Neposlouchání a odmlouvání

Mám dva kluky. Pětiletého Šimona a čtyřměsíčního Štěpána. Problém je u toho staršího. Je to velmi živé dítko, neusedí, všechno ho zajímá a je velmi chytrý. Problém je v tom, že nás jako rodiče asi moc nebere. Když prostě nechce, tak neposlechne. Nepomůžou zákazy, nepomůže na zadek. Jdu na něho s klidem, s kraválem - nic. Větší respekt má ze mě. Manžel je hodně klidný a nic ho nerozháže¨. Uvedu příklad: Šimonek si hraje v pokoji již od rána. Odpoledne chceme jít ven, ale ten pokoj uklízí třeba i 3 hodiny. Nevadí mu, když mu řeknu, že ho nechám doma, nebo ho žádám ať si pospíší, že za chvíli nebude mít cenu někam chodit, protože už bude tma. Má pořád čas a směje se. Prostě s ním nehnu. Uklidí si až se chce jemu nebo až stojíme již oblečení u dveří. Věčně odmlouvá, pyskuje. Když je na chvíli ale u ba´bičky, je prý velmi hodný a nedovolí si odmlouvat. Sice ze začátku to zkouší na babičku, ale pak je prý velmi hodný. Když pro něho ale příjdu, už je zase protivný a ukazuje co ümí.
Ještě mám jeden problém. Když máme jít na očkování je to hrůza. Má teď 3 očkování za sebou. Už jsme byli na dvou, ale čeká nás ještě jedno. Vždycky vejde v klidu k paní doktorce, ale pak to nastane. Ztropí takový kravál, že se nechce nechat píchnout. Křičí na celou ordinaci,hystericky řve. Musí ho držet vždy sestřička, já a paní doktorka musí urychleně píchat. Poraďte mi co mám dělat, aby mě můj syn bral jako rodiče, abych u něho byla autoritou a jak na to očkování.Děkuji mnohokrát