| Eva, A+D | 
 |
(10.10.2003 9:17:33)
Aho holky,
chtěla jsem se zeptat, jestli svařujete mléko, když ho přinesete domů. Má se tak prý dělat dětem. Pamatuju si, že to moje babička vždycky dělala, říkala, že je zdravější a dýl vydrží čerstvé. Co vy na to?
Eva
|
| YUYA | 
|
(16.10.2003 23:15:54)
Ahojda!
Mám 1,5 roku dítka. Mléko kupuji polotučné pouze "krabicové" a pouze ho ohřívám v mikorvlnce. Nemáme žádné porblémy a dávám ho už asi 3 měsíce. Někdy ho ochucuji kakaem. Dávám mléko ráno 250 ml a večer 200 ml.
|
| Lionka | 
|
(17.10.2003 17:25:54)
Dávat 1,5 ročnímu dítěti kravské neupravené mléko?
Četla jsem studii,že,pokud se dává dětem do cca 3 let normál. mléko-zadělávám mu na problémy s diabetés 2.typu v pozdějším věku!!!
Já dávala Bebu až do dvou let.
Jinak odborníci na výživu tvrdí,že polotučné by dítě nemělo dostávat,že není pro něj výhodné-ale dávat plnotučné!
|
| Ferdulka | 
|
(17.10.2003 19:54:28)
Lionko,souhlasím s Tebou,sice se kravské mléko od roka smí,ale určitě ne výhradně na úkor adaptovaného sušeného a určitě to plnotučné.Kravské mléko malým dětem navíc zatěžuje ledviny..
|
|
|
| Bambule, Matyáš 10m. | •
|
(10.11.2003 9:57:16)
Já přispěju podobně kacířskou zkušeností, a totiž, že kravské mléko dávám od devíti měsíců. Sunary mi prostě nějak nesedí. Obyčejné mléko mi přijde tak nějak…přirozené. Přírodní. Nejmíň chemické. Když jsme měli v prvních týdnech laktační krize a malý nespal víc jak pět minut a probouzel se hlady, ač nerada, sáhla jsem po lahvičce se Sunarem. Vypil ji celou, ale za chvíli se pozvracel tak strašně, že kdybych nebyla u něho, snad se těmi zvratky udusí. Měl je doslova od hlavy k patě. Podruhé jsem mu dala zase Sunar. Tentokrát ho tolik nevyblinkal, ale ty prdíky, co přišly potom… A hovínka jako žvýkačky. Napotřetí jsem mu prostě svařila naředěné mléko, vypil, strávil, bez prdíků, krásně spinkal. Naštěstí pak už jsme nikdy jiné mléko nepotřebovali a kojila jsem osm měsíců. Když jsem odstavovala, střídala jsem kojení se Sunarem, tentokrát už bez problémů. Už byl přece jen větší. Ale po měsíci jsem stejně přešla na normální mléko. Možná jsem ovlivněna svojí mámou, jsem ze třech dětí a všechny kojené a potom obyč mléko a alergii nemáme, pěkně prosím, ani jeden. Napadá mě totiž několik myšlenek. Tak například, čímpak krmili děti dřív, když jim umřela máma? A nebylo to bohužel až tak vzácné. Myslím, že jim taky dávali kravské. A alergie nebyly. Ale naco chodit tak daleko. Od půl roku mám přidávat jogurty. A já se ptám: z čehopak se asi vyrábí??? Ze sunarů asi těžko. Spíš z kravského mléka, řekla bych… Neupraveného. A vůbec, z čeho se asi dělá sunar? Mrkněte se na etiketu. Jasně beru, je to mléko upravené, a jistě jsou v něm vitamíny přímo na míru dětem. To je fakt. Od narození je asi na kravské mléko vážně brzy a taky je pravda, že dnešní mléko si těžko zadá s tím, které produkovaly kravičky před sto lety. Ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že dávat sušené mléko do třech let je trochu moc. Mám z toho pocit, že nabídka převyšuje poptávku, a tak se druhá musí vytvořit… Ono to vůbec platí u hodně věcí pro děti. On totiž byznys s dětským zbožím je nesmírně výnosný. A který rodič by nechtěl pro své dítě to nejlepší… Třeba taková chodítka a hopsadla. Nikdo je nedoporučuje. Anebo ty krásné hračky… Náš malý vůbec hračky nechce. Nejvíc ho zajímají kastroly, pračka, myčka, otevřená lednička, ovladač od televize a vůbec mi rád „pomáhá“. A ještě mě napadl jeden příklad. Celé těhotenství jsem trpěla výčitkami, že nejím Maternu. Neochudím svoje dítě o něco? Jedla jsem spoustu ovoce, zeleniny a vůbec se stravovala zdravě, ale ten červíček pochybnosti hlodal… Pak se narodil kluk jak buk, 4,15 kg (a zdravím kypí dodnes, podotýkám) a na sále se mě ptali, jestli jsem jedla Maternu. Že prý po ní bývají velké děti. Tak se mi konečně ulevilo. Ještě, že jsem jí nejedla. A teď už vážně poslední věc: Někdo tu zmínil souvislost mezi brzkým podáváním kravského mléka a diabetem m. typu II. Nejsem diabetolog, ale mám pocit, že typem II se onemocní dejme tomu kolem 50. roku života a později. Nevím, jak dlouho se vyrábí sunary, ale řekla bych, že to bude asi taky kolem těch padesáti let. Tak nevím, jestli třeba byla dělána studie na dnešních skorodůchodcích a důchodcích, cože jim to dávaly maminky v dětství za mléko. Prostě mi to časově nějak nesedí… Trochu jsem se rozepsala, tak ono na té mateřské si člověk s nikým moc nepokecá, snad se teda nezlobíte a mějte se! Andule bambule
|
| Jana | 
|
(10.11.2003 10:13:17)
Bambule, az si tvuj prispevek prectou matky s alergickymi detmi, trefi je slak :o(
Nebudu ti vyvracet bludy, ktere kazes o kravskem mleku, k do ma zajem, najde si pravdu sam.
Jen poznamku k dětem v minulosti. Kojenecke ustavy driv zamestnavaly kojne, ktere se staraly o vyzivu deti. Se zrusenim kojnych a zavedenim kravskeho mleka do stravy nejmensich deti prudce stoupl vyskyt detskych kolik a umrti. Organismus kojence neni prizpusoben k piti neupraveneho materskeho mleka jineho zvirete... (ani kdyz je to krava).
