Otázka
Odpověď
Střídavá péče u tříletého dítěte
18.7.2004 18:51:11 Tomáš Janoušek, 2,5 letý syn
Dobrý den.
Rád bych se zeptal na Váš názor na některou formu střídavé péče v případě našeho 2,5 letého syna. Manželka je pevně rozhodnuta rozvést se (našla si jiného partnera a mne téměř nenávidí. Pořád ale zůstává vzornou a milující matkou) a já už jsem se s touto skutečností téměř smířil . Čeká nás dohoda o způsobu péče. Manželka navrhuje svěření do její péče s tím, že bych syna mohl vídat ve středu a 1 víkend za 14 dní. Já navrhuji střídavou péči např. po týdnu s tím, že během týdne by měl druhý rodič k synovi také široký přístup. Jsem otevřený dohodě, ale tento můj návrh manželka zcela kategoricky odmítá s argumentem, že pro tak malé dítě je nejdůležitější péče matky a stálé prostředí. Její argument o stálém prostředí vnímám jako podstatný, ale přesto si myslím, že potřeba dítěte na každodenní styk s oběma rodiči je důležitější. Přistoupením na návrh manželky bych se stal rodičem na dálku, který by měl minimální vliv na jeho výchovu a přineslo by to velké ztráty synovi i mně. To je pro mne zoufalé a nepředstavitelné. Protože manželka nastoupila cca po roce mateřské na poloviční úvazek do práce, tak naše dosavadní péče o dítě probíhala doposud dělbou péče mezi mne (práce v zaměstnání v sobotu, pondělí péče o syna, péče ráno a po návratu z práce), tchyni a manželku. Syn je tedy zvyklý střídat prostředí dvou bytů a je zvyklý na mou (nadstandardní?) přítomnost.
Prosím o radu, zda můj požadavek na střídavou péči se zásadně nerozchází s tím, co je pro syna nejlepší - zda na něm mám trvat a prosazovat ho. Odpovědně si myslím, že bych zvládl i situaci, kdy by syn byl plně svěřen do mé péče (pracovní a bytové problémy by myslím byly řešitelné). Ale to prosazovat nechci jako příliš konfrontační.
Děkuji za názor.
S pozdravem
Tomáš Janoušek
Rád bych se zeptal na Váš názor na některou formu střídavé péče v případě našeho 2,5 letého syna. Manželka je pevně rozhodnuta rozvést se (našla si jiného partnera a mne téměř nenávidí. Pořád ale zůstává vzornou a milující matkou) a já už jsem se s touto skutečností téměř smířil . Čeká nás dohoda o způsobu péče. Manželka navrhuje svěření do její péče s tím, že bych syna mohl vídat ve středu a 1 víkend za 14 dní. Já navrhuji střídavou péči např. po týdnu s tím, že během týdne by měl druhý rodič k synovi také široký přístup. Jsem otevřený dohodě, ale tento můj návrh manželka zcela kategoricky odmítá s argumentem, že pro tak malé dítě je nejdůležitější péče matky a stálé prostředí. Její argument o stálém prostředí vnímám jako podstatný, ale přesto si myslím, že potřeba dítěte na každodenní styk s oběma rodiči je důležitější. Přistoupením na návrh manželky bych se stal rodičem na dálku, který by měl minimální vliv na jeho výchovu a přineslo by to velké ztráty synovi i mně. To je pro mne zoufalé a nepředstavitelné. Protože manželka nastoupila cca po roce mateřské na poloviční úvazek do práce, tak naše dosavadní péče o dítě probíhala doposud dělbou péče mezi mne (práce v zaměstnání v sobotu, pondělí péče o syna, péče ráno a po návratu z práce), tchyni a manželku. Syn je tedy zvyklý střídat prostředí dvou bytů a je zvyklý na mou (nadstandardní?) přítomnost.
Prosím o radu, zda můj požadavek na střídavou péči se zásadně nerozchází s tím, co je pro syna nejlepší - zda na něm mám trvat a prosazovat ho. Odpovědně si myslím, že bych zvládl i situaci, kdy by syn byl plně svěřen do mé péče (pracovní a bytové problémy by myslím byly řešitelné). Ale to prosazovat nechci jako příliš konfrontační.
Děkuji za názor.
S pozdravem
Tomáš Janoušek
V její náručí
