Otázka
Odpověď
Re:Úsměv
16.6.2004 14:06:42 Mgr. Blanka Sudíková
Milá Hano,
opravdu si myslíte, že vaše malá má problém!!!!??????
Problém máte VY!!!!
Náš svět je zaměřený na vnímání vnějšku a ne toto, co je uvnitř. Jsme zavislí na okolí, na jeho reakcích a tak oceňujeme sami sebe. Ne podle toho, jaký máme pocit, jak se cítíme, ale jak si MYSLIME, že nás vnímají druzí. Pochvala, úsměv druhých pro nás znamená: Jsem dobrá, mají mě rádi.
Ale to je k zbláznění!!!!!
Jedině když máme rádi sebe sama a žijeme proto, že nás to baví a že máme dobrej pocit MY, je to o.k.
Proč potřebujete úsměv vaší malé, abyste byli šťastní!!!!!
Podíveje se jí pořádně do očí,ale ne rozumem a s očekáváním akce, ale SRDCEM. Nemluvte u toho, buďte v tichu a ucítíte takový nával citu, až vás to porazí. Jenže k tomu potřebujete otevřít vaše srdce a říct si, že jste ti nejlepší rodiče pro vaší dceru a že jste jí dali to nejcenější, co má. ŽIVOT. Jak s ním ona naloží, je její věc, vy byste hlavně měli žít svůj vlastní život, aby se od vás mohla učit. Když budete žít kvůli ní, budete na ní zavislí a nešťastní a ona bude zmatená, nejistá a bude se bránit.
Jak by vám bylo, kdybyste byli maličkým tvorečkem a obři, kteří by byli kolem vás by skákali, jak byste vy pískali. Cítili byste lásku a vděčnost? Nebo byste potřebovali respekt k vlastnímu vnitřnímu světu a naopak byste respektovali sílu obrů, která by pro vás byla jistotou?
Děti komunikují telepaticky, v tichu, očima, tělem a učí nás mluvit srdcem. Pro nás je to těžké, protože jsme byli vychováváni jinak. Zkuste se nebát být sami sebu a nedělat se sebe šašky. Vždyť vidíte, jaké opovržení v malé budíte. Počkejte si, až vás vyhledá očima sama, až si sama k vám přileze, až ona bude chtít. Teď ji znásilňujete vlastním chtěním. Masírujete ji, mazlete se, ale SRDCEM, bez zbytečných srandiček, říkanek, které děti stejně nepotřebují.
Doporučuji knížky od Vladimíra Megreho o Anastasii a jejím děťátku www.anastasia.cz, hlavně třetí díl "Prostor lásky".
Vím, jak je těžké být rodičem, ale ještě těžší je být lidskou bytostí s otevřeným láskyplným srdcem. To neznamená, že budete slušňáci, fuj, to je moc umělý, i v přírodě musí být bouřka, aby se dalo dýchat.
LÁSKA rovná se AUTENTICITA.
Držím vám palce, ale nespěchejte na sebe. Mému synovi bude 13 let a stále se učím a učím a učím....
Blanka
P.S. Autismus je blbost, to se vás netýká.
opravdu si myslíte, že vaše malá má problém!!!!??????
Problém máte VY!!!!
Náš svět je zaměřený na vnímání vnějšku a ne toto, co je uvnitř. Jsme zavislí na okolí, na jeho reakcích a tak oceňujeme sami sebe. Ne podle toho, jaký máme pocit, jak se cítíme, ale jak si MYSLIME, že nás vnímají druzí. Pochvala, úsměv druhých pro nás znamená: Jsem dobrá, mají mě rádi.
Ale to je k zbláznění!!!!!
Jedině když máme rádi sebe sama a žijeme proto, že nás to baví a že máme dobrej pocit MY, je to o.k.
Proč potřebujete úsměv vaší malé, abyste byli šťastní!!!!!
Podíveje se jí pořádně do očí,ale ne rozumem a s očekáváním akce, ale SRDCEM. Nemluvte u toho, buďte v tichu a ucítíte takový nával citu, až vás to porazí. Jenže k tomu potřebujete otevřít vaše srdce a říct si, že jste ti nejlepší rodiče pro vaší dceru a že jste jí dali to nejcenější, co má. ŽIVOT. Jak s ním ona naloží, je její věc, vy byste hlavně měli žít svůj vlastní život, aby se od vás mohla učit. Když budete žít kvůli ní, budete na ní zavislí a nešťastní a ona bude zmatená, nejistá a bude se bránit.
Jak by vám bylo, kdybyste byli maličkým tvorečkem a obři, kteří by byli kolem vás by skákali, jak byste vy pískali. Cítili byste lásku a vděčnost? Nebo byste potřebovali respekt k vlastnímu vnitřnímu světu a naopak byste respektovali sílu obrů, která by pro vás byla jistotou?
Děti komunikují telepaticky, v tichu, očima, tělem a učí nás mluvit srdcem. Pro nás je to těžké, protože jsme byli vychováváni jinak. Zkuste se nebát být sami sebu a nedělat se sebe šašky. Vždyť vidíte, jaké opovržení v malé budíte. Počkejte si, až vás vyhledá očima sama, až si sama k vám přileze, až ona bude chtít. Teď ji znásilňujete vlastním chtěním. Masírujete ji, mazlete se, ale SRDCEM, bez zbytečných srandiček, říkanek, které děti stejně nepotřebují.
Doporučuji knížky od Vladimíra Megreho o Anastasii a jejím děťátku www.anastasia.cz, hlavně třetí díl "Prostor lásky".
Vím, jak je těžké být rodičem, ale ještě těžší je být lidskou bytostí s otevřeným láskyplným srdcem. To neznamená, že budete slušňáci, fuj, to je moc umělý, i v přírodě musí být bouřka, aby se dalo dýchat.
LÁSKA rovná se AUTENTICITA.
Držím vám palce, ale nespěchejte na sebe. Mému synovi bude 13 let a stále se učím a učím a učím....
Blanka
P.S. Autismus je blbost, to se vás netýká.
V její náručí