J.
|
|
| Bambule, Matyáš 10m. | •
|
(10.11.2003 10:42:32)
Trefit vás může, ale když se podíváte trochu zpátky, vyskytl se tu i příspěvek maminky, které kravské mléko doporučila doktorka od deseti nebo jedenácti měsíců. Kojné jistě existovaly, to vím taky, ale ne všechny děti byly v kojeneckých ústavech. A navíc, taky nemluvím o malých kojencích, to už jsem psala. Osm měsíců jsem kojila.
|
| Edi+Barunka17.10.2002 | 
|
(10.11.2003 11:07:40)
Ahoj Bambule,
tak nevím ale podle toho co jsem četla a viděla na lidech -mléko zahleňuje. Navíc kravské mléko je určené pro telátka, která musí hodně růst, takže jsou i v mléce obsaženy růstové látky pro telátko, které musí za pár měsíců znásobit svoji váhu. Navíc paradoxně bylo zjištěno, že děti předškolního věku, které konzumovali mléko a mléčné výrobky ve větším množství měli zkaženější zuby.
O výrobě sušeného (kravského) mléka nic nevím, takže o tom napíše třeba někdo kdo zná proces výroby. Musím s tebou ale souhlasit, že dnes vše je busines.
|
|
|
|
| Bambule, Matyáš 10m. | •
|
(10.11.2003 10:34:41)
Jo a ještě mě napadlo k tomu diabetu: nejsem sice diabetolog, ale biolog, tak tomu možná trošičku snad aspoň trochu rozumím, že mechanismus vzniku diabetu, jak I, tak II, není ještě pořádně znám, uvažuje se o spoustě faktorů, probíhá intenzivní výzkum, nejspíš hraje roli i dědičnost, ale ta polygenní, tzn. že vznik není podmíněn pouze jedním genem, ale několika, jejichž kombinaci ovšem prozatím neznáme a jistě to hned tak nebude. Ta souvislost s brzkým podáváním k. mléka je sice potenciálně možná, ale zatím spíš jen potenciálně, tak prokázaná, jako je například kouření-rakovina plic, určitě není. A nakonec ani u zmíněné to neplatí stoprocentně. Takže mi to celé připadá spíš jako další lobbing.
Jo a jestli vám třeba vrtá hlavou, jestli nemá naše dítko nedostatek vitamínů, když dostává to kravské mléko, tak mě to vrtá hlavou taky, a pořád, a proto denně myslím na to, aby měl v podstatě ke každému jídlu ovoce nebo zeleninu. Na chleba nastrouhané rajče, do čaje vymačkaná ovocná šťáva, k masíčku zeleninová kaše, ovocné svačinky min. jednou denně, atd. Prostě normální zdravá strava.
|
| Kačka | •
|
(10.11.2003 10:48:37)
Taky bych možná tak plácala, kdybych teď nesháněla info kde se dá... protože náš Brouček (skoro rok) má lehkou formu AE, zatím nevíme z čeho... přestože ani já ani manžel alergici nejsme..., naštěstí máme dobrého pediatra a ten nám i přes to, že nemáme předpoklady od mala doporučoval HA UM a vůbec se vším dost pomalu - pro jistotu... stejně malé problémy máme, ale mohlo to být horší...
jen tak na okraj, z čeho má vaše dítko jód?
jinak vám samozřejmě přeju, aby se vám problémy vyhly, ale radit takové nesmysly může (hlavně rodiny, kde bojují s vážným AE například) opravdu dost nakrknout a nedejbože někomu neinformovanému, který vaše nápady okopíruje i ublížit...
K.
|
| Bambule, Matyáš 10m. | •
|
(10.11.2003 11:17:51)
Možná plácám, každopádně píšu jen svoje názory (což tu mimochodem dělá každý), které nikomu nevnucuju. Na jód myslím taky, spolu s vysazením kojením i Sunaru, občas zařadím ryby (očekávám další další salvu nařčení, protože ryby až od roka, pokud se nepletu.) Pravda, s alergií jsem se zatím nesetkala, možná bych opravdu mluvila jinak. Beru. Nicméně opakuji, že píšu jen své názory, které nikomu nevnucuju. Jen ještě dodám, že jsem samozřejmě nečekala žádné vstřícné názory. Zkusím napsat za pár let, jak jsme na tom s alergií. Zatím se mějte.
|
| Bambule, Matyáš 10m. | •
|
(10.11.2003 12:17:59)
Ne, nedá mi to a musím ještě něco připsat. Protože to možná zaniklo v množství textu, který jsem původně napsala. Dejme tomu, že nejsem nijaký striktní zastánce kravského mléka, ale hlavně jsem zastáncem KOJENÍ. Myslím, že kojení kojenců (píšu to tak schválně), je - řekla bych – z hlediska vzniku možných alergií mnohem důležitější, než podávání sušeného mléka do tří let. Pokud bych svého syna nekojila, taky bych mu taky asi nedávala kravské mléko od prvních dnů, ale nemusela jsem nic takového řešit, protože jsem se snažila ho poctivě KOJIT. To je podle mě jednoduše to nejlepší, a v devíti měsících mi prostě kravské mléko tak nebezpečné nepřipadá. Ale to už je můj osobní názor. A proč mi nepřipadá tak nebezpečné už jsem vlastně taky psala: totiž to, že se jogurty vyrábí z NEUPRAVENÉHO kravského mléka, je prostě fakt, a že se mají dávat od půl roku jsme asi slyšely všechny při půlroční prohlídce. Takže mě spíš než okamžité odsouzení našich stravovacích návyků zajímá, co si o jogurtech myslíte vy. (jen podotýkám, že alergii nemáme a tak nevím, zda u alergických dětí je to třeba s jogurty jinak – nedávají se atp.)
