Otázka
Odpověď
Nechce nic dělat sám
8.6.2004 12:49:18 Eva
Dobrý den!
Mám kluka, kterému budou v září čtyři roky. Od dovršení třetího roku, začal navštěvovat MŠ, zpočátku jenom na dopoledne a nepravidelně, od ledna pravidelně, každý den.
Poslední dobou u něho pozoruji velkou změnu. Nic nechce dělat sám. Chce jít na WC, ale… „Sám nepůjdu! Pojď se mnou!“ Ještě před půl rokem s tím neměl problém. Chce si kreslit, ale..“Já sám nebudu! Máš na mně koukat.“ Má se oblíknout? Chce, abych vedle něho seděla a koukala na něho. Dokážu pochopit, že když já jsem v kuchyni, tak on si nechce sám hrát v pokojíčku. Ale on si ani po tu hračku sám do pokojíčku nechce dojít! Když odmítnu, tak tam prostě nepůjde a neudělá to. Bude radši se mnou vařit, uklízet(lepší případ), nebo jenom prosit, ať s nim do pokojčku dojdu. Nechápu to, nechci z něj vychovat nesamostatnou bytost. Mluvila jsem s ním o tom už kolikrát, jestli se něčeho bojí, ale on má jedinou odpověď: „Sám nechci!“ Prostě vyžaduje neustále mojí přítomnost a mám pocit, že je to čím horší. Jakoby byl na mně čím dál tím víc vázaný. Co s tím? Je to z jeho strany jenom manipulace a skouší, co si můžë dovolit? Nebo to souvisí s nástupem do školky a s tím, že už spolu nejsme celý den, tak odpoledne bez mámy ani ránu?
Mám kluka, kterému budou v září čtyři roky. Od dovršení třetího roku, začal navštěvovat MŠ, zpočátku jenom na dopoledne a nepravidelně, od ledna pravidelně, každý den.
Poslední dobou u něho pozoruji velkou změnu. Nic nechce dělat sám. Chce jít na WC, ale… „Sám nepůjdu! Pojď se mnou!“ Ještě před půl rokem s tím neměl problém. Chce si kreslit, ale..“Já sám nebudu! Máš na mně koukat.“ Má se oblíknout? Chce, abych vedle něho seděla a koukala na něho. Dokážu pochopit, že když já jsem v kuchyni, tak on si nechce sám hrát v pokojíčku. Ale on si ani po tu hračku sám do pokojíčku nechce dojít! Když odmítnu, tak tam prostě nepůjde a neudělá to. Bude radši se mnou vařit, uklízet(lepší případ), nebo jenom prosit, ať s nim do pokojčku dojdu. Nechápu to, nechci z něj vychovat nesamostatnou bytost. Mluvila jsem s ním o tom už kolikrát, jestli se něčeho bojí, ale on má jedinou odpověď: „Sám nechci!“ Prostě vyžaduje neustále mojí přítomnost a mám pocit, že je to čím horší. Jakoby byl na mně čím dál tím víc vázaný. Co s tím? Je to z jeho strany jenom manipulace a skouší, co si můžë dovolit? Nebo to souvisí s nástupem do školky a s tím, že už spolu nejsme celý den, tak odpoledne bez mámy ani ránu?