Strach z dětí

Chtěla bych poprosit o radu jak zbavit mou 16-ti měsíč. dceru strachu z dětí. Eliška je velmi milé a klidné dítě. Už od 3. měsíce má zájem o dětská leporela a obrázky,je hodně bystrá (dobře opakuje slova, odezírá) Je spíše opatrná a vše si nejprve řádně prozkoumá a osahá než jde do toho, možná i to má vliv na to, že začala lozit až v 1.roce a nyní začíná pomaličku obcházet. Chodíme běžně na plavání (od 3.měsíce) a na rehabilitač. podpůrné cvičení. Vše je ale v normě a myslím, že do měsíce bude už chodit. Máme ale jiný problém. Dcera je odmalička strašlivě lekavá. Nemá ráda náhlé zvuky a přímo nesnáší dětský pláč (ona sama pláče velice málo). Stačí když vedle jen zapláče dítě a v momentě má záchvat pláče také . Nedávno jsme byli na návštěvě u kamarádky, která má novorozené miminko, které své potřeby jinak než pláčem vyjádřit neumí. Opět to byl pro dceru problém a plakala do té doby, než se miminko utišilo a usnulo.
Ale není to jen dětský pláč, máme zkušenosti s tím, že jakmile jsme mezi více dětmi v jejím věku (plavání, mateřs.centrum,děts.hřiště), velmi špatně snáší i jejich žvatlání a i jen nepatrné zvýšení jejich hlasu. Má strach i z dítěte, které se k ní snaží přiblížit a už vůbec nemluvím, když si na ni nějaké děťátko chce jen sáhnout anebo ji pohladit. V tu ránu je tu hysterický pláč. Přitom žádnou negativní zkušenost s dětmi neudělala. S dětmi staršími nemá obvykle problémy a mezi dospělými se také cítí velice dobře. Nevím, co mám dělat. Mám dvě možnosti: 1)Izolovat ji od ostatních dětí a vynechat návštěvy kamarádek se stejně starými dětmi. Nechodit do mateřského centra apod.(tato možnost nám značně omezuje prostor, ale pokud by jí pomohla??)
2)Nebo se stále pokoušet o kontakt s jejími vrstevníky i za cenu bouřlivých záchvatů pláče.
Nevím co si mám vybrat.
Jinak plavání má moc ráda a nechtěla bych přestat jen z důvodu jejího pláče. Navíc dcera má vodu ráda a krásně spolupracuje i s instruktorkou - jen nesmí být nablízku žádný křikloun, to se stáhne a propláče většinu lekce.
Vím, jak pro ni bude jednou potřebné zapojit se do kolektivu (školka, škola, zaměstnání) a proto bych ji ráda tohoto strachu zbavila. Můžete mi nějak poradit a povzbudit. Třeba se jedná jen o stav, který postupně vymizí s věkem (nebo také ne?)Nevím si rady. Navíc, rádi bychom se tak za půl roku pokusili o další děťátko, ale nevím, jestli plačící miminko nebude Elišku nastartovávat k jejím plačícím záchvatům. Děkuji za odpověď. Budu vděčná i maminkám, které mají podobné problémy a pomohly by jak z toho ven.
Pavlína