A jen ještě k tomu byznysu. Nejednou mě zarazilo, že např. meruňky jsou zakázané tuším minimálně do roka, ale na pultech se normálně nabízí, a to prosím ještě s vehementní reklamou, jak je to děsně zdravé, v kaších od půl roku! Tak co si o tom mám potom myslet??? Anebo: nemělo by se přislazovat, což mimochodem striktně dodržuji, ale v leckterém doporučovaném výrobku pro děti je přidám cukr. Takže potom jsem si z toho jednoduše vyvodila, že to s tou výživou zase nebude tak horké a dramatické a dávám dítěti kravské mléko od devíti měsíců. Bez výčitek. To je vše, loučím se s pozdravem Kojení zdar!, a přeju všem zdravé a veselé děti.
|
| Ivana, Terka8/99, Šimon7/02 | 
|
(10.11.2003 12:29:32)
Ahoj, prosím, prozraďte mi teda některá, od kdy se podle chytrých knížek či pediatrů smí kravské mléko k pití dávat? Nějak se mi to všechno pomíchalo a už nevím ;-) Dceři jsem ho dávala od cca 27 měsíců, žádné alergie na potraviny nemá. Kupujeme trvanlivé a to už je zpracované při vysokých teplotách, takže nepřevařuji. Tak kdy ho můžu dávat synovi? Občas ho totiž dcerce upije a evidentně mu chutná, proto o tom už přemýšlím :-))) Dík za radu.
|
| Ladia, 2 děti (15+11) | 
|
(10.11.2003 12:36:43)
Ivano,
kravské mléko je lépe podávat až od 3 let (optimálně mezi 2.rokem). Zpočátku se kravské mléko ředí a to 2 třetiny mléka a 1 třetina vody. Volí se mléko s krátkou dobou trvanlivosti a polotučné. Trvanlivá mléka (s dlouhou dobou trvanlivosti) díky vysokému zahřátí (čímž je zaručena jejich dlouhá trvanlivost) přicházejí o velkou část vitamínů a karamelizací mléčného cukru mají lehce pozměněnou chuť.
Bambule, mléčné bílkoviny obsažené v jogurtu jsou jogurtovým kvašením poněkud změněné - natrávené, takže jsou přijatelnější než neupravené kravské mléko.
|
| Ivana, Terka8/99, Šimon7/02 |
|
(10.11.2003 12:47:46)
Lado dík:-) A když teda koupím mléko s krátkou trvanlivostí, musím ho teda převařit nebo ne? To v něm ale zase zničím ty vitamínky, ne? Jsem z toho jelen:-)
|
| Ladia, 2 děti (15+11) |
|
(10.11.2003 12:51:26)
Ivi, mlíko se převařovat nemusí. Leda tak to čerstvě nadojené :))
|
|
|
| Iva Eklová,8měs.Anežka | •
|
(28.1.2004 13:54:13)
Zdravíme všechny maminky i jejich prcky.
Máme dotaz na kravské mléko a výrobky z něj a jejich působení na dětský organismus.
Co jsem se kde dočetla, není KM vůbec vhodným doplnkem stravy ani dospělých, natož dětí...
kdo a jak mi pak vysvětlí všechny ty sunary, nutrilony a jiné náhražky mateřského mléka na bázi KM???????????
A ještě jeden dotaz nás nezkušených...z čeho a jak děláte noční kašičky, aby dítě nasitily a přitom nezpůsobily bolení bříška?????????Nechcem kupované instantní kaše pro jejich vysoký obsah cukrů,atd.
Díky předem za rady
|
| Martina&Klárka&Terezka | 
|
(28.1.2004 14:43:28)
Kravsky mliko opravdu prenech jehnatum, nektere zdroje nedoporucuji kravske mleko az do 3 let veku ditete a u susenych je to samozrejme tak, ze to mleko je adaptovane. Nedavno davali na CT2 docela zajimavej dokument, jak takova priprava mleka v krabicich probiha a ver, ze to s mlekem nema nic spolecnyho...Ale jinak na vareni ho pouzivam. Bramborovou kasi z Nutrilonu by manzel asi odmital:)
Jinak u tech kasi jsou velke rozdily a chce to sledovat slozeni na obalu (ale to asi i u konzervicek, pac se vyrobce od vyrobce lisi) a pripadne obsah sacharozy. Jsou kase, ktere prislazovane (sacharozou) nejsou.
Laktoza, glukoza a fruktoza je prijatelnejsi.
Patram v pameti a napada me bez cukru treba:
Hami kase ryzova (priprava z koj. mleka)
Milupa ovesna a sedmizrnna - spatne se mi shaneji (priprava z koj. mleka)
|
|
| Dido | •
|
(28.1.2004 17:30:31)
... a ovčí přenech radši kůzlatům a kozí zase telatům, viď Martino :-)))
Jinak Ivo, zkus zalistovat zpátky, asi tak kolem příspěvku č.100 najdeš zajímavou diskusi na téma KM. Nevím, jestli Ti pomůže, ale přinejmenším zjistíš, že názory jsou různé.
|
| Iva Eklová,8.měs.Anežka | •
|
(29.1.2004 11:01:58)
Ahoj,
díky moc za radu...prošla jsem tuto diskuzi od začátku a pravda...jasno z toho nemám...
Kravské mléko jako takové tedy NE, na tom se schodneme...ale jsou vhodné všechny ty Sunary, Omnilony, Nutrilony...pokud matka ještě alespoň minimálně kojí(dejme tomu v noci)??? Je nutné vařit kaše z koj.mléka???Nestačí vařit např. obilné,rýžové,kukuřičné... kaše bez mléka???
Nevím.......kdo to ví, ať mi prosím odpoví..
Díky a všem pěkný den
|
| Vesi.. | •
|
(29.1.2004 11:43:53)
Ahojky já se naopak nějak nedopátrala, co je na kravském mléku pro dítě špatného.
Zvláště pokud dávate ve stravě jogurty a jiné mléč. výrobky...
Samozřejmě nemyslím nyní alergiky, myslím zdravé dítě po roce života.
Kluk byl do roka kojený, po roce přešel na krabicové plnotučné mléko - nevidím smysl vyhazovat peníze za drahé sušené, pokud dítě nemá z něj. důvodu speciální stravovací režim.
Nebyl nikdy žádný problém.
Nízkotučné krabicové doopravdy nemá s mlékem nic společného, je to jen zabarvená voda, to je fakt.
