Otázka
Odpověď
Bydlení s tchánovci
26.3.2003 9:03:13 Linda S.bezdetna
Dobrý den,
asi nejsem první kdo má podobný problém ale potřebuju poradit.S přítelem se známe rok ..mám do teď "svůj" malý byt-tedy spíše pronajatý od rodičů- a nyní plánujeme že vyzkoušíme bydlení u jeho rodičů v rod.domku kde on má zatím trv.bydliště-je to mnohem vyhodnejsi nejen financne jako najem apod ale na koupi noveho bytu opravdu nemame-(oni mají dva syny,jsou již natěšení být babička a děda je jim již dost přes 50 ale ani jeden z kluků se zatím k "ničemu nemá") ,.Ale čím více se to blíží tím větší mám strach..zejména po tomto víkendu kdy jsme jeho rodiče navštívili s mojí 2 a 1/2 letou neteří a to co se dělo mě úplně šokovalo.Ona té malé vůbec nedala pokoj ...nebudu to dlouze rozepisovat ale i přesto že malička odmítla jídlo s tím že obědvala tak ona jí položila dalších asi 10 otázek jestli si dá to či ono! Vůbec nebyla k zastavení.Domek je rešený tak že spodní bydlení je samostatně uzamykatelné ale horní kde budeme my je "volně přístupné" ..nedovedu si představit že bude neustále jen tak chodit kontrolovat zda mají její synek a její první vnoučátka (my již dítě plánujeme)vše aby přežili..ona to zatím nemyslí nijak proti mě a jinak je velmi samostatna a milá ale tohle mě opravdu vyděsilo..myslím si i nadále že by byla škoda tento způsob bydlení nevyzkoušet..už pro umístění toho domu..klidná část.. velká zahrada pro děti..nižší náklady..ale můžete mi prosím poradit jak jí nějak opatrně dát najevo že je její péče přehnaná? Nemám příliš ráda konflikty o to méně zvládám rod.hádky . Mám z toho takový strach že se to přenáší na mého přítele a začínám mít pocit že k němu "necítím co dřív"..ale na druhou stranu je mi s nim neuvěritelně krásně a vím že mě teď ovlivňuje ten stres a obavy.Mluvila jsem s ním o tom co mě trápí a on mě velmi chápe a říká že když to bude jeho matka přehánět tak jí to otevřeně řekne že se nemusím bát..věřím mu..ale přesto..Vím že v podstatě nemám žadný dotaz ale potřebuji slyšet nečí nezaujatý názor! A má druhá otázka zní jak je řešeno když se nastěhuji takhle k nim a náhodou bychom se rozvedli? mám nějaký nárok na náhrad.bydlení nebo mne mohou jen tak "vyhodit" ? Nevím kam bych se pak s dětmi vrhta protože si nemohu dovolit držet si "náhradní byt" . Z prvního vztahu mám velmi negativní zkušenosti kdy mě partner jak se říká "vyhodil s holým zadkem na ulici" tudíž jsem dnes již opatrnější a proto bych ráda věděla zda je pro mě v tomto případě nějaká možnost.
Mnohokrát děkuji Linda
asi nejsem první kdo má podobný problém ale potřebuju poradit.S přítelem se známe rok ..mám do teď "svůj" malý byt-tedy spíše pronajatý od rodičů- a nyní plánujeme že vyzkoušíme bydlení u jeho rodičů v rod.domku kde on má zatím trv.bydliště-je to mnohem vyhodnejsi nejen financne jako najem apod ale na koupi noveho bytu opravdu nemame-(oni mají dva syny,jsou již natěšení být babička a děda je jim již dost přes 50 ale ani jeden z kluků se zatím k "ničemu nemá") ,.Ale čím více se to blíží tím větší mám strach..zejména po tomto víkendu kdy jsme jeho rodiče navštívili s mojí 2 a 1/2 letou neteří a to co se dělo mě úplně šokovalo.Ona té malé vůbec nedala pokoj ...nebudu to dlouze rozepisovat ale i přesto že malička odmítla jídlo s tím že obědvala tak ona jí položila dalších asi 10 otázek jestli si dá to či ono! Vůbec nebyla k zastavení.Domek je rešený tak že spodní bydlení je samostatně uzamykatelné ale horní kde budeme my je "volně přístupné" ..nedovedu si představit že bude neustále jen tak chodit kontrolovat zda mají její synek a její první vnoučátka (my již dítě plánujeme)vše aby přežili..ona to zatím nemyslí nijak proti mě a jinak je velmi samostatna a milá ale tohle mě opravdu vyděsilo..myslím si i nadále že by byla škoda tento způsob bydlení nevyzkoušet..už pro umístění toho domu..klidná část.. velká zahrada pro děti..nižší náklady..ale můžete mi prosím poradit jak jí nějak opatrně dát najevo že je její péče přehnaná? Nemám příliš ráda konflikty o to méně zvládám rod.hádky . Mám z toho takový strach že se to přenáší na mého přítele a začínám mít pocit že k němu "necítím co dřív"..ale na druhou stranu je mi s nim neuvěritelně krásně a vím že mě teď ovlivňuje ten stres a obavy.Mluvila jsem s ním o tom co mě trápí a on mě velmi chápe a říká že když to bude jeho matka přehánět tak jí to otevřeně řekne že se nemusím bát..věřím mu..ale přesto..Vím že v podstatě nemám žadný dotaz ale potřebuji slyšet nečí nezaujatý názor! A má druhá otázka zní jak je řešeno když se nastěhuji takhle k nim a náhodou bychom se rozvedli? mám nějaký nárok na náhrad.bydlení nebo mne mohou jen tak "vyhodit" ? Nevím kam bych se pak s dětmi vrhta protože si nemohu dovolit držet si "náhradní byt" . Z prvního vztahu mám velmi negativní zkušenosti kdy mě partner jak se říká "vyhodil s holým zadkem na ulici" tudíž jsem dnes již opatrnější a proto bych ráda věděla zda je pro mě v tomto případě nějaká možnost.
Mnohokrát děkuji Linda
V její náručí
