.6.2026 13:45:06)
Do Sárváru můžeš jet s cestovkou Hungariatour autobusem, vycházky jsou tam pěkný i pěší.
My si to prošli první a druhý rok a teď už se jenom namáčíme. 3 dny vydržíme se jenom koupat a chodit na jídlo.
|
| Fern |
|
(1.6.2026 13:54:40)
Taky tak, 3 noci nám na takové válení se a relax úplně stačí
|
|
|
|
|
| Fern |
|
(1.6.2026 13:35:15)
Chápu tě s těma úzkostma a ten klídek doma je fakt úžasnej a jen výletit s vrácením se zas domu,bez balení.
V tom resortu,kde jsme byli, tam je mnoho druhů bazénu s různě teplou vodou,různýma bublinama, vnitřní 50ka a venkovní 25ka na plavání s příjemnou teplotou vody - tak jsem se dost rochala i zde - chvíli plavat na zádech,pak zas alá p.radová, pak slunění se nalehátku,násl.horké bubliny,pak ty normálnější, je tu taky obr saunový svět,možnost masáží-to nás ale nezajímá; jdem taky do vodního baru na drink no a než se naděješ, je s takovou půl dne pryč a jdem na pokoj,kde hrajem hry či si čtem,no letí ten čas tam děsně rychle.
Mohli bychom si udělat výlet ,do hory´ či na pamětihodnosti, ale to se nám už nechce,chcem to napohodu a ne se nikam honit,toho už jsme v životě měli dost,i těch hor.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(1.6.2026 13:49:34)
Mně to moře za to ještě pořád stojí. Ale cesta mě taky prudí a nejvíc balení. I když vím, že se všude dá všechno koupit, nikdy mi nic nechybělo, stejně jsem z toho hysterická.
Letos se těším ještě víc, protože jedeme s vnoučaty. Tentokrát i vnučka, s vnukem jsme už byli v Chorvatsku.
|
| Stará husa |
|
(1.6.2026 13:57:53)
Balení mi moc nevadí, léta vozím pořád stejné věci. Jsem sbalená během půl hodiny a vybalování je ještě rychlejší. Ale ta cesta! Na letiště MHD s několika přestupy, čekání ve frontě, potom u gatu, mačkání se v letadle, čekání na zavazadla, cesta autobusem do hotelu, kolikrát čekání na pokoj, když to přiletí ráno a volný pokoj je až od 14 hod. A cesta zpět totéž. Vyhodí že u pokoje v 11 a letadlo letí v 10 večer. Kolikrát zpoždění letu a čekání hodiny na letišti. Nesnáším to. Když jsem byla mladší, tak kolem 50 nebo dřív, mi to tolik nevadilo, ale teď mi to připadá nesnesitelné.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(1.6.2026 14:21:27)
Mám všeho hrozně moc, proto mi balení dělá potíže, třeba z deseti plavek vybrat troje. To jsem třeba nezvládla a beru čtvery a tak to mám se vším. A abych se vešla do váhy kufru, hrůza.
Na letiště jezdíme autem, tak to jde. Na letišti mě to baví, pozorovat ten mumraj, letadla jak přistávaj. Hotel vybírám zásadně blízko letiště, do hodiny. Akorát je otrava zpoždění.
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 15:09:52)
Inko, no jo, čím víc věcí, tím složitější výběr . Já mám plavky jen dvoje, takže když jsme jeli k moři, tak jsem prostě měla ty dvoje, víc bych stejně ani neužila. Několik triček, nějaké ty kraťasy, dvě sukně, jedny dlouhé plátěné kalhoty, kdyby bylo chladněji, svetřík nebo mikina, sandály, žabky a jedny pevné boty na výlety.
|
|
| Stará husa |
|
(1.6.2026 15:15:52)
Inko, já mám všeho tak nějak přiměřeně. Plavky mám dvoje, pořád ty stejné, když se obnosí, tak je vyhodím a koupím si nové. Jinak už nejmíň 10 let mám ta stejná trička, tříčtvrteční kalhoty, jedny letní šaty, jedny sandály, tenisky do letadla. Nemám problém se vejít do 13 kg. Nejvíc váží knihy, nějak nejsem schopná se přeorientovat na čtečku, já a přístroje si nerozumíme.
|
|
| Federika | 
|
(1.6.2026 16:24:38)
Hehe, já mám tedy hadrů tak na dalších 20 životů a beru si s sebou vždycky všechno tak,abych měla na výběr, ale nikdy jsem neměla problém se vejít do váhy kufru.
Letiště mi nevadí, jen vítám odbavení předem a nikdy nedodržuju tu dobu, kdy tam mám být před odletem.
A teď mě toho štvali Francouzi a letišti, mamka má kartičku na kolena,vždycky píská, vysvětluju,ale tentokrát ji tam prohlíželi fakt důkladně,vyzout, vysvlíct, rukavice, stoupnout sem, ne, takhle jsme neřekli, jednu nohu,druhou nohu,ne, takhle ne, ona byla už celá zmatená...Navíc s ní mluvili fakt nepříjemně.
|
|
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 15:05:46)
Stará huso, naprosto ti rozumím. My nikam nelétáme, tohle všechno nás právě odrazuje a vůbec neláká - čekání v předstihu na letišti, případné zpoždění, přejezdy do hotelu, čekání na ubytování... Takže buď jezdíme po ČR autem, nebo já se synem vlakem (i třeba na to Slovensko). Když jedu já se synem, tak na 5 dní máme každý na zádech jeden větší batoh a to je všechno. A to tam máme často i jídlo. Ruce při případných přestupech volné, ubytování vybíráme co nejblíž k vlaku a většinou se můžeme ubytovat hned. Když jedeme autem, tak máme každý jednu větší sportovní tašku, plus jednu velkou Ikea tašku, kam naházíme všech boty.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(1.6.2026 15:21:53)
Na ubytování jsme nečekali nikdy, vždycky dají pokoj hned. A hotel vybírám blízko letiště. A čekání na letišti mi nijak hrozný nepřijde, lepší než sedět několik hodin v autě. Autem vydržím nejdál do Maďarska.
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 15:31:21)
Inko, chápu, my autem do zahraničí nejezdíme, jen po ČR, což bývá tak max 3 hodinky cesty a ještě děláme přestávky, nebo se cestou zastavíme na nějaké zajímavosti, na oběd apod.
A s tím čekáním na pokoj, naposled jsme byli u moře před 7 lety a to jsme přijeli na Cres ráno a čekali jsme asi 3 nebo 4 hodiny, než byly volné a připravené pokoje. A kdysi ve Španělsku jsme taky přijeli ráno a ubytovali nás těsně před polednem. Měli jsme tedy v hotelu složená zavazadla, tak jsme se courali po městečku...ale ubytování hned jsme neměli nikde. To máme akorát v ČR, jelikož víme, od kolika hodin se v tom kterém penzionu můžeme ubytovat, takže podle toho vyjíždíme z domova. A se synem míváme dost často ubytování s bezkontaktním předáním klíčů, takže dojedeme k ubytování, v nějaké schránce si vyzvedneme klíče a ubytujeme se. Nebo pokud tam je nějaký člověk, tak zavoláme předem po cestě, v kolik tam budeme a většinou tam na nás čeká.
|
| Stará husa |
|
(1.6.2026 15:52:00)
TaJ, taky jezdím raději autem. Nemusím řídit, takže jsem bez starostí, koukám z okýnka na krajinu kolem, zastavíme, kdykoli se nám chce, mužem si někde dat kafe, vyvenčit psa, zajedeme se podívat na nějakou pamětihodnost cestou. Přijedeme akorát na ubytování a jsme pohybliví, můžeme si kamkoliv zajet. Bohužel auto nevlastním a sice mám řidičák (už neplatný), ale nikdy jsem se nenaučila řídit, bála jsem se. Takže buď nás vezme kamarádka s autem, nebo dcera. Jinak mám smůlu.
