Otázka
Odpověď
Pomoc pro 12letého syna
4.10.2004 14:02:46 Pavla,dvanáctiletý syn
Jsem rozvedená,bydlím v Liberci a mám 12letého chlapce.Mám s ním velké problémy ve škole.Od začátku: narodil se 29.srpna a na doporučení psychologů šel do školy hned v šesti.Ukázalo se, že to nebylo dobré, je nejmladší ve třídě a hlavně jakoby mu ten rok stále chyběl,je dětštější a hravější. Již jako malé dítko byl hyperaktivnější, stále do něčeho vrážel a měl úrazy..Ve školce a pak ve škole měl občas tendenci pošťouchnout spolužáka,či mu něco schovat..Když mu bylo pět, rozvedli jsme se.Syn to velmi těžce nese,občas pláče, že nemá tátu, že ho vlastní táta nemá rád (ten se mezitím oženil a pořídil si další děti,našeho syna moc nevyhledává, občas zavolá, vezme ho ke svým rodičům a protože je bohatý podnikatel,koupí mu drahé věci a odjede). Já nyní nemám stabilního partnera,syn mi to vyčítá, prosí mě,abych se vdala a měla ještě miminko.
Do první třídy šel s hysterickým pláčem, nechtěl se mě pustit a učitelka ho doslova ode mě odtrhávala..Ve škole nedokáže udržet pozornost,soustředit se, není schopen si pamatovat úkoly, nezvládá český jazyk, je nemotorný na výtvarnou výchovu i pracovní činnosti,vyskakuje z lavice,povídá si a jinak vyrušuje.Již před několika lety byl diagnostikován jako ADHD hyperaktivní dítě s nadprůměrným intelektem.Ve škole mi učitelé nevyšli vstříc..za 10 zapomenutí,nekázeň při hodinách apod. měl již dvakrát dvojku z chování.Učím se s ním denně, připravuji s ním tašku, a protože jsem na vše sama, a nejsem školená učitelka (přestože mám vysokou školu),je toho na mě nějak moc, a tak nevydržím být trpělivá, vylítnu a zaječím si.Pak mám výčitky svědomí, že nejsem dobrá máma a to je dokola.Syn je ve škole pod poznámkami, stále kárán, proto na školu zanevírá, zároveň ho to trápí,nezastávám se ho,snažím se být objektivní, vím, že učitelům narušuje výuku ale…mám pocit,že jsme v začarovaném kruhu..Chci něco udělat,pomoci jemu i sobě..ptala jsem se, zda jsou pro tyto děti speciální třídy..prý v Praze.Nedávno vyšel v Mladé frontě článek, kde se o těchto dětech mluvilo,celkem hezky, též že mají i osobního asistenta, že by se s nimi mělo vlídně a přece jen trochu jinak zacházet…dostala jsem vztek,teorie a v praxi nic.
Prosím o radu.Vím, že můj syn má určitý problém, že je hyperaktivní a roztěkaný,ale je to moje dítě,mám ho moc ráda,vím,že je citlivý(asi až moc) a přece ho nezatratím.Těchto dětí je hodně,o problému se též ví již dlouho a základní školu chce zvládnout.Co těmto dětem nabízí náš školní systém?Vždyť takhle se spíš vše zhoršuje..Přitom by stačila třída s klidnějším, trpělivějším učitelem, který je nebude nutit setrvat v pozoru 45min,třeba jim pomůže zapisovat si úkoly…Já nemohu být se synem ve třídě a to, že učitelky mě píšou poznámky, a neustále jen žalují,že něco nepřinesl, zapomněl,tak to asi není řešení.Nyní je v sedmé třídě.
Děkuji
Pavla
Do první třídy šel s hysterickým pláčem, nechtěl se mě pustit a učitelka ho doslova ode mě odtrhávala..Ve škole nedokáže udržet pozornost,soustředit se, není schopen si pamatovat úkoly, nezvládá český jazyk, je nemotorný na výtvarnou výchovu i pracovní činnosti,vyskakuje z lavice,povídá si a jinak vyrušuje.Již před několika lety byl diagnostikován jako ADHD hyperaktivní dítě s nadprůměrným intelektem.Ve škole mi učitelé nevyšli vstříc..za 10 zapomenutí,nekázeň při hodinách apod. měl již dvakrát dvojku z chování.Učím se s ním denně, připravuji s ním tašku, a protože jsem na vše sama, a nejsem školená učitelka (přestože mám vysokou školu),je toho na mě nějak moc, a tak nevydržím být trpělivá, vylítnu a zaječím si.Pak mám výčitky svědomí, že nejsem dobrá máma a to je dokola.Syn je ve škole pod poznámkami, stále kárán, proto na školu zanevírá, zároveň ho to trápí,nezastávám se ho,snažím se být objektivní, vím, že učitelům narušuje výuku ale…mám pocit,že jsme v začarovaném kruhu..Chci něco udělat,pomoci jemu i sobě..ptala jsem se, zda jsou pro tyto děti speciální třídy..prý v Praze.Nedávno vyšel v Mladé frontě článek, kde se o těchto dětech mluvilo,celkem hezky, též že mají i osobního asistenta, že by se s nimi mělo vlídně a přece jen trochu jinak zacházet…dostala jsem vztek,teorie a v praxi nic.
Prosím o radu.Vím, že můj syn má určitý problém, že je hyperaktivní a roztěkaný,ale je to moje dítě,mám ho moc ráda,vím,že je citlivý(asi až moc) a přece ho nezatratím.Těchto dětí je hodně,o problému se též ví již dlouho a základní školu chce zvládnout.Co těmto dětem nabízí náš školní systém?Vždyť takhle se spíš vše zhoršuje..Přitom by stačila třída s klidnějším, trpělivějším učitelem, který je nebude nutit setrvat v pozoru 45min,třeba jim pomůže zapisovat si úkoly…Já nemohu být se synem ve třídě a to, že učitelky mě píšou poznámky, a neustále jen žalují,že něco nepřinesl, zapomněl,tak to asi není řešení.Nyní je v sedmé třídě.
Děkuji
Pavla
V její náručí
