Problémy střídavé péče po rozvodu

Chtěla jsem poprosit o radu.Mám dvě děti -chlapce 8 a´11,5 let.Jsem rozvedená,s bývalým manželem jsme uzavřeli dohodu o střídavé péči,tzn.že se kluci střídají po týdnech u mne a jejich otce.S touto dohodou jsem souhlasila,protože vím,že kluci mají otce rádi a chtěla jsem,aby rozvod byl pro ně co nejméně bolestivý a neztratili kontakt s otcem.Vyskytly se ale problémy s rozdílným přístupem k výchově a hlavně k učení mne a bývalého muže.Oba kluci se dobře učí,ale starší potřebuje neustále dozor,kontrolu,není na něj spoleh co se týče přípravy do školy, zapomínání pomůcek,psaní úkolů atd.Toto vyžaduje od nás dost času a hlavně trpělivosti.Bývalý manžel se ale s mým přístupem neztotožňuje a nechává vše na synovi s tím,že je to jeho věc a jeho život.Takže v praxi to vypadá asi tak,že já týden,kdy mám syna u sebe dohlížím denně na přípravu do školy, učím se s ním,prostě šlapu mu na paty,pak jdou kluci k tátovi a tam mají takzvaný volný režim,což s sebou nese plno poznámek od učitelů o chybějících pomůckách,nenapsaných úkolech a samozřejmě za to i špatné známky.Pak po týdnu dáváme dohromady staré týdenní resty a tak to jde pořád dokola.Samozřejmě,že synovi vyhovuje více otcův přístup,ale podle mého názoru není správný.S bývalým manželem jsem o tom hovořila,ale ten si stojí na svém.Přemýšlela jsem,kdybych měla kluky pořád u sebe,že by moje námaha nebyla tak marná,takhle mi připadá,že bojuji s větnými mlýny a výsledek téměř žádný.Můžete mi poradit i z praxe,jestli neni lepší než střídavá péče,aby kluci byli pořád u mně a vídali se s otcem např.jen o víkendech a to nejen z hlediska rozdílného přístupu k výchově? A nebo je lepší pro jejich vývoj prožívat střídavě rozdílnou výchovu u mě i u otce? Samozřejmě by hlavně záleželo na klukách,ale mám strach,že kdybych se jich na to zeptala,tak by se nedokázali rozhodnout,protože by nechtěli ublížit ani mě ani otci.Děkuji předem za názor.