Otázka
Odpověď
Re:Jidlo - psychický blok
2.10.2003 20:18:51 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
s takto přesně popisovanou situací jsem se ještě nesetkala, ale je pravda, že s takhle malými dětmi nepracuji pravidelně. V žádné případě si nemyslím, že děláte něco špatně. Tak jak popisujete metody, které jste již vyzkoušeli, bych se osobně přikláněla k té první. Předložit dítěti vkusně a zajímavě upravené jídlo (např. z chleba vykrojit kytičku), syna upozornit, ať se jde najíst a jíst totéž zároveň s ním. Pokud nebude jíst, pak se zeptejte, zda nemá hlad. Jestliže odpoví, že ne, s úsměvem mu sdělte, že to nevadí, protože si to může sníst později. Pokud se zeptá, jestli nebude jeho oblíbené jídlo (rýže, ...), tak opět s úsměvem odpovězte, že dnes ne, protože chcete přeci stihnout společný výlet (kino, pohádku, nebo jen společnou hru). Jestliže píšete, že nemá zdravotní problémy, pak bych doporučovala nevařit jídlo jen speciálně pro syna. Brzy se Vy (a ještě spíše maminka) stanete "otroky" kuchyně. Sám píšete, jak je náročné, synovi "jeho" jídelníček zajistit. Nevidím důvod, proč by dítě muselo mít stále např. čerstvé pečivo. Pokud je doma pečivo z předchozího dne, pak jistě synovi neuškodí. A pokud náhodou není žádné a k večeři se podávají např. špagety, pak v tom také nevidím problém. Opět synovi oznamte, že jsou třeba ty špagety, protože maminka je má ráda a Vy a sestřička se na ně už moc těšíte. Stejně tak, pokud budou k nedělnímu obědu např. brambory, není důvod vařit synovi rýži či těstoviny. Syna také můžete ubezpečit, že je již velký a nechat ho naložit si jídlo ze společné mísy. Opět s úsměvem jej vybídněte, ať si dá, kolik chce a sní. Jestliže jste zvyklí jíst alespoň večeře či víkendová jídla společně, pak vyžadujte na synovi, aby se jich zúčastňoval. Nechte jej sedět u stolu, i když nebude jíst. Jinak bych doporučovala omezit rozhovory o jídle typu: "Budeš jíst!" "Nebudu." Nevěnujte tomuto tématu větší pozornost než ostatním. Co se týká jídla ve školce, tak jste již určitě s učitelkami situaci probírali. Ani paní učitelky by neměly syna do ničeho nutit. Zkuste vyzkoušet jeden den i s odpoledním spaním. Možná Míša nebude jíst, ale to už bude mít odpoledne hodně velký hlad a možná jej pak zláká odpolední svačinka. I kdyby ne, tak vím, že "trápit" dítě hladem není správné, ale jeden den by mnoho škody nadělat neměl. A za zkoušku to podle mě stojí. Samozřejmě i nadále sledujte spolu s lékařkami synovo zdraví. Doufám, že Vám moje postřehy, jak píšete, budou užitečné. A zároveň pokládám za rozumné, že jste otázku vložil i do poradny pro nejmenší děti, a to zejména proto, že problém s jídlem syna trvá již od raného dětství. Přejíi Vám hodně klidu a rodinné pohody.
Mgr. Jitka Jeklová
s takto přesně popisovanou situací jsem se ještě nesetkala, ale je pravda, že s takhle malými dětmi nepracuji pravidelně. V žádné případě si nemyslím, že děláte něco špatně. Tak jak popisujete metody, které jste již vyzkoušeli, bych se osobně přikláněla k té první. Předložit dítěti vkusně a zajímavě upravené jídlo (např. z chleba vykrojit kytičku), syna upozornit, ať se jde najíst a jíst totéž zároveň s ním. Pokud nebude jíst, pak se zeptejte, zda nemá hlad. Jestliže odpoví, že ne, s úsměvem mu sdělte, že to nevadí, protože si to může sníst později. Pokud se zeptá, jestli nebude jeho oblíbené jídlo (rýže, ...), tak opět s úsměvem odpovězte, že dnes ne, protože chcete přeci stihnout společný výlet (kino, pohádku, nebo jen společnou hru). Jestliže píšete, že nemá zdravotní problémy, pak bych doporučovala nevařit jídlo jen speciálně pro syna. Brzy se Vy (a ještě spíše maminka) stanete "otroky" kuchyně. Sám píšete, jak je náročné, synovi "jeho" jídelníček zajistit. Nevidím důvod, proč by dítě muselo mít stále např. čerstvé pečivo. Pokud je doma pečivo z předchozího dne, pak jistě synovi neuškodí. A pokud náhodou není žádné a k večeři se podávají např. špagety, pak v tom také nevidím problém. Opět synovi oznamte, že jsou třeba ty špagety, protože maminka je má ráda a Vy a sestřička se na ně už moc těšíte. Stejně tak, pokud budou k nedělnímu obědu např. brambory, není důvod vařit synovi rýži či těstoviny. Syna také můžete ubezpečit, že je již velký a nechat ho naložit si jídlo ze společné mísy. Opět s úsměvem jej vybídněte, ať si dá, kolik chce a sní. Jestliže jste zvyklí jíst alespoň večeře či víkendová jídla společně, pak vyžadujte na synovi, aby se jich zúčastňoval. Nechte jej sedět u stolu, i když nebude jíst. Jinak bych doporučovala omezit rozhovory o jídle typu: "Budeš jíst!" "Nebudu." Nevěnujte tomuto tématu větší pozornost než ostatním. Co se týká jídla ve školce, tak jste již určitě s učitelkami situaci probírali. Ani paní učitelky by neměly syna do ničeho nutit. Zkuste vyzkoušet jeden den i s odpoledním spaním. Možná Míša nebude jíst, ale to už bude mít odpoledne hodně velký hlad a možná jej pak zláká odpolední svačinka. I kdyby ne, tak vím, že "trápit" dítě hladem není správné, ale jeden den by mnoho škody nadělat neměl. A za zkoušku to podle mě stojí. Samozřejmě i nadále sledujte spolu s lékařkami synovo zdraví. Doufám, že Vám moje postřehy, jak píšete, budou užitečné. A zároveň pokládám za rozumné, že jste otázku vložil i do poradny pro nejmenší děti, a to zejména proto, že problém s jídlem syna trvá již od raného dětství. Přejíi Vám hodně klidu a rodinné pohody.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
