Hana | •
|
(1.11.2013 21:32:51) Učím na základce a své děti, pokud na to budou podle mě mít, na osmiletý gympl dám. To, co se děje v některých třídách, se nedá ani popsat. Kdyby rodiče věděli. jak někteří učitelé slevují ze svých požadavků, protože nemá cenu žákům říkat více. Jak si někteří rodiče stěžují, když je některý z učitelů náročnější. Jak se děti k sobě a učitelům chovají. Jak musíme řešit neustále s některými jedinci problémy, které zdržují od výuky a těch dobrých se vůbec netýkají. Gymnázium u nás ve městě je spíše výběrová základka, jdou tam i dvojkaři, takže nároky na děti nejsou úplně přemrštěné. Které děti by tam jít neměly? 1) Ty, kterým lichotí být nejlepší ve třídě a velmi špatně by nesly, že spadnou do průměru. 2) Kdyby to znamenalo velmi komplikované dojíždění a obrovskou ztrátu času, a tak by neměly čas na své koníčky. 3) Ty, které chodí do spousty kroužků a vyhovuje jim, že mají jedničky bez učení. 4) Ty, které se špatně adaptují na nový kolektiv, trpěly by ztrátou kamarádů. 5) Když bezpečně víte, že ta třída je bezproblémová v chování a nadprůměrná ve známkách.
Vím, že my (učitelé) nejsme rádi, že nám dobré děti odcházejí pryč, ale prostě to náš systém umožňuje a nemůžeme proti tomu nic dělat. Hlavně si zjistěte před tím, než se rozhodnete své dítě nedat na gymnázium, jaké děti ve třídě zbydou, ať ti nejlepší neodejdou a nezbyde tam průměr a podprůměr. I sociální složení třídy hraje důležitou roli. Myslím si, že třídní učitel zase tak objektivní nebude.
|
Jája s čápátkem |
|
(2.11.2013 0:40:19) A já musím namítnout, že to, že učitelé "musejí slevovat" je jen a jen jejich nedostatečnost ve vnitřní difrenciaci výuky. Zakořeněná myšlenka, že všechny děti ve třídě musejí ve stejný okamžik dělat to samé, je prostě chybná a od toho se odvíjí i ono slevování co dětem říkat a neříkat apod. Učitel, který umí dobře zorganizovat hodinu, připravit kvalitní pomůcky a rozdat dětem práci (mnozí na prvním stupni to dělají automaticky, proč to nejde na druhém stupni?) nemá problém. Tedy, má - musí doma dělat pravidelně přípravy, protože ty deset let staré mu prostě nebudou stačit - ani ty dva roky staré - má totiž každý rok úplně jinou třídu a úplně jiné složení dětí, kterým chystá věci na míru. A jako vždy - mnohé prvostupňařky s tím nemají problém ani při 30 dětech, na druhém stupni to ale pěkně kulhá. Pak se nemůžeme divit, že rodiče odklánějí děti na gymnázia, kde s nimi mnohdy sice vůbec neumějí pracovat, je to systém přednášek a zápisů, ale pro rodiče to znamená, že jejich dítko se dozví alespoň něco oproti základce, kde se jede "kvůli slabším žákům" na půl plynu
|
Hana | •
|
(2.11.2013 6:43:53) Je to sice možné, ale dnes, když se rodiče dítěte s podprůměrným IQ rozhodnou, že své dítě na speciální školu nedají, a dítě může na druhém stupni jen jednou propadnout, je velmi těžké pro něho najít práci. Přípravy dělám z hodiny na hodinu často do půlnoci a asi jsme u nás špatní učitelé, ale diferenciovat výuku bez asistentů pro 25 dětí s různým nadáním a hlavně s různým přístupem k práci plně nedokážeme. Opravdu nejdou porovnávat děti na prvním stupni a na druhém stupni, to většina učitelek prvního stupně, které nějakou nešťastnou náhodou vyučují na druhém, mohou potvrdit. Ale tím končím svou obhajobu, protože jsme pro mnoho rodičů ti neschopní a líní my, proto si dejte své dítě, kam chcete, bohužel do toho, jak jeho budoucí učitelé zvládají třídu, neuvidíte a jaký bude jeho kolektiv, taky ne. Dnes je nejdůležitější ve třídě si vybudovat autoritu a pak teprve můžete něco naučit. A to se prostě někdy především na základce nestane a pak může Vaše dítě chodit domů a říkat věci, u kterých si musíte říkat, že to nemůže být pravda. A ředitel má pak hodně složité se tak slabého učitele zbavit a najít za něj náhradu.
