| Lída. | 
 |
(24.5.2002 22:00:14) Dlouho jsem váhala, jestli své zážitky zveřejňovat, ale třeba to moje líčení pomůže někomu v rozhodování, a bude mít pak na ten svůj den D tak pěkné vzpomínky jako já. Od Vrchlabí mě nejvíc zrazovala ta cesta – z Prahy slabé dvě hodiny, které bych ale zrovna tak mohla vnímat jako nekonečné. Nakonec jsme se dohodli, že muž si vezme neplacené volno a odjedeme do Krkonoš na horskou chatu pár dní před termínem. Byla z toho několikadenní báječná dovolená a povyražení pro syna. Pak muž musel odjet a my přesídlili se synem do penzionu ve Vrchlabí. Je to penzion „spřátelený“ s porodnicí (dávají na něj v porodnici kontakt). Zdál se mi ideální pro děti (zahrada, hračky, houpačka, klouzačka, pískoviště, pes za plotem). Bohužel se později ukázalo, že pes (n. ovčák) dovede plot hravě překonat. Možná, že ten pes je opravdu neškodný, ale ten plot mi pak připadá jako klamání hostů. Muž si pobyl v práci den a odpoledne jsem ho volala zpět. Den jsme trávili se synem na zahradě, vše šlo dobře, jen pauzy v pohádkách byly postupem času častější :-). Plánovala jsem si, že pokud by to muž nestihl, zavolám si sanitku, odjedem i se synem a zůstane se mnou, dokud muž nedorazí. Při návštěvě porodnice mi sestra říkala, že na nadstandardu není problém ubytovat dítě, jen při porodu samotném sourozence ještě neměli. Říkala jsem si, že to těžko můžu plánovat a nechala tomu volný průběh. S odstupem času si myslím, že by tam klidně mohl zůstat, ale vzhledem k noční hodině by to stejně prospal :-) Když muž přijel, vysypali jsme si s Jurášem písek z bot, zjistili, že jsme oba připálení od sluníčka a vyjeli. Přijali mě v deset večer, s kontrakcemi po sedmi minutách (začínala jsem v poledne na dvaceti) a otevřením na 4cm. Po natočení monitoru lékařka prohlásila, že takhle to vypadá, že mi nic není, a já se málem chytla za hlavu :-) Vanu hned od začátku nenabízejí, protože zjistili, že se v ní porod prodlužuje. Dali mě na samostatný pokoj a každou čtvrt hodinu přicházela porodní asistentka zkontrolovat ozvy a prohodit pár slov. Vybírala jsem si porodnici také podle ulevujících pomůcek, které nabízí, ale nakonec mi nejvíce vyhovovalo ležet v posteli a vyměňovat si sms s kamarádkou (Dášo díky :-)) a později chodit po pokoji. Na vychvalovaný balon jsem se posadila jednou a pak už se na něj nemohla ani podívat. V půl dvanácté jsem začala uvažovat o tom, že jsem ráda, že to muž stihnul a syna má teď na starosti on, protože jsem si nebyla jistá, jaký program, kromě spaní, bych mu byla schopná nabídnout. (Do porodnice mě doprovázeli logicky oba, ale syn se táty držel jako klíště, maminka se chovala asi podezřele :-)) Před půlnocí jsem šla za sestrou, že tedy nejspíš už (poslední sms kamarádky byl dotaz, jak se vaří chřest :-) Dášo, promiň, to si neodpustím a těžko to někdy zapomenu :-)) Sestřička napustila vanu, rozsvítila jen tlumené světlo a syn byl na světě během dvou kontrakcí. Nad vanou mají dřevořezbu těhotné Panny Marie. Jsem nevěřící, ale ten pohled byl v tu chvíli moc příjemný. Do poslední chvíle jsem nebyla rozhodnutá pro vanu, ale teď ji můžu jen doporučit. Pobyla jsem si v ní krátce, takže moje důvody jsou možná netypické: nemusíte se příliš přidržovat, porod vidíte a sáhnout si na mimčo, co se ještě úplně nenarodilo, je něco, na co se nedá zapomenout :-). Zvlášť, když se pod vaší rukou začne mrskat. Musela jsem se smát nahlas a prošvihla nástup další kontrakce :-) Příjemný zážitek pro mě bylo i to, že vás nechají pár minut po porodu chodit po svých. Porod tu opravu není nemoc. Nikdo vám do něj nemluví a nezasahuje, pokud to není nutné a pokud o rady nestojíte. I s odd. šestinedělí jsem byla moc spokojená. Jen se mi chtělo domů - nic mi nebylo, nebýt toho uzlíku u postele, nepozorovala bych na sobě, že jsem po porodu, a muž se synem mi ty své výlety líčili tak nadšeně :-). Neuměla jsem si nic moc představit pod pojmem „malá porodnice“. Teď vím, že i tohle je důvod, proč sem přijet. Celá porodnice je na jednom patře. Tedy je tu příjem, pokoje gyn. odd., dva porodní sály a pokoje pro matky s dětmi. Takže když čekáte na porod, slyšíte mimina, a když už jste po porodu, slyšíte, že opět přijela další nastávající mamina. Připadáte si pak s ostatními tak nějak bližší. Jediná nevýhoda oproti pražským porodnicím je nutnost mít vlastní oblečení a veškeré hygienické potřeby. Ale to je drobnost. Jen ta taška je pak poněkud větší :-) Ráda zodpovím dotazy, nebo dám kontakt na ubytování. Zvlášť to na Janově hoře, v blízkosti farmy s huculy a kozami bylo skvělé :-) Lída
|
| Lída. | 
 |
(27.5.2002 21:30:42) Davido, předesílám, že jsem neměla zvláštní přání a nechala vše na porodní as. a lékařce. Porod vedla por. asistentka, teprve na úplný závěr zavolala lékařku a dětské sestry. Jedna z nich mimčo hned po porodu z vody vytáhla a dala mi ho na břicho. Řekla bych, že jsem na ten vysněný okamžik emociálně nebyla vůbec připravená :-)) Na to začaly vypouštět vodu (byla úplně čistá). Nechaly mi ho docela dlouho, tedy já bych tak vydržela déle, ale už jsem si říkala, že Lubíšovi musí být zima. (To jestli je to fakt kluk nás napadlo zkoumat až po několika minutách :-)) Pak přestřihly pupečník, jestli jsem to pochopila správně, odebraly pupečníkovou krev, mimčo odnesly přes chodbu na klasický porodní sál, kam jsem si za ním vzápětí přešla. Placenta se rodí na klasickém lehátku v "klasické" poloze. Mohla jsem při tom sledovat ošetřování dítěte a pak mi ho daly na břicho a přiložily. Hned potom nás odvedly společně na pokoj a znovu zkoušely kojení. Ve Vrchlabí se u dětí dělá i sono ledvin a sono kyčlí. (na Bulovce o ledvinách nic nevím, kyčle kontroloval ortoped bez přístroje, na sono jsme se museli objednat asi ve 14 dnech.) Ne všechna mimina jsou očkována proti TBC, protože se neočkuje denně. Dostali jsme kontakt na lékařku v Praze. Jediné, co jsem dost nelibě nesla bylo koupání. Zažili jsme ho jen jednou a bylo to klasické mytí spoustou pěny, na suchu a poté spláchnutí v několika centimetrech vody. Děti se mohly ukřičet. Při prvním koupání doma mi pak dítě ve vodě v pohodě téměř usnulo. Nevím, proč nevolí lepší postup. Lída
|
|
| betty |
 |
(28.5.2002 15:21:20)
|
|
| Dr.Michal Koucký | •
 |
