| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k dotazu Ventilace problémů

Jako stromPodle času
 Celkem 10 názorů.
 Veronika,2 děti 
  • 

Kde je chyba? 

(22.2.2006 23:00:46)
Dobrý den!Ráda bych Vás poprosila o radu:Jsem mamina 2 dětí a jsem 3 měsíce rozvadená po domácím násilí.Toto sice i po odsouzení býv.manžela stále trvá,ale přece jen už v menší míře a už jen psychické.Naštěstí už jsem v celkem dobré psychické kondici,takže tomu mohu lépe čelit.Toto se ale mých problémů tolik netýká,i když....Víte,naše manželství už asi poslední 4 roky moc neklapalo.Chyběla mi ze strany býv.manžela opora v těžkých situacích.Vdávala jsem se v 16-ti letech a už v tomto věku se převážně o vše starala.Sehnala bydlení,zařídila byt,starala se o všechny papíry,dcerku,manžela.Když se objevil nějaký problém,musela jsem ho vždy já řešit.Teď jsem také na vše sama a musím říct,že mi opravdu moc chybí opora a láska.Trvá to už asi 5 let a já si stále říkám,proč si to ještě nezasloužím???Určitě je chyba ve mě,ale já nevím kde a jak to mám napravit.Děkuji za odpověď a doufám,že jsem to napsala tak,aby se z toho dalo něco vyčíst.
Odpovědět
 Martina 
  • 

Re: Jak pomoci? 

(22.3.2006 21:25:30)
Dobrý den,potřebovala bych pomoci. Mou sestru opustil přítel ve čtvrtém měsíci těhotenství a ona se psychycky sesipala. Teď je v šestém měsíci a třetí den leží v nemocnici s tvrdnutím břicha, špiní a má 48kg. Plod je zatím naštěstí v pořádku. A já bych prosím vás chtěla jejímu bývalímu příteli napsat jaká všechna ryzika jeho chováním hrozí jí a hlavně dítěti. Mohla byste mi s tím dopisem pomoc?
Odpovědět
 Lexa 
  • 

Co dělat? 

(27.3.2006 14:44:28)
Nevím co dělat. V koncích jsem stále častěji. Jsem vdaná 17 let po předchozí 3 leté známosti. Máme dvě dospívající děti. Manžela celou dobu miluji, proto jsem se snažila nevidět a nedělat problémy.
Po prvním dítěti začal být hodně žárlivý (těžko se popisuje). Rodina byla a je pro mne na prvním místě. Manžel je velmi zvláštní člověk - vše musí mít pod kontrolou (finance, vaření, program ...). Cítím se vedle něj naprosto nepotřebná. Při řešení jakéhokoliv problému přechází do fáze naštvanosti, urážek. Pak přestane komunikovat a já jsem pro něj vzduch. (já potřebuju komunikovat). Pak je naprosto v pohodě a já na dně. Zhroutí se mi celý svět a já jen brečím a přebírám to jeho chování. Už několikrát jsem chtěla z manželství vycouvat. On však ví, že to nemám jak udělat. Z bytu nemá kam jít a nakonec, když už pochopí, že je to vážné, tak z něj nějaký příslib vypadne. Pro mne je ústup jednodušší, než jít do rozvodu (bojím se toho co bude). Na druhou stranu nechci ublížit dětem (jen tou atmosférou jim ubližejeme-vím). Nevím co udělat, kam jít. Jednou jsem docházela do poradny. Nejprve manžel slíbil, že když bude nutno, tak že se také dostaví, ale názor změnil - on si nikým nenechá nic nařizovat. Mé sezení v poradně bylo naprosto zbytečné.
V životě si nenechal mnou nikdy nic určovat. Naopak mi určuje co můžu a co ne, jak co udělat atd. Nekřičí po mně, jen přestane komunikovat a je u nás divná atmosféra, kdy mám žaludek někde v krku. Když se osmělím a zeptám se, odpoví, že se nic neděje. Pak to bouchne. Vždy za vše můžu já, za každou hádku. Taky se vysmívá, že "to mám vyčtené z knížek, od kamarádek, nebo z filmu".
Nemůžu se rozloučit s krásnými vzpomínkami, které se mi pořád honí hlavou. Stále přemýšlím co dělat. Asi to nezvládnu.
Po poslední hádce jsem se odstěhovala do jiného pokoje, kde spím na gauči. Druhý den dělal jako že nic. Nikdy si neumí o ničem promluvit za světla. Pokud o něčem ano, pak jen po tmě, nebo formou mejlu či sms. Dokáže byl spokojený i když já už třeba tři dny v kuse brečím a jsem na dně. Jde se klidně s dětmi bavit. Cítím, že mne nepotřebuje jakou milovanou, ale jsem pro něj jen hromosvod špatné nálady a ví, že bych se bála dělat to co si on nepřeje.
Nevím co si počít, kam jít, chci být taky rovnoprávným člověkem, který cítí lásku toho druhého. Nechci stále svým jednáním ubližovat dětem-nevím, co je pro ně lepší.
Vím, že je to vše zmatené, nelze vše popsat (jeho výbuchy zlosti - z čistého nebe, za které se neomluvil a vymluví se třeba na momentální"okno").
V okolí je obdivován a já cítím, že jsem já ta nepříjemná. Nikdo jiný z rodiny nic netuší. Je mi to trapné-každý by se mi vysmál.
Vím, že je rozhodnutí na mne, že tuto věc nikdo za mne nevyřeší ... nevím jen jak se odhodlat (opravdu ho přes vše mám ráda a představa rozbité rodiny je pro mne tou nejhorší). Mou oporou jsou jen děti a ty nemohu zatěžovat.
Děkuji za Váš čas
s pozdravem Lexa
Odpovědět
 Milena , syn 18 let 
  • 