Vlakem moc ráda nejezdím a v poslední době ani autobusem na větší vzdálenosti.
Jak píšu níže, jsem nejradši doma. I tak mám úzkosti, nevím z čeho, natož je ještě přiživovat cestováním.
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 16:06:48)
Stará huso, my autobusem už taky teď moc nejezdíme, ani po ČR, máme radši ten vlak, tam se člověk může projít, dojít si na WC apod. Na ty delší cesty, které už manžel moc nedává, jezdíme sami se synem, většinou nějakým přímým vlakem - třeba na Moravu, nebo na to Slovensko...sedneme v Praze do vlaku a vystoupíme až na místě, ubytování většinou máme tak do 10 minut pěšky od nádraží, párkrát už jsme bydleli přímo u nádraží. S sebou každý jen jeden velký batoh, ve kterém oba máme malý batůžek, velký vybalíme na ubytku a malý pak nosíme všude během pobytu. Akorát tedy syn s sebou ještě vláčí brašničku s foťáky a pouzdro se stativem, ale to má obojí přehozené na rameni. Vždycky se bavíme, když ve vlaku jsou nějací Japonci, nebo i jiní cizinci a každý má s sebou obrovský kufr na kolečkách, teď to vláčejí po vlaku, nosí po schůdkách na nástupiště, do podchodů...nechápeme, co tam všechno s sebou vozí...zlatý batoh a volné ruce
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(1.6.2026 15:44:39)
My tedy na ubytování čekáme pokaždé, když přijedeme před 14. hodinou. A když máme odlet večer, tak nás vystěhují z pokoje v poledne a sice nám někde v koutě dovolí složit si zavazadla, ale už se nemůžeš nikde osprchovat, upravit, převléct jedině na záchodě a je to otravné, vybalovat a balit věci do kufru někde na zemi. Taky mám strach, aby mi ten kufr někdo neukradl. Jsem přehnaně úzkostlivá a celý ten den je mi špatně od žaludku a bojím se cesty. Nesnáším to.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(1.6.2026 16:09:38)
huso, my vždycky měli asi štěstí, ale když byl odjezd večer, zavazadla nám uložil hotel do zamykací místnosti a byl k dispozici přístup do šatny se sprchou... navíc teda míváme all in, takže i pití a jídlo normálně volně až do odjezdu
a totéž naopak pokud jsme dorazili dřív, než byl k dispozici pokoj
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(1.6.2026 16:16:47)
Tohle má jednoduchý řešení, vzdycky si pokoj doplatíme do odjezdu. Většinou se to platí po hodinách a nikdy s tím nebyl problém.
A při příjezdu nám jenom jednou řekli ať si jdeme dát snídani jinak dali pokoj hned. Vybírám hotely kam nejezdí moc Čechů a jezdíme mimo prázdniny, tak možná proto.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(1.6.2026 16:25:50)
"Tohle má jednoduchý řešení, vzdycky si pokoj doplatíme do odjezdu."
Možná to nejde v zařízeních, kde se jim točí jeden zájezd za druhým a potřebují pokoje uvolnit a do odpoledne uklidit.
Ale my jako jednotlivci si také všude připlácíme pozdější check out, i když cestujeme autem. Nechceme se prostě po ránu honit, to je pak zkažený den. Za příplatek si užijeme úplně jinou pohodu, ještě půl dne k dobru.
|
| Federika |
|
(1.6.2026 16:28:24)
Nám to párkrát prodloužit nemohli,bylo plno. Ale jen jsme si odnesli kufr do úschovny za recepcí. a tašku do skříňky do wellness, tam jsme se pak mohli převlíct, sprchovat, umejt vlasy, byl tam fén, veškerá kosmetika-a pak jsme si jen odnesli věci do toho kufru, pohoda.
|
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 16:40:16)
Ropucho, jo, my jsme ve všech případech byli s cestovkou, takže včetně dopravy, tudíž se tam opravdu ty zájezdy vždycky akorát vystřídají, prodloužit to nešlo, ráno už přijel autobus lidí, kteří byli ubytovaní po nás...
Jinak v ČR obvykle míváme uvolnění pokoje do 10 nebo 11h, což bohatě stačí, ráno se v klidu nasnídáme, dáme věci do auta, necháme u penzionu a třeba si ještě někam vyrazíme, nebo se vydáme už na cestu domů a po cestě se ještě stavujeme u nějaké zajímavosti.
|
|
|
|
|
|
|
| Jerry G. |
|
(1.6.2026 15:17:14)
Stara huso, ja jsem pred mesicem misto letadla jela do Prahy vlakem. Za cenu letenky,jsem si zaplatila 1 tridu ve vlaku, Nejdriv 5 hod. s ICE do Berlina. V Berline jsem si prosla centrum a sedla do kavarny a vecer pak, do Prahy. Tp byly tusim 4 hod. Uplne jiny zazitek, na dostat na letiste, cekat tam a pak v tom pidi letadle.
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.6.2026 16:20:38)
Letadlem nelétám, všude cestujeme autem.
Být někde bez auta, jen závislá na hromadné dopravě, by mě asi znervózňovalo, přijde mi to omezující. Ale možná je to jen otázka zvyku.
Toto léto se na žádné velké cestování nechystám. Nějaké menší dovolenkování nás čeká teď v červnu a pak i každý další měsíc, ale plány jsou jen rámcové, budeme dolaďovat spontánně.
|
| Federika |
|
(1.6.2026 16:25:51)
Ropucho,
asi jak kde.
Cestovali jsme teď po celé Paříži a předtím s mámou po Římě, všude pěšky nebo MHD a jak jsem člověk líná, auto by nás hodně omezovalo.
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.6.2026 16:38:16)
Federiko, ale jo, věřím, že v těch hlavních městech to může bez auta fungovat. My jsme asi rozmachaní dobytkové, tlačíme se s autem všude. Kdysi jsem absolvovala bez auta Vídeň, šlo to, ale tam a zpět jsme si stejně najímali autodopravu. A párkrát jsem se potloukala bez auta po Praze, včetně tahání kufříku ulicemi, a asi bych to nepotřebovala opakovat Ale na druhou stranu, umím si v životě představit i deal, kdy bych auto oželela a potloukala se po světě pěšky a hromadnou dopravou
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 16:43:42)
Ropucho, ono to má bez auta třeba i tu výhodu, že se nemusíš k tomu autu vracet, ale zpátky zvolíš třeba úplně jinou cestu, podle toho co tě kde zaujme...my býváme se synem akčnější a občas i díky tomu, že najednou syn zjistí, že někde jede něco zajímavého, o čem dopředu nevěděl, tak operativně změníme trasu nebo program...auto by nám v tom spíš překáželo. Takhle máme jen batůžek na zádech a třeba nějakou celodenní, nebo víkendovou jízdenku apod. a jezdíme jak zrovna chceme.
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.6.2026 16:58:28)
TaJ, tak když si chce člověk udělat něco jako okruh historickým centrem města, může nechat auto stát "doma". Nemusí ho tahat všude a každý den, to je jasné.
Ale jsou cíle, k nimž se naopak hodně hodí.
