Otázka
Odpověď
Vzdor při plavání
30.10.2004 23:40:59 Alice
Vážená paní Sudíková,
chtěla bych Vás poprosit o Váš názor a o radu, jak řešit vzdor při plavání. Už jsem samozřejmě četla Vaše reakce na podobné otázky, u nás je ale situace trochu jiná v tom, že jeden vdor jsme už úspěšně překonali a teď je tu další.
S naší holčičkou (2roky a 5 měsíců) chodím plavat od jejích tří měsíců. Zhruba kolem roku začala odmítat potápění. Postupně jsmě zjistili, že když plaveme "jen tak" mimo organizované hodiny, je ochotna na potápění občas přistoupit, vodu má ráda a vyloženě ráda skáče do vody (i s potopením). Odmítání na kurzu trvalo celý rok s postupným zlepšováním (potápěla jsem se místo ní nebo s ní, pomáhala i panenka, hry bez potápění ji většinou dost bavily). Před prázdninami už to jakž takž šlo, na volné "cachtárně" se dokonce potápěla s nadšením. V létě o prázdninách se koupala ráda, nadšeně skákala (s potápěním), plavala s pomůckama, sem tam jsem ji cvičně potopila (jen když neodporovala) . Teď po prázdninách (tedy vě věku 2 let a tří měsíců)byla na kurzu od začátku najednou jako vyměněná, vše prováděla s nadšením, začala skákat šipku, sama se schválně potápěla. Po dvou měsících však ze dne na den bez viditelné příčiny opět začala protestovat, přímo hystericky řvát, odmítá se potápět i skákat, chce se mě pořád držet, i když má plavací pomůcku (samozřejmě s ní dávno umí sama plavat a moc ji to bavilo). Dost mě to zaskočilo, myslela jsem, že jsme období dlouhého odmítání úspěšně zvládli, ve vodě se jí nic špatného nestalo a zásoby trpělivosti jsem už zřejmě vyčerpala. Nevím, jak k nastalé situaci přistupovat, přeci jen je už o něco starší a asi zkouší hranice. Mám být "pevná", nebo jí nemám k ničemu nutit? Mají smysl odměny? Mám ji,když nechce plavat, nechat jen sedět a koukat? Mohlo nějak hrát roli to, že se na hodinu přišla podívat příbuzná, kterou vidí jen vzácně? Na jeji návštěvu v bazénu se těšila. Na konci oné hodiny prohlásila, že už nebude skákat a nespolupracovala pak další dvě hodiny, i když jednou přišel tatínek a zase se moc těšila a vykládala, co všechno bude ve vodě dělat. Teď se musím rozhodnout, zda zaplatit další kurz, a tohle mě dost odradilo - říkám si, jestli má cenu pokračovat. Chtěla bych podotknout, že mimo bazén žádný velký vzdor neprobíhá, holčička je velice šikovná, ale mezi cizími lidmi a v cizím prostředí bojácná a stydlivá, dlouho si na všechno zvyká. Předem děkuju za odpověď.
Alice
chtěla bych Vás poprosit o Váš názor a o radu, jak řešit vzdor při plavání. Už jsem samozřejmě četla Vaše reakce na podobné otázky, u nás je ale situace trochu jiná v tom, že jeden vdor jsme už úspěšně překonali a teď je tu další.
S naší holčičkou (2roky a 5 měsíců) chodím plavat od jejích tří měsíců. Zhruba kolem roku začala odmítat potápění. Postupně jsmě zjistili, že když plaveme "jen tak" mimo organizované hodiny, je ochotna na potápění občas přistoupit, vodu má ráda a vyloženě ráda skáče do vody (i s potopením). Odmítání na kurzu trvalo celý rok s postupným zlepšováním (potápěla jsem se místo ní nebo s ní, pomáhala i panenka, hry bez potápění ji většinou dost bavily). Před prázdninami už to jakž takž šlo, na volné "cachtárně" se dokonce potápěla s nadšením. V létě o prázdninách se koupala ráda, nadšeně skákala (s potápěním), plavala s pomůckama, sem tam jsem ji cvičně potopila (jen když neodporovala) . Teď po prázdninách (tedy vě věku 2 let a tří měsíců)byla na kurzu od začátku najednou jako vyměněná, vše prováděla s nadšením, začala skákat šipku, sama se schválně potápěla. Po dvou měsících však ze dne na den bez viditelné příčiny opět začala protestovat, přímo hystericky řvát, odmítá se potápět i skákat, chce se mě pořád držet, i když má plavací pomůcku (samozřejmě s ní dávno umí sama plavat a moc ji to bavilo). Dost mě to zaskočilo, myslela jsem, že jsme období dlouhého odmítání úspěšně zvládli, ve vodě se jí nic špatného nestalo a zásoby trpělivosti jsem už zřejmě vyčerpala. Nevím, jak k nastalé situaci přistupovat, přeci jen je už o něco starší a asi zkouší hranice. Mám být "pevná", nebo jí nemám k ničemu nutit? Mají smysl odměny? Mám ji,když nechce plavat, nechat jen sedět a koukat? Mohlo nějak hrát roli to, že se na hodinu přišla podívat příbuzná, kterou vidí jen vzácně? Na jeji návštěvu v bazénu se těšila. Na konci oné hodiny prohlásila, že už nebude skákat a nespolupracovala pak další dvě hodiny, i když jednou přišel tatínek a zase se moc těšila a vykládala, co všechno bude ve vodě dělat. Teď se musím rozhodnout, zda zaplatit další kurz, a tohle mě dost odradilo - říkám si, jestli má cenu pokračovat. Chtěla bych podotknout, že mimo bazén žádný velký vzdor neprobíhá, holčička je velice šikovná, ale mezi cizími lidmi a v cizím prostředí bojácná a stydlivá, dlouho si na všechno zvyká. Předem děkuju za odpověď.
Alice
V její náručí