|
sabina | •
|
(2.11.2013 12:34:14) Připadáte mi přesně ten typ rodiče, který jsem si vytvořila za 33 let práce ve školství - pokud dítě prospívá, má úspěchy - je samozřejmě nadané a geniální po rodičích, když se objeví neúspěchy, propadáky - může za to ten líný, hrozný učitel.... je to tak.
|
|
|
Markéta | •
|
(2.11.2013 11:05:16) Nezlob se, ale šmahem prohlásit, že pokud se učiteli nepodaří zaujmout všech 25 dětí, je to "jeho problém", je směšné. Fungovalo by to ve chvíli, kdyby tyto děti bez výjimky 1. byly pozitivně orientovány (jsem ve škole, protože chci pracovat), 2. uvědomovaloy si své limity (nejsem tak schopný jako Pepík, vím to, tak budu rád pracovat na jiném úkolu než on). Jenže tohle učitel nezajistí, zvlášť na druhém stupni, když tu třidu vidí např. jen dvakrát týdně - zeměpis, přírodopis, dějepis. Pokud se jediné dítě rozhodne výuku bojkotovat a narušovat, jde všechna snaha do ztracena. A tím spíš, pokud doma slyší, že za to, že jim učení přijde nudné, může ten neschopný učitel. To určitě atmosféru ve třídě nezlepší.
|
Markéta, kluci 11 a 5 | •
|
(2.11.2013 19:08:44) Syn je v šesté třídě. Na osmileté gymnázium se nedostal, vždycky se učil dobře a bez námahy, teď je teda premiant. A s bojkotem ze strany jednoho dítěte je to tak, že někteří učitelé si s tím poradí (tj. jejich snaha nevyznvá do ztracena) a jiní nikoli. Naštěstí ti první převažují, takže já zatím toho,že "zůstal" na základce, neželím. Má ještě kupu mimoškolních aktivit a nejsem si jistá, jestli by je zvládal na gymnáziu.
|
|
Jája s čápátkem |
|
(2.11.2013 19:58:52) To, že to učitelé neumějí, ještě neznamneý, že to nejde
Zaujmout neznamená zaměstnat. Zaujmu dítě od tabule, ale zaměstnám ho individuální prací. Metod na to existuje dost a dost, jenže učitelé je mnohdy neznají. Píšu, co sama dělám, ne od stolu. Učitel si to prostě musí umět zorganizovat, on je ve třídě pánem a má mnoho možností, jak každému dítěti ukázat, že v jeho předmětu se pracuje zajímavě, že za dobrou práci následuje patřičná odměna apod. Autoritu buď máš, nbeo nemáš, na tom to nestojí, důležitá je organizace a důsledné vedení, zajímavé aktivity a individuální práce. Ale to taky musí učitel hledat cestičky a mít ten správný postoj...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(2.11.2013 20:07:55) můžu se zeptat, co učíš? nemyslím, to nijak zle, jen vnímám rozdíl mezi předměty. Předpokládám, že matiku, tam bych si uměla představit, jak dáš každýmu jinou práci, aby všechny zaměstnalaa zaujala zároveň, ale jak to udělat při probírání jednobuněčných živočichů, to je trochu jiná situace. Jde to, ale ne na celou vyučivací hodinu ,a bohužel složení třídy je takový, že někteří ani přes moji maximální snahu a pomoc netuší, co je to buňka a co to znamená "jednobuněčný".
|
Jája s čápátkem |
|
(2.11.2013 20:09:42) momentálně učím svoje dítě mluvit a stavět kostky, ale jinak mám trojkombinaci zeměpis, němčinu a občanku, ve všech těchto předmětech to jde
i u těch živočichů si to dovedu představit, přece můžeš učivo podat některým jednodušeji a jiní a´t s ehrabou ve složitěšjím textu třeba, ale musíš se připravit na to, že pak i písemky nesmějí být pro celou třídu stejné
|
Yuki 00,03,07 |
|
(2.11.2013 20:15:03) předpokládám, že pracují rozdělení do skupin (učivo i písemky) nejen v tvých předmětech, ale i v ostatních, nebo ne? jak to děti přijímají, že dostanou třeba trojku na těžkou písemku a jiní mají jedničku na lehkou? a co na to rodiče? u nás se vztekají rodiče nejslabších, že mají děti třeba pětku, rodiče šikovných by mohli namítat, že děcko dostane horší známku a pak má horší průměr na vysvědčenía tím pádemn míň bodů k přijímačkám na střední školu - musí tu jít taky o nějaou dohodu s rodičí, ne?
|
Jája s čápátkem |
|
(2.11.2013 20:21:05) To je na delší povídání, nepiš mi kdyžtak email janeene@seznam.cz, tady to nechci moc rozepisovat, poradím Ti knížku.
