Otázka
Odpověď
Záporné vzory
2.10.2003 13:07:43 Jana, Kubík a Klárka
Dobrý den!
Ráda bych se zeptala na jednu věc ohledně chování mého tříletého syna Jakuba. S narozením sestřičky Klárky (5 měsíců) se u něj začaly projevovat různé formy sourozenecké žárlivosti (opakoval vše po ní, vyžadoval nadměrnou pozornost). Nicméně po nějaké době se situace stabilizovala a občasné projevy nejsou v ničem jiné, než jaké vídám u jiných dětí v jeho věku a jeho situaci. Co mne ale překvapilo je následující. Poslední dobou si hodně často chce hrát na něco z pohádek, tj. v podstatě hrajeme divadlo, kdz si přehrajeme celou pohádku a já hraju např. Červenou Karkulku a on vlka. Problém je ale v tom, že on se pokaždé chce stylizovat do záporných postav a i jindy, když si nehrajeme, dělá něco jako nějaká záporná postava. Zkoušela jsem role rozdělit já a dát mu pozitivní roli. Chvíli ho to bavilo, ale jakmile jsem neudávala tón, sklouzl zase do té záporné. A když si hraje sám, také raději předvádí ty záporné.
Chtěla jsem se Vás zeptat na radu - mám to nějak zkoušet řešit, nebo ho nechat být a čekat, až ze svého světa fantazie vyroste? Někde jsem četla, že děti dovedou samostatně rozpoznat dobré a zlé až někdy kolem osmého roku - takže vážně řeším dilema, jestli se do těch jeho her nějak razantněji zasahovat.
Můžete mi prosím říct Váš názor?
Děkuji, Jana
Ráda bych se zeptala na jednu věc ohledně chování mého tříletého syna Jakuba. S narozením sestřičky Klárky (5 měsíců) se u něj začaly projevovat různé formy sourozenecké žárlivosti (opakoval vše po ní, vyžadoval nadměrnou pozornost). Nicméně po nějaké době se situace stabilizovala a občasné projevy nejsou v ničem jiné, než jaké vídám u jiných dětí v jeho věku a jeho situaci. Co mne ale překvapilo je následující. Poslední dobou si hodně často chce hrát na něco z pohádek, tj. v podstatě hrajeme divadlo, kdz si přehrajeme celou pohádku a já hraju např. Červenou Karkulku a on vlka. Problém je ale v tom, že on se pokaždé chce stylizovat do záporných postav a i jindy, když si nehrajeme, dělá něco jako nějaká záporná postava. Zkoušela jsem role rozdělit já a dát mu pozitivní roli. Chvíli ho to bavilo, ale jakmile jsem neudávala tón, sklouzl zase do té záporné. A když si hraje sám, také raději předvádí ty záporné.
Chtěla jsem se Vás zeptat na radu - mám to nějak zkoušet řešit, nebo ho nechat být a čekat, až ze svého světa fantazie vyroste? Někde jsem četla, že děti dovedou samostatně rozpoznat dobré a zlé až někdy kolem osmého roku - takže vážně řeším dilema, jestli se do těch jeho her nějak razantněji zasahovat.
Můžete mi prosím říct Váš názor?
Děkuji, Jana
V její náručí
