![](/g/icon/ikonaa_3.jpg)
![](/g/b.gif) |
(19.2.2012 15:12:36) Sice jsou některé postřehy v článku zajímavé, ale dovolím si přidat svůj pohled ze strany rodiče prvňáčka v sídlištní škole krajského města. Do školy oficiálně nikdo nesmí. Družina sídlí v budově školy (děti se vracejí po obědě do třídy). Mají sice skříňky, ale už i některé prvňáčky napadlo půjčit si od školníka univerzální klíč a prohledávat skříňky druhákům. Nám se zatím nic neztratilo (možná i díky tomu, že jí nic extra do školy nedávám, stejně se vrací denně jako zabahněné čuně). Ale pochybuju, že stejně bezpečné jsou skříňky 6.-9.ťáků, když i prvňáčci se snaží krást. A to jsou rodiče vesměs slušní lidé. A další negativum - když přijdu dceru vyzvednout, kolikrát 20 min nevím, jestli tam vůbec je, jestli mi ji poslali nebo co se děje.![~o~](/g/s/16.gif) Do školy nesmím (občas se sice vrátná nechá umluvit, ale zvlášť za horšího počasí pokud jsou zrovna na zahradě, nevím jestli ji vůbec zavolali (obyvlášť pokud mají u dveří službu nějací natvrdlící, kteří si nezapamatují ani ve třech jedno jméno, už se to taky stalo). A než školu obejdu, abych se podívala, jestli zrovna její třída není na zahradě (či se ještě nevrátili z oběda, z parku, ze solné jeskyně atd.)... tak může mezitím oblečená jít předem a hledat kde jsem... Prostě trochu nedomyšlené. Také nemluvě o tom, co všechno se v těch skříňkách nachází, i když jsem sceři nakázala všechno mokré přinést domů!... ![~a~](/g/s/26.gif) I když na druhou stranu asi lepší než zkušenosti kamarádky z malé vesnické školy, kde jsou dvě šatny společné pro 1. stupeň a páťáci přehazují těm malým schválně veci do té druhé šatny a tak...
|