Jen se zamysli nad tímhle - děti se dostaly do třídy administrativní operací, ne podle zátěžových testů, ne podle vyspělosti, dovedností, zájmů (viz první třídy, odklady apod.) - je to prostě souhrn různě zdatných dětí - jak k tomu přijdou, aby je někdo rovnal do lajny? a proč to dělat? pokud učíš všechny všechno - kdo na tom získá? bd učíš podle silných, pka slabí nestíhají, nebo učíš průměr, pak se silní nudí a slabí stále nestíhají, nebo učíš podle slabších a průměr se veze, silní se nudí.
Jestli máte ve škole revize ŠVP, prostě to tam napiš a je to. To je jeho výhoda - můžeš si tam "uzákonit" svá pravidla (se souhlasem vedení samozřejmě) a rodiče s tím seznámit, dobře vysvětlit a pak podle toho učit.
|
|
|
|
Jája s čápátkem |
|
(2.11.2013 20:27:00) ještě mne napadá - nemáte pracovní sešity? nebo různé sbírky? třeba v zeměpisu jsou různé procvičovací sešity, odkud se dá kopírovat, nebo mám různé sady učebnic a z toho kopíruju
na tu buňku - to neporadím, nejde jim to ukázat pod mikroskopem? aby zjistili, co znamená mnoho buněčný a co jednobunečný? v podstatě mi není jasné, k čemu to potřebují, ale to je tím, že nejsem na bilogii nějak zaměřená
|
Yuki 00,03,07 |
|
(2.11.2013 21:24:25) je tam , obávám se, jiný problém, minimálně dvě z těch dětí prohlašují, že se učit nechtějí, nic. A podle toho to vypadá. Pod mikroskopem viděli, ale oni mají problém si uvědomit úplný základy.
máš pravdu v tom, že ten systém není jejich vinou, ale semele všechny a to je špatně.
Ale zase se můžu snadno dostat k jednomu ze základních problémů školy,a to jsou peníze. Já nemám jediný pracovní sešit, učebnice jsou 15 let starý, je to na ostudu vůbec děckám rozdávat. pomůcek mám minimum. Pc v učebně jeden, s nestabilním připojením. Ne že by se s tím nedalo učit, ale je to docela náročný. Učebnice téměř nepoužívám, pracovní listy se snažím dělat sama, maluju, vysvětluju, jenže to je jak za dob Marie Terezie
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(2.11.2013 19:00:59) ono se těžko rozdá práce navíc při výkladu něčeho, jistě, jde něco děti nanaučit, nechat některé, aby se to naučily a jiné ne, jedny nechat malovat omalovánky, prootže po pár minutách už stejně nemají sílu vnímat (mluvím o druhém stupni), ale ti šikovnější jsou jednoduše vyrušovaní těmi míň šikovnými náš systém není vhodný pro to, aby na druhém stupni, kd je hodně učiva, byla třída zároveň učená dvojím způsobem
mám tři děti, nejstarší prošel třídou pro nadané aje na gymnáziu, spokojený, ideální. Jenže začal v běžné třídě a tak si prošel i šikanou a čím dál větším nezájmem o školu, moc dobře vím, o čem mluvím
|
Jája s čápátkem |
|
(2.11.2013 20:07:58) ale jde to, výklad se totiž nemusí dělat pro celou třídu ideální je, když má každý svůj měsíční plán (u dvouhodinových předmětů na druhém stupni nemá týdenní plán význam) a podle něj pracuje, učitelka se věnuje jednotlivým skupinkám a vykládá, co je potřeba- třeba si v zeměpisu sednou nad mapou a porovnávají některé složitejší ukazatele, v němčině si pustí rozhovor a ten pak incenují nebo si vysvětlí nějakou nadstavbovou gramatiku, v občance si čtou autentický text. když dodělají děti to, co měli na práci s učitelem - tedy to navíc, pracují na svém plánu, nebo řeší navazující úkol, učitelka se jde věnovat třeba skupince méně nadaných, aby zkontrolovala, co zatím udělali, nebo vysvětlila látku trochu polopatičtěji apod.
