Otázka
Odpověď
Re: Noční děsy a ukládání ke spaní
9.3.2003 18:12:33 Mgr. Blanka Sudíková
Milá Markéto,
tvrdě platíte za zkušenost. Málo respektujeme naše děti, všemožně je rozmazlujeme a opečováváme, ale respekt k jejich potřebám se musíme teprve učit. Jsou sice v malých tělíčkách, ale dušičky mají stejné jako my a proto bychom se vždycky měli v duchu zeptat, jestli můžeme.
Rozebírám to proto, abyste už toto nikdy nedopustila, ne abyste malou začala úpěnlivě chránit, ale abyste naučila okolí jak s malou komunikovat. Je to o trpělivosti a otevřeném srdci, ne o egu a morálce.
Co teď?
Jestli jste rodina, ktera pracuje s prožitky a umí se na chvilku zastavit, udělejte to. Zkuste si buď sama nebo s manželem přehrat v relaxaci či meditaci sitaci s prarodiči ještě jednou. Nechte ji proběhnout a po té duchu či nahlas říct všem svoje pocity. Potom v duchu situaci vrátit, Markétce se omluvit, říci jí co cítíte a zákódovat kladnou informaci. To znamená přebít její špatný zážitek kladným, buď celé to prožít jinak a nebo uvidíte sami, co vám přijde na mysl. No spíše do srdce, mysl zkuste vypnout, rozum Vám bude našeptávat jiné varianty, ne moc prospěšné.
Toto vše ukuste udělat taky hlavně kvůli sobě, protože máte velké výčitky a malá je cítí. Netrapte se, co bylo, řekněte tomu ANO a jděte dál. Ještě máte dlouhou cestu. Nedávejte již této emoci energii, uvitíte že malá to vycítí a vše bude zase fajn.
Hodně lásky
Blanka-Plaváček
tvrdě platíte za zkušenost. Málo respektujeme naše děti, všemožně je rozmazlujeme a opečováváme, ale respekt k jejich potřebám se musíme teprve učit. Jsou sice v malých tělíčkách, ale dušičky mají stejné jako my a proto bychom se vždycky měli v duchu zeptat, jestli můžeme.
Rozebírám to proto, abyste už toto nikdy nedopustila, ne abyste malou začala úpěnlivě chránit, ale abyste naučila okolí jak s malou komunikovat. Je to o trpělivosti a otevřeném srdci, ne o egu a morálce.
Co teď?
Jestli jste rodina, ktera pracuje s prožitky a umí se na chvilku zastavit, udělejte to. Zkuste si buď sama nebo s manželem přehrat v relaxaci či meditaci sitaci s prarodiči ještě jednou. Nechte ji proběhnout a po té duchu či nahlas říct všem svoje pocity. Potom v duchu situaci vrátit, Markétce se omluvit, říci jí co cítíte a zákódovat kladnou informaci. To znamená přebít její špatný zážitek kladným, buď celé to prožít jinak a nebo uvidíte sami, co vám přijde na mysl. No spíše do srdce, mysl zkuste vypnout, rozum Vám bude našeptávat jiné varianty, ne moc prospěšné.
Toto vše ukuste udělat taky hlavně kvůli sobě, protože máte velké výčitky a malá je cítí. Netrapte se, co bylo, řekněte tomu ANO a jděte dál. Ještě máte dlouhou cestu. Nedávejte již této emoci energii, uvitíte že malá to vycítí a vše bude zase fajn.
Hodně lásky
Blanka-Plaváček