Prosím o radu 

(16.5.2006 8:02:58)
Dobrý den,
po 19 ti letech manželství odešel ode mě a syna manžel, říkal, že už takhle dál žít nechce, ale jak chce žít mi říct nechtěl nebo neuměl. Nějaké problémy jsme měli v oblasti sexu - já jsem asi nestačila. Odešel bydlet ke své matce do domku jejího přítele. Tvrdil mi, že žádná jiná žena v tom není. Nakonec jsem přišla na to, že ještě v době, kdy jsme byli spolu si něco začal se svou o 11 let mladší kolegyní z práce, která má tři děti asi od 5 do 11 let. Ona je podle mne stále ještě vdaná, ale s manželem nežije. V dubnu se k ní do jejího domku můj muž nastěhoval. Já jsem mu nabídla, že o všem vím a až si urovná v hlavě, co chce, ať mito řekne, že já na jeho rozhodnutí počkám. Odstěhoval se asi před 5 měsíci. Náš domek prodat nechce a stále nám domů dává 2/3 svého platu, abych mohla zaplatit všechny naše společné pohledávky. Jemu na živobytí zůstává cca 5 tisíc korun. Na penězích se rovněž nijak jinak domluvit nechce - že by nám nechtěl dávat tolik. Přijde nám se synem i pomoc s drobnými opravami na domku, zajistí nákup apod. Vůbec nevím, jak si toto chování mám vysvětlit. Manžela mám stále ráda, nic mu nevyčítám, o jeho přítelkyni vůbec nemluvím, jako by pro mě neexistovala. Chtěla bych, aby se k nám vrátil, ale nevím, co proto můžu udělat.Jak se chovat? Mlčet a čekat? Snažit se o kontakt? Prosím poraďte jak nato,a zda je ještě vůbec šance , že se manžel vrátí domů.Pokud by to bylo možné, nezveřejňujte, prosím tento dotaz a odpovězte mi na můj e mail. Nechtěla bych, aby si o mém trápení četla manželova přítelkyně. Děkuji moc za pochopení a přeji hezký den. Vaňková
Odpovědět
 Pavla Sobková 
  • 

Re: Jak to ventilovat? 