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 19:06:59)
Ropucho, nejen okruh historickým městem, my třeba když jedeme někam všichni tři autem, tak právě do těch měst moc nejezdíme, spíš po výletech do přírody...klidně třeba v těch Jizerkách, když bydlíme poblíž nádraží, tak auto často máme skoro celý týden na parkovišti - dojedeme vlakem někam, tam si uděláme okruh v přírodě a zase jinou cestou jedeme zpět... nejsme tedy limitovaní pejskem...
|
|
|
|
| Federika |
|
(1.6.2026 16:43:48)
No ono to moc nejde, já mám vždycky plán, co všechno chci vidět, nemáš všude možnost zaparkovat. My jsme třeba teď dojeli po Seině lodí k eifelovce, pak k Louvru, pak na náměstí, který jsem chtěla vidět, pak metrem k Montmartru,prodírat se uličkama, pak po schodech dolů ke kolotoči na oběd, pak na hřbitov, pak hned na Champs-Élysées, vůbec si nedovedu představit, kde bych nechávala to auto a jak bych se pro něj vracela.
|
| TaJ |
|
(1.6.2026 16:49:25)
Federiko, přesně, to auto někdy je zbytečná přítěž, musíš se pro něj někam pak vrátit apod. My často i v ČR prostě dojedeme autem do penzionu a tam kolikrát většinu týdne stojí na parkovišti, protože pokud je poblíž nádraží, nebo tam častěji jezdí autobus, tak se tam pak pohybujeme spíš tou veřejnou dopravou, nemusíme řešit parkování, návrat k autu, když změníme plány... Auto vytáhneme tehdy, když někam máme fakt špatné spojení, že bychom to nestíhali, nebo nic pak už nejede apod.
|
|
| Stáňa * |
|
(1.6.2026 20:47:12)
Federiko,
taky mi přijde auto ve velkých městech jako naprosto zbytečná přítěž. Velká města mají většinou velmi dobrý systém veřejné městské i příměstské dopravy. Teď jsme ve Valencii jezdili místními autobusy až 90 minut za €0,8. Využili jsme to na pláž nebo do přírodní rezervace na okraji města. Stačilo koupit si přenosnou dobíjecí kartičku na 10 jednotlivých jízd.
To samé Řím, Malaga, Lisabon atd.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(1.6.2026 22:23:47)
Ve velkých cizích městech jezdím ráda MHD a ráda nakupuju jídlo, připadám si jako domorodec
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.6.2026 23:50:59)
"a ráda nakupuju jídlo, připadám si jako domorodec"
Jídlo také ráda nakupuji, to mi zůstalo z devadesátých let, kdy jídlo pro mě bylo jedním z největších zjevení za západní hranicí
Vlastně už i v dětství v té Jugoslávii.
|
| Půlka psa | 
|
(2.6.2026 0:01:20)
Jídlo moc ráda nakupuju taky. Na existenci neprostupné západní hranice si tedy vůbec nepamatuju, ale poznávání místních potravin beru jako skvělou součást cestování.
Znám někoho, kdo před dovolenou nakoupí české jídlo, naplní jím obytňák a vyrazí na dovolenou. Nemají pro to finanční důvody, ale zkráta nechtějí trávit dovolenou řešením jídla. Přijde mi, že se ochudí o to nejlepší z celého poznávání. Nevím, jestli bych se raději neobešla bez té dovolné.
|
| Ropucha + 2 |
|
(2.6.2026 0:11:21)
Půlko, ano, to je v mých očích vyložená zhůvěřilost, cestovat s českým jídlem, pokud to nediktují finanční nebo zdravotní důvody
Je to jak píšeš, součást kulturního zážitku.
Já nejsem nijak zcestovalá, nejezdím do exotiky, ale dokáži se těšit i na banalitu jako je rakouská benzínka, že tam objevím něco jiného než doma
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.6.2026 8:25:05)
"to je v mých očích vyložená zhůvěřilost, cestovat s českým jídlem"
jo, to vždycky složitě balancujeme, když někam jedeme
jezdíme s mužem s cestovkou, autobusem, a vždycky řeším, jak s sebou vzít jídlo, aby bylo po dobu než dojedeme, případně na dobu, kdy se nestaví/není kde koupit... mít nějakou tu zásobu, ale zároveň aby to nepodléhalo moc zkáze a byl dostatečný prostor si koupit něco jinde navíc muž se nespokojí s nějakými wasa chlebíky (což je škoda )
ale vždycky se těšíme na místní jídlo, já moc ráda chodím do místních obyčejných obchodů a s oblibou hledáme i dobroty, co dovezeme dětem vlastně z každé cesty vezeme minimálně velkou tašku nějakého jídla jsem hrozně ráda, že i v tom se s mužem shodneme, vídáme dost párů, kde jeden by ochutnával a nakupoval a druhý by nejraději přežil o paštikách a pak se dohadují celou dobu...
|
| Stará husa |
|
(2.6.2026 9:31:40)
Já si nějak na jídlo příliš nepotrpím. Potřebuju se najíst, abych neměla hlad, ale to je vše. Navíc příšerně nerada nakupuju, takže pokud nemusím, do žádných obchodů nelezu. Nejvíc mi vyhovuje all inclusive, jídlo a pití zajištěné, většinou i ve výborné kvalitě a víc na to nemusím myslet.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(2.6.2026 10:12:37)
Rose, jídlo z cest vozí spíš děti nám Ochutnávám s nimi cizí země alespoň tímto způsobem. Obětavě tahají všelijaké láhve, sklenice, plechovky... až bývám dojatá.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.6.2026 10:18:33)
ropucho, já mám děti o kousek mladší, zatím moc necestují... cestuje jen ta nejstarší, ale ta zase s partnerem a toho to jídlo moc nebere, takže si musí trochu složitěji prosazovat své nákupní touhy
ale teď se možná sestra chystá do skandinávie a prý autem, tak už jsem jí hlásila, že mi po cestě "musí" nakoupit dánské džemy a norský hnědý sýr
|
| Ropucha + 2 |
|
(2.6.2026 10:33:00)
Rose, takové objednávce úplně rozumím
Sourozenci samozřejmě také vozí, všichni vozí
A já se aktuálně také chystám na cestu a už si sumíruji, co si koupím tam a co si přivezu do zásoby domů. Ještě nemáme v plánu, kam se půjdeme podívat, ale už jsme několikrát mluvili o tom, kam půjdeme jíst
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(2.6.2026 13:07:30)
Půlko, my třeba taky nechceme až tak moc řešit na dovolené jídlo. Zásadně do zahraničí, ale i po ČR jezdíme s polopenzí, abychom nemuseli už nikde nic shánět, vařit na dovolené nejsme ochotní nikdo a do obchodů s jídlem vlastně téměř nikde nechodíme, jen třeba zmrzlina, cukrárny apod. Vždycky si vybereme z toho, co nám v penzionu, nebo hotelu nabízí.
Horší to bylo, když se náš syn v 11 letech chtěl podívat poprvé k moři...zvolili jsme zájezd do Chorvatska s cestovkou, se kterou jsme na tom místě byli už za bezdětna, znali jsme to místo a lidi a věděli jsme, že tam vařili dobře a předpokládali jsme, že z toho množství jídla si něco syn vždycky vybere (v té době měl pořád takovou tu autistickou vybíravost). No, trošku jsme se spletli, protože všechno bylo moc divné, neznámé apod., takže syn tam nakonec prakticky celý týden byl živ o samotných suchých hranolkách a zmrzlině, občas ochutnal nějaké jejich sladké pečivo, když se mu to zdálo od pohledu ok. A několikrát snad nějakou samotnou přílohu. Jinak by byl schopný snad celý den nejíst. A to tam výběr byl fakt velký a jelikož to byla cestovka, se kterou jezdí v podstatě jen Češi, tak i jídlo tam bylo takové napůl chorvatské a napůl české.
Naštěstí od cca 12 let už se to začalo s jídlem zlepšovat a dneska si vybere někde v restauraci prakticky bez problémů, jen se někdy podrobněji zajímá, co tam v tom všechno je a dopředu hlásíme, že bez kečupu, hořčice, nebo bez zeleninové oblohy apod. I když to samozřejmě jíst nemusí, tak mu to vadí už jen na tom talíři dohromady. Kdysi mu takhle vadila i tatarka, když jsem zapomněla včas hlásit, že chce smažák bez tatarky, vadila i na okraji talíře, i když ji nejedl. Teď už asi 3 roky tatarku jí.
