Katerina Vohlidkova bezdetna | •
|
(28.12.1999) Ahoj, po precteni Vasi otazky jsem se rozhodla sdelit Vam moje zkusenosti. To co jste si Vy prozila toto leto , jsem mela ja presne pred rokem. Moje gynekolozka me take ujistila, ze nikde neni dano, aby se mi to same znovu stalo. Nyni s manzelem patrime k nejstastlivejsim lidem jsem ve 24.týdnu tehotenstvi, vse je v poradku. Netrpela jsem ani beznymi potizemi.Doufame, ze to spatne jsme si uz vybrali...Drzime Vam palce a verime, ze i Vam vysvitne slunicko.
|
Petra,6.týden | •
|
(20.6.2001 19:59:02) I já patřím k těm,které postihl samovolný potrat.Miminko měřilo asi 13 mm,když jsem začala špinit,vyhledala jsem lékaře,dost nešetrně mě prohlédl,nic mi nevysvětlil,dokonce řekl,že se to stává.Asi už věděl,jak to dopadne,ale my jsme s přítelem byli šťastní,že o mimčo nepřijdeme.Potratila jsem druhý den.Dva roky byly plny "marných pokusů".Koncem dubna 2001 jsem měla dost starostí a na všechno nějak neměla čas myslet.Menstruace se nedostavila,těhotenský test pozitivní.V té chvíli jsem tomu ani nemohla věřit.Snažím se být v pohodě,nestresovat se,ale bojím se,aby nám miminko zase "neuteklo".Byly jsem u lékaře 12.5.,pm 1.4.Byla jsem lékaři velmi vděčná,že mě ochotně nechal nahlédnout do tajů mého těla.Děťátko jsem viděla,byl to "brouček" měřící 7 mm.Nyní je 20.6.,podle knih jsem asi ve stejném stadiu jako u minulého těhotenství.Doufám,že vše dopadne dobře a narodí se nám zdravé dítko.Všem budoucím maminkám přeji,aby si těhotenství vychutnaly jako veliký dar přírody,byly šťastné,že budou maminkami.A těm,které zatím ještě čekají přeji hodně optimismu(je to moc těžké,ale o to víc důležité)a naději,že se taky určitě dočkají.Mějte se krásně,děkuji za tento server.
|
jitka | •
|
(27.7.2002 11:22:27) Také mě potkaly stejné problémy. Nejprve radostná zpráva (počali jsme na první pokus..). Pak slabé krvácením, následovalay prášky (pamba, kanavit, ascorutin), ale gynekolog mi nedal ani neschopenku. Následoval kontrolní ultrazvuk, plod měl 17mm bouchalo mu srdíčko..všechno bylo v pořádku. Pak slabé špinění, to už mě doktor nechal ležet doma..A pak, v jedenáctém týdnu, další krvavé skvrnky ( asi dvě velikosti tak desetníku) to už sem nečekala a jela rovnou do nemocnice. Když mi doktor po UZ oznámil že mě nepotěší, nemohla sem tomu uvěřit (týden před tím jsem byla na druhém ultrazvuku, kde bylo všechno zase v pořádku). Druhý den jsem šla na kyretáž. Asi je to opravdu běžné, v ambulanci bylo asi 8-10 žen a se třemi z nich jsem se odpoledne potkala před operačním sálem...O jedné vím, že měla úplně stejný problém (otevřenými dveřmi byl slyšet rozhovor s lékařkou), další plakala (já probrečela noc před tím..) Na pokoji sem ležela se dvěma dívkami, které obě měly stejný problém před časem, teď jsou obě těhotné, po slabších problémech je propustili ve stejný den jako mě (moc jim přeju aby všechno dobře dopadlo). Napadá mě jediná možnost, proč se to mohlo stát. Byla obrovská vedra a já se chodila koupat...i do bazénu, do toho stres v práci, problémy se skorotchýní... Doufám, že příště všechno dopadne lépe. Já si z toho všeho odnesla předsevzetí. Koupat se nebudu i kdyby bylo plavání sebezdravější a s každým i hodně slabým krvácením poběžím rovnou do nemocnice. Jenom škoda, že skutečnou příčinu mi asi nikdo neřekne. Tenhle zážitek je starý dva dny. Znovu se pokusíme hned jak to bude možné. A brečet už nebudu..
