Otázka
Odpověď
Problém v 1. třídě
23.2.2004 16:54:47 Iva
Dobrý den.
Můj syn po odkladu školní docházky(na doporučení pedagogicko-psychologické poradny), nastoupil v září v 7,5 letech do 1. třídy. Hned zpočátku jsem pani učitelku informovala,a to jak písemně na dotazníku i ústně, že syn má menší poruchu pozornosti, těžko se soustředí, přesto, že je velmi chytrý,- sám se naučil plynule číst, počítá a sčítá do 20, má na svůj věk velký všeobecný přehled. Hned za 14 dni začaly poznámky typu-" váš syn je syčák a vy rodiče, kteří mu nevysvětlili, jak se má ve škole chovat".Když se toto opakovalo a paní učitelka nebyla přístupná žádným argumentům, rozhodli jsme se o přeřazení k jiné pí. uč. v té samé škole.U nové paní učitelky probíhalo vše v rel. klidu,jen na třídní schůzce se nás ptala, jak řešíme tu a tu situaci doma.(např. syn ve škole nedokáže udržet své věci v pořádku, je chaotický a pod.,doma má ale pořádek,jen mu vše musím 2x opakovat a velmi důrazně na vyplnění úkolu trvat.) Podotýkám, že tato p. uč. má speciální pedagogiku a syn se samozřejmě chová jinak ve škole a jinak doma.Teď mu již začala také dávat napomenutí, dostal dokonce první pětku, předtím měl v žák. knížce jen jedničky a občas dvojku,za to,ze neudělal úkol podle zadání uč.Myslel, že jim dala jen jeden úkol, a bál se zeptat, nebo i podívat k sousedce do sešitu, aby se p. uč. nezlobila.Dnes jsem zjistila, že se mu děti ve škole smějí, mají ho za hlupáka, když mu pořád něco padá anebo ztrácí.Bojím se, aby se doposud docela dobrý vztah a zájem o školu nezměnil v strach a nechut.Prosím o radu, co vše by jsme měli podniknout a jak můžem synovi pomoci. Na jednu stranu docela chápu p. uč., že ji unavuje pořád něco někomu opakovat, vím jak je to vyčerpávájící trvat na splnění požadavku, ale na druhou stranu si myslím, že je škoda "zahrabat"chytrého, malého človíčka.Nakonec podotýkám, že syn je velmi emocionální,určitě po mě,má citlivý přístup k lidem, chodí na atletiku, keramiku, to vše jej hodně baví(jen když si ho přijdu vyzvednout, slyším, on je takový "svůj", a je to s ním těžké). Nechápu to u speciálně vyškolených pracovnic, které to navíc říkaj před ostatními dětmi). Děkuji předem za radu. I.
Můj syn po odkladu školní docházky(na doporučení pedagogicko-psychologické poradny), nastoupil v září v 7,5 letech do 1. třídy. Hned zpočátku jsem pani učitelku informovala,a to jak písemně na dotazníku i ústně, že syn má menší poruchu pozornosti, těžko se soustředí, přesto, že je velmi chytrý,- sám se naučil plynule číst, počítá a sčítá do 20, má na svůj věk velký všeobecný přehled. Hned za 14 dni začaly poznámky typu-" váš syn je syčák a vy rodiče, kteří mu nevysvětlili, jak se má ve škole chovat".Když se toto opakovalo a paní učitelka nebyla přístupná žádným argumentům, rozhodli jsme se o přeřazení k jiné pí. uč. v té samé škole.U nové paní učitelky probíhalo vše v rel. klidu,jen na třídní schůzce se nás ptala, jak řešíme tu a tu situaci doma.(např. syn ve škole nedokáže udržet své věci v pořádku, je chaotický a pod.,doma má ale pořádek,jen mu vše musím 2x opakovat a velmi důrazně na vyplnění úkolu trvat.) Podotýkám, že tato p. uč. má speciální pedagogiku a syn se samozřejmě chová jinak ve škole a jinak doma.Teď mu již začala také dávat napomenutí, dostal dokonce první pětku, předtím měl v žák. knížce jen jedničky a občas dvojku,za to,ze neudělal úkol podle zadání uč.Myslel, že jim dala jen jeden úkol, a bál se zeptat, nebo i podívat k sousedce do sešitu, aby se p. uč. nezlobila.Dnes jsem zjistila, že se mu děti ve škole smějí, mají ho za hlupáka, když mu pořád něco padá anebo ztrácí.Bojím se, aby se doposud docela dobrý vztah a zájem o školu nezměnil v strach a nechut.Prosím o radu, co vše by jsme měli podniknout a jak můžem synovi pomoci. Na jednu stranu docela chápu p. uč., že ji unavuje pořád něco někomu opakovat, vím jak je to vyčerpávájící trvat na splnění požadavku, ale na druhou stranu si myslím, že je škoda "zahrabat"chytrého, malého človíčka.Nakonec podotýkám, že syn je velmi emocionální,určitě po mě,má citlivý přístup k lidem, chodí na atletiku, keramiku, to vše jej hodně baví(jen když si ho přijdu vyzvednout, slyším, on je takový "svůj", a je to s ním těžké). Nechápu to u speciálně vyškolených pracovnic, které to navíc říkaj před ostatními dětmi). Děkuji předem za radu. I.
V její náručí
