Půjčování hraček

Milá paní doktorko, mám dceru nar.6/2001, která je velmi chytrá, od 2 let plynule mluví a nyní skládá celé věty, nedělá ji problém skloňování, je zručná a řekla bych, že citlivější povahy. Minulý týden jsem prožila s kamarádkou a jejim 2,5 r. synkem krásnou dovolenou. Po 4 letech jsem si konečně opravdu odpočinula, protože pobyt byl s plnou penzí a kamarádka mi i pohlídala, abych si mohla zalyžovat. Kamarádka je o 10 let starší, chlapce ještě kojí, on ale zatím nemluví nebo mu není vůbec rozumět. Vím, že chlapci jsou pomalejší než děvčata a také jsem ho několikrát u kamarádky hlídala a bylo všechno v pohodě. Děti k sobě měli donedávna krásný vztah. Ale když přišla kamarádka po dovolené k nám, naše malá nechtěla půjčit žádnou svou hračku, přímo si je oblehla a jakmile si chlapeček něco vzal do ruky nastal urputný řev mé dcerky, řekla bych až hysterický. Bohužel, chování mého muže mě dostalo na kolena, ať ji to nepůjčuje když nechce a dokonce ji naváděl slovy"tak mu to vezmi a nebreč". To mě usvědčilo, že nechci mít ze své dcery stejného sobce, jako je můj muž, protože všichni muži jsou svým způsobem sobci. Ještě bych podotkla, že na neutrální půdě vzdorování dcery s půjčováním hraček není tolik hrozné. Poraďte mi prosím, jak ji naučit půjčovat své hračky. I když kamarádka po této události na návštěvu možná nikdy nebude chtít přijít. Hlavně kvůli chování mého muže a já se ji ani nedivím.