Re: Přestup na jinou školu

Dobrý den, Heleno,
tuto odpověď berte prosím jako souhrn nápadů, k Vašemu tématu, ne jako zcela vyčerpávající odpověď nebo striktní doporučení, může to být i námět pro další korespondenci…
Tak tedy, napadlo mě několik věcí:
jednou z nich je rozhodně navštívit, po předchozím telefonickém objednání, pedagogicko-psychologickou poradnu, nejlépe tu, kam patříte podle místa bydliště. Telefon zjistíte v telefonním seznamu nebo Vám ho řeknou na informacích. Domnívám se ale, že v poradně budou stát o nějaký bližší kontakt s rodiči.
Co se týká přestupu, tam by rozhodně byla účast rodičů nutná. Vaší sestře ani Vám ještě není osmnáct let. S formalitami kolem přestupu by Vám mohla poradit výchovná poradkyně, ať na Vaší nebo na sestřině škole. Informace můžete získat opět i v poradně. Můžete také zkusit podívat se na stránky soukromé pedagogicko-psychol. poradny www.pppp.cz, třeba Vás tam něco inspiruje.
Dále, domnívám se, že absolvuje-li sestra tento ročník a postoupí do dalšího, mohla by příští rok pravděpodobně na jinou školu pouze přestoupit, i bez toho, aby musela dělat přijímací zkoušky. Pokud by samozřejmě nešlo o školu, kde požadují talentové zkoušky.
Ty známky, které jste napsala, podle mě rozhodně nesvědčí o tom, že by sestra studium nezvládala.? Možná důležitější, než to, že nemá jedničky, je-li studium náročné, je spíš změnit očekávání, představu o tom, co je za daných okolností „dobrý prospěch“ a říci si, že za tři je ve slovním hodnocení prostě „dobře“. Jak je na tom sestra v rámci třídy? Možná je spíš někde v průměru, než na konci třídy, pokud se týká např. průměru známek na vysvědčení, ne? Takže by možná mohla i trochu „ubrat“ a věnovat se nějakým zájmům nebo si odpočinout.
Jakou školu studujete Vy? Nevychází ty sestřiny pocity, že něco není v pořádku ze srovnání jejích známek s Vašimi? Hodnocení v různých školách ale nemusí být tak jednoduše srovnatelná. Důležité nemusí být to číslo, ale znalosti, které člověk získá, to, jak se naučí se učit, získávat znalosti.
Znám několik absolventů jmenovaného gymnázia osobně, přesto, že měli ve vyšších ročnících i čtyřky nebo někdo i odmaturoval opravdu s „odřenýma ušima“, jsou na atraktivních vysokých školách.
Důležitější než tato fakta pro Vaši sestru ale může být to, jaké ona si stanovuje cíle. Rozdílné bude, pokud sestra ty známky bude prožívat, cítit, jako docela dobré, jako je vidím třeba já, nebo jestli je ve stálém stresu a zažívá opakovaně pocity neúspěchu…
Podstatné je i to, zda jí rodiče dostatečně jasně vyjádří svou podporu nebo názor na její známky, ta „laxnost“ může být nezájem, ale může to být i pocit rodičů, že je ten prospěch slušný, a už to třeba i řekli, jen nevědí, že se sestra trápí a mělo by se o tom doma mluvit, třeba opakovaně.
Mám dojem, že podstatnější, než ty známky by mohl být rozhovor o tom, jak se sestra cítí, co by chtěla, potřebovala, co jí chybí, když se tak pořád učí a na nic jiného nemá čas…
Ve zmíněné poradně, třeba mohou stanovit, jaké má sestra schopnosti, nadání, oblasti, na které by se mohla orientovat…, to může také pomoci při dalším rozhodování.
Další možností, je, popovídat si s někým po telefonu. Pro Vás je ještě vhodná i linka bezpečí, v Praze je kvalitní linka důvěry RIAPS, telefonní čísla jsou na předních bílých stranách tel. seznamu.
Budete-li mít zájem, ještě napište, další podrobnosti, případně jak se to vyvíjí…
Přeju hodně pohody a úspěchů
Mgr. Silvie Nedvědová