Otázka
Odpověď
Re:Adopce bez souhlasu manžela
10.9.2004 10:08:54 Středisko NRP
Dobrý den, Pavlo,
srdečně Vás zdravíme. Velice oceňujeme Vaši touhu a chuť pomoci opuštěnému dítěti. Situace je taková, že sice můžete o dítě požádat sama za sebe jako tzv. „samožadatelka“, ale vzhledem k tomu, že se vždy zjišťuje i postoj, názor a souhlas partnera žijícího ve společné domácnosti, obávám se, že by žádost, vzhledem k manželovu nesouhlasu, stejně nebyla úspěšná. Navíc ze zkušenosti víme, že pokud jeden z manželů s osvojením či pěstounskou péčí nesouhlasí nebo má větší pochybnosti, přináší to více starostí než radostí. Rozhodně je třeba být v tomto rozhodnutí zajedno a vzájemně se jako partneři podporovat. Pokud se Vám zdá, jak jsem z Vašeho dopisu pochopila, že manželův nesouhlas nepramení z odmítání dětí, ale spíše z nejistoty, neznalosti, z toho, že si nedokáže představit přijetí cizího dítěte, pak bych Vám doporučila, hodně o tom spolu mluvte, čtěte, běžte se poradit i s odborníkem, případně se můžete sejít s rodinou, která již toto rozhodnutí má za sebou a opuštěné dítě přijala. Manželovy obavy jsou jistě zcela legitimní a naopak mohou být projevem velké zodpovědnosti – a jistě není sám, kdo tyto otázky řeší. Pokud budete mít zájem, nabízíme osobní konzultace u nás ve Středisku náhradní rodinné péče (po telefonické domluvě – tel.: 233 355 309; 233 356 701).
Hodně štěstí a držíme palce!
Za Středisko NRP zdraví Mgr. Veronika Brandejsová
srdečně Vás zdravíme. Velice oceňujeme Vaši touhu a chuť pomoci opuštěnému dítěti. Situace je taková, že sice můžete o dítě požádat sama za sebe jako tzv. „samožadatelka“, ale vzhledem k tomu, že se vždy zjišťuje i postoj, názor a souhlas partnera žijícího ve společné domácnosti, obávám se, že by žádost, vzhledem k manželovu nesouhlasu, stejně nebyla úspěšná. Navíc ze zkušenosti víme, že pokud jeden z manželů s osvojením či pěstounskou péčí nesouhlasí nebo má větší pochybnosti, přináší to více starostí než radostí. Rozhodně je třeba být v tomto rozhodnutí zajedno a vzájemně se jako partneři podporovat. Pokud se Vám zdá, jak jsem z Vašeho dopisu pochopila, že manželův nesouhlas nepramení z odmítání dětí, ale spíše z nejistoty, neznalosti, z toho, že si nedokáže představit přijetí cizího dítěte, pak bych Vám doporučila, hodně o tom spolu mluvte, čtěte, běžte se poradit i s odborníkem, případně se můžete sejít s rodinou, která již toto rozhodnutí má za sebou a opuštěné dítě přijala. Manželovy obavy jsou jistě zcela legitimní a naopak mohou být projevem velké zodpovědnosti – a jistě není sám, kdo tyto otázky řeší. Pokud budete mít zájem, nabízíme osobní konzultace u nás ve Středisku náhradní rodinné péče (po telefonické domluvě – tel.: 233 355 309; 233 356 701).
Hodně štěstí a držíme palce!
Za Středisko NRP zdraví Mgr. Veronika Brandejsová
V její náručí