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(1.6.2026 18:07:27)
Ropucho, já jsem zvyklá existovat bez auta. Naši auto neměli a když jsem se vdala, tak jsme sice auto měli, ale já jsem nikdy neřídila. Takže buď mě vezl manžel, nebo jsem musela cestovat hromadkou. Pak jsem se rozvedla a už zase přes 20 let auto nemám. Naštěstí bydlím ve velkém městě, všude se dostanu MHD, jezdí to tu většinou po 10 minutách. Je pravda, že na druhou stranu města je to MHD daleko a taky nemůžu MHD vozit něco objemného. To se ale dá vyřešit, buď objednat dopravu, nebo v nejhorším pomohou děti, které obě auto mají. Hloupé je to, když bych chtěla jet někam mimo město na výlet, nebo ubytování by bylo někde mimo dosah hromadné dopravy. Teď do té Lednice, ač je to na km blízko, musí se jet vlakem a ještě přestupovat na autobus, autem by to bylo bez problémů. No ale bohužel, nemůžu chtít všechno.
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.6.2026 18:51:02)
Huso, věřím, že je to hodně věc zvyku.
Já žiji také v relativně velkém městě, ale reálně trávím většinu času někde za městem. Jsem zvyklá před domem nasednout a během půl hodiny - hodiny být tam, kde si usmyslím. Hromadnou dopravou by to bylo úplně nemyslitelné, navíc se psem.
V docházkové vzdálenosti mám také pěkné lokality, ale byl by to fádní život v úzkém okruhu. Jsem v tomto rozmlsaná.
|
| Stará husa |
|
(1.6.2026 19:13:22)
Ropucho, neříkám, že by se mi nelíbilo občas vyjet někam do přírody, kde to moc neznám, chodit pořád ty stejné okruhy je nuda. Proto taky nedokážu chodit na procházky každý den. Ale jednak neumím řídit a už se to nenaučím a jednak držet si auto by pro mě byla hrozná zátěž, finanční, organizační, z hlediska jeho udržování, parkování. Když si syn kupoval druhé auto, tak mi to svoje staré nabízel, že mi ho nechá. Už je to dobrých 15 let. Strašně se divil, že jsem ho za nic na světě nechtěla.
|
| Monika |
|
(2.6.2026 9:37:16)
Stará huso, do přírody v ČR jde vyjet i bez auta, bez zvláštních potíží. Pokud vím, bydlíš ve větším městě, tj. lze vyjet vlakem, autobusem, bez auta je naopak svoboda v tom, že nemusíš chodit okruhy (vracet se tam, kde jsi zaparkovala), ale můžeš jít třeba z jedné zastávky vlaku na jinou ... O víkendech možná nejezdí veřejná doprava všude tak často jako kolem Prahy, ale ve všední dny určitě toho jede dost, aby ses dostala bezpečně zase domů ...
|
| Ropucha + 2 |
|
(2.6.2026 10:06:43)
Moniko, tohle si myslím o sobě, že bych podnikala, kdybych neměla auto.
Vyjíždět do okolí města vlakem a chodit a chodit.
Je to méně pohodlné než autem, musí se dojít na nádraží nebo na zastávku, ale neumím si představit sedět celoročně celé dny v bytě ve městě. Já být v důchodu, jsem pořád na výletě.
Ale mám kolem sebe ženy starší než já, které nemají auto a v tom městě zůstávají, na žádné výlety nevyjíždějí. Tak možná se o tom snadno teoretizuje a potom v reálu se člověku tolik nechce. A nebo na to každý prostě není.
|
| Monika |
|
(2.6.2026 10:36:53)
Ropucho, my to s manželem střídáme, častěji jedeme autem, někdy veřejnou dopravou. A mám kamarádku, se kterou jezdíme zejména veřejnou dopravou, je to fajn, akorát tedy někdy holt to cestování zabere trochu moc času, když třeba vyrážíme nějakým směrem, kde musíme nejdřív přejet přes Prahu. Tak jezdíme častěji spíš tím "naším" směrem
|
| Monika |
|
(2.6.2026 10:41:46)
Jo a pokud jde o to, že někdo ve vyšším věku třeba zůstává ve městě a nikam nevyjdete, oni to budou možná takoví, co nevyráželi ani jako mladší. Třeba mojí setře vždycky stačily tak 3 výlety za rok, bráchu to vůbec nebaví, maximálně na kole (jinak chodí na golf nebo podobné aktivity). Moji rodiče teď v důchodu docela chodí i jezdí, mamka se snaží aktivizovat taťku. Jezdí tedy (kromě vycházek po okolí města) autem, taťku baví řídit, tak se ho na to lépe přesvědčuje než kdyby měli jet vlakem
|
| Beat |
|
(2.6.2026 10:52:39)
Taky se přidávám k těm, co rádi jedí cizi věci . Mam s sebou ted v aute železnou zásobu, jedny rybičky a nějaký krekry a jeste jsme na ni za 3 tydny nesáhli.
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(2.6.2026 11:54:55)
My to takhle děláme vždycky. I plánování autobusů nebo vlaků po okolí mě baví.
Když takhle jezdíme, jsme tři ženské, auto si nepůjčujeme. Je to pro nás zbytečné.
Jídlo z destinace si vozíme vždy, proto jezdíme s kabinovým zavazadlem, tam naplněné do poloviny a zpátky vždy narvaný jídlem
Proto bychom nemohly létat jen s malým batůžkem
|
|
|
| Stará husa |
|
(2.6.2026 10:18:29)
Moniko, nějak na to už nemám energii. A vzhledem k artróze v kolenou toho už moc nenachodím. S kamarádkou ujdeme tak těch 5 km, i tak mě bolí nohy.
|
| Federika |
|
(2.6.2026 12:30:17)
Huso,
mámě je 78, měla taky artrozu v kolenou. nechala si postupně obě odoperovat. Teď běhá jako rybička, v Paříži i přes velký horko denně 15-20 km, schody dolů, nahoru...
|
| Federika |
|
(2.6.2026 12:49:28)
No jo, to jsem blbá, běhá jako rybička, hehe-)
|
|
|
| Stará husa |
|
(2.6.2026 12:47:20)
Federiko, u mě to ještě není na operaci, ale bolí to dost. Nicméně jezdit sama na výlety vlakem se mi prostě nechce. Kamarádky na to nejsou a samotná se nedokopu. Je pravda, že po rozvodu kolem 50 jsem jezdila a chodila sama na výlety, v létě se koupat, teď už mi chybí energie. Asi je to i věkem, vy jste tady tak o 15 let mladší než já, tak je to něco jiného. A máte rodinu, příbuzné, přátele, které to taky baví. Nevím, jestli by vás bavilo jezdit úplně sami.
|
| Federika |
|
(2.6.2026 12:51:48)
Huso,
jo, máma má kamarádku, denně spolu trajdají, na zmrzlinu, do cukrárny, jen tak do lesa.
A na ty velký výlety jezdí se mnou.
Ale byla fakt neschopná někam vyjít, dokud se neodhodlala na ty kolena. Teď sice píská na letištích a přestože se ohání kartičkou, že má umělý kolena,je jí to prd platný,vždycky ji důkladně prohlížejí
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(2.6.2026 13:02:03)
Já tě chápu, sama bych nikam nejela ani v mládí, ani teď. Sama chodím akorát na koupaliště. Ale jenom po Praze.
