Dvojitá výchova v rodině

Mám 2letou dceru a 5měsíční miminko. Žijeme v domě s tchýní, rozvedenou švagrovou a jejími 4letými dvojčaty (kluci). Problém je v tom, že mám se švagrovou a tchýní rozdílné názory na výchovu dětí. Ony na děti nemají čas, dávají jim naprostou svobodu, jen když je od nich klid. Až kluci něco provedou, jsou trestáni. Proto taky není u nás nouze o křik a pláč. Já se naopak dětem snažím hodně věnovat a jsem přesvědčená, že díky tomu je moje dcera pohodovější a klidnější dítě. Švagrová s tchýní mi však tvrdí, že je vidět, že "nemám co dělat". Dcera dvojčata miluje, prakticky s nimi vyrůstá od jejího narození. Někdy si spolu hrají, ale většinou se k ní dvojčata chovají odmítavě a sprostě. Dcera často pláče, že ji kluci nechtějí pustit na písek, že jí zavírají dveře před nosem, že ji plácají. Ona se s nimi ráda dělí nejen o hračky, ale i svoje zážitky a radosti. Oni o to nestojí. Na jednu stranu mi rve srdce, když ji vidím tak zbytečně se trápit, na druhou stranu jí nechci bránit ve styku s nimi. Jejich chování má bohužel vliv i na chování dcery. Všechno po nich opakuje, používá sprosté nadávky, uráží blízké osoby, je panovačná. Když jsme samy doma, tyto vlastnosti odpadají.
Manžel je hodně zaměstnaný a podobné problémy nechce řešit. Pokud však vzniknou nějaké rozepře ve výchově, staví se většinou na stranu švagrové. Dcera prý bude lépe vybavená do života.
Prosím poraďte mi, jak své děti v takovém prostředí vychovávat.