A třída lze rozdělit stokrát jinak. Jsou tam různě zdatní žáci, ale jsou tam i žáci, kteří se zajímají o různé věci - př. ajťáci, kteří rádi něco dělají na PC - no tak občas dostanou práci na PC - třeba zpracivat nějaké grafy do zeměpisu, vyhledat něco na zahraničním webu apod. Jsou tam i jazykáři, kteří v zemepisu a občance dovedou z autentického článku vyselektovat ty nejdůležitější informace předložit třídě, jsou tam třeba děti komunikativní, které baví diskutovat, tak si připravují argumenty a pak debatují v menší skupince atd. atd.
Píšu jen za svoje předměty. Jde to, jenže učitelé neznají metody, nemají chuť, někdy třeba ani čas... Když si třeba vezmeš výuku na stnaovištích, tak to je základní forma, od které se dá odvinout mnoho hodin jen jemnou modifikací...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(2.11.2013 20:11:29) jak řešíš ty, kdo nemají zájem o nic než provokaci všech, nejen kantora, ale i spolužáků? pc v učebně není
|
Jája s čápátkem |
|
(2.11.2013 20:23:24) v podstatě se to často nestává, protože dostanou zajímavou práci na práci a nemají mco času rušit. když ruší, osvědčila se lavice u zadní stěny otočená směrem dos těny a opisování textu z učebnice na známku - dost provokatérů to odradí, ale mamka měla ve třídě třeba děti, které se tam šly uklidnit dobrovolně
|
|
|
Alice | •
|
(3.11.2013 9:54:02) Máš svou kombinaci "jen" vystudovanou, nebo jsi i učila (jak dlouho, kde?) Je hezké rozdělit třídu a s nadanými dělat nadstandard, ale jak zatím ohlídáš ty s ADHD, aby si nesedli do otevřeného okna?
|
Jája s čápátkem |
|
(3.11.2013 20:38:28) právě pro děti s ADHD a další tzv. problémové žáky jsou tyto metody určené - nebo Ty tyhle děti nutíš sedět a poslouchat výklad?
jinak jo, jsem normální učka, ale pokud nedokážeš posoudit důležitost tohoto přístupu, pochybuju, že dokážeš posoudit, jak moc mám právo se k tomu vyjadřovat ať už podle délky praxe či čehokoliv jiného
vyzkoušej a uvidíš
|
|
|
Eržika. |
|
(4.11.2013 9:09:57) Jájo, nedočetla jsem dál - vpodstatě píšeš, to co jsem zjistila jako rodič - na prvním stupni to ŠLO, tak jak říkáš, an druhém stupni to z nějakého důvodu NEJDE.
|
|
katka+synek2007 |
|
(6.11.2013 23:10:32) Ne jen že neznají metodu, ale připadá mi, že dost často nejsou zvyklí opravdu poslouchat odpověď žáka. Vědí, co chtějí slyšet a vše ostatní setřou, že žák nemá pravdu. Přitom třeba říká něco, co zjistil např. z encyklopedie, jen to neumí zformulovat a má to třeba naivně zkreslené a učitel místo toho, aby v tom tu informaci poznal a vypíchl, tak žákovi řekne ať neplácá nesmysly. Neteoretizuji, byla jsem svědkem mnoha takových situací.
|
|
|
Eržika. |
|
(4.11.2013 8:56:07) Yuki, přesně takto se mnou mluvil učitel dějáku na druhém stupni - hodně dětí, není čas, musím se přizpůsobit, udělat výklad, písemky....
A já mu na to odpovědala - dcera za celý první stupeň neměla frontální výklad dějepisu (ani jiných předmětů), písemku, srovnávací test a podobně, a je v tom nějaký problém? - neorientuje se, ví toho méně? (ne - má za jedna...)
|
|
|
katka+synek2007 |
|
(6.11.2013 22:50:53) Prvostupňařka si vychovává svou třídu pět let. Má v ní svůj stůl se všemi věcmi, pobývá tam často i o přestávkách, věci pro děti jsou taky ve třídě. Může děti systematicky vychovávat a citlivě reagovat na momentální atmosféru ve třídě. Druhostupňařka přiletí do třídy ve které se celý den či dva před tím dělo bánbuvíco. I prostředí bývá často neosobní a jaksi ošuntělé. Má 45 minut na jakési působení na puberťáky, pak zas třeba na dva dny odletí do jiných tříd. Tolik rozdíl, proč na prvním stupni to jde mnohem snáze než na prvním. Jistě by pomohla větší vzájemná spolupráce učitelů. To je však bohužel na mnoha školách utopie. Obzvlášť první a druhý stupeň jako by se vyskytovaly na různých planetách
|
|
|
|