|
| Martina&Klárka&Terezka |
|
(29.1.2004 19:01:07)
Tak tady par vycerpavajicich odpovedi na otazky tykajici se mleka:
Základem výživy novorozeného dítěte je mateřské mléko. Již dávno v historii byla považována schopnost rodit a kojit dítě za dar nebes. Egyptská soška Isis, která kojí své dítě byla symbolem mateřství a kontinuity života.Historicky prošla výživa novorozence a kojence určitými modifikacemi, od rituálů k vědeckým poznatkům. Například údaje indické literatury z prvního století našeho letopočtu uvádí, že ještě před uříznutím pupečníku byla ústa novorozence vytřena máslem a solí. Dále dítě dostalo trochu medu a džusu. Po dobu tří až čtyř dnů bylo dítě živeno máslem a medem se šťávou získanou z vybraných rostlinných kořínků. Teprve později, s nástupem laktace začalo dítě dostávat mateřské mléko a med. Pokud matka neměla mléko, bylo dítě dáno do péče kojné. Podle některých autorů byla od šestého měsíce zařazována do jídelníčku dítěte rýže. Jiní autoři doporučovali podávat první pevný pokrm až od prvního roku života dítěte a dítě bylo kojeno do dvou let života. V patnáctém století například podle Metlingera byl první potravou dítěte med, dále mateřské a ženské mléko. Velmi brzy byla do výživy dítěte zařazována ovesná kaše, později chléb s mlékem, masová polévka. V osmnáctém století bylo již první stravou dítěte kolostrum. V historii novorozenci velmi často umírali, příčinou byly infekce, neznalost léčby některých nemocí, ale i nesprávné zásady výživy dítěte.Od devatenáctého století se stala výživa novorozenců a kojenců předmětem četných vědeckých studií. Zásady současné výživy nejmenších dětí jsou nejpropracovanější problematikou výživy dětského věku. Přirozenou výživou novorozenců a kojenců je výživa mateřským mlékem. Mateřské mléko je doporučováno jako jediná výživa až do šesti měsíců věku kojence. Mateřské mléko pro tuto dobu zabezpečuje ideální vyváženost, kvalitu a toleranci živin k somatickému i psychickému vývoji dítěte. S výjimkou vitaminu D a dle současných doporučení i vitamínu K není u plně kojeného dítěte nutné dodávat jiný druh výživy v prvních šesti měsících života. Později je však nutno výživu dítěte dále doplňovat o jiné složky potravy. Mateřské mléko může být i nadále součástí běžné výživy dítěte. Mateřské mléko u malého dítěte snižuje riziko infekce, snižuje i riziko časnějšího i pozdního výskytu alergie. Uvádí se, že kojení je zdravé i pro matku. V pozdějším období života žen, které kojily své dítě, je významně nižší výskyt nádorových onemocnění ženských orgánů. Jsou však případy, kdy mateřské mléko může dítěti ublížit. Jedním z nich je nebezpečí přenosu závažné infekce z matky na dítě. Jedná se zvláště o virus způsobující nemoc AIDS, kdy HIV pozitivní žena může přenést infekci na své dítě (pokud se již v průběhu porodu toto dítě nenakazilo). Mateřské mléko může například nepříznivě ovlivnit vrozené onemocnění dítěte, kde je porušeno zpracování cukru (galaktóza), jež mléko obsahuje. Tento cukr je však obsažen i v jiném mléce a v těchto případech je proto nutné stravu dítěte dále upravovat.Mléko matky nedonošeného dítěte je bohatší na některé živiny, zvláště bílkovinu, ve srovnání s mlékem matky donošeného dítěte. Při významnější nedonošenosti však mateřské mléko výživě novorozence nestačí a je ho nutné dále upravovat – obohacovat. Uvádí se, že pouze dvě až tři procenta žen není schopno své dítě kojit. Nemá-li žena dostatek mateřského mléka, je nutné dítě přikrmovat. Dítě má výživu smíšenou. Umělá výživaJe-li dítě živeno jiným než mateřským mlékem, uvádíme, že má umělou výživu. Základem pro umělou výživu kojenců je kravské mléko. Kravské mléko je svým složením lidskému mléku nejbližší. Pro účely výživy dítěte je však nutné jej dále upravovat. V současné době tvoří umělou výživu dva druhy mlék. a) Mléka počáteční jsou určena pro děti do ukončeného čtvrtého měsíce věku. Je však možno je podávat i později až do 12 měsíců života dítěte, pokud je dítě dokrmováno dalšími složkami výživy. Počáteční mléka jsou často označena symbolem 1. b) Mléka pokračovací jsou určena pro děti od ukončeného čtvrtého měsíce věku až do 36 měsíců. Pokračovací mléka jsou často označena symbolem 2.Existují rozdíly mezi jednotlivými počátečními mléky. Tyto rozdíly jsou nejevidentnější ve složení a charakteru bílkoviny mléka. Bílkovina kravského mléka je kvantitativně upravována tak, aby byla bližší mléku mateřskému. Například adaptovaná mléka mají vyšší procento syrovátky než kaseinu, což usnadňuje snadnější trávení bílkoviny tohoto mléka v trávicím traktu dítěte. Jinou úpravou je tzv. hydrolýza bílkoviny kravského mléka, při které se snižuje „schopnost vyvolávat alergickou reakci“ na bílkovinu kravského mléka. Existují i počáteční mléka, jež mají bílkovinný základ na sojové bázi. Pozor však, ne všechna sojová mléka mají charakter mléka nejvhodněji přizpůsobeného pro výživu nejmenších dětí. Například vegetariáni volí často sojové mléko pro výživu svého dítěte, je však nutné vybrat mléko dostatečně obohacené o další složky, jež minimalizují rizika uvedeného způsobu výživy. Podání počátečního sojového mléka je indikováno v případě alergie na bílkovinu kravského mléka, ale pozor u alergických dětí se i zde často vyvine alergie. Výhodu mají proto spíše mléka, jejichž bílkovina je hydrolyzována. Sojová mléka jsou indikována rovněž tam, kde je u dítěte metabolická porucha (galaktosémie) s postižením metabolismu jednoho z cukrů (galaktóza). Jak již bylo uvedeno, tento cukr obsahuje i mateřské mléko, které v tomto případě musí být ze stravy dítěte vyloučeno.Konec osmdesátých a počátek devadesátých let právě uplynulého století přinesl významný pokrok ve výživě nejmenších dětí. U dětí s pozitivní alergickou anamnézou (jeden nebo oba rodiče mají nějaké alergické onemocnění – astma, senná rýma, atopický ekzém a podobně) je hned po porodu (samozřejmě pouze při nedostatku mateřského mléka) podáno mléko s částečně hydrolyzovanou bílkovinou. Jsou to mléka, která jsou často označena symbolem H.A. (hypoalergenní). Ukázalo se, že tato mléka dovedou účinně a významně snížit