Už jsme se tu o tom jednou bavili, nešla bych sama do kina, do divadla ani do restaurace. Na výstavu jo, když nikoho neseženu nebo letím na poslední chvíli.
|
| TaJ |
|
(2.6.2026 13:14:09)
Inko, aha, tak to já ráda občas jezdím, nebo chodím někam sama. Někdy jdu ráda s kamarádkou, manželem, nebo synem, ale někdy ráda něco podnikám úplně sama. V mládí jsem sama chodila klidně i do kina, nebo na koncert, když zrovna nebyl po ruce nikdo, kdo by na ten můj vybraný film chtěl jít. Přece bych si ho kvůli tomu nenechala ujít, jen proto, že zrovna nikdo nechce jít taky. A občas ráda jezdím sama třeba někam kousek za Prahu, nebo do přírody i v rámci Prahy...já mám dost velkou potřebu být sama se sebou a svými myšlenkami a prostě jen tak existovat, bez něčí přítomnosti. Jako když jdu, nebo jedu někam s dalším člověkem, tak je to fajn, popovídáme si, užijeme si to, ale zase úplně jinak, než když jsem sama. Někdy mě prostě přítomnost dalšího člověka ruší v tom mém prožívání té chvíle, rozptyluje mě to a je to prostě jiné. Vidím tu věc, to místo apod., ale vnímám to úplně jinak, tak nějak napůl...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(2.6.2026 13:20:34)
Sama bych šla leda, kdybych měla nějaké fakt šíleně drahé lístky a ten, s kým jsem měla jít na poslední chvíli odpadl. A nikoho bych nesehnala, ale to se mi ještě nestalo. Jinak nevím o ničem, co bych musela vidět i za tu cenu, že bych šla sama. Leda ty výstavy, ale to je moje chyba, když zjistím, že je do zítra a nikdo se nechce sebrat a běžet tam. Nestává se to často.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.6.2026 13:27:42)
ráda chodím sama do kina... mám ráda různé filmy a ne vždycky bych někoho ukecala a některý ty filmy si i mnohem víc užiju sama, chci si pak jet sama domů a přemýšlet si o nich a nechat to v sobě doznít a ne o tom hned s někým mluvit na to byla skvělá moje spolubydlící na intru, kolikrát jsme cestou z divadla/kina mlčely celou cestu ztracené ve svých myšlenkách a jindy to zase celou cestu živě probíraly
na sš jsme chodily vlastně všude spolu, pak po škole zpátky v praze jsem si navykla naopak chodit všude sama, od kultury, přes hospodu až po vycházky... a mám to ráda dodnes...
|
| TaJ |
|
(2.6.2026 13:40:00)
"a některý ty filmy si i mnohem víc užiju sama, chci si pak jet sama domů a přemýšlet si o nich a nechat to v sobě doznít a ne o tom hned s někým mluvit".
Rose, jo, to je přesně ono a mám to tak nejen s filmy. Některé zážitky, ať už je to cokoli, si prostě víc užiju sama a chci o tom přemýšlet a nechat to na sebe působit, doznít a pokud tam se mnou je někdo další, tak mě to ruší, protože se začne obvykle mluvit o všem možném a totálně to přebije ten zážitek.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(2.6.2026 13:45:14)
Možná to souvisí, že máš velkou rodinu. 3 děti, 2 sestry, manžel každý den doma. Já jsem moc často sama, manžel dělá na směny, když má noční nevidíme se třeba 3 dny. jít ještě někam sama, to by mě fakt nebavilo.
|
| TaJ |
|
(2.6.2026 13:58:17)
Inko, já jsem třeba taky ráda sama, ačkoli mám dítě jen jedno a u nás pracuju na směny já, takže zatímco manžel je každý den po poledni doma, tak já vždycky třeba dva až tři dny za sebou jsem od rána až do večera v práci, takže se vidíme na chviličku ráno a večer. A sama někam chodím právě v té době, kdy není doma manžel - to znamená ty 2-3 všední dny v týdnu, kdy já mám po směnách volno, zatímco manžel je v práci a syn ve škole. Přece nebudu vždycky jen sama doma...takže vyrážím klidně sama. Někdy s mamkou, když se to nějak dobře sejde, ale dost často sama. Neumím si představit, že bych pracovala na klasické osmičky, přišla domů, když už tam všichni jsou a o víkendech bychom taky byli doma všichni. Já prostě potřebuju ten "svůj" čas o samotě, ať už doma, nebo někde venku.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.6.2026 13:59:49)
inko, měla jsem to ráda i jako svobodná, bezdětná, bez partnera
tenkrát byl teda problém to jídlo, v té době nebylo úplně zvykem, aby ženská chodila sama do hospody ani na oběd, natož třeba na večeři... to jsem byla ráda za mc donalds a kfc tam mě nikdo neobtěžoval v domnění, že hledám společnost
naopak dnes si to užívám, že i do té hospody si klidně můžu zajít sama a nikdo se nad tím nepozastaví
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(2.6.2026 13:35:12)
Pamatuju si, jak jsem šla poprvé sama do kina. BM právě odjel na vojnu, byla jsem ho doprovodit na nádraží a byla jsem strašně smutná. V blízkém kině dávali tehdy novou komedii S tebou mě baví svět, tak jsem si koupila lístek a celý film jsem probrečela. Dodnes ten film nemám ráda. Po rozvodu jsem do kina zašla sama několikrát. V divadle jsem měla už na gymplu předplatné a když nešla kamarádka, tak jsem šla sama, nevadilo mi to.
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(2.6.2026 13:14:27)
Inko, v kině, divadle i restauraci jsem sama byla, nevadí mi to, ale preferují jít s někým.
|
| TaJ |
|
(2.6.2026 13:25:33)
Stará huso, mamka klidně chodí sama do kaváren, cukráren apod...a já vlastně taky občas jdu někam do kavárny sama, sednu si tam s kafem a třeba s knížkou a nebo jen tak, vypnu mozek a prostě pozoruji lidi a dění kolem sebe...
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(2.6.2026 13:36:37)
Inko, nedivila ses mi jednou, proč si do prace vařím a nechodím si radši sedat sama v 15 hodin po práci do restaurace?
Nebo to byla jiná Inka?
Mně je nepříjemný obědvat sama v hospodě.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(2.6.2026 13:41:58)
To se mi moc nezdá, chodit po práci do restaurace by mě nenapadlo. Divila jsem se, proč si neobjednáš to, co vaří dětem, to si vzpomínám. Jestli jsem ti radila chodit do restaurace, tak jsem asi myslela o polední pauze. Už si fakt nevzpomínám.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(2.6.2026 18:57:41)
Inko, děkuju za odpověď, já právě polední pauzu vůbec nemám, jíme s dětma, co si přineseme, nechápala jsem, proč se mám po práci ještě osaměle zdržovat v restauraci a nejít domů.
Psalo mi to tam víc lidí, možná mysleli v poledne, což nesmím opustit děti, a ani bych tam úplně sama nechtěla sedět. Jídlo si chci vychutnat.
Na zumbu chodím úplně sama, mezi nový lidi, jezdím do Prahy, i úplně poprvé jsem šla sama, i na zpívání, to mi nevadí.
|
|
|
| Stará husa |
|
(2.6.2026 13:53:30)
Já jsem dost často chodila v práci sama na oběd do restaurace. O prázdninách nám nevarila naše školní jídelna, tak jsme dostali stravenky. Ale někdy třeba nikdo nechtěl jít na oběd a já bez teplého poledního jídla nevydržím. Vůbec mi to nevadilo být tam sama.
|
|
| Federika |
|
(2.6.2026 13:58:34)
To já si klidně sama do restaurace jdu. Těším se na to, jak si v klidu něco dobrýho vychutnám
A začala jsem s to užívat od té doby, kdy jsem zjistila,že už mě u stolu, kde sedím samotná, nikdo neotravuje. Bohužel se i teď někdy stane, že nějakej osamělej chlap má pocit,že jsem asi na lovu, když tam sedím sama a má potřebu se ptát, jestli se mže přisednout, dát mi telefonní číslo, vizitku...
Chci bejt slušná,ale zároveň mám chuť křičet, že už jsem stará, seznamovat se fakt nechci, že chci bejt sama,sama si spokojeně jíst a nechci s nikým ani mluvit.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(2.6.2026 13:18:18)
Huso, já si to uvědomuji, že v padesáti je mi ještě do skoku a mohu mít úplně jiné představy, než jaká bude realita za deset, patnáct let. Vidím to právě i na lidech kolem sebe. Někomu nedojde energie ani v osmdesáti, někomu dojde v šedesáti.
Ale na druhou stranu, kdo opravdu chce, vyráží klidně i sám, nebo si najde nějaké lidi do party, dneska je spousta skupin na sociálních sítích, kde se lze seznámit a najít parťáky se společnými zájmy.
