| jita | •
 |
(24.11.2008 9:50:20)
Ahoj Karolínko!
Ty početí nového života považuješ za neštěstí, odráží se to i na děťátku, které nosíš. Už teď je to živá bytost, která vnímá a cítí. Sama ten pocit nosit dítě neznám. Bohužel se nám s mužem nedaří(už 3 roky). Sama jsem proto, abych mohla mít v budoucnu děti ani nebrala anikoncepci(mám hormonální nerovnováhu a šikovného muže) a vůbec mě nenapadlo, že se vlastně ani nemusíme omezovat, protože to stejně nepůjde. Zdejší proces adopce mě děsí - nevím jestli bych to psychicky zvládla - návštěvy sociálních pracovnic doma, nakukování do skříní apod. To u nás zatím není možné. Bydlíme na střídačku v našem novém domě(tam ještě není vše na svém místě - spoustu věcí máme v jednom pokoji v takovém nepořádku) a u mužovy maminky(příliš málo místa na malé dítě). Na žádném z obou míst to není ideální a psychotesty bych asi nezvádla - 3 roky čekat na dítě je velká zátěž a kolikrát nezvládám sitace(hlavně potkávat budoucí maminky s bříškem). K tomu nejsem už nejmladší a umělé oplození už ani nechci podstupovat.
Chtěla bych tě nějak potěšit, ale nevím jak. Ty jsi v pohodě. Vidím, že se cítíš být velmi odpovědná a i když ti to možná bude rvát srdce - už své druhé dítě neuvidíš vyrůstat, přesto jsi ochotná dát ho k adopci. A zase to nebylo nic hezkého. Nevím co máš ráda, nebo co ti udělá radost, ale snaž se chodit na čerstvý vzduch, zpívej miminku ukolébavky, poslouchej klidnou muziku. Zní to jako rady a přitom to jsou příkazy. Obdivuji tě, že jsi se nerozhodla pro potrat jako spousty jiných, ale jsi statečná a miminko donosíš. Tvoje situace není lehká, ale jedno vím, miminko už dávno ví, že ho nechceš. Dej mu jistotu, že až se narodí, bude tam někdo kdo ho bude milovat, opečovávat a starat se jen o něj. Rozhodně ho nedávaj do kojeneckého ústavu. Snaž se najít někoho, komu ho dáš přímo do náruče. To je to nejlepší, co pro něj můžeš udělat. Je spousta párů, kteří mu dají spoustu lásky, domov a jistotu v životě. Vím, že tohle miminka potřebují už od narození.
Přeji ti ať všechno dobře dopadne. Třeba se rozhodneš jinak. Každá sitace má řešení a když se okolo sebe důkladněji podíváš, najdeš spoustu pomocných rukou.
Jitka
|
| sarlota | •
|
(27.1.2009 10:19:29)
mnoho let jsme se s manželem pokoušeli o miminko a pořád nic ,tak jsme se rozhodli ,že si nějaké vezmeme o které se rodiče nemohou postarat.Plně Vás chápu a vůbec se nemáte za co stydět.Je lepší někomu dítě dát než se ho zbavit jinak. Nejlepší by bylo dát dítě přímo někomu koho si najdete nebo vytipujete sama .Protože úřady vše jen prodlužují a vůbec se nedívají ci miminko potřebuje nejvíce a to milujícího člověka. Pak se mrňousek dostane do rodiny až třebav roce a už jeopožděnej. Věřte ,že vím o čem mluvím. Před 3roky jsme si vzali chlapečka a toho opravdu drželi v kojeneckém ústavu skoro rok. Nebýt jedné známé tak kdoví jak by tam byl dlouho. Jestli budete mít zájem si třeba jen popovídat nebo nám svěřit Vaše dítě tak se ozvěte. Moc rádi by jsme si Vaše miminko vzali ,již další skoro dva roky čekáme jestli nám úřady nějaké dítě najdou. Můj email sarlota18@seznam.cz. S pozdravem Sarlota
|
|
|
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)