(13.8.2006 16:50:51)
Prosím vás nevím jestli mám svůj dotas směřovat k vám nic méně to skusím. máme 4 děti nyní máme finanční problémy né malé já se snažím vše řešit v klidu i s dětma manžel neustále zvyšuje hlas byla nám nabídnutá pomoc psychologa ale odmíta se zůčastnit já si myslím že to není na škodu.Když o tom začnu mluvit řekne mám na to svůj názor a nikam nepujdu .co mám dělat dlouho to nebudu zvládat pora´dte mi co mám udělat .děkují Marie
Odpovědět
 Katerina 20 let,syn 1 rok 
  • 

Chce mi byt neverny? 

(25.9.2006 14:11:30)
Dobry den,
mam pritele,ktereho znam 8 let.6 let jsme byli pratele a dva roky jsme milenci,zijeme spolu a mame rocniho syna.Velmi ho miluji,on tvrdi,ze mne take,ale jsem si jista,ze mu chybi sexualni sblizeni s jinou zenou.Duvod?Pokazde,kdyz spolu nekam vyrazime,nakupovat,na prochazku,kamkoliv...,otaci se po jinych zenach.Doslova dychti pohledem pro jejich opetovani a vubec ho netizi,ze jsem tam s nim a s nasim synem.Dokonce to dela i kdyz je tam s nami nekdo znamy.Vubec mu nedochazi,jak se v takove chvili citim a jak to vypada pred nasimi prateli,kdyz ho takhle vidi.Zkousela jsem si s nim o tom promluvit,ale pripada mi v tomhle priliz stupidni,protoze jakekoliv inteligentni vysvetleni nepripada v uvahu.Je vtom skutecne takova uchylka,ze se nemuze ani prede mnou ovladat?Kdysi jsem si myslela,ze je hodne odusevnely clovek,ale ted vim,ze je stejne motivovany jako vetsina muzu.Urcite nejde o to,ze o sebe nepecuji.Citim se atraktivni stejne jako driv.Co muze byt za jeho stupidnim chovanim?Miluji ho,ale hnusi se mi,kdyz ho takhle vidim,nebo kdyz si na to vzpomenu.Hadame se kvuli tomu.Nedokazu se smirit s tim,ze je tak uhozene povrchni..Prosim poradte
Odpovědět
 Jarka, dvě děti 
  • 

Re: Jak získat sebevědomí? 

