•
|
(15.3.2008 9:32:37) Dobrý den Paní doktorko. I já mám problém s koktáním. Už ve s vých pěti letech jsem začala koktat a nevím proč. Teď je mi patnáct a pořád to trvá. I když je to lepší. Jako malá jsem nemohla říct jediné slovo dobře. Nemohla jsem se vymáčknout. Máma říka, že to začalo, když jsem zůstala týden na chalupě s babičkou, s dědou a s mým bratrem. Tak se mnou začala chodit na logopedii. Moc mi to nepomohlo, tak mě máma objednala na psychologii a tam nám poradili, abych brala vitamin B. To mi ale taky nepmohlo. Začala jsem teda chodit každý den na masáže, kde mě paní masírovala od hlavy až k patě. Chodila jsem tam asi rok nebo dva a výsledek byl úžasný.Hrozně se mi to zlepšilo. Koktala jsem asi o polovinu míň než předtím a pro mě to byl velký úspěch. Tak jsme to nechali být a doufali, že to časem zmizí. Jenže nezmizelo. Ve škole se mi kvůli tomu posmívali a dokonce i na tancování. A protože máma měla skvělé zkušenosti s homeopatií, tak jsem v osmé třídě začala chodit i já. Dala mi spoustu prášků a barala jsem je asi rok, ale vůbec to nepomohlo, a tak jsem tam přestala chodit. Teď jsem na konci deváté třídy a mám nastupovat na střední mezi nové lidi. Hrozně se toho bojím, protože nejvíc koktám, když jsem nervózní nebo když mám číst nahlas. Proto mě ve škole na čtení nevyvolávají. Ale té střední se hodně bojím. Nechci, aby se mi zase smáli. Pokud máte nějakou radu, tak za ní moc děkuju. Veronika
|