Vítr z hor |
|
(31.10.2024 16:56:15) Chaotický ministr školství, který zná děti zřejmě jen z obrázku, vypustil na začátku léta jeden ne úplně blbý balónek (aneb něco prohlásím a budu čekat, co na to lidi) - děti by se ve státních školách a tudíž zadarmo a spravedlivě pro všechny měly naučit líp anglicky, k čemuž přispěje, když začnou dřív, tedy již v 1. třídě, nebo ideálně ve školce.
Pravil ministr, jehož ministerstvo na své nejvyšší vyhlašované pracovní pozice obvykle žádá úroveň angličtiny A1 (nekecám).
Ministrovi odporují lidé z praxe, kteří samozřejmě vědí, že angličtinu na 1. stupni obvykle nemá, kdo učit, a to kolikrát ani od té 3. třídy. Zejména na menších školách ji často učí ředitelé, což jsou ti, kdo umějí ve škole nejlíp anglicky. (Totéž, jen v horším, platí o druhém jazyku.) No a jestli někdo umí anglicky ve školkách, tak jsou to obvykle taky maximálně ředitelé (často jediní, kdo mají ve školkách VŠ, a kterých se teď z velké části školek chce ministr zbavit, aby ušetřil jejich mrzké příplatky).
Některé školy však angličtináře mají, takže učí klidně od 1. třídy. V situaci dnešního uzavírání škol před přespolními (aneb bez trvalého bydliště nepřijímají) je běžné, že páťáci, kteří bydlí v nesprávné obci a rodiče jim neplatí účinné kurzy angličtiny, mají při vstupu na 2. stupeň velký handicap - děti za kopcem strávily učením jazyka o 2/3 delší dobu. Když se dítě ze smolné obce přestěhuje a nastoupí do progresivnější školy, rodiče nestačí zírat a platit doučování.
35 let po revoluci není dobrá chvíle možná jedinou užitečnou myšlenku pana ministra odmávnout s tím, že nejsou lidi. Jenže ti lidi, co jsou: 1) neumějí jazyky 2) školství jim nenabízí dostatečně atraktivní kurzy v dostatečném množství s motivací, aby se jich účastnili 3) školství demotivuje lidi, kteří jazyky umějí, aby co nejrychleji utekli za lepším 4) kdo jazyk uměl při vstupu do školství a včas neutekl, nedostatkem praxe o něj prakticky přišel
Bratr pracoval v 90. letech na ministerstvu financí, kde tenkrát tristní situaci ohledně jazykové vybavenosti zaměstnanců řešili cca 10-15% příplatkem k měsíčnímu platu (každý měsíc!) za každou státnici nebo adekvátní jazykovou zkoušku. Na jejich odboru se tenkrát všichni přihlásili na kurzy a makali. Možná by to byl způsob i pro dnešní školství?
Proč ještě doprčic za všechny ty roky nikdo neřešil, že učitelé obecně neumějí jazyky? Proč to doprčic ministr neví? Proč je tak těžké zajistit, aby je uměli, a ti, kdo je umějí, aby neutíkali ze školství pryč? Proč ministerstvo nerozfázuje zavedení změn ve výuce jazyka tak, aby školy stihly připravit nebo nalákat a udržet lidi, kteří jim třeba za 5 let ty jazyky začnou učit?
|
|