Re:Náhradní maminka

Vážená paní,

Váš dotaz není ani tak nevšední, jak by se mohlo na první pohled zdát. V současné době se totiž problematika institutu tzv. náhradního
(surogačního) mateřství, kdy žena za úplatu absolvuje těhotenství a po porodu odevzdá dítě objednatelům, stává stále diskutovanější, a to z pohledu etiky i práva.

V zákoně o rodině je jednoznačně stanoveno, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Tuto skutečnost nelze obejít žádným smluvním ujednáním. Neexistuje tedy žádný zákonný prostředek, jakým donutit tuto ženu, aby dítě předala jiné osobě, byť by se k tomu zavázala (pravděpodobně jakousi nepojmenovanou smlouvou), pokud by se po porodu rozhodla z pochopitelných důvodů jinak.

Na druhé straně by stejná práva k tomuto dítěti měl i muž, jež by byl určen jako otec tohoto dítěte (v tomto případě by otec a "náhradní" matka určili otcovstí k dítěti pravděpodobně svým souhlasným prohlášením učiněným před matrikou ještě před narozením dítěte). Tento muž by pak mohl požádat o svěření dítěte do své výlučné péče a jeho manželka by posléze za splnění zákonných podmínek (souhlas matky, event. prokazatelný nezájem z její strany) měla možnost toto dítě adoptovat. Nelze však vyloučit situaci, kdy dítě bude svěřeno do výlučné péče "náhradní" matky a otci bude určeno výživné, aniž by se páru, které po dítěti touží, jejich sen splnil.

Oporu v zákoně tedy nenaleznete; nutno konstatovat, že v naší republice převažuje spíše odmítavý postoj. Věřím však, že pro některé páry může být i tato cesta řešením.

Hodně štěstí a síly v dalším podnikání.


JUDr. Drahomíra Janebová Kubisová