Re:Problémy v oddíle

Tohle nebude, Františku, rada. Spíš by to mohl být „rozhovor“. Pokud budeš chtít, ještě napiš, pokud ne, můžeš si na ty otázky zkusit odpovědět sám nebo to s někým probrat.
Ptal ses, jestli se to dá nějak spravit. To ale já nevím, i když bych Ti moc přála, aby se to nějak povedlo.
Čtu Tvůj dopis, a snažím se, představit si, jak se asi cítíš.
Zdá se mi, že se teď v oddíle často cítíš jako v nějaké pasti, když se dějou ty nepříjemné věci, o kterých jsi psal. Ten kluk Ti nadává nebo Tě bije, a vedoucí jsou na jeho straně…
Píšeš, že to nemůžeš vydržet. Tak si představuju, že máš asi nějaký hodně silný, hodně nepříjemný pocit. Uměl bys o něm říci něco víc, nějak ho popsat?
A jaké to pak bylo, když jsi utekl, měl jsi pocit úlevy, nebo sis to vyčítal, nebo něco úplně jiného? Možná to bylo víc pocitů. Vrátil ses sám nebo Tě někdo hledal a dovedl zpátky?
Ten kluk, Tomáš, chová se takhle jen k Tobě nebo i k někomu jinému?
Víš, napadá mě, že to možná prostě je jeho styl chování k lidem, ale každý na to reaguje jinak. Někdo se ho možná bojí a radši mu jde potichu z cesty, někomu se to dokonce líbí, někomu je to jedno a sklouzne to po něm jako kapka vody po pláštěnce, a Ty možná reaguješ takovým způsobem, který ho „povzbuzuje“ v tom, aby to příště zase zkusil.
Možná, že Tomáš potřebuje hodně pozornosti od ostatních, nebo ho možná baví, jak reaguješ, a zkouší, jestli se mu opravdu vždycky podaří tě „vytočit“. A protože se mu to asi daří často, má zajištěnou tu pozornost, a ještě může mít pocit, že má moc nad Tvým chováním: „Když já udělám tohle“, myslí si, „jestlipak František udělá tamto? Zkusím to… Jo, zase to vyšlo…“
Povedlo se Ti někdy, tu odezvu mu neposkytnout? Je v oddíle někdo, na koho si Tomáš nedovolí, nebo to zkouší, ale nevychází mu to, a jak to dělá?
Možná si myslíš, že jeho chování musí připadat ošklivé každému, a přál by sis, aby to vedoucí uznali…
Možná Tě napadnou ještě další věci. Kdyby se Ti chtělo, ještě napiš.
Měj se hezky
Mgr. Silvie Nedvědová