(2.6.2002 19:59:07) Milá maminko, se zájmem opakovaně čtu názory na porody v nemocnici ve Vrchlabí.Musím řict, že je super, že taková porodnice existuje a jsem rád, že je taky možné realizovat představu co "nejpřirozenějšího porodu". Rád bych jenom řekl pár slov proti těm ,které "brojí" proti naší porodnici " u Apolináře ". Samozeřejmě, jsme velká porodnice a nemocnice jako taková, soustřeďujeme velké množství kompliovaných těhotenství a porodu jako žádná jiná porodnice v republice. Personál je obětavý, při takovém objemu porodů a velmi nízkých stavech hlavně středního zdr. personálu je až neuvěřitelné, že se vše daří zvládat :-) .Péče o maminy a o děti na zdůraznňuji světové úrovni je vykoupena nižším komfortem pro maminy a děti, to je nesporný fakt. Všichni se snažíme,aby se maminky u nás cítily co nejlépe,ale věřte, není opravdu jednoduché věnovat se někdy individuálně každé ženě, idkyž tohle rozhodně cílem a snahou všech lékařů je ! Ano ,jsme "konzervativní bašta" porodnictví,ale zároveň jakási kolébka ,ze které vyrůstali generace porodníků. Není jednoduché změnit zaběhnuté stereotypy, po generace vštěpované, sám se řadím mezi ty, kteří by pro maminu udělali první poslední, a nejsem zdaleka sám, včetně našich vedoucích pracovníků:-) Ženy, ü kterých jsem byl přítomen u porodu a pamatují si mě, mi jistě dají za pravdu. Věřte, něvěřte, prostě do budoucna jistě zásadní změny přijdou, chce to ale čas, je to jenom o pěnězích a lidech, stále žalostně chybí dětské sestřičky, je málo prostoru k tomu aby se oddělení por. sálu přeměnilo na domácí prostředí ( starší zástavba, možnost minimálního zásahu do statiky budovy atd. ) Přes veškeré kritiky u nás rodí stále více a více rodiček, kterým se snažíme porod maximálně zpříjemnit, a věřte, bude podstatně lépe Jen snad ještě k nemocnici ve Vrchlabí. Jistě super projekt,ale občas se stane, že právě v těchto malých porodnicích se stane průšvih, se kterým si malá nemocnice nemusí poradit ( chybění transfůzního odd. například ) a následky řešíme a to už často vzhledem ke vzdálenosti s velkým zpožděním a jde jak o matky,tak o děti. Ale o tom se maminky nedozví ..... Takže vše má své pro a proti. Věřím, že takové souvislost chápete. MUDr.Michal Koucký, sekundární lékař od"Apolináře", 29 let
|
| Jana Novotná, Hnutí za aktivní mateřství | •
 |
(3.6.2002 17:41:06) Milý pane doktore, v roce 1985 vydala Světová zdravotnická organizace v Brazílii dokument o vhodných porodnických postupech, který podepsal i zástupce ve WHO za komunistické Československo prof.MUDr.Štembera z ÚPMD Podolí v Praze. Domnívám se, že v porodnici U Apolináře ještě v roce 2002 nesplňujete ani jeden bod, který je obsažen v tomto dokumentu. Dokonce ani ty body jejichž splnění nestojí porodnici ani korunu. Čili neni to v penězích, ale v přístupu českých porodníků, pediatrů a porodních asistentek k rodící ženě a jejímu dítěti, pane doktore.
Zde je uvedený dokument.
Světová zdravotnická organizace ( WHO ), regionální centrum pro Evropu
Společná mezinárodní konference o vhodných porodnických postupech
FORTALEZA, BRAZIL, 22. – 26. 4. 1985
SOUHRNNÁ ZPRÁVA Regionální úřad pro Evropu a regionální úřad pro Ameriku Světové zdravotnické organizace ( WHO ) pořádaly společnou konferenci, které se účastnilo přibližně 60 účastníků z Severní a Jižní Ameriky a Evropy. Většinou to byli porodníci, porodní asistentky, pediatři, řídící pracovníci ve zdravotnictví, sociologové, psychologové, ekonomové apod. Konference vypracovala řadu doporučení, které jsou založené na právu ženy na řádnou prenatální péči. Žena sehrává klíčovou roli ve všech aspektech této péče ( včetně plánování a uskutečňování této péče ). Sociální, emocionální a psychologické faktory jsou rozhodující pro porozumění a provádění vhodné prenatální péče.
VŠEOBECNÁ DOPORUČENÍ 1. Ministerstva zdravotnictví by měla umožnit uskutečňování specifické strategie pro zajištění vhodné a dostatečné péče v rámci trhu zdravotnických služeb. 2. Země by měly vyvinout potenciál k provádění přehledů poskytované předporodní, porodní a poporodní péče. 3. Celá společnost by měla být informována o různých variantách porodní péče tak, aby každá žena si mohla vybrat vhodný typ této péče. 4. Ženské svépomocné spolky hrají podstatnou roli v poskytování podpory a informací, zvláště pokud se jedná o těhotenství a porod. 5. Tradiční neoficiální systémy péče by měly spolupracovat s oficiálními systémy ku prospěchu matky. Rovnocenné partnerství těchto systémů, bez vyvyšování jednoho z nich, může být vysoce efektivní. 6. Kursy pro laiky by měly vést k zvýšení znalostí obyvatelstva o sociálních, kulturních, antropologických a etických aspektech porodu. 7. Společnost by měla podporovat kursy porodních asistentek. Povinností porodních asistentek je provádět řádnou předporodní, porodní i poporodní péči.
8. Příprava a vypracování doporučovaných postupů pro péči by měly být multidisciplinární a měly by se jí účastnit všichni, kterých se nějak týká, včetně epidemiologů, sociologů a zdravotnických pracovníků. Ženy, které se budou podrobovat péči by se měly aktivně účastnit plánování i zhodnocování výsledků a všichni účastníci by měli být řádně seznámeni s výsledky. 9. Informace o porodnické péči nemocniční ( poměr císařských řezů apod. ) by měly být poskytovány široké veřejnosti. 10.Psychologická pohoda budoucí matky musí být zajištěna umožněním přítomnosti blízké osoby u porodu a návštěv v poporodním období. 11.Zdravý novorozenec musí zůstat u matky, pokud to podmínky umožňují. Vyšetřování zdravého novorozence není důvodem k separaci od matky. 12.Okamžité pokusy o kojení by se měly podporovat ještě na porodním sále. 13.Země s nejnižší perinatální mortalitou by měly mít méně než 10% císařských řezů. V žádné geografické lokalizaci neexistuje důvod k výskytu císařských řezů nad 10% – 15%. 14.Neexistuje důkaz, že provedení císařského řezu po předchozím porodu provedeném císařským řezem transversálně v dolním segmentu. ( Tam, kde je možný akutní chirurgický zákrok, je vhodné podporovat pokus o vaginální porod. ) 15.Neexistuje důkaz, že rutinní elektronický fetální monitoring intrapartum má positivní efekt na výsledek porodu. Elektronický fetální monitoring by měl být prováděn jen v lékařsky indukovaných případech ( při zvýšeném riziku perinatální mortality ) a u indukovaných porodů. Země, kde je dostatek kvalifikovaného personálu a elektronický fetální monitoring je rutinně prováděn by se měly účastnit výzkumu, jehož cílem je výběr specifických skupin žen, u nichž bude monitoring prospěšný. Do té doby, než budou výsledky takového výzkumu známy, by se národní zdravotnické organizace měly zdržet nákupu takového monitorovacího zařízení. 16.Klystýr a holení pubického ochlupení není indikováno. 17.Těhotné ženy by neměly být nuceny rodit v litotomické poloze ( poznámka: V ČR poloha gynekologická vleže s nohami ve třmenech ) před porodem nebo během porodu. Doporučen je dostatek volného pohybu před porodem a svobodný výběr polohy při porodu. 18.Všeobecné používání episiotomie není vhodné. Ochrana perinea alternativními metodami by měla být upřednostňována. 19.Porod by neměl být indukován bezdůvodně, indukce je oprávněná ve specifických situacích. V žádné geografické lokalizaci by nemělo procento indukovaných ( vyvolávaných ) porodů přesáhnout 10%. 20.Rutinní podávání analgeticko- anestetických přípravků během porodu, které není indikováno jako prevence komplikací, by se nemělo provádět. 21.Protržení membrán není vhodné, pokud tak nevyžaduje značně pokročilý nález porodní. Umělé předčasné protržení, rutinně prováděné, není vědecky oprávněné.