riziko rozvoje alergického onemocnění v časném věku dítěte. Pozor však, takovému dítěti v prvních měsících života nesmí být mimo mateřského mléka podáno ani krátkodobě, respektive vůbec, jiné mléko než s označením H.A. Účinek hypoalergenního mléka se pak ruší. Mezi počáteční mléka patří i mléka určená výhradně pro děti s nízkou porodní hmotností. Tato mléka jsou přizpůsobena potřebám nedonošeného dítěte, jež jsou jiné než potřeby výživy dítěte donošeného. Další skupinu tvoří mléka antirefluxová, často označená symbolem A.R. Dítě po porodu často zvrací. Tento stav může být projevem tzv. „gastroesophageálního refluxu“ – kdy se strava po požití vrací spontánně zpět ze žaludku do horních částí trávicího traktu. Antirefluxové mléko, obohacené o rýžový škrob či vlákninu ze svatojánského chleba je hutnější a zvracení těchto dětí často ustupuje nebo se výrazně zmírňuje. Poslední skupinu počátečních mlék tvoří mléka se snížením nebo vyloučením cukru laktózy (jedná se o cukr, který je obsažený v každém živočišném mléce). Kromě určitého metabolického onemocnění se těchto mlék využívá například při obtížích po průjmovém onemocnění, kdy došlo k postižení enzymu, který štěpí tento cukr. Rovněž u lidí, u kterých se vrozeně objeví deficit tohoto enzymu (není to stav ojedinělý) je nutné běžné mléko s obsahem laktózy ze stravy vyloučit. Ke kozímu mléku a jeho podání nejmenším dětem si dovoluji dát varování. Je to mléko svým složením daleko více vzdálené mléku lidskému než mléko kravské. Nezaručuje proto adekvátní vývoj dítěte. Indikace podání kozího mléka při alergii na mléko kravské je nesmyslná, neboť u atopiků (kde vzniká alergie) se rozvine velmi snadno alergie i na bílkovinu kozího mléka.Neupravené kravské mléko je možno doporučit dítěti až od jeho 12. měsíce věku. Mladší dítě ohrožuje předčasným rozvojem alergie, větším nebezpečím infekce a pro obsah bílkoviny ohrožuje nejmenší děti rozvratem vnitřního prostředí s dalším závažným postižením organismu.Tzv. příkrmyNemléčnou stravu ve formě tzv. příkrmů nepodáváme dětem mladším čtyř měsíců. U dětí plně kojených začínáme s příkrmy až od šestého měsíce věku, u dětí uměle živených od čtvrtého měsíce věku. Během jednoho měsíce je tak možno postupně zařadit zeleninové či maso-zeleninové příkrmy (zeleninová polévka jako samostatné jídlo, libové, nejlépe drůbeží maso v denní dávce asi 20 gramů, jedenkrát týdně vařený slepičí žloutek). V průběhu dalšího měsíce se jako samostatná porce přidává ovocné pyré, které je případně možno smíchat s neslazeným jogurtem. Kaše (samostatné večerní jídlo) je možno podávat v dalším měsíci. Je nutno být na pozoru, neboť kaše, či jiná jídla, která obsahují lepek, by neměla být podána dětem mladším šesti měsíců. Jinak hrozí nebezpečí rozvoje onemocnění tzv. celiakie, jež vyžaduje doživotní dietní opatření. Lepek je obsažen v běžně užívaných cereáliích, mouce pšenice, žita, ječmene.Stále je platné, že do výživy kojence nepatří vaječný bílek. Stravu malým dětem nesolíme s výjimkou některých onemocnění, na které vás upozorní ošetřující lékař. Přírodní ovocné šťávy se doporučují podávat až v průběhu pátého nebo šestého měsíce. Kojené dítě dostává mlékem dostatek vitaminu C. Stravovací režim dítěte, novorozence je většinou tvořen ze sedmi porcí stravy. Postupně se počet jídel pro dítě snižuje. Kojené dítě se většinou hlásí o jídlo samo. Uměle živené dítě, krmené lahvičkou, může být snadno překrmováno. Nedostatek či nadbytek jídla se projeví většinou klinicky. Například dítě může špatně prospívat. Předpokládá se, že v prvním půl roce života by mělo dítě přibýt na váze o 150 až 300 g za týden. V druhém půl roce života by přírůstky hmotnosti měly být zhruba poloviční. Při nadbytku stravy může být dítě třeba více neklidné, mít bolesti bříška, může zvracet a podobně. Denní potřeba celkových tekutin pro dítě se uvádí kolem 150ml/kg jeho tělesné hmotnosti v prvním půl roce života. V druhé polovině roku se tato celková potřeba tekutin snižuje asi na 120 ml/kg tělesné hmotnosti. A tak si každá maminka může orientačně propočítat, jaká je potřeba jejího dítěte. Zásady výživy novorozenců a kojenců zná každý dětský lékař. Indikované přípravky kojenecké výživy je u něj možno dále konzultovat.
|
| Toci | 
|
(29.1.2004 19:50:48)
Ahoj, já jsem kluka kojila osm měsíců, pak se mi sám odstavil, tak jsem přešla na Bebu. Z té jsemm taky dělala bramborovou kaši, pudinky a pod - z normálního mléka jsem to začala vařit až po roce. Ale už od sedmého měsíce jsem mu dávala k odpolední svačině jogurty a je to zdravý kluk, bez alergií a jen zcela výjimečně onemocní...
|
| Toci |
|
(29.1.2004 19:52:15)
Ještě jsem se chtěla zeptat, na některé z diskusí tady na rodince někdo velmi nedávno psal o nějakém UM, které je svým složením nejpodobnější mateřskému. Nevíte které?
|
| polly | 
|
(9.3.2004 21:51:17)
ahoj měla by to být beba
|
|
| | •
|
(10.3.2004 10:39:09)
Nejvíce podobné MM jsou tzv PRE výživy.
PRE Aptamil s Milupanem (Milupa)
PRE Beba (Nestle)
PRE Hipp (Hipp)
PRE Humana1 (Humana)
nebo dále pak z Mléčných výživ
NUTRILON 1 PREMIUM ,FORTE
HAMILON 1 START ,FORTE
BEBA 1
MILUMIL 1
SUNAR BABY
Pro děti ohrožené alergií se pak doporučují výživy HA (Hypoalergenní)
Rozdíl mezi PRE výživama a mléčnýma výživama (označují se 1) je ten, že u Mléčných výživ musíte dbát přesného dávkování tak jak je uvedeno na krabici.
U PRE výživ můžete dítěti dát kolik si řekne, stejně tak jak je tomu u mm. Díte se jí nemůže přejíst.
|
| Karkulinka | •
|
(29.3.2004 3:07:51)
Mě doporučila lékařka buď Omneo nebo Nutrilon ( že jsou nejpodobnější mateřskému mlíčku )
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lionka |
|
(10.11.2003 14:42:47)
Bambule,
i potencionálnost "způsobovatele" budoucích zdravotních problémů mého dítěte,je pro mne dostatečně silný argument k tomu,abych se ho ve výživě malého dítěte (batolecího věku) co nejvíce vyvarovala.
Diabetés 2.typu,jak jako bioložka víš,je autoimunitní onemocnění Langerhansových ostrůvků a je empiricky potvrzené,že kravské neupravené mléko podávané v ranném věku dětem,vypuknutí tohoto onemocnění napomáhá.
