Otázka
Odpověď
Re:Bouchání hlavou
17.3.2004 5:59:34 Ilona Špaňhelová
Milá Ivo, pokud váš malý vyjadřuje svou lásku k vám tím, že bouchá hlavou, je to tak. Děti mají různé projevy. Pokud mu to nejde vymluvit - a myslím si, že v tomto věku ještě ne - nechala bych ho, ale snažila bych se, ho v té chvíli rychle popadnout do náruče a třeba se s ním chvilku kolébat, aby si neublížil.
Pokud se týká chození ven bez kočáru, praktikovala bych to jen v prostředí, kde nebudete mít strach, že vám malý vletí pod auto nebo se rozeběhne a kdy i vy víte, že nemáte nic jiného na starost (myslím nákup ...). Kdybyste šli třeba do lesa, tam bych se nebála ho bez kočáru vzít. V tom prostředí, které popisujete, že tam bydlíte, bych to bez kočárku nezkoušela.
Co se týká jídla vašeho malého, nechala bych ho klidně jíst samotného, ale omezila bych dobu, kdy jí. Popisujete, že třeba jí i hodinu. Tam bych si myslela, že už to není jezení v pravém slova smyslu, ale spíš nějaká jeho hra s jídlem. A tam jsem proti - s jídlem bych nechtěla, aby si moje dítě takovýmto způsobem hrálo. Takže např. bych mu nechala 10 minut na jídlo, zpočátku bych se snažila mu ho dát já do pusy na lžičce nebo pokud bude protestovat, bych ho nechala jíst samotného a za 10 minut bych jídlo odnesla.
Určitě bych vyhledávala i děti, se kterými by si už mohl malý hrát nebo které by pozoroval jak si hrají. Mylsím, že je to příjemné pro děti i pro nás dospělé - mít společnost.
Pěkné dny Ilona Špaňhelová
Pokud se týká chození ven bez kočáru, praktikovala bych to jen v prostředí, kde nebudete mít strach, že vám malý vletí pod auto nebo se rozeběhne a kdy i vy víte, že nemáte nic jiného na starost (myslím nákup ...). Kdybyste šli třeba do lesa, tam bych se nebála ho bez kočáru vzít. V tom prostředí, které popisujete, že tam bydlíte, bych to bez kočárku nezkoušela.
Co se týká jídla vašeho malého, nechala bych ho klidně jíst samotného, ale omezila bych dobu, kdy jí. Popisujete, že třeba jí i hodinu. Tam bych si myslela, že už to není jezení v pravém slova smyslu, ale spíš nějaká jeho hra s jídlem. A tam jsem proti - s jídlem bych nechtěla, aby si moje dítě takovýmto způsobem hrálo. Takže např. bych mu nechala 10 minut na jídlo, zpočátku bych se snažila mu ho dát já do pusy na lžičce nebo pokud bude protestovat, bych ho nechala jíst samotného a za 10 minut bych jídlo odnesla.
Určitě bych vyhledávala i děti, se kterými by si už mohl malý hrát nebo které by pozoroval jak si hrají. Mylsím, že je to příjemné pro děti i pro nás dospělé - mít společnost.
Pěkné dny Ilona Špaňhelová
V její náručí