A moje maminka třeba si našla kamaráda na živo, ve věku před osmdesátkou, z toho mám velkou radost, vyjedou si autem, jdou na procházku, za kulturou, nebo i jen na nákup, určitě ji to vytáhne k pestřejším aktivitám než jen sama nebo s rodinou.
Ale to holt záleží, jak kdo to cítí a chce.
|
| Stará husa |
|
(2.6.2026 13:29:52)
Ropucho, já se nechci seznamovat s novými lidmi, jen z té představy se mi dělá zle. Moje maminka po sedmdesátce, když ovdověla, se přidala do místního klubu turistů a jezdila s nimi na výlety. Jenže byla introvert a nedokázala se tam stejně s nikým seznámit. Pověděla si s někým pár slov, když ji někdo oslovil, ale někdy za celý výlet s nikým ani nepromluvila. Brzy tam přestala chodit. Mám to nějak podobně a ani se o to nechci pokoušet. Jsem ráda, že mám dlouholeté kamarádky, o nové lidi prostě nestojím.
|
| Drypetis | 
|
(2.6.2026 15:19:06)
Stará huso,
přesně tak to mám taky. Jsem schopná někam chodit léta a stejně si tam s většinou lidí vykat a neudělat si kamarády. Tvoji maminku to nakonec asi otrávilo, protože ono se to otočí proti tomu člověku, pro ty ostatní je prostě divný a přestanou ho i oslovovat.
Taky jsem se musela učit chodit někam sama. Ale dlouhodobě mi to funguje snad jen u chození do bazénu. Ale i v restauraci už jsem byla hodněkrát sama.
|
| Ropucha + 2 |
|
(2.6.2026 15:56:40)
"Jsem schopná někam chodit léta a stejně si tam s většinou lidí vykat a neudělat si kamarády."
To jsem měla také tak.
Přišla jsem, hezky s úsměvem pozdravila a myslela, že to tak stačí.
Pak jsem si časem všimla, že všichni si tykají a domlouvají společné akce.
Tak jsem pochopila, že i když už člověk má své kamarády, musí vytvářet další kamarády všude, kam dochází. Nebo tedy nemusí, ale je podivný nerd, když to nedělá Tak jsem se postupně naučila socializovat. Ale třeba s automatickým tykáním se peru dodnes.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.6.2026 16:09:01)
" i když už člověk má své kamarády, musí vytvářet další kamarády všude, kam dochází. Nebo tedy nemusí, ale je podivný nerd, když to nedělá "
no raději být podivným nerdem, než žít s pocitem, že si MUSÍM vytvářet nové kamarády
myslím, že jsem celkem solidně kompenzovaným introvertem, umím fungovat ve společnosti, umím dokonce působit přátelským dojmem a otevřeně, ale nové kamarády si vyrábět opravdu nemusím a i když si se spoustou lidí tykám (ano, pracovní postižení), stejně tak ráda si třeba se sousedy (většinou) vykám - ono to má něco do sebe
|
| TaJ |
|
(2.6.2026 17:19:27)
Rose, přesně, fakt si nemusím všude za každou cenu vytvářet nové kamarády. Já třeba v práci mám super kolegyně, trávíme společně v práci hodně času, skvěle si rozumíme, pořád je o čem povídat, různě si radíme, vypomáháme apod...ale když pak máme ty dva nebo tři dny volna, tak si prakticky nevoláme, nepíšeme, ani nic společně nepodnikáme mimo pracovní dobu.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(2.6.2026 17:33:36)
Před covidem jsme s kolegyněma chodily cvičit. Pak jsme se k tomu už nevrátily.
|
|
|
| Rodinová | 
|
(2.6.2026 18:16:08)
A ono existuje nejaky spolecensky pravidlo, ze se clovek musi vsude se vsema vykecavat a hledat nove kamarady?
Ze se tu v tom vsichni tak utvrzujem, ze to nedelame…
Ja si myslim, ze to nedela vetsina lidi, protoze na to proste uz v zivotech nemaji kapacitu.
Na tom neni nic spatnyho.
Asi extroverti umi lip small talks a udrzet vecerni zabavu, ale ze by hromadili kamarady, to pochybuju.
|
| Ropucha + 2 |
|
(3.6.2026 13:33:18)
Asi to není společenské pravidlo, ale je to realita, že většina lidí má přirozené sklony k družnosti a když se ocitnou ve skupině, začnou s druhými navazovat komunikaci a vztahy.
Nezažila jsem dosud žádný kolektiv, kde by se lidé vzájemně jen pozdravili při příchodu a odchodu a více se nesbližovali.
Většinou vznikne nějaké jádro, kolem něj těsnější či volnější okruhy a zcela na okraji zůstane pár solitérních jedinců.
Družnost určitě není povinná, jen se člověk může cítit nepříjemně, že prošvihl nějaké sociální standardy, protože je neznal. A ocitl se na sociálním okraji, ani nevěděl jak.
|
|
|
| Čumča. | 
|
(8.6.2026 17:55:08)
"A ono existuje nejaky spolecensky pravidlo, ze se clovek musi vsude se vsema vykecavat a hledat nove kamarady?"
Rodinová, neexistuje, ale zkus ve skupině lidí hodinu mlčet, fakt být zticha - bude to dusné, bude to divné Podstatně trapnější, než když někdo prolomí ticho a zahájí komunikaci, ke které se ostatní přidají...
Rodina mě vždycky překvapí tím, jak udělá z každé nouze ctnost
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(8.6.2026 19:27:55)
Čumčo, když ty to zase ženeš do extrému většina skupin je složena z různých typů lidí, nebývá to homogenní, takže je pravděpodobné, že tam bude několik extrovertů, několik socializovaných introvertů, minimum ultra introvertů... Tedy extrovert začne hovor, socializovaní introverti se přidají a ten jeden, co mlčí a kouká, tu společnost nijak nerozloží a pokud se snad sejde víc takových, tak to ticho nijak netíží, mlčet se dá i pokojně, pokud s tím jsou všichni v pohodě
Nejde o dělání ctnosti z nouze, ale o (konečně už) dospělé smíření se s vlastními hranicemi
|
|
| K_at |
|
(8.6.2026 19:38:18)
To prece záleží i na tom, jak dlouho se ti lidé znají a kolik vyhajpovaných extrovertů pod vlivem tam bude a budou prudit.
Klidně tam může sedet tichá myska, která se dobře baví, ale nepotřebuje se zapojovat.
|
| Čumča. |
|
(8.6.2026 22:47:42)
"kolik vyhajpovaných extrovertů pod vlivem tam bude a budou prudit."
no, tohle je ono, ten odstup od lidí, kteří o komunikaci stojí, protože distingované je hovor nezapříst, nepřispět ke komunikaci, neudělat sociální interakci - kolikrát to tady už padlo v různých obměnách - nějak mi to přišlo vlastně smutný
|
| K_at |
|
(9.6.2026 7:42:30)
Ne, Čumčo, jako obvykle střílíš úplně vedle. Myslím ty kolegy. Kteří jsou schopni ryt hrozně "vtipně " a ty se nebavíš? A rekni neco? A tak dal.
P9kzd se ludi znaji a jsou v pohodě, tak se tam mlcenlivejsi kolega schova a může se bavit taky dobře.
A docitam. Aha, vsichni mlci. Tak v hospodě asi ne. V práci dle složení a práce.
|
|
| Stará husa |
|
(9.6.2026 8:57:42)
On je taky velký rozdíl, jestli je to společnost lidí, kteří se aspoň trochu znají, nebo úplně cizích lidí. Ticho mi přijde přirozené třeba v čekárně u lékaře nebo v kupé vlaku, v té kanceláři většinou někdo promluví. Stane se, že nějaký extrovert nedokáže mlčet ani uprostřed zcEla cizích lidí a zase nějaký introvert mlčí i ve společnosti přátel. Ale většina lidí ve společnosti cizích mlčí a ve společnosti známých něco řeknou, alespoň small talk.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.6.2026 9:10:03)
Huso, je to i kulturní záležitost.