Takže - proč objevovat Ameriku,zvláště na vlastním dítěti,že?
|
| Nel | •
|
(11.11.2003 13:12:24)
zaujalo mě, že jsi bioložka a bavíš se tady o mléku, hledám odpověď na problém, který mě teď zaměstnává: přítel je od malička mléčný intolerant :), měl po mléku vždy průjmy, nicméně jedl občas sýry, převážně tavené, jogurty, puding, či zmrzlinu. V posledním půlroce u něj pozoruji další zvýšení alergických reakcí, i lžička zakysané smetany v naprosto dietním jídle způsobí třídenní průjem, zrovna tak sýr, ostatní už ani nedělám. Domnívala jsem se, že alergie na mléko je způsobena buď alergií na laktózu nebo mléč. bílkovinu. Tohle mi ale nekoresponduje s chováním organizmu mého přítele. A vzhledem k tomu, že po odstranění své štítné žlázy dostal doporučení jíst co nejvíce mléčných výrobků, protože má absolutní nedostatek vápníku, a imunolog nedoporučuje vápník v tbl. - má navíc dnu - tak už vůbec nevím - jsem z toho jelen. Nerozmotáš mi ten problém trochu?, nevím kde začít.
|
| Bambule, Matyáš 10m. | •
|
(12.11.2003 17:09:48)
Moc ráda bych Ti poradila, ale bohužel nejsem přes mléko odborník. (Proto se také dožaduji citací, abych si rozšířila obzory, protože mi jde opravdu vážně o výživu svého dítěte.) Jen z toho, co mě teď zrovna napadlo, je, zda Tvůj přítel není náhodou právě ten v Evropě vzácný případ člověka, jehož tělo nevytváří laktózu. Dřív většině lidí gen pro laktózu chyběl, ale s domestikací zvířat se rozšířil, protože lidé, kteří jí měli, byli přírodním výběrem zvýhodněni. Takže dnes je tomu přesně naopak, pouze v určitých oblastech (nevím je z hlavy, např. Japonsko) je lidí bez genu pro laktózu víc, možná dokonce většina. V Evropě sice opravdu minimum, ale přesto je. Kde by jsi takovou informaci získala opravdu nevím, zkus se podívat na internet na nějaké genetické laboratoře, takové testy by se teoreticky dělat měly a pokud kvůli zdrav. problémům, mohly by být i propláceny. Bohužel teď nejsem u zdroje, na mateřské trochu izolována, nicméně pokusím se příležitostně pozeptat někoho, kdo by tomu mohl rozumět.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Bambule, Matyáš 10m. | •
|
(11.11.2003 11:20:20)
Milé maminky,
Zde jsou mé odpovědi pěkně popořádku:
Milá Lionko, potenciálních způsobovatelů je v dnešní době tolik, že by bylo spíš lepší vyjmenovat ty druhé. Jenomže potenciální způsobovatel není totéž co způsobovatel. Co když se za pár let objeví názor, že je to přesně naopak?
Ano, vím, DM II je autoimunitní onemocnění Langerhansových ostrůvků pankreatu, což se ovšem nijak nevylučuje s tím, co jsem napsala dříve. Studii neznám, ale nesmírně mě zajímá. Napište citaci, zajímá mě hlavě, na jaké populaci byla dělána (stáří, velikost, apod.).
Milá Edi, jak je to s růstovým faktorem přesně? Lidské tělo si jej vytváří již od malička samo? Nepletu se? Nebo je zpočátku dodáván v mateřském mléku? A pokud ano, je také přidáváno do adaptovaných mlék? A je kravský RF opravdu z mléka při adaptaci odstraněn? Bylo by opravdu nejlepší a pro všechny přínosné, kdyby někdo, kdo tomu rozumí, napsal technologii výroby sušených mlék. Totéž mě zajímá u zahleňování? Od kdy, do kdy, proč?
Milá Kačko a Milado, myslím, že vím velice dobře, co píšu. Že mají vaše děti alergii, je mi líto a přeju vám, abyste byli všichni v pořádku. Nicméně vaše argumenty mě nepřesvědčily, ba naopak. Pochopila jsem asi správně, že jste kravské mléko dětem nedávaly, ale alergie se přesto objevila. Evidentně tedy kravským mlékem způsobená není. Jistě jejímu zlepšení nepomůže, ale – nezpůsobilo jí. (A ty kaše… každá rozumná maminka jistě ví, ale zajímavé je, že výrobce kaší je zároveň i výrobcem mléka. Nebo ne?)
Milá Lado, ptám se stejně jako u růstových faktorů. Že mléko během tvorby jogurtu bakteriální kultury určitým způsobem zmetabolizují, je samozřejmé. Pokud jde o kvašení, nejsou pozměněny spíš cukry? Nejsem si jistá, ptám se. I když to není až tak důležité, jako mě spíš zajímá, zda jsou vlivem bakterií pozměněny PRÁVĚ ony alergeny. Napadá mě totiž, že pokud by bylo zadaptování mléka tak jednoduché, proč se jogurtové kultury nepoužívají při jeho výrobě? Nebo se používají?
Ono totiž vůbec tady ještě nezaznělo, co přesně je tak alergizující na kravském mléku. A to mě právě zajímá. CO, a PROČ to děti nesmí. Mnoho z vás mě, milé maminky, napadá, jak svému dítěti ubližuju, objevuji na něm dokonce Ameriku (pěkné…), nedejbože, aby to tak dělal někdo taky… Mentorujete, že mléko až od dvou let. Ale PROČ? To ještě nikdo nenapsal. Opravdu se TS, VS a celkový metabolismus dítěte vyrovná dospělému ve dvou letech? Není to spíš až později? Nebo naopak dřív? (Ono se také říkalo, že by se mléko v dospělém věku nemělo vůbec - dospělí savci ho také nepijí. Jenže právě s domestikací zvířat se v lidské populaci rozšířil gen pro laktázu, enzym napomáhající trávení mléka. Lidí, kteří mléko v dospělém věku trávit neumí, je menšina, v Evropě zanedbatelná. V Americe je takových lidí více, například z řad japonských přistěhovalců, a proto se do mléka preventivně laktáza přidává.) Vůbec se ve výživě dětí (a nejen dětí) doporučovalo ledacos. To se taky jeden čas upřednostňovalo umělé mléko před kojením. Našli se dokonce i lékaři (!), kteří tento blud doporučovali! A nebylo málo lidí, nedá mi to a musím napsat hloupých, kteří tomu věřili. Přitom každému normálnímu člověku musí být jasné, že je to holý nesmysl. A proto, napište někdo, proč zrovna od dvou let. Že se to tak momentálně doporučuje, mě nezajímá. Zajímají mě fakta. Nejlépe samozřejmě s citacemi.
