Otázka
Odpověď
Mateřská dovolená jako podmínka adopce
10.11.2004 16:20:46 rodina Hulínova
Vážené dámy, Vážení pánové,
předem přijměte dík za Vaši bohulibou činnost týkající se dětiček s různě spletitým osudem.
Dnes jsme poprvé objevili Vaše www stránky a pozorně četli Vaše odpovědi na dotazy.
A proto bychom rádi znali Váš názor na náš problém.
Jsme rodiče osmiletého Pepči. V roce 2001 jsme se rozhodli adoptovat díťátko. Naše požadavky jsme se soc. pracovnicí sepsali s tím, že bychom rádi , kdyby byl nový člen naší rodiny starší dvou let. Vedl nás k tomu především věkový faktor vzhedem k Pepčovi. Psycholožka nám poradila, že by nebylo "vhodné" adoptovat dítě starší, než ja náš syn. Což jsme považovali za vhodnou radu. Takže věkový požadavek byl 2 roky - aktuální stáří našeho syna.
V roce 2002 (v květnu) nabyla naše žádost o adopci právní účinnosti.
Trpělivě jsme čekali a čekali a čekali a pomalu se nám i našemu širokému rodinnému zázemí myšlenka "nového človíčka "
v z d a l o v a l a.
Až první dopis z KÚ, který přišel 8/2004. Ihned jsme nedočkavostí volali, v jaké záležitosti jsme vlastně předvoláni a tajně doufali, že nám již ukáží fotografii NAŠEHO nového člena rodiny.
Jaké bylo naše překvapení.
Vpodstatě nám paní psycholožka doložila písemné materiály o tom, že jsme téměř jedni z neuspokojených žadatelů, ato to proto, že máme značné požadavky a věková hranice také není optimální.
Byly jsme posteveni před velice těžké rozhodnutí.
Ze svých požadavků nehodláme slevit už kvůli našemu synovi. Protože především oni dva jednou po nás zůstanou na světě.
Nejmenším zlem, že to musíme tak ošklivě nazvat, bylo snížení věkové hranice. Bylo nám řečeno, že když snížíme věkovou hranici na 0 let až aktuální stáří našeho syna, můžeme mít dítě téměř ihned. Přičemž padla PODMÍNKA, že bude muset někdo z nás na mateřskou dovolenou.
Jsme si vědomi "přízemních důvodů", kterými jsme argumentovali nemožnost této podmínky, bohužel paní psycholožka si asertivně stála na svém.
Tento rok jsme si brali hypoteční úvěr, tzn., že si nemůžeme dovolit přijít o jeden plat. Vždyť přece především naše děti by na tuto špatnou ekonomickou situaci hlavě doplatili. Tento rok navíc manželka nastoupila do nového zaměstnání. Tam má plnou podporu činit potřebné kroky, takže zde by problém nebyl, ALE ty peníze...
Nyní shrneme situaci a naše představy:
Máme nově postavený dům, vysokoškolsky vzdělaná manželka učí na ZŠ, kde je velice spokojená, náš syn chodí do třetí třídy, kde prospívá na jedničky, já zastávám funkci zástupce vedoucího obvodního oddělení PČR a když vše dobře dopadne budu na jaře 2005 končit policejní akademii . Po nekonečných rozhovorech máme ochotné babičky, které by velice rády pomohli s "hlídáním", než by náš nový človíček mohl jít do školky. I toto máme domluvené. Manželka by si z práce mohla vybrat dovolenou k překonání počáteční adaptace na nové prostředí. Všichni, hlavně Pepča, se těšíme na Vánoce strávené ve ČTYŘECH.
Chtěli jsme jen pomoci a jsme stavěni před takové podmínky. Poraďte nám PROSÍM, jak dál???
Za odpověď a Vaše názory předem děkuje rodina Hulínova.
předem přijměte dík za Vaši bohulibou činnost týkající se dětiček s různě spletitým osudem.
Dnes jsme poprvé objevili Vaše www stránky a pozorně četli Vaše odpovědi na dotazy.
A proto bychom rádi znali Váš názor na náš problém.
Jsme rodiče osmiletého Pepči. V roce 2001 jsme se rozhodli adoptovat díťátko. Naše požadavky jsme se soc. pracovnicí sepsali s tím, že bychom rádi , kdyby byl nový člen naší rodiny starší dvou let. Vedl nás k tomu především věkový faktor vzhedem k Pepčovi. Psycholožka nám poradila, že by nebylo "vhodné" adoptovat dítě starší, než ja náš syn. Což jsme považovali za vhodnou radu. Takže věkový požadavek byl 2 roky - aktuální stáří našeho syna.
V roce 2002 (v květnu) nabyla naše žádost o adopci právní účinnosti.
Trpělivě jsme čekali a čekali a čekali a pomalu se nám i našemu širokému rodinnému zázemí myšlenka "nového človíčka "
v z d a l o v a l a.
Až první dopis z KÚ, který přišel 8/2004. Ihned jsme nedočkavostí volali, v jaké záležitosti jsme vlastně předvoláni a tajně doufali, že nám již ukáží fotografii NAŠEHO nového člena rodiny.
Jaké bylo naše překvapení.
Vpodstatě nám paní psycholožka doložila písemné materiály o tom, že jsme téměř jedni z neuspokojených žadatelů, ato to proto, že máme značné požadavky a věková hranice také není optimální.
Byly jsme posteveni před velice těžké rozhodnutí.
Ze svých požadavků nehodláme slevit už kvůli našemu synovi. Protože především oni dva jednou po nás zůstanou na světě.
Nejmenším zlem, že to musíme tak ošklivě nazvat, bylo snížení věkové hranice. Bylo nám řečeno, že když snížíme věkovou hranici na 0 let až aktuální stáří našeho syna, můžeme mít dítě téměř ihned. Přičemž padla PODMÍNKA, že bude muset někdo z nás na mateřskou dovolenou.
Jsme si vědomi "přízemních důvodů", kterými jsme argumentovali nemožnost této podmínky, bohužel paní psycholožka si asertivně stála na svém.
Tento rok jsme si brali hypoteční úvěr, tzn., že si nemůžeme dovolit přijít o jeden plat. Vždyť přece především naše děti by na tuto špatnou ekonomickou situaci hlavě doplatili. Tento rok navíc manželka nastoupila do nového zaměstnání. Tam má plnou podporu činit potřebné kroky, takže zde by problém nebyl, ALE ty peníze...
Nyní shrneme situaci a naše představy:
Máme nově postavený dům, vysokoškolsky vzdělaná manželka učí na ZŠ, kde je velice spokojená, náš syn chodí do třetí třídy, kde prospívá na jedničky, já zastávám funkci zástupce vedoucího obvodního oddělení PČR a když vše dobře dopadne budu na jaře 2005 končit policejní akademii . Po nekonečných rozhovorech máme ochotné babičky, které by velice rády pomohli s "hlídáním", než by náš nový človíček mohl jít do školky. I toto máme domluvené. Manželka by si z práce mohla vybrat dovolenou k překonání počáteční adaptace na nové prostředí. Všichni, hlavně Pepča, se těšíme na Vánoce strávené ve ČTYŘECH.
Chtěli jsme jen pomoci a jsme stavěni před takové podmínky. Poraďte nám PROSÍM, jak dál???
Za odpověď a Vaše názory předem děkuje rodina Hulínova.
V její náručí