REALIZACE DOPORUČENÍ 1. Vlády by měly určit, které části ministerstva zdravotnictví a které ústavy budou zodpovědné za řízení programu. 2. Měla by existovat finanční kontrola, bránící zneužití vynakládaných prostředků. 3. Porodnické ústavy, které budou mít věcné připomínky, by měly přispět k vytváření vhodného modelu péče předporodní, porodní a poporodní. 4. Výsledky provedených změn by měly být zveřejněny, aby přispěly ke změně chování profesionálů a daly základ k správnému rozhodování žen. 5. Vláda by měla sledovat vývoj změn a povolit používání nových technologií pouze po adekvátním zhodnocení. 6. Měly by být uspořádány národní a místní konference, které se Budou zabývat touto problematikou. Měly by se jí účastnit jak poskytovatelé zdravotní péče, tak její uživatelé, zástupkyně svépomocných ženských spolků a media.
SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE REGIONÁLNÍ ÚŘAD PRO EVROPU
|
| jenka | •
 |
(3.6.2002 22:49:03) recicky vzdycky jdou a sly tem lidem, kterym se nechtelo makat rukama a tak roupama nevedeli, co by vymysleli.... nechtela byste jit pracovat do zdravotnictvi, pani jano? asi ne, vidte. lehci je mluvit a kritizovat a odvolavat se donekonecna na dalsi kecaly z WHO....
|
| Tyna | •
 |
(4.6.2002 0:09:27) Teda Jenko ty jsi ale sprosta! Ja se mrknu sem a co nevidim, navazis se do nekoho, kdo to mysli s rodickou dobre! Vzdyt doporocuni WHO maji za ukol zabezpecit zajmy rodicek, tak aby se necitily jako nastroje v rukou lekaru a porod se tak trochu opet stal cim ma byt - co mozna nejprirozenejsim pocinem. Jestli se nekdo nudi, a nevi co by roupama vymyslel, protoze se mu nechce makat tak jsi to tak akorat ty a musim rict, mas pekne hnusne nazory. Tynka
Pa. Co je napriklad spatneho na okamzitem pokusu kojeni po porodu? Nebo ze by zdravy novorozenec mel zustat u matky?
|
| Jenka | •
 |
(4.6.2002 1:19:17) Tyno, ja to s rodickama spatne nemyslim a rozhodne si nemyslim, ze je neco spatneho na tom mit u sebe miminko hned po porodu atd.co pises. Vzdyt ja taky rodila a taky mam dite! Diskutovat o tom, jak presne jsem myslela to, co jsem napsala, je urcite na moc a moc dlouhy cas a me ted dost boli hlava. Ale zkus si precist nekdy to, co si vymýšlí lide, kteri tu jsou "od psani", tedi ti, kteri vymýšleji, jak budou pracovat ti, kteri "pouzivaji ruce". A neni to jen ve zdravotnictvi. To je same "melo by se", ale copak tu jsou vsude pro to vsechno podminky? Oni vymyslí, že by se melo, ale uz nevymyslí, jak to zrealizovat. To uz takova legrace neni, jako to "vymyslet". Mam pocit, ze je dost lidi "zblbnutych". Ona idea je kolikrat pekna, ale malo si nekdy lidi uvedomuji, ze proste jsme hrozne pozadu od zapadu. a timpadem realizace idealu jde moc tezko. To by se muselo snazit vic lidi. Ale bojim se, ze ta ruzna hnuti tomu moc nepomuzou, leda ze by z vlady vyšťáraly starochy, kteri tam brzdi rozvoj a nasadili si tam "svoje" lidi. Ja bych byla pro a libilo by se mi to. Neni nic jinyho lepsiho nez zbavit se starych zapsklych komousu, kteri se dnes tvari, ze o tresnickach v zivote neslyseli. Moje kamaradka pracuje na rizikovym tehotenstvi a co mi vypravi, to jsou kolikrat nic moc pekny historky, jak se nektery zeny dokazou chovat..... Ale to by bylo opravdu na dlouho. Nechtela jsem byt "sprosta", ale uz me hrozne unavuji ta ruzna hnuti, ktera porad vytahuji statistiky a moduly a programy a pisi a pisi a protestuji a blaznej lidi. At uz jsou to ruzny feministky a matky a otcove a deti zeme a ruzni ekologove, kteri mnody nadelaji vic skody nez uzitku... Ja uz radsi nic psat nebudu, ono se vzdycky najde naky slovo, ktery se nekomu nebude zdat a to potom znovu bude na dlouhy vysvetlovani... i kdyz stejne bych k tomu rekla mnohem vic, ale uz vazne musimjit spat. ahoj, Tyno, dobrou noc
|
| Květinka | 
 |
(4.6.2002 7:40:51) Jenko, tak co by sis tedy představovala? Chceš změnu, chceš, aby bylo o rodičky dobře postaráno. Doporučení WHO jsou pro tebe kecy. HAM je pro tebe sbor kecálistek. Kdo tedy myslíš, že ve světě odstartoval před 20 až 30 lety ty změny, které tam nyní jsou, a které opěvuješ? Spolky, hnutí a informované maminky začaly tlačit na doktory, tak nějak to bylo, ne? Holt nějak se začít musí.
|
| Katka | •
 |
(4.6.2002 8:04:58) Ahoj Petro, možná ty změny v porodnictví odstartuje,sice o dvacet let později, pracovitá Jenka. No, ale divím se, že to už neudělala, když na to měla tolik času.
