Bára šustrová (a malý Bernard) | •
|
(12.6.2006 11:04:40) Dnes je to deset týdnů, co jsem porodila své první dítě - v Rokycanech. Měla jsem snadný rychlý a celkem i nebolestivý porod (hned jak dopíšu tohle, tak půjdu stavět svatyni pro všechna božstva, která při mně stála :-)), jenom jsem se celou dobu hrozně bála, co mě ještě čeká. To víte, poprvé... Porodnici jsem si vybrala opravdu velmi dobře. Tu noc, kdy jsem rodila já, byla bouřka a s porody se "roztrh pytel". Přesto byla porodní asistentka vstřícná, prostředí příjemé (a soukromé), prostě všechno v pohodě. Většinu pobytu v nemocici jsem ale prožila na oddělelní šestinedělí. A tam jsem si připadala téměř jako v ráji. Nepřeháním. Sestry byly milé, ochotné, a usměvavé - všechny bez vyjímky. Dokonce i uklízečka byla bezva. Zejména sestřičky z novorozeneckého oddělení mi velmi pomáhaly. Prcek zpočátku nechtěl pít, já mám malá prsa... Přesto jsme to s jejich pomocí zvládli a teď kojím bez problémů. Rokycany byly skvělá volba, jen jedna věc mě trápí: nástřih hráze. Doktor mi ho udělal bez ptaní, bez varování, bez umrtvení. Nevím proč. Jestli to byla prevence před rozsáhlým zraněním, které by se zdlouhavě a bolestivě hojilo, tak se to nepovedlo. To totiž je rozsáhlé zranění, které se zdlouhavě a bolestivě hojilo (a to se zahojilo bez komplikací). Jestli šlo o to urychlit porod, tak to se povedlo - dítě bylo venku ve třech kontrakcích - ale nestálo to za to. Klidně bych dala jednu kontrakci za každý den, kdy jsem se nemohla posadit. A za třicet kontrakcí, bych snad porodila i Golema, natož Bernarda, který vážil 2,75 kg. Ten nástřih byl velmi nešťastný zákrok i z jiného důvodu: Možná jsem přecitlivělá, ale cítím to jako zranění, které mi někdo udělal, když jsem se nemohla bránit. Záměrně mě poranil lékař, člověk, kterému jsem se plně svěřila ve chvíli kdy jsem rodila dítě. Pořezal mě na nejintimnější části těla v nejintimější chvíli mého života...Jizva mě bolí ještě teď. Nebýt toho měla bych na svůj porod hezké vzpomínky. Takhle nemám zlé, ale ty hezké mi budou chybět. Jak říkám, jsem asi přecitlivělá, ale lépe bych snášela i větší zranění po porodu, kdyby vzniklo samovolně. I když pochybuji, že bych se natrhla tak moc, aby to bylo větší zranění než to po nástřihu. Kdybych se ale mohla znovu rozhodnout, kde budu rodit, zvolila bych jednoznačně Rokycany. Lepší péči po porodu si nedovedu představit, a to jsem, myslím, docela rozmazlená. Prostředí na porodním sále bylo také dobré, přístup porodní asistentky pěkný. Jen bych si s sebou tentokrát vzala osobního strážce vybaveného instrukcí nepouštět ke mně během porodu nikoho s ostrými předměty v rukou a pečlivě napsaný a podepsaný porodní plán, kde by bylo zřetelně a velkými písmeny napsáno, že epiziotomie se dělat nebude (pokud si to nevyžádá zdravotní stav dítěte pochopitelně). Takže můžete-li, jeďte rodit do Rokycan, jen pozor na doktory nastřihávače :-). Všechny trpělivé čtenářky zdraví Bára z Plzně.
|
Iva (Aneta03, Radovan06) |
|
(12.6.2006 20:47:01) Báro, příště si napiš porodní plán a zkonzultuj ho s lékaři ještě před porodem. Tam můžeš mimo jiné i zahrnout, že si nepřeješ být nastřihována.