|
|
|
Petra,6.týden | •
|
(20.6.2001 19:59:28) I já patřím k těm,které postihl samovolný potrat.Miminko měřilo asi 13 mm,když jsem začala špinit,vyhledala jsem lékaře,dost nešetrně mě prohlédl,nic mi nevysvětlil,dokonce řekl,že se to stává.Asi už věděl,jak to dopadne,ale my jsme s přítelem byli šťastní,že o mimčo nepřijdeme.Potratila jsem druhý den.Dva roky byly plny "marných pokusů".Koncem dubna 2001 jsem měla dost starostí a na všechno nějak neměla čas myslet.Menstruace se nedostavila,těhotenský test pozitivní.V té chvíli jsem tomu ani nemohla věřit.Snažím se být v pohodě,nestresovat se,ale bojím se,aby nám miminko zase "neuteklo".Byly jsem u lékaře 12.5.,pm 1.4.Byla jsem lékaři velmi vděčná,že mě ochotně nechal nahlédnout do tajů mého těla.Děťátko jsem viděla,byl to "brouček" měřící 7 mm.Nyní je 20.6.,podle knih jsem asi ve stejném stadiu jako u minulého těhotenství.Doufám,že vše dopadne dobře a narodí se nám zdravé dítko.Všem budoucím maminkám přeji,aby si těhotenství vychutnaly jako veliký dar přírody,byly šťastné,že budou maminkami.A těm,které zatím ještě čekají přeji hodně optimismu(je to moc těžké,ale o to víc důležité)a naději,že se taky určitě dočkají.Mějte se krásně,děkuji za tento server.
|
|
Petra,6.týden | •
|
(20.6.2001 19:59:42) I já patřím k těm,které postihl samovolný potrat.Miminko měřilo asi 13 mm,když jsem začala špinit,vyhledala jsem lékaře,dost nešetrně mě prohlédl,nic mi nevysvětlil,dokonce řekl,že se to stává.Asi už věděl,jak to dopadne,ale my jsme s přítelem byli šťastní,že o mimčo nepřijdeme.Potratila jsem druhý den.Dva roky byly plny "marných pokusů".Koncem dubna 2001 jsem měla dost starostí a na všechno nějak neměla čas myslet.Menstruace se nedostavila,těhotenský test pozitivní.V té chvíli jsem tomu ani nemohla věřit.Snažím se být v pohodě,nestresovat se,ale bojím se,aby nám miminko zase "neuteklo".Byly jsem u lékaře 12.5.,pm 1.4.Byla jsem lékaři velmi vděčná,že mě ochotně nechal nahlédnout do tajů mého těla.Děťátko jsem viděla,byl to "brouček" měřící 7 mm.Nyní je 20.6.,podle knih jsem asi ve stejném stadiu jako u minulého těhotenství.Doufám,že vše dopadne dobře a narodí se nám zdravé dítko.Všem budoucím maminkám přeji,aby si těhotenství vychutnaly jako veliký dar přírody,byly šťastné,že budou maminkami.A těm,které zatím ještě čekají přeji hodně optimismu(je to moc těžké,ale o to víc důležité)a naději,že se taky určitě dočkají.Mějte se krásně,děkuji za tento server.
|
|
Zuzana, 24.tyzden | •
|
(7.7.2003 17:45:59) Aj ja som pred necelymi troma rokmi prezila Missed ab a dlhsiu dobu som sa trosku branila mat dietatko, pokusili sme sa az ked som citila ze sme na to uplne pripraveny a nam to vyslo, drzim palce aj vam :) Do stastneho konca prezite tehotenstvo zela Zuzka
|
|
|