|
|
|
|
|
|
|
| Lída. | 
 |
(4.6.2002 18:13:08) Pane doktore Koucký, těší mě, že příspěvky na rodině čtou i lékaři :-) Jen bych chtěla připomenout, že proti Apolináři jsem neřekla jediné slovo. Od té doby, co jsem se tam (také před 29 lety :-)) narodila, jsem tu nebyla. Vaši poznámku o problémech malých porodnic příliš nechápu. Laicky si myslím, že spousta porodnic a nemocnic obecně je malých v porovnání s jinými a že prostě některá oddělení nemají a mít nemohou. V Praze také nemají všechny porodnice JIP, a také se z nich problémové děti odvážejí jinam, kde je vybavení lepší. Teoreticky má Vrchlabí nevýhodu v tom, že je od vás nebo třeba od Motola dále než dejme tomu Bulovka. Hradec Králové, kam se tuším problémové případy odvážejí z Vrchlabí, s Vámi nemám možnost srovnávat. Ať se Vám práce daří a těší Vás i Vaše klientky :-)
Lída
|
| Michal Koucký,lékař,29 let | •
 |
(5.6.2002 22:23:50) Milá Lído, samozřejmě, že rodinu.cz prohlížim,a ne jenom já :-) a můžu vám říct, že mi z toho někdy leze mráz po zádech,zároveň aspoň pro mě osobně je to jakás takás inspirace :-).O tomhle serveru vim od doby co existuje,když jsem porodil svou první splolužačku ze školy :-),tak mi řekla,že tám mám kouknout,ať se něco zajímavýho dozvim. To proto, že když se ptáme maminek, jak jsou u nás spokojený, většina, drtivá, neřekne ani slovo, z pochopitelných důvodů. Teprve na netu se rozepíšou .... ,ale tohle plně chápu, tady je přece jen aspoň nějaká anonymita:-),ale vidíte, já se prezentovat nebojim, vystavujíc se tak otevřený kritice :-))) Většina porodníků, a je nás u Apolináře málo, vlastně tak nemá jinou zpětnou vazbu, než třeba z internetu, nebo a co je horší velkou oklikou a tím pádem poněkud zkresleně, z médií , hlavně z denního tisku. Takže věřte, že všechny informace, co tu čtu se snažim přebrat a taky probrat se svými kolegy,tak aby z toho byl rozumný výstup. Jinak já Vaše odpovědi nebral jako kritiku Apolináře a ani jsem se nesnaž¨il kritizovat malé nemocnice, to mi vůbec nepřísluší. Navíc jsem začínal jako sekundární lékař na jedné malé okresní ¨nemocnici s méně jak 500 porody ročně a nedám na ni dopustit, natož na jiné okresní či malé nemocnice. Osobní přístup, rodinné prostředí, to všechno jsou atributy, které k nim patří. Jenže právě proto, že jsem tam jako mladý lékař začínal velice dobře problémy znám. Trochu odbočím - když už je nám uváděn jako příklad Švédsko, tam je obrovský kontrast proti nám. Nevím přesně kolik je tam porodnic,äle tuším ,ale poku¨d si pamatuju, je jich do 20 !!!. Na takhle velkou zemi a počet obyvatel neuvěřitelné. Spádové oblasti jsou obrovské,porodů na l porodnici cca 5000 ! Přesto, většina žen tam , cca 95 % rodí v porodnici a co víc, výsledky jsou srovnatelné s námi ( my jsme na tom ve statistikách přece jenom o něco lépe :-) ) A u nás ? Asi víte, porodnic je hodně přes 100,na takhle malou zemi ..., otázka je, zda je to efektivní. Ale i tento "model",jako u nás ,se jinde v Evropě vyskytuje. Takže co je správné, lepší ? Nízký počet porodů=nižší erudice pracovníků,sám můžu potvrdit, že jeden porod denně a téměř roční "nesetkání" se s žádnou komplikací je pro lékaře "nebezpečné", nemá moc šanci se s kompl. případem setkat,tudíž se ho nemusí naučit řešit,to je fakt, ne žádná teorie.Protipólem je super prostředí,takřka rodinný přístup atd,to čehož jsem tvrdošíjným zastáncem i já. A opak : gigapodnik typu naší kliniky či dalších klinik v zemi. Řešení ? jednoznačně kompromis ( třeba velmi blízko už jsou na jedné z brněnských klinik :-) ) ale pravděpodobně se vydáme cestou redukce počtu porodnic ( ekonomický tlak ) a v těch zbývajících postupně přebudovat provoz tak, aby jsme se podobali " porodním domům " třeba ve Švédsku. To je můj sen :-),věřim, že budu mít někdy šanci to ovlivnit .Tím jsem chtěl trošku vysvětlit svoje předchozí "psaní" :-), malé nemocnice prostě nekritizuji.Téma je to rozsáhlý a nemám šanci ani prostor se rozepsat,ale věřte mi,nejsem sám,kdo takhle uvažuje. A věřte, jenom trochu komentář k porodům třeba V USA, asi byste se divila, jak probíhají porody u drtivé většiny všech běžných pojištěnců "za mořem" :-) Ne, nechci vás děsit,ale dějí se tam neuvěřitelné věci¨,ale tohle dál nebudu nijak komentovat :-) Česká porodnická škola má ve světě neuvěřitelně dobré jméno,vím, že tohle řada žen asi ani netuší, no a nás mladých je,abychom vrátili trochu konzervativní směr více zpátky přírodě, ovšem, ruku v ¨ruce s nejmodernějšími poznatky vědy :-)) Hodně štěstí, M.K.
|
| Petra, Kryštof 01, Kubík 08 | 
 |
(5.6.2002 23:23:58) Vážený pane doktore, moc mě těší, že na tyto stránky "chodí" lékař, který se nebojí představit a uvést porodnici, v níž pracuje. I já jsem u Apolináře rodila, a musím říci, že příště bych též raději - do onoho Vrchlabí. (U mě je ale pravděpodobné, že příště z jistých osobních důvodů už asi nebude. Škoda.) Už před porodem jsem věděla, že bych chtěla porod co nejméně medicínský, ale bála jsem se do Vrchlabí jet a na to, ubytovat se tam a čekat, jsem neměla peníze. Alespoň (alespoň píšu proto, že medicínských zásahů jsem si užila až dost a nejsem přesvědčená, že - především ten první: oxytocin - byly nutné) jsem se setkala u Apolináře s velice příjemným přístupem všech na sále, na šestinedělí to bylo trochu horší. (Skoro jsem chtěla nechat Kryštofa v poblinkané košilce, protože už na mě sestra štěkla, že chci čisotu nějak často. Pak jsem si řekla - ne, přece kvůli cizí ženské nenecháš vlastní dítě v mokrém. Byla jsem fakt přetažená, už to byla třetí noc, co jsem nespala a měla jsem pocit, že se neumím bránit. No, vyslechla jsem si: "Prosim vás, jak to děláte??!", dostala další košilku a šíleně se těšila domů. To je jen zážitek - pro ilustraci, jak může člověka zdeptat jedna hloupá sestřička.) Několikrát jsem tu už popisovala svůj porod u Apolináře, nejčerstvěji v diskusy "porod doma." Kdyby Vás to zajímalo, můžete se podívat. Protože mi stále ještě vrtá hlavou několik otázek (jsem "šťoura" a navíc mě problematika českého porodnictví zajímá), snažím se dopracovat k lékařce, která vedla můj porod, abych se s ní mohla sejít. Bohužel si nepamatuji její jméno, takže jsem se zatím poptávala přes kancelář přednosty. Uvidíme. Už jsem tady podobnou otázku pokládala Lukášovi, který se tu pravidelně vyskytuje a zřejmě je porodník, ale příjmení a působiště nesvěřil. Zatím mi neodpověděl. Zajímá mě totiž, jak je to s Kristelerovou expresí. Proč se tak často v našich porodnicích používá, když není lege artis? Jakou s tím máte zkušenost? Jak často se používá a v jakých případech? Děkuji, že mi odpovíte.