Milá Inko, zdravím Vás. Souhlasím s Vámi, že výživa dítěte je přesně ten popsaný kompromis. Vida, že se nakonec přece jen našel někdo, kdo trápí své dítě jiným, nicméně podobným způsobem. Ono takových maminek stejně není málo. Skoro bych řekla, že většina. Znám dokonce pediatra, jejíž dítě přešlo podle jejích vlastních slov „od kojení rovnou k párkům“. Dítě zkrátka nic jiného nechtělo. Současný stav alergií – nula.
A propos – včera se objevila zpráva, že v Izraeli zemřelo několik kojenců, neboť jim jejich rodiče místo kojení podávali pouze sojové mléko, kterému chybí vitamín B1(jako všem sojovým výrobkům, pokud není dodán). Děti potom na avitaminózu B1 pochopitelně zemřeli. Je mi upřímně líto zmařených lidských živůtků kvůli lidské – dejme tomu - neinformovanosti. Mléko bylo okamžitě staženo, ale vsadila bych se, že ještě předevčírem mělo báječnou reklamu s růžovolícím děťátkem na obrázku.
|
| Lionka |
|
(11.11.2003 16:22:35)
Bambule,
citace vědeckých výzkumů (k problematice předcházení zdrav.problémů u dětí)získáš v brožovaném materiálu UNICEF - k podpoře kojení (vydáno ve spolupráci s Laktační ligou,tuším v roce 1999)-je to brožura A4(cca 200 stran),kterou mají na každém novorozeneckém oddělení v nemocnicích a většina pediatrů-citovaných pramenů je tam asi na 4 stránky A4.
Pozn.:
- V kravském mléce "alergizují" mléčné bílkoviny v něm obsažené.
- Imunitní systém u dětí obecně dozrává kolem 3.roku,proto se nemá jejich organismus do té doby zatěžovat alergeny (v kravském mléce obsažené).
|
| Bambule, Matyáš 10m. | •
|
(12.11.2003 17:08:58)
Díky, po brožuře se určitě poohlédnu (myslím, že vím, co máte na mysli) a co nejdříve seženu i citované články.
Jen ještě k té věkové hranici, včera jsem byla na desetiměsíční prohlídce, konzultovaly jsme mléko, bylo mi řečeno, že do roka je vhodnější dávat adaptované. Ptala jsme se proč – je pasterizované, ušetřím si tedy práci se svářením, a obsahuje vitamíny pro děti na míru. O alergenech a jiných hrůzostrašnostech ani slovo. Tedy do roka. Z toho mi vyplývá, že názory se opravdu různí a hlavně časem mění a napadlo mě tak, když jsme šli od doktorky domů, že správná výživa dětí byla, je a bude vždy jen jedna.
|
|
|
| Eliška | •
|
(11.11.2003 22:34:35)
Milá Bambule,
mám sedmiměsíční holčičku, kterou jsem do šesti měsíců plně kojila, sedmý měsíc jsem přikrmovala polední zeleninovou kašičkou a nyní něco málo přes týden dávám večerní mléčnou kaši. Z plnotučného kravského mléka. Proč? Protože se, stejně jako Ty, snažím být zodpovědná, ale zároveň používat vlastní hlavu (ostatně to se nevylučuje, právě naopak!). A to přesně od okamžiku, kdy jsem se v různých příručkách o výživě kojenců, poradnách na internetu apod. dočetla odborné názory na podávání kravského mléka, které byly zcela protichůdné! Zjistila jsem, že ono doporučování od 1. až x-tého roku vůbec není tak všeobecné, jak je o tom možná leckterá matka v dobré víře přesvědčena. Dokonce byly publikovány recepty na "poloviční mléko s vodou ze zrní" a podobné "dobrůtky" pro nekojené děti od 4. týdnů ! (viz Přirozená péče o vaše dítě, vyd. Weleda 2000, samozřejmě sepsáno odborníkem, podotýkám, že českým, a recenzováno). Kačka s Miladou omdlí :-)) (Uvádím to jako příklad rozpětí názorů, osobně bych na to tedy neměla odvahu). To je jedna věc. Dále: několik měsíců teď žijeme v Německu, kde se doporučuje kravské mléko v kaši (nikoli pít) od zhruba 6. měsíce. Přečetla jsem si to v letáku od zdrav. pojišťovny, řekla mi to i naše dětská lékařka. Pouze pokud je dítě ohroženo alergií (tj. matka, otec nebo sourozenci jí trpí), doporučuje se s kravským mlékem počkat a používat HA výživu. Když jsem tak o tom dumala a vyloučila variantu, že by v Německu za námi byli zaostalí :-), došla jsem ke stejnému logickému závěru jako Ty, totiž že odborníky (nebo asi spíš jejich "slyšitelnější" část) v Čechách zřejmě pilně masírují výrobci všelijakých těch pěkně drahých instantních kaší a pokračovacích výživ, které ostatně, jak také uvádíš, všechny obsahují - plnotučné kravské mléko! Také mi ten rozdíl není jasný. Zcela jasné je naopak to, že naší přirozené "maminkovské" ambice, dávat našim dětem to nejlepší, lze mimořádně dobře komerčně využít. Tento závěr podporují i mé osobní zkušenosti s lékaři v Čechách, kde jsem se zcela pravidelně setkávala s nucením drahé antikoncepce, těhotenských vitamínů nebo třeba sušeného mléka pro kojící matky (resp. s nenabídnutím alternativy). Proč by měli být např. pediatři jiní? Pokud má někdo s lékaři jiné zkušenosti, ráda si je přečtu. Tohle všechno mě skoro přesvědčilo, ale stále tam zůstávala určitá pochybnost, která mě přiměla k zakoupení 1 balení pokračovacího mléka. Pochybnost se zcela rozplynula poté, co jsem si přečetla jeho složení - mj. vanilin, sójový lecitin, hromada syntetických vitamínů apod... Takže kupuji normální pasterizované plnotučné mléko (máme naštěstí možnost kupovat z ekolog. zemědělství) a žádné výčitky z toho tedy nemám.
Máš pravdu i v tom, že nikdy nevíme, nakolik si můžeme být jistí, že to, co děláme, děláme správně. Myslím, že se to v minulosti prokázalo už mockrát (tuším, že v jisté době se jako zdraví prospěšné doporučovalo např. kouření). Bylo by opravdu pošetilé si myslet, že my jsme ti, kteří už vědí co a jak je správné. Protože je téměř jisté, že budoucnost nás v mnoha věcech odsoudí.