My Češi jsme pořád ještě dost nekontaktní, spíš se někdo bude hlučně bavit do telefonu nebo ve vlastní skupině a rušit okolí, než zapřádat s cizími na potkání zdvořilý small talk.
Na rakouském nebo německém venkově, kde já se pohybuji nejčastěji, je úzus zapříst řeč, kdekoliv na sebe lidé narazí.
Kolikrát je vůbec nerozhodí, že se z člověka vyklube cizinec s krkolomnou němčinou. Jak jsem introvert, tak toto mi přijde milé.
|
| Čumča. |
|
(9.6.2026 9:41:23)
"Jak jsem introvert, tak toto mi přijde milé."
ano, tohle jsem měla na mysli, Ropu
a ano, v zahraničí je to opravdu trochu jiné, lidé jsou kontaktnější, ne vtíraví, vlezlí - prostě je pro ně trocha interakcí (ačkoli většinu společného času stejně tvoří mlčení, a jsme cizí lidé) zcela běžná, běžnější než v ČR
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.6.2026 9:55:50)
Čumčo, já to vnímám jako zásadu slušnosti, nepřehlížet druhého.
Usmát se, být přátelský. Netrčet v blízkosti druhého člověka jako pařez, neignorovat ho. A přitom své okolí respektovat a neobtěžovat.
Nadchlo mě to po revoluci při prvních kontaktech se zahraničím, kdy ten rozdíl oproti domácímu prostředí byl markantní.
A dodnes mi přijde, že u sousedů je v tom taková zdvořilá, nevtíravá lehkost, které stále nedosahujeme.
|
| babi_ | 
|
(9.6.2026 10:02:28)
No protože to pěstují po generace, to je jako s tím anglickým trávníkem.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.6.2026 10:10:40)
Babi, je to tak.
Je tam ta po válce nepřerušená kontinuita velmi znát, úplně ve všem.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.6.2026 10:05:18)
V zahraničí trapně mlčím a přiblbe se usmívám. Protože nerozumím. Manžel se baví všude i když jazyk ny neumí.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.6.2026 10:17:47)
Inko, já také mlčím více, než bych chtěla.
Rozumím všemu (téměř), ale pohotově se vymáčknout v odpověď je mnohem slabší.
(Německy tedy, anglicky mluvím dosti plynule.)
Zrovna někdy předevčírem se mnou u jezera interagovaly takové krásné děti skrze našeho psa, a neužila jsem si to tak, jak bych ráda.
Chybí mi slova, měla bych začít číst německy.
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.6.2026 10:10:27)
"Netrčet v blízkosti druhého člověka jako pařez, neignorovat ho. A přitom své okolí respektovat a neobtěžovat."
ano, to jsem měla na mysli - ta krásná vyváženost interakcí, jak výše popisuješ, jako dobře vypilovaná dovednost
|
|
|
|
| Jerry G. |
|
(9.6.2026 10:04:24)
Ropucho,
jak se rika u nas v NL. 😀 ""Lepsi dobry soused nez vzdaleny pritel"".. Kdyz se mi poprve asi 12 kluk ze sousedstvi, chvalil moji zahradku a rikal, ze mam na zahradkareni hezky pocasi, tak jsem si myslela, ze si ze mne dela legraci.
|
|
|
|
|
|
| babi_ |
|
(8.6.2026 19:57:42)
Ve skupině lidí hodinu a více mlčím zcela běžně, protože i když mám třeba chvílemi i snad chuť něco říct, nedostanu se ke slovu A skutečně dokážu poměrně dlouho někam docházet, aniž bych se blíže seznámila, protože kamarády nehledám, moje kapacita je naplněna. Dobrý den a na shledanou stačí, nikdo se nemračí
Není to ani nouze ani ctnost, nemá to znaménko plus nebo mínus, prostě to tak je. Družní lidé se druží, ostatní ne, a všichni jsou v pohodě.
|
| Stará husa |
|
(8.6.2026 20:54:09)
Babi, napsalas to za mě.
|
|
|
| Půlka psa |
|
(8.6.2026 20:16:27)
"zkus ve skupině lidí hodinu mlčet, fakt být zticha - bude to dusné, bude to divné"
Mně to vůbec divné nepřijde. Záleží teda na roli, jakou v té skupině člověk má. Těžku bude mlčet někdo v hlavní roli - třeba nevěsta na svatbě nebo učitel v hodině. Ale kompars si myslím, že může mlčet bez problému a divně ani dusně to nevnímám.
|
| Čumča. |
|
(8.6.2026 22:35:05)
moment, já myslela situaci, kdy v té skupině lidí mlčí všichni, ne jen jeden nemluvný člověk (nebo člověk bez nálady) - fakt všichni, lidé se pozdraví, obývají společný prostor, ale nikdo nic neříká, s nikým nezapřede komunikaci, každý zcela uzavřen ve své vlastní bublině o jednom jedinci, žádný small talk, fakt nic
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.6.2026 22:42:45)
A to jsi někdy zažila? Při jaké příležitosti se ti lidé sešli? Na pohřbu?
|
| Čumča. |
|
(8.6.2026 22:53:11)
na pohřbu, na kurzu rétorických dovedností, v kupé vlaku, na fakultativním výletu, na kurzu, v čekárně...
|
| babi_ |
|
(9.6.2026 5:01:21)
Ano, vhodné příklady (pouze někde hovoří ten vpředu). Ale dusno trapno nevzniká. Je prostě klid.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.6.2026 6:19:28)
Na kurzu by měl mluvit školitel, na výletě průvodce nebo delegát a ve vlaku mi ticho přijde normální.
|
|
| Půlka psa |
|
(9.6.2026 11:43:25)
Čumčo, ve vlaku nebo v čekárně zkrátka pozdravím a mlčím. A ostatní dělají totéž, pokud se navzájem neznají. Pokud ti to přijde dusivé, tak jsi asi výjimka, protože takhle to dělá většina lidí.
|
| Jerry G. |
|
(9.6.2026 12:13:13)
Cesta vlakem.. Pred mesicem jsem jela z NL do Prahy vlakem. Cestovala jsem pres den, priplatila jsem si poprve v zivote prvni tridu. Par hodin jsem mela na prestup v Berline.. Nadhernej den pro sebe. Uzasny.. s kym jsem se setkala Small tolk..
Z Berlina jsem jela vecer vlakem CD do Prahy zase prvni tridou, byl tam jidelni listek, kde stalo po 20 hod. je Happy hour, kdy vse bylo za polovicni cenu. Tak jsem si rekla na zakonceni dne si dam dvojku vina. Tak jdu po osme do jidelaku objednam si tu dvojku vina, pan mi nauctuje plnou cenu. Tak jsem se ohradila, ze v jidelaku maji neco jineho a pan rika nastvane, to je az Decina. Prave jsme vjizdeli do Decina.. Tak ja prijdu az potom.. Ja chapu, ze to ma treba tak nastaveny, ze mu to uctuje az od Decina, ikdyz v jidelaku je po osme hodine. Ale proc neni schopny mi to rict s usmevem. Tak jsem si rikala vytej doma. To je jak, kdyz dostanes studenym hadrem..
|
| babi_ |
|
(9.6.2026 12:24:41)
Ale tak zažila jsem protivného hospodského i v Itálii. Pravda je, že v Čechách maj hospody Na mýtince holt smutnou tradici.
|
| Jerry G. |
|
(9.6.2026 12:33:18)
Babi,
Urcite. Akorat, ze v jidelaku mezinarodniho vlaku, to clovek proste neceka.. Jinak vlak byl super moderni, cisty.
|
|
|
| K_at |
|
(9.6.2026 12:57:51)
Jerry, je fakt, ze ja nikam necestuju atd. Ale v posledních měsících jsem narazila na protivneho autobusu a neskutečně arogantní vrchní v hotelové jídelně. Dat jí uniformu SS, budd to fakt přesný.
