|
(24.9.2010 17:47:53) Můj synek se začal již před dovršením prvního roku jevit velmi pohyblivý a až příliš energický. Dlouho jsem čekala, až to období přejde. Když jsem konečně pochopila, že nepřejde, začala jsem ho zaměstnávat tak, aby byl víc unavený než-li já. Protože od roka a něco už v poledne nespal (v noci naspal víc než dost, cca 11 - 12 hodin v kuse), nebránilo nám to nijak v podnikání celodenních sportovních aktivit. Ve věku 2 a čtvrt roků jsme ho postavili na lyže a jako mávnutím proutku hned věděl, co má dělat. Během měsíce a kousek lyžoval sám, dokonce i slalom. Všichni žasli, i instruktoři lyžování. Současně jsme ve volných chvílích chodili na zimní stadion bruslit. To se naučil taky za chvíli. V létě jsme přidali in-line brusle a kolo, a když měl pocit, že je málo unavený, tak lítal za balonem. Chvílemi jsem měla pocit, že čím víc se ho snažím unavit, tím víc vydrží, což se o mně říci nedalo :)))) Pohybově je o několik kroků napřed před svými vrstevníky. Co se týká psychiky, je to trochu horší. To jsem vypozorovala již ve věku pouhých 3 měsíců. Nemá rád cizí lidi, cizí prostředí, jakoukoliv neohlášenou změnu. Reaguje na to zvláštně ... přestane mluvit, stáhne se do pozadí a čeká, až např. dotyčná osoba odejde. Do školky chodí už rok, ale ... nějaké velké pokroky jsme neudělali :( Často brečí, nechce ztratit maminku z dohledu a nechápe, proč musí do práce. Počítá dny, kolikrát ještě bude muset do školky, než se dočká konečně víkendu. V neděli pak nezapomene připomenout, že do školky nechce, že bude raději sám doma. Je velice ochotný, pracovitý, až někdy žasnu. Když se dopere pračka, sežene si koš na prádlo, vyndá ho z pračky a dotáhne k balkonovým dveřím ... pak přijde za mnou se slovy: Mamko, pojď pověsit prádlo. Škoda, že mu to nevydrží až do dospělosti Je toho moc, co by se dalo napsat. Pokud máte zájem podívat se na videa jeho sportovních aktivit, můžete zde: http://www.stream.cz/?m=video&a=user_video_list&usr_id=208376
|