(16.1.2007 12:39:18)
Dobrý den,
můj problém už se táhne od dětsví a spočívá v tom, že se neustále podceňuji,ponižuji a tvrdím ,že jsem na nic,nic nezvládnu a jsem neschopná.Pocházím z rodiny,kde se neustále mí rodiče hádají a to i dodnes.Matka je učitelka, otec podniká a je despota.Od malička mám pocit,že nejsem snad ani jeho,protože sa ke mě vždy choval nehezky.Stále jsem od něho slyšela, že jsem hloupá,že nikdy nic nedokážu,že to budu mít v životě těžké a že se v životě hodně nabrečím.
jako otce se ho bojím stále. Sice mě nikdy nebil, ale spíše ničil psychicky.Mám jěště bratra,kterého naopak stále"vyzdvihuje" a obdivuje. Byla jsem velmi přísně vychováná, nezažila jsem nějaké mejdany s osatními děvčaty a dospívání snad ani u mě "nemohlo" proběhnout. Musela jsem dělat školu, kterou jsem nenáviděla,ale musela jsem mít dobré známky a taky měla. Chtěla jsem dělat jinou, ale to bych musela být na internátě a to u mých rodičů samozřejmě neprošlo,protože bych se tam zkazila. Po škole jsem ihned musela nastoupit do zaměstnání, neměla jsem žádné poslední prázdniny,abych nebyla příživník.Ovšem můj bratr mohl být po škole rok nezaměstnaný.
Měla jsem i velké problémy při seznamování s muži.Sice jsem o ně neměla nouzi, ale já si stále myslela,že na ně nemám,že jsem pro ně hloupá. Nakonec jsem se brzy vdala, abyh utekla od rodičů,ale za muže, kterého nemiluji.Máme dvě děti, ale vztah je plný problémů a neustálých krizí.Dokonce jsme byli v rozvod.řízení, ale nakonec jsem podlehla a vzala ho zpátky,kvůli dětem. Manžel je také dominantní,podniká a já jsem neustále doma a čekám až se vrátí děti ze školy domů (12 a 7let).Chtěla bych chodit do práce, ale bydlíme v malé vesnici, kde moc prac.příležitostí není a dojíždění trvá hodinu do města.Nemám také s kým nechat děti než bych přijela domů,protože manžel jezdí pozdě večer a moje matka mi nechce hlídat, prý má toho dost v práci.Taky já se bojím jít na nějaký konkurz,protože si neustále myslím,že jsem hloupá a nezvládnu to.Tak tu sedím a uzavírám se stále do sebe, nemám už žádné sebevědomí,také jsem trnem v oku ostatním lidem z vesnice,protože mi říkají,že se mi nechce pracovat a stále se poflakuji doma. Jsem sama na sebe naštvaná,že se nedokážu vzchopit a jít za svým cílem.
Každý mi tvrdí jak jsem hezká,proč nechodím mezi lidi a své nejlepší roky trávím mezi zdmi, manželovi to myslím vyhovuje , má mě doma na výstavku .
Chtěla bych vše změnit, vím, že se musím vzchopit a vše záleží na mě, jen na mě, ale jsem obklopena lidmi, kteří mě vždy od všecho odradí a já jim opět podlehnu a uvěřím, že na to nemám.Asi se lituji , ale nevím jak dál.
Odpovědět
 Jarmila, dvě děti 22, 24 
  • 

neuvěřitelný příběh o nevěře 

(16.6.2007 15:20:15)
Dorý den,
manžel mi zemřel na služební cestě. Žili jsme po odchodu dětí, posledních 5let, velice pěkně, měla jsem pocit že náš vztah se po nic moc životě zklidnil, posunul se výš. Byl na mě moc hodný, ohleduplný,milující. měla jsem v sobě mír a pocit štěstí že v něm mám oporu. Ted po jeho smrti jsem ale zjistila že po celou tu dobu měl o 20let mladší milenku. To byly ty jeho služební cesty. Vůbec nic jsem netušila, byl tak hodný. Je mrtev, ale nemohu se smířit s představou že náš vztah byla jen moje iluze. Na nic jiného nemyslím a připadám si jako krtek, který hrabe na místě a nemůže se vyhrabat z díry ven. Je možné, že žárlím na mrtvého muže? Jsem asi divná...napište mi, Jarmila
Odpovědět
 Lili, svobodná 
  • 

Jak získat sebevědomí 

(19.7.2007 21:51:09)
Jsem čerstvě plnoletá a nevím jak získat sebevědomí. Potřebovala bych jen radu jak ho získat a stát se silnější osobností, nechci se celý život podřizovat někomu, kdo řekne, že něco MUSÍM. Prosím pomozte
Odpovědět
 hanka dospělá 
  • 

Re: Jak získat sebevědomí 

(6.11.2007 21:03:50)
ahoj,nevím zda Ti to pomuže ale řeknu Ti jak jsem na to před lety šla já.Přemýšlej co tě baví a při jaké činnosti je Ti dobře.U mne to byla moda.Tak jsem hledala všechny cesty jak se k takové práci dostat.Všichni v okolí byli proti a nic mi neusnadnili.Když jsem začla měla jsem 2děti manžela psa a starý domek se zahradou.Já jsem ale nějak uvnitř sebe věděla že to chci a že to je ono.Začala jsem podnikat a hodně jsem pracovala.Splnila jsem si sen.Dokázala jsem to a vyšlo to.Držím Ti palce.Hanka dospělá
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.