Otázka
Odpověď
Vývoj dítěte ve 4 letech
20.2.2004 21:11:12 Markéta Loucká, syn Honzík 4 roky
Vážená paní magistro,
jsem maminkou syna Honzíka, kterému byly v lednu čtyři roky. Ráda bych se zeptala, co by dítě v tomto věku mělo asi umět. Honzík je velice společenský, nemá problémy s navázáním kontaktu i s úplně cizími lidmi. Protože je zatím jedináček, je zvyklý se pohybovat mezi dospělými a jejich společnost i vyhledává. Asi před rokem jsem nastoupila do zaměstnání a Honzík do školky. Vše proběhlo bez problémů, Honzík chodí do školky rád, má tam kamarády a rád má i paní učitelky. Já, v dobré víře, abych mu vynahradila čas, který nemůžeme strávit spolu, jsem nejspíše Honzíka naučila tomu, že si není zvyklý hrát sám a téměř při všem vyžaduje buď mou nebo manželovu přítomnost a u ničeho nevydrží příliš dlouho, nejraději by vše dokončil hned, jen aby už si mohl jít skutečně "hrát". Má rád, já sama tomu říkám, akční hry - např. na celníky, na policajty, záchranáře, prostě hry, ve kterých je živo, může mluvit a nevyžadují velkou přípravu (když mu řeknu, ať třeba zkusí postavit pro celníka dům ze stavebnice, moc se k tomu nemá a do stavby se dá až s mou pomocí, takže ani nevím, jestli by ten dům vůbec postavil). Pozornost bez problémů udrží, když mu něco vyprávím a u knížek. Pokud si skládá puzzle, obrázek o 30 kouscích složí, ale jiný už znovu skládat nechce. Pexeso na počítači ho baví také jen jednou, maximálně dvakrát(mnohem více ho láká, když si může sám počítat zapnout a poslouchat mluvené kreslené příběhy). Stavebnice moc neprožívá, když něco postaví, tak pro nás pro oba, abychom to použili v naší společné hře.
Jakoby neustále potřeboval motivaci ke své činnosti. Tak třeba - obrázky z kostek skládat nechce, ale když mu řeknu, že já bych něco takového nedokázala, za chvíli je obrázek složený. Hezky navléká korálky, umí pracovat s jehlou i nití, dokáže stříhat podle předkreslené čáry. Rozeznává barvy (nejen základní), umí počítat do deseti, zná celou svou adresu i číslo domu, pozná asi deset písmen a základní číslice.
V poslední době se snažím více se zaměřit na procvičování jemné motoriky, protože co Honzíka vůbec "nebere", je malování. Zvládne jen kolečko, křížek, sluníčko, hlavonožce, stromeček a pak čáranice, při omalovánkách čárá přes obrys. Malování ho prostě nebaví, jakoby si pod kresbou nedokázal vůbec nic představit. Navíc tužku drží jako kopí a i když mu ji dám správně, vidím, že je to spíše horší.
Honzík je jinak od malička klidné dítě, nezkazí žádnou legraci a vždy se spolu domluvíme po dobrém, o nějakém období vzdoru nemůže být zatím ani řeč.
Možná jsem přehnaně starostlivá, ale jako každá máma bych chtěla pro své dítě to nejlepší. A tak Vás touto cestou prosím o radu. Jak ho co nejlépe učit samostatnosti? Myslíte, že svými dovednostmi se dá srovnat se stejně starými dětmi? Je nějaký způsob, jak ho naučit malovat nebo je lepší dát věcem volný průběh a prstíky cvičit tak jako to děláme dosud? Jak nejlépe trénovat pozornost?
Omlouvám se za svůj předlouhlý dopis a předem velice děkuji za odpověď.
S pozdravem Markéta Loucká
jsem maminkou syna Honzíka, kterému byly v lednu čtyři roky. Ráda bych se zeptala, co by dítě v tomto věku mělo asi umět. Honzík je velice společenský, nemá problémy s navázáním kontaktu i s úplně cizími lidmi. Protože je zatím jedináček, je zvyklý se pohybovat mezi dospělými a jejich společnost i vyhledává. Asi před rokem jsem nastoupila do zaměstnání a Honzík do školky. Vše proběhlo bez problémů, Honzík chodí do školky rád, má tam kamarády a rád má i paní učitelky. Já, v dobré víře, abych mu vynahradila čas, který nemůžeme strávit spolu, jsem nejspíše Honzíka naučila tomu, že si není zvyklý hrát sám a téměř při všem vyžaduje buď mou nebo manželovu přítomnost a u ničeho nevydrží příliš dlouho, nejraději by vše dokončil hned, jen aby už si mohl jít skutečně "hrát". Má rád, já sama tomu říkám, akční hry - např. na celníky, na policajty, záchranáře, prostě hry, ve kterých je živo, může mluvit a nevyžadují velkou přípravu (když mu řeknu, ať třeba zkusí postavit pro celníka dům ze stavebnice, moc se k tomu nemá a do stavby se dá až s mou pomocí, takže ani nevím, jestli by ten dům vůbec postavil). Pozornost bez problémů udrží, když mu něco vyprávím a u knížek. Pokud si skládá puzzle, obrázek o 30 kouscích složí, ale jiný už znovu skládat nechce. Pexeso na počítači ho baví také jen jednou, maximálně dvakrát(mnohem více ho láká, když si může sám počítat zapnout a poslouchat mluvené kreslené příběhy). Stavebnice moc neprožívá, když něco postaví, tak pro nás pro oba, abychom to použili v naší společné hře.
Jakoby neustále potřeboval motivaci ke své činnosti. Tak třeba - obrázky z kostek skládat nechce, ale když mu řeknu, že já bych něco takového nedokázala, za chvíli je obrázek složený. Hezky navléká korálky, umí pracovat s jehlou i nití, dokáže stříhat podle předkreslené čáry. Rozeznává barvy (nejen základní), umí počítat do deseti, zná celou svou adresu i číslo domu, pozná asi deset písmen a základní číslice.
V poslední době se snažím více se zaměřit na procvičování jemné motoriky, protože co Honzíka vůbec "nebere", je malování. Zvládne jen kolečko, křížek, sluníčko, hlavonožce, stromeček a pak čáranice, při omalovánkách čárá přes obrys. Malování ho prostě nebaví, jakoby si pod kresbou nedokázal vůbec nic představit. Navíc tužku drží jako kopí a i když mu ji dám správně, vidím, že je to spíše horší.
Honzík je jinak od malička klidné dítě, nezkazí žádnou legraci a vždy se spolu domluvíme po dobrém, o nějakém období vzdoru nemůže být zatím ani řeč.
Možná jsem přehnaně starostlivá, ale jako každá máma bych chtěla pro své dítě to nejlepší. A tak Vás touto cestou prosím o radu. Jak ho co nejlépe učit samostatnosti? Myslíte, že svými dovednostmi se dá srovnat se stejně starými dětmi? Je nějaký způsob, jak ho naučit malovat nebo je lepší dát věcem volný průběh a prstíky cvičit tak jako to děláme dosud? Jak nejlépe trénovat pozornost?
Omlouvám se za svůj předlouhlý dopis a předem velice děkuji za odpověď.
S pozdravem Markéta Loucká
V její náručí