|
Bára šustrová | •
|
(13.6.2006 11:02:47) Ivo, máš pravdu. Já jsem to neřešila, protože jsem uvěřila "pronástřihové propagandě" - jako že se to dělá jen v opravdu nutných případech a že když už mě nastřihnou, tak je to tak titěrné zranění, že si nejspíš ani nevšimnu a za dva týdny je všecko pěkně zahojené. Byla to chyba. Už to nenapravím, jediné, co můžu udělat, je varovat všechny, kdo se teprve rozhodují. Tedy vás varuji, nezkušené prvorodičky: Nástřih hráze opravdu není malé zranění. Bolí to jak blázen několik dní v kuse (později už jen když se hýbete) a zahojí se to (pokud máte štěstí a hojí se to dobře) za dva až tři měsíce. A když vás dobře sešili, tak vám zbyde jen tenká jizva, která je ale ještě docela dlouho citlivá na dotek a tak dlouhá, až vám z toho bude běhat mráz po zádech (i když je to jen několik centimetrů, je to na místě, kde každý milimetr nahání strach). Nepochybuji o tom, že natržená hráz je také nepříjemná, ale pochybuji, že nastřižení stojí za to jako prevence. Takže ještě jednou: Rodit v Rokycanech, ale s pečlivě sestaveným porodním plánem. Zdraví Bára z Plzně
|
HanaV |
|
(15.6.2006 16:42:14) Báro, musím reagovat na tvůj příspěvek. Je mi líto, že jsi měla s nástřihem tak špatnou a traumatizující zkušenost, věřím, že nepřeháníš, ale přijde mi trochu přehnané děsit, jak píšeš "nezkušené prvorodičky" tím, že je to tak hrozné pokaždé. Já rodila poprvé letos v březnu, nástřih byl a velký a k tomu další poranění. Souhlasím naprosto s tebou, že to opravdu hodně bolí, než se to zahojí, ale všechny rodičky, co jsme se v porodce potkaly, jsme byly při odchodu víceméně v pohodě (chodily, seděly...). Nejsem naprosto zastánkyně nástřihů, ale uvědom si, že se nástřih často dělá kvůli dítěti, kterému v porodních cestách není nejveseleji :o) a v takovém případě to určitě každá ráda vydrží. Jasně, že jsou porodnice, kde stříhají speciálně prvorodičky vysloveně preventivně, ale já coby nezkušená prvorodička bych se určitě mezi tlačením nedohadovala, jestli má doktor stříhat nebo ne.
|
Bára šustrová | •
|
(16.6.2006 13:33:47) Hano, je mi líto těžkostí, které jsi měla při porodu. V tvé kůži bych proti nástřihu jistě neprotestovala. Nebránila bych se mu ani v případě, že by protahující se porod přestalo zvládat dítě. Ale nic z toho nebyl můj případ, já opravdu rodila velmi snadno a dítě problémy nemělo. Můj porod mohl být jistým způsobem docela příjemný zážitek a šestinedělí krásné období mého života. To jsem bohužel zjistila až po porodu. Kdybych věděla včas, že rodit lze i snadno a v dobré náladě, tak bych se předem víc starala, jak to bude probíhat. Kolikrát v životě ještě budu mít příležitost v pohodě a bez komplikací porodit malé zdravé dítě? To, co jsem chtěla říct "nezkušeným prvorodičkám", je, že i ony se mohou dostat do stejné situace jako já. I jim se může stát, že je porod svým průběhěm příjemně překvapí (píšu to i přes to, že vím, že mi málokterá těhulka uvěří :-)). A proto se vyplatí dobře zvážit, jak bude porod a období po něm probíhat. Prostě to nemusí být něco nepříjemného, co nějak přežijeme a po čem se nám doma objeví dítě. A protože jsme stále ještě na stránce, kde se chválí rokycanská porodnice, napíšu ještě jednou (slibuji, že už naposled :-)) to, co jsem chtěla ríct především: Rokycany jsou bezvadná porodnice. Je tam příjemné prostředí a skvělí lidé. Chcete-li rodit opravdu v pohodě, jeďte tam. A vezměte si s sebou porodní plán, kde bude jasně napsáno, za jakých okolností souhlasíte a za jakých nesouhlasíte s provedením nástřihu. Vážně stojí za to se tím zabývat. Již naposledy zdraví Bára
|
|
|
|
|
|