Eliška
|
| bambule | •
|
(4.12.2003 0:49:43)
Milá Eliško,
neměla jsem moc čas se ozvat dříve (malý začal chodit a tak chodím s ním…- nedá mi to a musím píchnout, po kravském mléku už v deseti měsících…) Po delší době jsem si znovu přečetla Tvůj příspěvek a musím napsat, že jsem moc a moc ráda, že se našel někdo, kdo mě aspoň trochu podpořil v mých šíleně kacířských názorech. Mějte se v Německu krásně a maminky, pokud jste někdo taky vlastně osamocen na mateřské v cizím městě jako já, napište, jak to snášíte, ať se mi trochu zvedne nálada. Patří to asi do jiné diskuze, vím.
|
| Alena | •
|
(11.12.2003 23:23:01)
Ahoj Eliško a Bambule,
taky patřím k těm, kdo nepodporuje byznys "sunarů" (=souhrný název pro všechna sušená adaptovaná "mléka" pro kojence a batolata). Ani nemam zajem brouzdat po internetu a "ověřit si", že je to "špatně". Normální mléko mi vyhovuje z řady důvodů a především, dětem na rozdíl od "sunarů" chutná. Klidně se nechám kamenovat. Na každé potravině se při troše snahy najde argument, proč ji nekonzumovat...
|
| Lufína | 
|
(22.12.2003 22:40:35)
není mléko jako mléko!!Slyšeli jste z čeho je vyráběné mléko v tetrapack obalech?Nemá prý z mlékem nic společného.Když to řeknu jednoduše-to co zbude z mléka po odtučnění a jiném zpracování se smíchá s řepkovým olejem.Proto když mléko v těchto obalech se zkazí,tak nezkysne,ale žlukne se.Z toho bych usoudila,že pro děti to moc vhodné nebude.
Dětem kupuju pouze čerstvé mléko,nejlíp jim chutná bio mléko od Olmy,je sice drahší,ale fakt dobré.L.
|
|
|
|
|
| Eva, A+D |
|
(13.11.2003 8:27:05)
To jsem tedy rozpoutala diskusi....mám ještě jednu otázku. Jaké mléko dávat do bramborové kaše? Zatím kojím a kupovat krabici mléka jenom pro to množství do kaše se mi opravdu nechce. Co vy na to?
|
| Edi+Barunka17.10.2002 |
|
(16.11.2003 11:08:15)
Ahoj Evino,
do bramborové kaše pro Barču nedávám vůbec mléko, ale jen "jiskřičku" másla na zjemnění. Taky tam nakrouhám třeba mrkev.
|
|
|
| Edi+Barunka17.10.2002 |
|
(16.11.2003 11:05:16)
Milá Bambule,
pokud ti opravdu jde o to zjistit něco z fakt o kravském mléku, proč se nepodíváš na internet? Problematikou mléka se u nás zabývá třeba RNDr. Ing. Pavel Stratil. V roce 1987 publikoval brožuru Výživou za zdravím.
Co přesně chceš vědět o růstových látkách? Jak jsem už napsala, kravské mléko obsahuje hormony estradiol a somatotropní hormon. Jsou v množství určeném pro budoucí krávu a u člověka způsobují nadměrný a rychlý růst a přispívají k tloustnutí. Nevím co k tomu dodat.
|
| bambule | •
|
(4.12.2003 0:34:21)
Ahoj Edi a Barčo,
samozřejmě, že pro mě není problém podívat se na internet, celá tahle diskuze vznikla hlavně proto, že jsem se chtěla jen poinformovat o jiných maminkách a mléku (víceméně pro relax, který ani náhodou v konečné fázi nepřinesla….), jenže mě moc překvapily názory maminek, které dávají ad. mléko až do dvou let a později a skoro osočovaly maminky, které podávají kravské mléko (což bylo ještě nedávno normální- proto narážky na byznys a prodejní strategie firem-manžel v jedné takové pracuje, proto jsem s jejich marketingovými plány podrobně seznámena - měsíčně drtí svoje pracovníky grafy a nutností prodávat VÍC A VÍC za jakýchkoli okolností). I když normálně jsem spíš konzument e-diskuzí, tentokrát mi to nedalo spát. A to doslova. Neusnula jsme do půl třetí a to momentálně spánek víc než přepych, známe všechny…(snad potvrzuje můj opravdu velký zájem o zdraví a potažmo i výživu svého dítěte) Pořád jsem přemítala o tom, zda ne moc brzo a proč a napadala mě spousta věcí a ráno jsem prostě MUSELA napsat (ač s velkými problémy, Matýsek chodil kolem, zkoumal dráty od počítače, normálně vypnuté, tentokrát připojené v elektřině…) Ale nedalo mi to! Hlavou se mi honily představy o sobě a bratrovi a sestře, všichni zdraví jak řípy, ale kravské mléko jsme dostávali poměrně brzo a tlustí nejsme ani jeden!!! Že by nás máma trápila??? Ještě dnes by za nás dala duši…
Zkrátka a dobře, dejme tomu, že mi odpovědi a diskuze rozšířila obzory, je mi jasný, že můj názor je pouze jedním z mnoha, ale to jsem koneckonců věděla předtím. Co mě zajímá o růstových faktorech? V podstatě vše. Samozřejmě, že kravské mléko se lidskému nevyrovná ani náhodou (na to jsem nemusela studovat školy, to je jasné komukoli), ale totéž platí o adaptovaném (viz mimo jiné příspěvek Elišky). (Napadá mě, co říká manžel: je to jako s jogurty – na trhu je jich spousta, žádný samozřejmě neuškodí, ale všechny mají v podstatě stejný účinek na organismus, jenže některé se prodávají mnohem VÍC. Proč asi???) Nicméně svařené mléko dostává Matýsek nadále, (ačkoli jsem měkota a po přečtení všech reakcí jsem zauvažovala, zda Sunar opravdu nekoupit…) a dělá nám ohromnou radost, rozhodně nezaostává ve svém vývoji, naopak, a já nemám ani miniaturní výčitku, že bych ho snad zanedbávala či odbývala. Milá Edi a Barčo, mějte se krásně, Edi, ať vám děťátko krásně roste a dělá jen radost.
|
|
|
|
|
V její náručí
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Řezbářské sympoziumSemily 
Závody dračích lodíTábor 
VědaFest 2024Praha 6 
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Řezbářské sympozium
Závody dračích lodí
VědaFest 2024
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)