|
| Michal Koucký,lékař,29 let | •
 |
(6.6.2002 17:24:11) Milé dámy, ( je vás víc, tak tentokrát ne adresně :-) ) ,jsem rád, že jsem se dostal do týhle diskuse, protože, jak jsem uváděl, je to pro mě nejbližší zpětná vazba, a tu moc potřebuju a nejen já. Na žádnou ženu se tu já osobně nezlobim, a znovu opakuju, nikoho, natož malé okresní nemocnice nekritizuju, spíš citim potřebu, některý věci osvětlit, když už do nich nemůžu plně zasáhnout. Tak hlavně chci říct, že si asi málokterá žena, co tu píše, uvědomí, že podobné diskuse ,jako tady , jsou úúúúplně stejné všude na světě. Mám několik kamarádů a kolegů ve Francii, Anglii .... a všude jsou prakticky stejné problémy, jen se u nás o nich začalo víc mluvit, což je dobře, protože : konečně. Znovu opakuju: dnešní porodnictví nezadržitelně směřuje zpět k přírodě svými prostředky, ostatní je pouze a jen o lidech ,penězích , prostorech ..... Začnu chováním sester. Znám jich desítky, moje vlastní ségra :-) je zdr. sestřička, takže nejlíp vim, jak jejich práce má dopad na osobní život. V žádným případě si nesmí dovolit přenášet svůj osobní stres do práce,ale, stává se to, nikdo není dokonalý a co víc, je tu neustále omílaný problém ( opět sice neomlouvá,ale přece ) : platy středního zdr. personálu :-) Ty holky nemají, zdůrazňuju nemají osobní život, protože jestli chtějí tuhle práci, musí tomu věnovat víc, než jenom pobyt mezi zdmi nemocnice.Dřív nebo později to pocítí dopad své práce na svých osobních životech. Dnešní mladé por. asistentky a sestry jsou už vedeny k tomu,aby se chovaly k těhotným a rodičkám přívětivě a maximálně pozorně. Kdo toto poruší,alespoň u nás, pocítí to různými kárnými opatřeními, i propuštěním, věřte mi. U starších sestřiček a por. asistentek je to asi už horší. Přestože jsou nesmírně zkušené a jejich práce je neocenitelná, mohou u některých z nich být zakořeneny ještě návyky práce z let "dřívějších",kdy u nás jednoz¨načně dominoval "nadřazený" přístup zdr. personálu k rodičkám. To je také fakt, který se horkotěžko bude měnit. Já osobně, pokud se s tím sestkám ze svý pozice " mlaďocha" :-) těžko něco změnim. Čili, nevím jak jinde, nemůžu soudit,ale je to otázka " výchovy" mladé generace, která už nebude zatížena staršími přístupy.Kdo se v týhle problematice orientuje, ví, o čem je řeč.Přesto je zde plno starších por. asistentek, které a jejich stále eště většina, jsou super a jejich přístup k "těhulkám" je ukázkový.Víc se k tomu nemůžu vyjadřovat, možná budu kamenován :-) Můj osobní přístup, znovu opakuju, musí posoudit "mé" rodičky,ale je-li mezi vámi nějaká :-), věřim, že mi dá zapravdu,snad dělám doboru reklamu naší práci:-) Teď trochu statistiky : proč tolik sekcí - císařských řezů u nás ? :-) Velmi jednoduchá odpověď.Jsme perinatologické centrum, čili soustřeďujeme velmi riziková a patologická těhotenství, procentuelně máte přesné údaje - kolem 20%, stacionární stav za poslední 2 roky, toto číslo odpovídá procentům v ostatních vyspělých státech. Tak třeba : předčasný porod s "odteklou vodou plodovou a plod váhové kategorie kol 1000 g v poloze koncem pánevním = vedení porodu císařským řezem, nebo : těhotná žena s akutní leukémií = dtto. Mám pokračovat, radši ne, nechci nikoho děsit. A teď ještě trochu navíc ke kvalitě péče-tím s neoháním, to je fakt, jen třešníčka na dortu :-) S diskusí to nesouvisí,ale: naše klinika, potažmo Česká rep. i zásluhou pediatrů-neonatologů má nejnižší tzv. perinatální úmrtnost na na světě !!! 3,6 promile ( součet živě rozených dětí zemřelých do 7.dne po porodu a mrtvě rozených dětí na l000 živě rozených ) Epidurály : epidurál je u nás nabízen velmi široce, pokud lze, může ho mít každá provorodička, zdarma a po poučení.Procenta neznám, to ne,ale šéf. por.sálu as.Pařízek,který ho zároveň podává, je přední světový odborník na peridurální analgezii :-)),tak proč bychom ho neměli dávat, naopak jsme proklamátory,ale nevunucjeme se, kdo nechce, nechce :-)) Kristeler : ano, je to postup non lege artis,ale.... Skoro všude se dělá malý tlak na břicho, ( velký by neměl být,ale vim, že se v řadě případů dělá "větší" ) a ten je přípustný ( plochou dlaně na vrchol dělohy = fixace hlavičky v pánevním vhcodě, mám-li podezření, že průchodu plodu brání pupečník, následně event. udělám forceps, čili kleště ).Já osobně se kloním spíše v daných situacích k max. trpělivosti, není-li plod ohrožen nedostatkem kyslíku a to myslim většína :-). Není-li tomu tak a plod je ohrožen, je potřeba vynaložit veškerou snahu na rychlé ukončení porodu. Jsou -li splněny podmínky pro kleště - které jsou opředeny nesmyslnými fámami ( např.Francie 7% kleští + 7 % vakuumextrakcí - a jsou Francouzi normální ? :-) ), je-li ještě plod "vysoko" - pak císařský řez Ale tohle už je opravdu spíš odborná přednáška, na to není prostor :-) .Takže s Kristelerem, tak jak je prezentován originálně , nesouhlasím, naše gyn.-por. společnost ho neakceptuje, já taky ne:-) , v Německu je hojně využíván, tam je povolen ,jiný kraj, jiný mrav.
|
| Petra, Kryštof 01, Kubík 08 | 
 |
(6.6.2002 21:30:13) Můj Kristeler u Apolináře vypadal takto: tlak na vrchol dělohy polovinou ruky až k lokti. Na první stah asistentka, na druhý docent, zavalitý chlap. Před samotným aktem prohlásil, že musí dítě ven "na tři". Tak asi bylo proč... Ale co bylo předtím? Neustále rozpačité odpovědi mojí matce, která se ptala, co že se děje. Myslím, že lékařka si asi měla zavolat někoho "na poradu" dříve, než "za pět minut dvanáct", aby musel následovat tak razantní zákrok. Možná by ten "někdo" dříve odhalil abnor. rotaci a deflexní polohu. Nevím, mě to celé jen děsně mrzí - mám též pocit, že jsem "byla porozena".
