Jola, tři děti (13, 8, 5) | •
|
(12.2.2000 0:28:34) Právě jsem si pozorně - a raději hned dvakrát- přečetla Váš článek. Proč jej nezařadit jako povinnou četbu pro učitele ? Poslední dobou mám dojem, že rodiče jsou v oboru dětské psychologie vzděláváni více než Ti, se kterým děti tráví tolik času. Dle chování učitelů, s nimiž moje děti přicházejí do styku - napsala bych většiny, ale je to tak 90%- mám dojem, že tito takové názvy nikdy ani neslyšeli-nedej Bože , aby je snad uváděli v praxi. Jak pomoci dětem, které jsou frustrované z očividného "nadržování", neférovosti,náladovosti...?!
|
Eva,dvě děti 13 let-dvojčata | •
|
(21.2.2000 18:09:00) Mám podobné zkušenosti s učiteli, kdy dávali dětem najevo, že jsou z rovedené rodiny, já podnikám a oni si začali neustále na děti stěžovat, že se neučí, zlobí atd... I kyž látku do školy doma uměli, tak ve škole nebyly schopné ji odříkat, protože měli strach z učitele. Ŕešila jsem to, jak s učiteli, neustálým vysvětlováním, nepomohl, tak ředitel školy, když ani to nemělo výsledek, tak jsem napsala na školský úřad a potom se začalo konečně něco dít. Doma je třeba děti maximálně podpořit, povídat si s nimi o tom a neustále jim připomínat, že jsou osobnosti a každý je něčím vyjímečný...Podpora rodiče je tady velice důležitá, když děti vědí, že se za ně někdo postaví a že máma nebo táta nepřijde domů z rodičovského sdružení a nezačne se na děti dívat očima učitele...
|
Milan učitel | •
|
(19.4.2000 12:43:29)
Jsem velice rád,že se na těchto stránkách objevilo toto téma hodnocení ve škole. Souhlasím s tím,že spousta učitelů nehodnotí zrovna objektivně a myslím si, že jen velmi málo z nich z důvodů, které byly uvedeny v reakcích matek na článek. myslím si, že pravé důvody neobjektivnosti učitelů jsou v tom, že většinu činností ve škole provádí pod časovým, emocionálním či jiným tlakem ze strany vedení škol, žáků a nezřídka i rodičů. Myslím, že každý z nespokojených rodičů by si měl najít čas a strávit s učitelem několik desítek minut při jeho práci. Jeho hodnocení objektivity učitelů by dostalo jiné rozměry. já osobně učím na velké škole s asi 800 žáky a snažím se objektivně přistupovat nejen k hodnocení práce žáků, ale i k jejich chování a vystupování. Z mých kolegů, co mohu posoudit se stejně jako já chová 70-80 %. V každé volné chvíli hodnotíme a diskutujeme o našich žácích. Z našich závěrů velmi stručně. Postrádáme u žáků především jiný přístup ke škole (co je povinné je špatné), k učitelům (učitel je nepřítel, kterého je třeba pokořit)a k školnímu majetku (chovej se ve škole tak jako doma). Myslím, že to po nich můžeme chtít, aby se žáci stali našimi partnery v cestě od nevědomosti ke vzdělání a ne pouze nádobami, které jak veřejnost očekává naplníme znalostmi, dovednostmi a vědomostmi. K tomu může také dopomoci (nejenom) zlepšení ekonomické situace a tím i společenské prestiže učitelů. Milan učitel s 12letou praxí
|
Helena, dva synové | •
|
(18.9.2000 16:48:51) Vážený pane učiteli,moc si přeju, aby takových jako vy, bylo co nejvíce. Věřím, že většina učitelů si " nosí " své žáky domů a má jich plnou hlavu. To je mi jasné. jen nevím, proč nejsou všichni , třebaže plní dobré vůle, také kvalifikovaní učitelé s velkým u? Dobrá vůle totiž zcela určitě nestačí k tomu, aby byl kantor dobrý , ne? A ekonomickou podporu učitelů bych jen přivítala.Děkuji
|
|
|
|
|