Otázka
Odpověď
Poprvé jsem nekojila, zvládnu to teď?
10.5.2003 20:58:21 Alena, syn 3 roky, 36t.t.
Milá paní doktorko,
čekám druhé dítě, těhotenství a porod pro mě nejsou novinkou, ale s kojením je to jiné. Syn měl po narození menší komplikace – novorozeneckou žloutenku (1 den pod světlem), potřebu zřeďovat krev a z důvodu zdlouhavého porodu bylo podezření na infekci. S personálem novorozeneckého jsme si nerozuměli, protože já chtěla kojit, oni klid (brněnská porodnice). Hamilon dávali přímo lahví, na kojení mě zavolali za tři dny celkem 3x. Když nás po 9 dnech pouštěli z nemocnice, nedalo se už nic dělat, i když jsem si pozvala na kojení výbornou porodní asistentku. Syn otevíral ústa na láhev, mnohem míň, než je potřeba na prso. Přesto jsem jej čtyři měsíce vždy před lahví přikládala, pak kojení odmítl. Řídila jsem se všemi radami, které jsem dostala, bylo to velké trápení, protože jsem se nechtěla vzdát. Ani odstřikovat se mi nedařilo, jen naprosté minimum. Nikdy jsem nezažila pocit nalití a teď si nejsem jistá, zda budu schopná druhé dítě kojit, i kdyby se mi nakrásně podařilo dceru ochránit před péčí novorozeneckého oddělení. Vím, že na vině byli minule zdravotníci, ale možná to není tak jednoznačné, možná prostě nikdy mít mléko nebudu. Během těhotenství se prý objevuje kolostrum, u mě nic.
Léčím hypofunkci štítné žlázy dost vysokými dávkami Euthyroxu, jinak beru jako astmatička jen inhalační látky. Syn má alergii na mléčnou bílkovinu, astma a bezlepkovou dietu, dost důvodů na to, aby dcera kojená byla, a to raději co nejdéle.
Je možné, abych skutečně měla málo mléka? Existuje spousta článků o tom, že to není možné, že kojit může každý. Neschopnost kojit byla pro mě dlouhodobě velice traumatická a tomu bych se tentokrát chtěla vyhnout, třeba jen tím, že přijmu, že ne každý je schopen kojit a možná se to týká i mě.
Moc děkuji za odpověď,
alena
čekám druhé dítě, těhotenství a porod pro mě nejsou novinkou, ale s kojením je to jiné. Syn měl po narození menší komplikace – novorozeneckou žloutenku (1 den pod světlem), potřebu zřeďovat krev a z důvodu zdlouhavého porodu bylo podezření na infekci. S personálem novorozeneckého jsme si nerozuměli, protože já chtěla kojit, oni klid (brněnská porodnice). Hamilon dávali přímo lahví, na kojení mě zavolali za tři dny celkem 3x. Když nás po 9 dnech pouštěli z nemocnice, nedalo se už nic dělat, i když jsem si pozvala na kojení výbornou porodní asistentku. Syn otevíral ústa na láhev, mnohem míň, než je potřeba na prso. Přesto jsem jej čtyři měsíce vždy před lahví přikládala, pak kojení odmítl. Řídila jsem se všemi radami, které jsem dostala, bylo to velké trápení, protože jsem se nechtěla vzdát. Ani odstřikovat se mi nedařilo, jen naprosté minimum. Nikdy jsem nezažila pocit nalití a teď si nejsem jistá, zda budu schopná druhé dítě kojit, i kdyby se mi nakrásně podařilo dceru ochránit před péčí novorozeneckého oddělení. Vím, že na vině byli minule zdravotníci, ale možná to není tak jednoznačné, možná prostě nikdy mít mléko nebudu. Během těhotenství se prý objevuje kolostrum, u mě nic.
Léčím hypofunkci štítné žlázy dost vysokými dávkami Euthyroxu, jinak beru jako astmatička jen inhalační látky. Syn má alergii na mléčnou bílkovinu, astma a bezlepkovou dietu, dost důvodů na to, aby dcera kojená byla, a to raději co nejdéle.
Je možné, abych skutečně měla málo mléka? Existuje spousta článků o tom, že to není možné, že kojit může každý. Neschopnost kojit byla pro mě dlouhodobě velice traumatická a tomu bych se tentokrát chtěla vyhnout, třeba jen tím, že přijmu, že ne každý je schopen kojit a možná se to týká i mě.
Moc děkuji za odpověď,
alena