|
| Alice | •
 |
(28.8.2002 2:00:14) Petro,zatím jsem se nesetkala s pojmem Kristeler, ale zazila jsem to taky, taky u Apolináre, ale to je myslím vedlejsí. Takze te docela chápu. Na mne se v podstate "vrhli" (celym predloktím) a dcera byla venku velice rychle (stehy mi 5den praskly - to jen tak mimo). Nikdo mi nerekl proc "rychle ven", ve zpráve ani zmínka, a pred tím me ani manzela na nic neupozornili. Dcera byla vetsí váhové kategorie (4330g), coz nebylo predem receno, nepamatuju se, jestli delali ultrazvuk. Narodila se promodralá v obliceji, ve zpráve stagnacní cyanoza obliceje. Me hlavne mrzí, ze mi hned na zacátku píchli plodovou vodu (stahy jsem mela ani ne po 2minutách a silné uz na príjmu - jak komentovali monitor - ale byla jsem stresovaná ze zásahŰ a mnozství lidí-doktoru, prívetive neosobních, na slovo skoupych), a tenhle zákrok me mrzí moc... Nastestí je dcera zdravá, pokud nepocítám moznost nejake mozkové dysfunkce. Ted jsou jí 4. Nechci te tady unavovat , ale kdyz jsem cetla tvuj príspevek, s podobnou zkuseností, tak ti písu svoji. Preju vám hlavne zdraví a príste lepsí zázitky. Ahoj.
|
| marie | •
 |
(29.8.2002 17:33:45) Promiňte, ale sou to neuvěřitelný žvásty ! Chápu,že o porodnictví nic nevíte,ale co slovo,to perla
|
| Alice | •
 |
(29.8.2002 23:24:13) Marie, zrejme jste odborník na slovo vzaty. Kdyz rozeznáte perly od h., hodte nám ty pravé... perly. A nebudte na slovo skoupá (jako ti zminovaní doktori). Nebo proc se tady ozyváte? Je to diskuze, ne?
|
|
|
|
|
| Maminka s dvojčaty | •
 |
(6.6.2002 22:56:28) Vážený pane doktore. Rodila jsem u Apolináře před třemi roky naše dvojčata (to to letí :-)) a byla jsem maximálně spokojena jak s přístupem lékařů, tak se sestřičkami. Nevím (tyhle ohlasy o tom alespoň svědčí), zda "hotel" na neonatologickém oddělení je prostě něco jiného než "klasické" šestinedělí, či nikoliv, ale tam jsem byla opravdu moc spokojená. Netuším (já mám vážně strašně špatnou paměť na jména, takže ač jsem měla možnost vidět lékařskou zprávu, jméno už nevím), kdo byl u mého porodu, ale všeobecně (krom jednoho ultrazvuku, kde byl pan doktor "nemluva" a já logicky - zvědavá) to byl moc fajn zážitek. Vezmete-li v úvahu, že jsem ve Vaší porodnici "prožila" celkem 4 měsíce, 2 před a 2 po porodu, porod císařským řezem v epidurální anestezii, jedno miminko s váhou 1450, druhé 1750, 35. měsíc, operace kýly u staršího dvojčete - no prostě - myslím, že na tohle "hodnocení" už lehce nárok mám :-)) Takže Vám nezbývá než popřát minimálně stejně spokojené maminky ("zfleku" bych si to zopakovala, ačkoliv nevím, kam bych další děti umístila :-)) a budu Vám držet palce. Dana, dvojčata.
|
| Maminka s dvojčaty | •
 |
(6.6.2002 23:00:57) Pardon, já zapomněla - mám dvě NAPROSTO zdravé děti. Když jsem je viděla v inkubátoru, rozbrečela jsem se (každá maminka nedonošenců tenhle pocit asi zná) a prohlásila: "Bože můj, ti jsou malincí". Pan doktor mi ukázal (ač se to nesmí) ještě daleko menší, už trochu "vypiplané" miminko. Na moji poznámku, že je to zázrak a zásluha lékařů a dnešní techniky, prohlásil, že nikoliv, za to může příroda. Pochybuji, že by si příroda dokázala poradit sama. A děkuju za ty zdravé kluky.
|
|
|
| Paní Columbová |
 |
(7.6.2002 7:19:09) Dobrý den, pane doktore, taky jste mě rodil, loni v říjnu. Měla jsem zdlouhavý porod a neefektivní kontrakce. Naprosto si nemůžu stěžovat na kohokoliv ze sestavy - mladá sestřička na přípravně, další dvě mladé, co mě obletovaly na lůžku, porodní asistentka ve středním věku, ta byla úplně skvělá, několik lékařů různého věku i stupínku v hierarchii, i sám pan primář se přišel podívat. Vůbec těch lidí kolem mě bylo hodně, holčičku mi napojili na nějaký boží přístroj zapůjčený ze Švédska, který všichni chtěli vidět, dokonce přijela i delegace porodníků z Ostravy :-). A ze všech bylo cítit, jak mi fandí. Vy sám jste ze mě nakonec malou vyloupnul, i když kolem už prorokovali sekci. Z toho důvodu (a samozřejmě jelikož nedošlo k žádným komplikacím) mi nevadila ani ta asistentka na břiše.
Vysoké procento epidurálů nejspíš taky souvisí s tím, že klinika sdružuje patologická těhotenství-komplikované porody.
Mám ohromnou radost, že na Rodinu chodí tolik lékařů. To jim přeci nemůžeme být tak lhostejné, jak by se podle některých příspěvků zdálo.A díky tomu nás určitě čekají ještě světlejší zítřky.
|
|
|
|
| Jana N., dva synové | •
 |
(6.6.2002 8:38:59) Pane doktore, to je hezké, co tady píšete, ale to slyšíme dost často, ale stále se nic u Apolináře nemění. Možná bych si dala větší pozor, takhle kritizovat své kolegy z menších porodnic. V západní Evropě je běžné, že fyziologické porody vedou porodní báby. Je dokázáno, že porodní báby do přirozeného porodu méně zasahují než lékaři. Je pravda, že máte dvacet procent císařských řezů z celkového počtu porodů za minulý rok? Můžete mi vysvětlit proč máte tak vysoký počet císařských řezů? Jste vysoko nad celostátním průměrem. Kolik procent žen u vás rodí s epidurální analgezií? Slyšela jsem, že jste to dotáhli na čtyřicent procent.
|
| Blanka, 4 děti | 
 |
(6.6.2002 10:06:38) Jano, nejsem si jistá, jestli jsi pana dr. pochopila správně. Myslím, že nechtěl kritizovat malé porodnice, jen se snažil vysvětlit, že jak malé, tak velké porodnice mají své klady a zápory. Je určitě pravda, že pokud se někdo setká s komplikací řekněme jednou za rok, nemá možnost naučit se ji řešit tak dobře jako někdo, kdo se s ní setká častěji. To je o zkušenosti. Na druhou stranu, ten kdo vidí komplikace příliš často, má někdy tendenci hledat je i tam, kde nejsou a zasahovat tam, kde to není třeba. Naprosto s Tebou souhlasím, že fyziologické porody mohou vést (spíš měly by) i porodní báby, ale dr. Koucký proti tomu nic nenamítá. Naopak píše, že jeho snem je, aby se některé menší porodnice změnily na porodní domy. A to je přece přesně to, co chceme, ne?
