Mrkání

Dobrý den, přečetla jsem si zde všechny odpovědi na téma tiky, ale přesto bych se ráda zeptala konkrétně na naši situaci. Máme dvě děti, dcera 13 a syn 9 let.Syn začal asi před rokem více mrkat a koulet očima. Bavila jsem se o tom s neuroložkou a ta říkala, že by to zatím nerada řešila práškama nebo psychologem. Nevíme ale co s tím. V lékarně mi paní magistra poradila dávat Thyamin, vypadalo to, že je to lepší, ale v poslední době se mu tik zase vrací,jedná se vždy o mrkání, koulení očima a odkašlávaní. V rodině nejsou žádné problémy, ve škole se učí dobře a žádné velké nároky na něj opravdu neklademe. Mám podezření na jednu příčinu a to , že je spíš neprůbojný a ve škole se moc neprosadí. Se spolužáky vychází docela dobře, občas si někoho i pozve domů, ale jsou situace kdy se omylem podřekne, že třeba seděl na obědě sám apod.
Myslím, že má i docela velkou smůlu...v 1.třídě se hodně skamarádil se dvěma spolužáky, ale ten jeden se o prázdnínách po 1.třídě odstěhoval, nicméně zůstal ten druhý. S tím byli hodně velcí kamarádi, ale po druhé třídě se odstěhoval i on. Syn na něj často vzpomínal, dokonce začal psát něco jako knihu, kde hlavní hrdinové mají stejné příjmení jako jeho kamarád. Ve 3.třídě se mu opět podařilo najít kluka k sobě, který byl taky takový klidnější jako on...je to neuvěřitelné, ale i ten se tyto prázdniny odstěhoval. Myslím si, že by to mohlo mít vliv na jeho tiky. Občas pro něj chodí další dva kluci ze třídy, ale ti se znají odmalička a tak se občas spiknou proti synovi...že si začnou něco šeptat a pak mu utečou.
Včera se mi s tím syn svěřil, ale nechtěl abych to nikomu říkala. Strašně mě to trápí a mám strach, že to viditelné mrkání může zhoršit jeho pozici ve třídě a stane se z toho začarovaný kruh. Myslíte, že s tím můžu něco dělat? Nebo, že to může přejít, časem? Děkuji za odpověď