Otázka
Odpověď
Re:Neposlušnost
25.6.2003 19:42:03 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
pokusím se odpovědět na Váš dotaz, protože každá otázka by měla mít svoji odpověď. Myslím, že si kladete správnou otázku, kterou si jistě spolu s Vámi klade mnoho matek (i otců). Předem upozoňuji, že co člověk, to názor. Já se domnívám, že je nutno zvolit rozumnou míru. Asi opravdu není dobré, aby se Váš den skládal jen ze samého: "Ne, ne". Na druhou stranu, je nutné občas toto slůvko použít, protože tím spíše si dítě začne uvědomovat, že dělá něco, co si maminka nepřeje. Z toho, že Váš syn zatím nereaguje podle Vašich představ, bych si nedělala těžkou hlavu. Představte si ale situaci, kdy byste "Ne" vůbec nepoužívala a najednou se ve dou letech syna rozhodla, že už je dost velký, aby slůvku rozumněl. Myslím, že by pak vůbec nechápal, co po něm chcete. Doporučuji používat zákazů s rozvahou a hlavně se správnou intonací. Tedy ne křičet (to dítě zbytečně vyděsí), ale důrazně vyslovit a případně i opakovat. Dokonce některé maminky přidají i jednu velmi lehce na zadeček (přes plínečku). Dítě tedy není bito (to nedoporučuji v žádném případě), ale je upozorněno, že se děje něco zvláštního, něco, co by se asi dít nemělo. Ještě lepší variantou je navázat oční kontakt a znovu důrazně říci: "Ne". Nemá smysl křičet na dítě zákazy, pokud vidíte, že Vás vůbec nevnímá. Souhlasím s Vámi, že nejlepší je odvést pozornost, ale jako matky víme, že opravdu existují situace, kdy to není vhodné a dokonce možné. Odvést pozornost můžeme např. v případě, kdy dítě dělá něco nesprávného, ale neohrožuje tím sebe nebo někoho jiného. Co se týká jídla, pak bych doporučovala předvším myslet na skutečnost, že se dítě učí nápodobou nás dospělých. Je tedy vhodné, aby měl syn možnost co nejvíce pozorovat dospělé osoby při jídle. Děti přeci tak rády napodobují dospělé. Možná namítnete, že to zatím nepomáhá. Ano, souhlasím, ale Váš syn je ještě malý, přesto věřte, že velice dobře vnímá, co se kolem něj děje a možná za pár měsíců Vás překvapí velkými změnami v chování, a to nejen u jídla. Co se tedy týká Vaší poslední otázky (kdy je dítě schopno chápat tyto věci), pak musím použít "okřídlenou" větu, že každé dítě je jiné a nelze tedy přesně určit, kdy to či ono pochopí. Jestliže mu však rozumnou formou dopřejete dostatek podnětů k pochopení rozličných situací, jistě budete brzy spokojenou maminkou dítěte, které bude dělat věci, které si nepřejete, jen občas a tedy v rámci běžného dětského chování. Přeji Vám hodně úspěchů při výchově a šťastné a spokojené dítě.
Mgr. Jitka Jeklová
pokusím se odpovědět na Váš dotaz, protože každá otázka by měla mít svoji odpověď. Myslím, že si kladete správnou otázku, kterou si jistě spolu s Vámi klade mnoho matek (i otců). Předem upozoňuji, že co člověk, to názor. Já se domnívám, že je nutno zvolit rozumnou míru. Asi opravdu není dobré, aby se Váš den skládal jen ze samého: "Ne, ne". Na druhou stranu, je nutné občas toto slůvko použít, protože tím spíše si dítě začne uvědomovat, že dělá něco, co si maminka nepřeje. Z toho, že Váš syn zatím nereaguje podle Vašich představ, bych si nedělala těžkou hlavu. Představte si ale situaci, kdy byste "Ne" vůbec nepoužívala a najednou se ve dou letech syna rozhodla, že už je dost velký, aby slůvku rozumněl. Myslím, že by pak vůbec nechápal, co po něm chcete. Doporučuji používat zákazů s rozvahou a hlavně se správnou intonací. Tedy ne křičet (to dítě zbytečně vyděsí), ale důrazně vyslovit a případně i opakovat. Dokonce některé maminky přidají i jednu velmi lehce na zadeček (přes plínečku). Dítě tedy není bito (to nedoporučuji v žádném případě), ale je upozorněno, že se děje něco zvláštního, něco, co by se asi dít nemělo. Ještě lepší variantou je navázat oční kontakt a znovu důrazně říci: "Ne". Nemá smysl křičet na dítě zákazy, pokud vidíte, že Vás vůbec nevnímá. Souhlasím s Vámi, že nejlepší je odvést pozornost, ale jako matky víme, že opravdu existují situace, kdy to není vhodné a dokonce možné. Odvést pozornost můžeme např. v případě, kdy dítě dělá něco nesprávného, ale neohrožuje tím sebe nebo někoho jiného. Co se týká jídla, pak bych doporučovala předvším myslet na skutečnost, že se dítě učí nápodobou nás dospělých. Je tedy vhodné, aby měl syn možnost co nejvíce pozorovat dospělé osoby při jídle. Děti přeci tak rády napodobují dospělé. Možná namítnete, že to zatím nepomáhá. Ano, souhlasím, ale Váš syn je ještě malý, přesto věřte, že velice dobře vnímá, co se kolem něj děje a možná za pár měsíců Vás překvapí velkými změnami v chování, a to nejen u jídla. Co se tedy týká Vaší poslední otázky (kdy je dítě schopno chápat tyto věci), pak musím použít "okřídlenou" větu, že každé dítě je jiné a nelze tedy přesně určit, kdy to či ono pochopí. Jestliže mu však rozumnou formou dopřejete dostatek podnětů k pochopení rozličných situací, jistě budete brzy spokojenou maminkou dítěte, které bude dělat věci, které si nepřejete, jen občas a tedy v rámci běžného dětského chování. Přeji Vám hodně úspěchů při výchově a šťastné a spokojené dítě.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