Stran Apolináře - pokud mám informace, je tam jistě mnoho co zlepšovat. Nechci se pouštět do úvahy proč tomu tak je, to by měli řešit především sami. Jen bych se jich chtěla zastat v jedné věci - a to je vysoký počet císařských řezů - to může být způsobeno tím, že se jedná o superkonziliární zařízení, kde se koncentrují riziková těhotenství a rizikové porody. Proto je nemůžeme statisticky srovnávat např. s běžnými okresními porodnicemi, ale s obdobnými zařízeními v cizině. Bohužel nemám k dispozici taková čísla, abych mohla zodpovědně prohlásit, zda v tomto případě je 20% málo či mnoho. Máte někdo podobné údaje? Statistika je ošidná věc, musíme si dát pozor, abychom srovnávali srovnatelné údaje, jinak spadneme do demagogie.
|
|
|
| Blanka, 4 děti | 
 |
(6.6.2002 9:41:30) Pane doktore,
v jiné diskusi zde na Rodině jsem již uvedla, že jsem MUDr., promovala jsem před více než 10 lety, mám dvě větší děti (1989, 1990) a teď přesně za 4 týdny čekám třetí. To jen abych "vystoupila z anonymity". Myslím, že můžu s většinou Vašich názorů souhlasit. Mám radost, když čtu podobné názory z pera svých mladších kolegů, protože mi to dává naději, že se přístup v našich porodnicích zlepší. Nicméně - proč píšu - myslím, že by stálo za to zamyslet se nad tím, proč řada maminek prezentuje své názory jen zde a nikoli Vám. Asi je problém v důvěře. Obávám se, že vytvoření ovzduší důvěry je úkol především pro nás, zdravotníky. Úkol jistě velmi náročný a především dlouhodobý, ale nikdo to za nás neudělá. Je třeba počítat s tím, že je to běh na dlouhou trať, na které je nesčíslně překážek (a některé jsou velmi zákeřné), ale měli bychom se o to snažit. Neberte to prosím jako kritiku, spíš jako námět k zamyšlení. Byť zdravotník, mám zkušenosti se svými kolegy dobré, ale i nepěkné. Myslím, že není třeba je zde prezentovat, ale na druhou stranu díky nim postoje některých maminek chápu. Určitě by bylo lepší, kdyby se svěřily Vám, ale rozumím tomu, proč to nedělají. Musíte vzít v úvahu, že řada žen, které působí až militantně, má prostě nějaký nepříjemný zážitek, případně trauma ať už z porodu nebo z jiného kontaktu s naším zdravotnictvím. Pokud Vy neděláte to, co se Vám vyčítá, tak to prostě na sebe nevztahujte a hlavně se tím nenechte otrávit a znechutit. Trpělivě a klidně vysvětlujte, stokrát a tisíckrát, buďte vstřícný a chápající a úspěch přijde, jen tomu musíte věřit.
|
| Andrea | •
 |
(11.2.2003 13:25:31) Chcela by som sa opytat,ci by mi niekto vedel odpovedat na otazku,ci by do porodnice vo Vrchlabi mohla prist porodit svoje dietatko aj Slovenka,popripade kolko asi by to stalo,alebo kam-na koho sa v tejto veci obratit. Prajem vela krasnych detureniec.
|
| Sylvie | 
 |
(11.2.2003 21:51:41) Předpokládám, že by to neměl být problém - pokud jsem si všimla, některé holčiny ze SR jezdí rodit do Brna a taky to jde. Jenomže pak si musí porod platit, myslím, že jsem někde zahlédla sumu cca 17-20.000,- korun (nevybavuje se mi zda českých či slovenských).
Vrchlabí můžeš kontaktovat: formulářem na jejich stránkách e-mailem: cizinci@nemocnice.vrchlabi.cz telefonicky: +420 499 502 361 primář +420 499 502 355 sestry +420 499 502 369 lékaři
JInak stránky nemocnice: www.nemocnice.vrchlabi.cz
S.
|
| Andrea | •
 |
(12.2.2003 9:47:27) Dakujem Silvia za kontakty. Pekny dnicek. Andrea
|
|
|
|
|
| marketa | •
 |
(6.6.2002 16:05:56) Pane doktore,
vsechny rodicky v mem okoli souhlasily, ze pristup a postup doktoru na sale byl profesionalni. Takze "ceske porodnictvi" opravdu muze mit ve svete dobry ohlas. Bohuzel, co ma ale ve svete ohlas hrozny, jsou ceske zdravotni sestry. Jejich arogantni, agresivni pristup k novopecenym maminkam je naprosto nepochopitelny. Ziji ted v zahranici a ve svem okoli mam nekolik mistnich zen, ktere rodily v Cechach - verte, ze se mi neni dobre po tele, kdyz slysim, jak se k nim nase sestry chovaly. Myslim, ze sestry by si nikdy nedovolily se takto hrozne chovat, kdyby nemely tichou podporu doktoru. Verim, ze se to zlepsi a ze techto "zlych" sester bude cim dal tim min, ale je potreba, aby se o to doktori trochu zaslouzili.
|
|
|
|
| Viky | •
 |
(29.4.2003 2:46:55) Tohle asi každá maminka chápe - pro mne je právě proto problém porodnici vybrat. Nechci už znovu rodit ve velké porodnici, kde je rodička jak na běžícím pásu, personál se neobtěžuje maminku detailně informovat a předpokládá, že je jí vše o chodu porodnického oddělení předem známo, ignoruje její prosby bez vysvětlení atd. Jenže co v případě komplikací, co když bude muset být děťátko na JIP?
Nerodila jsem u Apolináře, byla jsem se tam ale podívat a podobné "příznaky" velké porodnice jsem tam viděla. Budoucí maminky prováděla unavená a zjevně přetížená sestřička, mluvila uštěpačně o alternativních způsobech porodu, občas pronesla výraz, který těhotným ženám vůbec nemusí nic říkat. Například nás informovala, že není možné kojit do tří dnů po porodu, než se vytvoří mléko, pokud je třeba, jsou děti krmeny mateřinkou - říkala jsem si, proboha co to je???
Problém není ve vybavení nemocnic pro pohodlí maminek, v útulnosti porodních sálů (alespoň pro mne ne), problém je v přístupu k rodičce, ve stereotypech (pro mne je například nepochopitelné rutinní "odkládání" novorozených miminek na 2 hodiny do inkubátoru těsně po porodu). Pokud by se toto podařilo změnit, bylo by to úžasné a mnohým maminkám by odpadlo dilema, zda vybrat porodnici podle toho, aby jejich dítě nemuselo bez kontaktu s maminkou proplakat první hodiny poté, co přijde na svět (v mém případě celou noc :o(((() nebo podle toho, aby v případě komplikací byla veškerá možná pomoc "po ruce". Vím že je to těžké, vím že tu proplakanou první noc moje dítě přežilo a případné komplikace přežít nemusí, ale trhá mi srdce, když si na to vzpomenu.