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.6.2026 12:34:55)
Půlko, mlčet opravdu dlouhou dobu nemusí být to jediné obvyklé, správné a vhodné, ale vyvracet ti to nebudu Na společném výletě cizích lidí, na kurzu během pár hodin prohodíme pár vět a přijde mi to normální...
|
| Půlka psa |
|
(9.6.2026 12:52:58)
Čumčo, psala jsem o čekárně a ve vlaku. O výletě ani kurzu jsem nepsala.
A v čekárně i ve vlaku určitě obvyklé je, že si lidé hledí svého. Pozdraví, řeknou si "z dovolením", "děkuji" atd, ale pokud se předem neznají nebo se ve vlaku nepotkávají hodně často, tak spolu obvykle nekonverzují. Leda by nastala nějaká mimořádnost, že vlak zastaví mimo stanici, nebo by ta cesta byla opravdu hodně dlouhá.
Z toho soudím, že to lidem dusivé nepřipadá, protože kdyby ano, tak by si spolu povídali.
|
| Stará husa |
|
(9.6.2026 12:57:00)
Půlko, jedna moje kamarádka je enormně společenská a hodně cestuje vlakem. Vždy se tam s někým seznámí a pokecají. Ona je schopná kecat s cizími lidmi i na desetiminutové cestě tramvají. Já mám vždycky chuť zdrhnout a jí to přijde příjemné a normální.
|
| Půlka psa |
|
(9.6.2026 12:59:57)
Huso, jasně, že takoví lidé existují, ale většinové to zkátka není. Tolik k tomu, že ticho v kupé je těžké a dusivé......
|
| Čumča. |
|
(9.6.2026 14:57:38)
"Tolik k tomu, že ticho v kupé je těžké a dusivé......"
Půlko, ale já jsem o dusivém tichu v kupé nepsala. A pokud pozdravíš a umíš říct "S dovolením" nebo "Vadilo by vám, kdybych na chvilku otevřela okno?", nejedná se o mlčení
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.6.2026 13:17:54)
Také si nemyslím, že ticho v dopravním prostředku je dusivé.
Pro mě je to ideální stav.
Chápu, že to není nárokovatelné, že někdo je družný a chce si povídat, ale považuji za kultivované udržovat umírněnou hlasitost s ohledem na okolí, které hovor nezajíma.
|
| Jerry G. |
|
(9.6.2026 13:32:07)
V NL mame tiche vagony, kde se nesmi mluvit ani volat.
|
| Půlka psa |
|
(9.6.2026 13:35:00)
"V NL mame tiche vagony, kde se nesmi mluvit ani volat."
V ČR jsou taky. Blbý je, když tam člověku prodají místenku pro dospělého a dítě od 2 do 6 let .
|
| babi_ |
|
(9.6.2026 14:17:28)
Na delší cesty po ČR jezdím převážně s Regiojetem bussiness tichým kupé, jakož i právě teď, dítě jsem tu ještě nepotkala :)
Na druhou stranu jedno z mých dětí by si v pěti pár hodin četlo či kreslilo, promluvilo by pouze v případě potřeby WC apod., kdežto dneska si sem přišel za slečnou pohovořit její kolega z vedlejšího kupé 
|
| Půlka psa |
|
(9.6.2026 14:21:38)
Moje dítě mělo tehdy tak dva nebo tři roky a pár hodin kompletně mlčet zkrátka nevydrželo.
|
| babi_ |
|
(9.6.2026 14:26:15)
2-3 je malé, to je jasné
|
|
| Jerry G. |
|
(9.6.2026 14:32:03)
Pulko, male dite zo je jasne, to mi nevadi, spis mi vadi, kdyz je nekdo moc usmernuje. Me nejvic vadi, kdyz nekdo v MHD telefonuje, je jedno jestli je v tichem voze nebo ne.Ja chapu, ze si nekdo musi neco rychle vyridit. Ale kdyz se nekdo vylozene vykeceva..
|
| TaJ |
|
(9.6.2026 14:46:29)
Jerry, přiznám se, že taky celkem pravidelně volám s mamkou v autobuse večer cestou domů. Ale nekřičím na celý bus... Jen využívám plonkového času, protože v práci čas není a když dorazím domů, tak obvykle potřebuju pořešit něco s manželem, než půjde spát, pak často i se synem a než bych se dostala k volání, tak bude pozdě v noci. Tak prostě využiju ten čas v autobuse, kdy stejně nic jiného dělat nemůžu a popovídáme si.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.6.2026 14:58:02)
No vždyť autobus není studovna ani knihovna, aby tam museli být ticho. Já jezdím málokdy, ale nevadí mi když ěkdo mluví.
|
| Stará husa |
|
(9.6.2026 15:04:45)
Inko, čím jsem starší, tím více mi vadí povídání i telefonování v MHD. Chápu, že je to moje chyba a obvykle to vydržím, i když se zaťatými zuby. Někdy vystoupím a jedu dalším spojem. Jde mi prostě na nervy poslouchat cizí hovory o banalitách.
|
| TaJ |
|
(9.6.2026 15:07:34)
Stará huso, tak u nás mi autobus jezdí jednou za půl hodiny, o víkendu za hodinu a nemám jistotu, že v tom dalším taky někdo nebude telefonovat😉
|
| Stará husa |
|
(9.6.2026 15:14:10)
Tady naštěstí jezdí spoje co 10 minut, ve špičce i častěji. Většinou to vydržím, ale někdy je to prostě nesnesitelné. Nejsou to jen telefonáty, tuhle nějaké dítě hlasitě a furt dokola opakovalo nějakou básničku. Jsem prostě natolik netolerantní, že mi to vadilo natolik, že jsem radši vystoupila.
|
|
|
| babi_ |
|
(9.6.2026 15:08:01)
"Jde mi prostě na nervy poslouchat cizí hovory o banalitách."
Jo, takhle přesně to je.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.6.2026 15:11:13)
Ano, jak píše Babi a Husa.
Nechci ty informace ve své hlavě, nechci, aby mi tam lezly, asi jako bych nechtěla ty lidi, aby mi lezli do bytu.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.6.2026 15:08:28)
Inko, ty asi nejsi tímhle směrem citlivá, ale já třeba vnímám cizí hlasitý hovor jako agresivní vjem.
Je to něco, co vstupuje do mé hlavy nevyžádaně, ruší mě to od mých vlastních myšlenek, musím to zpracovávat, i když nechci, odčerpává mi to kapacitu, unavuje.
|
| babi_ |
|
(9.6.2026 15:10:18)
Inka myslím chodí do práce pěšky, takže navíc asi nemá tu denní zkušenost.
Inko?
|
|
|
|
| Jerry G. |
|
(9.6.2026 15:00:47)
Taj, no me to tedy vadi hodne. Oni vsichni okolo, taky odnekud jedou a maji plonkovy cas. Ja jsem na zvuky dost a vjemy dost citliva. Cestu k MHD kor vecer pouzivan ke sklidneni. Chapu kdyz, lide jedou spolu a povidaji si. Proc mam poslouchat neci jednostrany rozhovor. Me to hrozne irituje, ozvala jsem se jen parkrat.
|
| TaJ |
|
(9.6.2026 15:05:49)
Jerry, chápu, to já když nechci v MHD poslouchat okolí, tak si většinou beru sluchátka s hudbou... nevadí mi telefonování, pokud do toho lidi mluví decentně tiše a naopak vadí mi i když si povídají dva lidi vedle sebe, pokud jsou hlasitější.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Královské stříbření Kutné HoryKutná Hora 
Český pohár vodákůŽďár nad Sázavou 
Slavnosti kašeKlatovy 
Historie na vlastní kůžiKroměříž 
160. výročí bitvy u Hradce KrálovéHradec Králové 
Královské stříbření Kutné Hory
Český pohár vodáků
Slavnosti kaše
Historie na vlastní kůži
160. výročí bitvy u Hradce Králové
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)