Otázka
Odpověď
Re: Potíže s kreslením
19.5.2000 Silvie Nedvědová
Dobrý den,
Rychlost vývoje jednotlivých schopností je věc velmi individuální a podle tabulek je ve čtyřech letech „hlavonožec“ v normě, to pro uklidnění.
Vývoj kresby nezáleží však jen na rozvoji tzv. jemné motoriky, tedy pohybových schopností ruky, ale i na celkovém zaměření vnímání, každý si z okolní reality vybíráme něco trochu jiného, jako důležité, a i na úrovni a rozvoji vnímání zrakového. Pokud si tady nejste jistá, je možné absolvovat vyšetření zraku.
Ono převracení může být ještě v tomto věku v pořádku. Dítě začne pro ně nejnápadnější částí kresby, a pak pokračuje směrem, kterým mu to lépe jde, kterým se ruce po papíru lépe jezdí. Způsob zobrazování řady věcí, ale i psaní textu zprava shora je spíš určitá „dohoda“, a v některých zemích neplatí. A pokud si po dokreslení obrázek převrátí tak, jak je to „správně“, je zřejmé, že vnímání bude nejspíš v pořádku, a jde opravdu spíš o směr pohybu, který je dítěti příjemnější a přirozenější.
To, co vidíte ve školce, může být nejen výsledkem toho, že některé děti jsou šikovnější, ale i výsledkem určitého, ne vždy vhodného domácího tréninku.
Zdá se mi, že lepší, než dítě nutit překreslovat určité tvary, je, nabídnout mu vhodné kreslicí náčiní, možnost s barvami experimentovat, bavit se, užívat kresbu jako možnost sebevyjádření, hry i s druhými lidmi… Pokud dítě zatouží, umět „tak hezký domeček jako Jaruška“, můžete s ním domeček trénovat, ukázat mu, z jakých tvarů se skládá, ale taky je dobré zdůraznit, že každý člověk má svůj způsob vnímání, zobrazování věcí, a svou strukturu schopností, a není nutné, snažit se být jako někdo jiný. Možná, že Vaše dcerka bude mít prostě jiné nadání, než kreslířské.
Pro vyslovení podezření na dysgrafii bývá v předškolním věku ukazatelem spíš vyslovená nechuť k jakékoli činnosti s tužkou, pastelkami apod., než určitá neobratnost.
Pokud byste se obávala, abyste nic nezanedbala nebo měl někdo z rodiny ve škole problémy se psaním, navštivte, kolem pěti let myslím stačí, pedagogicko psychologickou poradnu, kam místem bydliště „patříte“. Její adresu by měli vědět ve školce nebo u dětského lékaře.
Co se týká metod rozvíjení jemné motoriky, přečtěte si např. odpověď na otázku „Problémy s písaním“ z 18.3.
Zajímavá je např. kniha B. Sindelarové: Předcházíme poruchám učení z nakladatelství Portál, hezké jsou pracovní sešity Gabriela Filcíka: Psaní jako hraní, s jednotlivými listy a vloženou folií.
Pokud byste si chtěla ještě něco upřesnit, ozvěte se.
Mějte se hezky
Mgr. Silvie Nedvědová
Rychlost vývoje jednotlivých schopností je věc velmi individuální a podle tabulek je ve čtyřech letech „hlavonožec“ v normě, to pro uklidnění.
Vývoj kresby nezáleží však jen na rozvoji tzv. jemné motoriky, tedy pohybových schopností ruky, ale i na celkovém zaměření vnímání, každý si z okolní reality vybíráme něco trochu jiného, jako důležité, a i na úrovni a rozvoji vnímání zrakového. Pokud si tady nejste jistá, je možné absolvovat vyšetření zraku.
Ono převracení může být ještě v tomto věku v pořádku. Dítě začne pro ně nejnápadnější částí kresby, a pak pokračuje směrem, kterým mu to lépe jde, kterým se ruce po papíru lépe jezdí. Způsob zobrazování řady věcí, ale i psaní textu zprava shora je spíš určitá „dohoda“, a v některých zemích neplatí. A pokud si po dokreslení obrázek převrátí tak, jak je to „správně“, je zřejmé, že vnímání bude nejspíš v pořádku, a jde opravdu spíš o směr pohybu, který je dítěti příjemnější a přirozenější.
To, co vidíte ve školce, může být nejen výsledkem toho, že některé děti jsou šikovnější, ale i výsledkem určitého, ne vždy vhodného domácího tréninku.
Zdá se mi, že lepší, než dítě nutit překreslovat určité tvary, je, nabídnout mu vhodné kreslicí náčiní, možnost s barvami experimentovat, bavit se, užívat kresbu jako možnost sebevyjádření, hry i s druhými lidmi… Pokud dítě zatouží, umět „tak hezký domeček jako Jaruška“, můžete s ním domeček trénovat, ukázat mu, z jakých tvarů se skládá, ale taky je dobré zdůraznit, že každý člověk má svůj způsob vnímání, zobrazování věcí, a svou strukturu schopností, a není nutné, snažit se být jako někdo jiný. Možná, že Vaše dcerka bude mít prostě jiné nadání, než kreslířské.
Pro vyslovení podezření na dysgrafii bývá v předškolním věku ukazatelem spíš vyslovená nechuť k jakékoli činnosti s tužkou, pastelkami apod., než určitá neobratnost.
Pokud byste se obávala, abyste nic nezanedbala nebo měl někdo z rodiny ve škole problémy se psaním, navštivte, kolem pěti let myslím stačí, pedagogicko psychologickou poradnu, kam místem bydliště „patříte“. Její adresu by měli vědět ve školce nebo u dětského lékaře.
Co se týká metod rozvíjení jemné motoriky, přečtěte si např. odpověď na otázku „Problémy s písaním“ z 18.3.
Zajímavá je např. kniha B. Sindelarové: Předcházíme poruchám učení z nakladatelství Portál, hezké jsou pracovní sešity Gabriela Filcíka: Psaní jako hraní, s jednotlivými listy a vloženou folií.
Pokud byste si chtěla ještě něco upřesnit, ozvěte se.
Mějte se hezky
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