|
|
|
| JLS | 
 |
(21.6.2002 16:13:33) Prosim o zaslani kontaktu na ubytovani na Janove hore, o kterem pisete ve svem prispevku.Dekuji moc. S pozdravem Lenka T.(mail:Leni25@seznam.cz)
|
|
| Naďa - dula z Podkrkonoší | •
 |
(30.8.2002 22:54:14) Vážené budoucí maminky i tatínkové,
pár dnů pročínám jen tak "Vrchlabí". Vlastně jen tak ne, protože je mně tato porodnice velmi blízká z mnoha příčin. Je v mém regionu, její filozofie je něco úžasného a navíc pan primař Kavan zaštiťuje právě probíhající první kurz pro duly v Čechách. Ano, píšu proto, že chci tuto novou věc propagovat. Pro nějaké informace o dulách můžete nahlédnout na stránky www.rodina.cz/duly. Další informace lze získat u České asociace dul. A něco rovnou teď hned. Ano, já jsem jedna z těch, které právě tento první kurz absolvují a s maminkami jako dula už chodím. Dula je, jak jste jistě pochopili, osoba, která doprovází rodičku. Podporuje ji jak emocionálně, tak i fyzicky. Je to pro mě něco úžasného, práci a poslání duly vidím a vnímám jako něco velmi užitečného a smysluplného. Dula doprovází rodičku proto, aby byla hlavně v pohodě, protože porod pak probíhá plynuleji, rychleji a většinou i bez komplikací. Každá dula má své specifikum, protože každá z nás se zabývá něčím z tzv. alternativních směrů. Každá dula se navíc ještě v kurzu naučí další úlevové metody a různé techniky, jak mamině pomoci a zkrátit jí tak tu dlouhou dobu při čekání na miminko a ulevit jí od bolestí, aby tolik netrápily a netrvaly tak dlouho. Mám radost z toho, že to, co já sama mohu nabídnou a poskytnou, funguje. Zabývám se muzikoterapií, proto používám např. tibetské mísy. Na to se lékaři i některé sestřičky dívají trochu s nedůvěrou, příčinou je pouze neznalost této metody. Zvuk (nejen tibetských mís) má svoje vibrace a právě ty pomáhají. Jsou srovnatelné s účinky spasmolytik. Mísy ale nezanechávají žádné vedlejsí účinky! Prostě jen rozpouštějí bolest, ale "nerozhánějí kontrakce", čeho se obávají zdravotníci (i některé neinformované maminky). Mísy pomáhají jak na bříšku, tak i na zádech při křížových bolestech. Dále pracuji s energií reiki. Maminkám se přece doporučuje v určitých momentech teplo. Je třeba tedy připravit zdroj tepla (různé nahřáté sáčky ap.). Já mám svoje ruce stále při sobě a teplo z nich lze použít kdykoli. Je to energie čistá, neškodná. Miminka v bříšku reagují přívětivě. Ostatně o jejich schopnostech, které my dospělí nemáme, se ví. Dále používám různé protitlakové masáže, masáže některých akupresurních bodů, které podporují např. porodní práci dělohy a není třeba užít Oxytocin. Také jsem si pro maminy vyrobila šátek REBOZO, což je metoda různého úlevného polohování a přišla do Čech z Mexika. Toto jsou základní způsoby, jakými pracuji já. Ostatní duly používají třeba aromaterapii, homeopatii, shiatsu a další. Je to práce opravdu radostná. Setkávám se s tím, že maminky intuitivně chápou, že doprovod dulou je pro ně věc dobrá. Někteří taťkové k tomu přistupují ale odmítavě. Možná se bojí o ztrátu své důležitosti, svého postavení, svojí role. To všechno zůstává. Je to jen věc dohody. Dula má být po ruce, ale nesmí překážet, což ona vycítí. Dula se může střídat s budoucím tatínkem u rodičky (porod se může protáhnout a trvat přes noc). Některé techniky jsou i "pro dvoje ruce". Dula může být s rodičkou během první doby porodní a taťka pak až u samotného porodu. Tak to totiž také někde praktikují, že taťku zavolají až v době, kdy je jisté, že porod běží. Co si ale v takovém případě počne mamka sama, když je třeba prvorodičkou, neví, co ještě ji čeká a čtvrthodinka bolesti o samotě se zdá být dlouhou hodinou? Mně je už 47 let, mám dvě děti, které se narodily klasicky. Nezavrhuji současné zdravotnictví, to ani nelze. V porodnictví je ale třeba pomaličku některé věci měnit. Nejde se zlobit na zdravotníky v ostatních porodnicích, že ještě "nepochopili". Každý z nás jsme někde odstartovali, něčím prošli a k něčemu dospěli. A všechno má svůj čas. Náš názor ten druhý přece není povinen sdílet. Proto se přikloníme tam, kde je nám to bližší. A je to tak i s porodními místy. Někomu vyhovuje to, jinému ono. Je to na Vás, maminky, abyste i jinde vyžadovaly, jak chcete rodit. Bez Vás to ti ostatní porodníci nemohou vědět a tudiž se nebudou měnit, protože nebudou mít důvod ke změnám svých zaběhnutých a podle jejich názoru vyhovujících praktik. Je to opravdu důležité, aby se miminka rodila jinak. Přečtěte si třeba novou knihu Vlasty Marka "Nová doba porodní". První minutky života jsou ty nejdůležitější a jak říkám: pokud se prošvihnou, je to na celý život. Miminko patří po porodu mamince. Když tomu tak není, miminko pláče, protože mu je třeba zima nebo má hlad nebo pociťuje jiné nepohodlí. Pláče, protože má nějakou potřebu. Když ale nedostane to, o co si pláčem říká, tak si začne ve svém mozečku budouvat postoj ke světu. "Nedostanu to, o co si říkám, tak o to asi musím bojovat". A první chybný program je uložen. Regresní terapie dokáže vystopovat příčiny dnešní agresivity, nevraživosti a násilí třeba právě v těchto prvních momentech našeho života. Ale pozor, tyto negativní jevy nelze takto omlouvat. Dalo by se ještě dlouho psát. Začala jsem o Vrchlabí. Četla jsem kdesi na začátku o nějakém problému (nepátrala jsem, o co šlo konkrétně), na základě kterého se odvíjela další písemná debata. Ve zdravotníctví by se chyby stávat neměly, samozřejmě že ne. Tak to ale je, že se občas něco stane všude. Ve zdravotnictví se nepracuje s nějakou věcí, ale s člověkem a jeho zdravím. To je jedna věc. Další je, že o případném problému hovoří laici a různě se dál komolí to, co na konci řady úst může být něco málo uvěřitelného. Přesto se takovému sdělení věří. V případě Vrchlabí zde hraje roli ještě jedna věc. Jsou skvělí! A víme, že závist a touha znemožnit toho lepšího dokáže to, čemu se slušný a rozumný člověk vyhne. Trochu jsem se rozepsala a mohla bych ještě dál pokračovat. To by už ale čtenáře přestalo bavit tak dlouhé čtení. Přeju všem dobrou pohodu a v tuto hodinu i dobrou noc. Naďa Baliharová
|
|
| Lucie Latiakova | •
 |
(4.9.2007 14:01:30) Chci se zeptat kam jste chodila pred porodem na kontroly? Ja chodim na bulovku a chystam se rodit ve Vrchlabi.Manzel ma strach aby mi nedali predchozi prohlidky na bulovce uhradit kdyz tam nebudu rodit. Dekuji za odpoved Lucie Latiakova
|
| Vlasta, 3 robátka z toho 2 vrchlabské | •
 |
(10.9.2007 21:25:11) To je přece hloupost, že byste měla něco platit. Jen to nikde nevytrubujte, že chcete jen do Vrchlabí, je to jen Vaše věc. Já jsem chodila jednou na kontroly také na bulovku a potom do krče a nikde jsem to netroubila do světa. Jen jsem jim byla "podezřelá" když jsem měla příliš dotazů při prohlídce porodnice. Jinak na prohlídky se dá chodit i do porodního domu. Sice se to platí, ale máte jistotu, že Vás podpoří a nebudou prudit. Když jse vstřícný gyn., tak se dá k němu chodit, až do konce.
|
|
|
|