| Monika | •
 |
(25.5.2002 17:13:11)
Tento článek mě velmi oslovil. Moje sestra má v současné době problémy se svou 16-ti letou dcerou. Utíká z domu, chodí za školu... Ona sama toto prožívala, když ji bylo 17 let. Vypadá to, že situace se opakuje, jen výchova byla jiná. Naše matka měla na nás velké nároky, hodně kritizovala a málo chválila. Sestra toho chtěla své děti ušetřit, nechávala jim volnější ruku, do ničeho je nenutila a jak je vidět, ani toto nebyla správná cesta. Já sama jsem svobodnou matkou mentálně postižené 9-ti leté dcery (Downův syndrom), která mě naučila velké trpělivosti, shovívavosti a radosti z maličkostí. Paradoxně mě ona vychovala v lepšího člověka. Celý život jsem trpěla nízkým sebevědomím a pochybovala jsem o smyslu života (podle mé matky ze mě nemohlo nic dobrýho vyrůst), ale ve chvíli, kdy jsem se vyrovnala s onou "ránou osudu" jsem věděla, že toto je má životní zkouška. A zdá se, že ji úspěšně zvládám. Sama a bez cizí pomoci. Komplexy už netrpím, nemám potřebu již o sobě tolik přemýšlet. Je tu někdo, kdo si mé pozornosti zaslouží víc. Je to MÁ DCERA, můj smysl života, můj lék na všechno!!!
|
| Miška, 3 děti | 
|
(25.5.2002 22:18:49)
Moniko, napsala jsi to moc hezky. Vážím si tvých myšlenek a myslím, že jsi se se svou situací vyrovnala tak, jak to dokáže jen málo lidí. Máš zlaté srdíčko a tvoje dcera má velké štěstí, že tě má.
|
| Kristýna Engelová(2 děti-10,12 let) | •
|
(15.3.2004 13:57:43)
Dobrý den,
zasílám Vám příběh ze života,který se mi stále odehrává ikdyž už sama mám dvě úžasné děti a je mi 31 let.
Když mě bylo 6 let tak se má máma rozvedla a já vlastně ještě nechápala důvod.Vím,ale že jsem se cítila velmi špatně.Po dvouch letech se k nám nastěhoval pán(manžel mé matky).Vše se zdálo být z počátku fajn až do doby kdy má máma odcestovala do lázní.Tím dnem pro mě začalo peklo na zemi.Můj otčím mě obtěžoval svými doteky a i já mu musela sahat na jeho orgán.Bylo to hrozné a já se strašně bála a nevěděla co mám dělat.Své v té době ještě milující mamince jsem to zdělila,ale bohužel mi neuvěřila,zavolala ho k rozhovoru a řekla,ať mu to povím do očí.Bála jsem se,měla jsem opravdu hrozný strach,ale pak jsem našla sílu a vyhrkla to ze sebe.Nic méně mi to stejně nepomohlo a čas běžel dál.Po určité době se to začalo opakovat a já měla sposty večerů kdy jsem se bála usnout,že zase přijde.Matka ho jednou při tom nachytala a já děkovala bohu,nevím co jí můj otčím tenkrát řekl,ale mama při mě nestála a byla zase při něm.Cítila jsem se velmi sama a byla to ta nejtěžší zkouška v mém životě.Nikdy jsem matce neodpustila!!!Sice o tom nemluvím,ale je to uvnitř mého srdce a nikdy se to nevymaže.Nejhorší na tom je,že se to prodírá do mého života-nevěřím si cítím se méněcenná,ač tak na první pohled vůbec nevypadám.Jsem velmi úzkostlivá a nevěřím vůbec lidem,bojím se,že v každém dříme nějaký podraz na mojí osobu.Velmi se snažím,aby mé milované děti netrpěly zato co se mi přihodilo.Věřte je to opravdu těžké.Chtěla bych vyhledat nějakého lékaře,svůj životní příběh mu vypovědět a poprosit ho o pomoc,ale ani na to nemám sílu,mám prostě strach.Moc vás prosím CHRAŇTE TY SVÉ RATOLESTI A MĚJTE OČI OTEVŘENÉ V JAKÉ KOLIV SITUACI.Kristýna
|
| Boadicea | 
|
(15.3.2004 14:08:12)
Kristynka nemusis odpustat, nie je to tvoja povinost. Tvoja mama to poriadne posrala, dosledky toho celeho si budes niest cely zivot. Mas pravo sa hnevat a nenavidiet, ale nesuhlasim s tym ze nemas silu ist k odbornikovi a prebrat to s nim. To je len tvoja vyhovorka a strach, ale coho sa bojis? On ta neodsudi, fyzicky ti neublizi a ak najdes dobreho cloveka s ktorym si padnete do oka a dokazes mu verit, pomoze ti pozriet sa na strasne zazitky co nosis v sebe a oslobodit sa od nich.
Cim skor zacnes, tym lepsie, ale necakaj, ze po jednom alebo piatich stretnutiach sa ti ulavi. Tvoj hnev a nenavist moze trvat desatrocia, ale to nevadi, je to sila ktora ti pomoze chranit aj tvoje deti, aby sa im nic take nestalo. Odpustit a nehnevat sa viac budes vediet az ked budes uplne oslobodena od psychickych tlakov zrady svojej mamy. Raz mozno budes vediet aj odpustit, ale na to este nemysli, je este prilis skoro.
Drzim palce, aby si premohla strach a zacala s tym vsetkym nieco robit :)). Ale vlastne uz si zacala, tym, ze si o tom takto verejne napisala!
|
|
|
|
|
V její náručí
Vánoce na pláži? Proč ne!
Vitamíny a doplňky stravy pro podporu početí: Co opravdu funguje?
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)