Tulda - zatím bezdětná | •
|
(27.3.2000 14:28:34) Ahoj Zdenko, mám několik čerstvých novinek. Tak začalo to tak, že jsme v sobotu vyrazili na jeden den do Alp ještě si naposled zařádit. Kromě těch slepic a králíků, který máme máme taky 3 psy. Lyžování bylo v pohodě, horší bylo překvapení, když jsme se vrátili domů a zjistili, že psi jsou fuč - teda jenom 2. Na stole jsme našli papírek od tchýně: Utekli psi, byli u Kopečků (skoro sousedi), roztrhali jim slepice, Sam (jméno) pořád utíkal, tak jsem ho zavřela k Britovi(nejstarší pes - klidas). Tak to byl první šok. Když jsme se podívali k Britovi bylo jasný že milej Sam zdrhnul i tak. Když jsem se šla podívat do kurníku, ležely tam naše tři slepice - tuhý. Takže tam zbyly jenom 3. Psi se nakonec našli, dostali vejprask a šli jsme spát celí vyplašení co bude až zítra dorazí tchýně. Jirka v neděli došel k těm sousedům, naštěstí jin roztrhali jenom jednu slepici a ostatní jen oškubali, včetně kohouta.
Tchýně přesně podle očekávání dorazila. Hned se do Jiky pustila, že pro ní včera přijeli příbuzní že nám utekli psi, že pořád chodila a vodila psy k nám a oni pořád utíkali zpátky - asi tady měla opravdu pěkný čoro. Když jsme jí řekli že na to doplatili i naše slepice tak žačala ječet, že jí klepne pepka, pak řekla že nechá Sama zastřelit, že je to hajzl..., škoda že tu nešel Boudák hned bych mu řekla aby ho zastřelil. Pak říkala Jirkovi, když si myslela, že jí neslyším že si myslela, že až tady budeme bydlet, te to bude s těma zvířatama lepší ale že je to čím dál tím horší. To se musím ještě zmínit, že v tejdnu chcíply dvě holoubata a samice králíka takže už je v králíkárně samec sám. Skoro se mi zdá, že se všechno dělá tak jak bych chtěla, s tím zvířectevem - ale přísahám, že jsem těm zvířatům nic neudělala. Večer dovezl švagr dalších 5 kuřat tak teď trnu co se doma děje. Pořád byla hotová z toho, že nebudeme mít slepice, ale hlavně, že máme tři psy - nbudou vejce - ona dělá jako by jich spotřebovala kdoví kolik - když je doma skoro pořád sama. My si je v zájmu klidu rádi koupíme. Už zase chce kupovat neovej chov králíků. Já se z toho asi zblázním. Musím ale říct, že už mám taky jedno + podařilo se mi zbavit nás alespoň kačen - ľetos už je od nich klid. Nakonec odešla za slepicema a povídala si s nima.
S těma klíčema je to horší. Náš baráček je na samotě a půlka patří švagrovi - takže nemůžeme dělat že je to tam jenom naše. Ona jak bydlí v tý bytovce tak tam nemá co dělat , ta se zase bude muset štourat v zahrádce a běhat kolem svejch slepic.
Včera ta scéna mě úplně sebrala, já myslím že čkověk by se měl umět krotit, stejně s tím v tu chvíli nic nenadělá akorát v mejch očích je z ní protivná ženská a to je jí teprve 40 let.
Píšeš, že bych si s ní měla povídat, já se snažím jenomže témata jejích rozhovorů už znám naspaměť - to je pořád jenom jaký je počasí, a co říkali jak bude, co vařili v práci, kolik ulovila zbytků, jak byl mamáčkelj autobus a že jel pozdě. No a taky že venku je "kluzna". Jinak taky pořád organizuje co by se mělo a co ne.
Jsem moc ráda, že jsi se mi ozvala, doufám, že Tě neodradím délkou tohohle příspěvku. Určitě se zase ozvi.
|
Soňa, 29 let | •
|
(28.3.2000 15:58:49) Ahoj Ťuldo,
taky mě napadlo, že nejlepší by bylo si s tchýní prohodit bydliště - ona do domečku, Vy do bytovky (aspoň přechodně). Pak jsem se podívala na Tvoje stránky. A tak si myslím, jestli náhodou není zakopaný pes v Tvém mládí. Možná, že tchýně má pocit, že jste ještě děti a potřebujete neustále kontrolovat, co děláte a jak to děláte. To je ovšem potom každá rada drahá. Buď z Vašeho konání získá pocit, že jste samostatní, nebo ji pořád budete mít za zády. Chce to nezavdávat jí důvod k nespokojenosti. Neřešit před ní Vaše problémy. To lehce řekne, ale hůř dělá. Osobně bych se přiklánila k řešení dohodou - tzn. zkuste si sednout a třeba při víně si vyříkat, že už jste samostatní a chcete být sami a domluvit se na pravidelných návštěvách - jednou týdně ona u vás, jednou Vy u ní - a přesně stanovit dny, to aby se na návštěvu mohla těšit a Vy si mohli plánovat svůj čas. A třeba jí i požádat, zda můžete přijít i jindy, když budete potřebovat radu nebo pomoc (to polichotí). Tohle nebude vůbec jednoduché, ale je dobré se o dohodu pokusit. Představ si, že budete mít dítě (neboj, jistě to už brzy vyjde) a pak by denní návštěvy byly ještě problematičtější.
Hodně pevných nervů a pohody přeje Soňa
|
|
|