Re:Hyperlordósa

Zdravim Vas a doufám, že se mi podaří povzbudivá odpověď.
Honzíka jsem neviděla, takže se pokusím, na základě Vašeho popisu, Vám trochu přiblížit o co vlastně jde. Mám doma jedenáctiletého syna, který má podobný problém, na který jsem bohužel přišla až pozdě. Bolí ho záda, ale není v krunýři, snaží se hodně plavat a cvičíme a míčkujeme.
Takže, bříško je pro malého velmi důležité, jeho povolení je řízeno z hlavičky a tak by bylo fajn, kdyby se nepodporoval v prohýbání v zádíčkách. Sama si to zkuste (ve velké většině děti kopírují styl chůze i stání rodičů), vystrčte bříško a pak podsaďte (klasická jogínská kočička). Záda by měla být co nejvíce v rovině. Vysvětlováním ale u malého nic nezmůžem a tak doporučuji míč a cvičení na něm (v Portálu vyšla knížka), míčkování (rehabilitační sestra by Vás jej mohla naučit), dětskou jógu, plavání s hodně potápěním, v létě co nejvíce chodit bos, masáže a když ucítíte, že se nehýbete z místa, zašla bych na dobrou rehabilitaci a tam s malým cvičila. Dobrá fyzioterapeutka dokáže divy.
Zkuste si vybrat činnost, která Vám bude sedět a když začnete, zkuste vydržet denně alespoň tři měsice. Je to dřina (vím o čem mluvím), ale vrátí se Vám to.
Honzík vše třeba zvládne bez problémů, nadělejte prosím nic přes sebe, když nebudete chtít a budete se muset hodně nutit, tak ho nechte fungovat bez cvičení.
Věřme přírodě, je moudrá a Honzik určitě taky.

Mějte se krásně a zkuste vše brát z té lepší stránky. Já si chvilky cvičení s Matoušem nemůžu vynachválit, jsme hodně blízko u sebe a máme na sebe čas.

Blanka-Plaváček