Otázka
Odpověď
Re:Posmrtné určení otcovství
28.11.2004 21:43:32 JUDr. Drahomíra Janebová Kubisová
Vážená paní,
položila jste velké množství otázek, v leckterých mám problém se zorientovat, ale pokusím se zodpovědět všechny:
Tak tedy - první skupina - určení otcovství po smrti eventuálního otce: Podle zákona o rodině je možné podat žalobu o určení otcovství muže, který zemřel, a to konkrétně proti opatrovníkovi, kterého soud pro tento případ ustanovil. V tomto soudním řízení provede soud veškeré potřebné důkazy, mj. rozhodně též důkaz prostřednictvím testu DNA, pokud jsou k dispozici vzorky tkání. Vzorky je povinna poskytnout k výzvě soudu každá osoba, které soud takovou povinnost uloží - vdova zemřelého tomu tedy v žádném případě nemůže zabránit. Pouhá skutečnost, že je dítě někomu podobné, nebude mít v řízení o určení otcovství žádný velký vliv. Soud může při svém rozhodování v úvahu jen prokázané skutečnosti, kterými jsou např. prokázané intimní styky matky s domnělým otcem a v současné době především právě velmi přesné testy DNA.
Skupina druhá - nároky dítěte: Pokud bude otcovství prokázáno, má dítě nárok na sociální dávky (sirotčí důchod) a výživné. Za období do okamžiku smrti otce směřuje tento nárok vůči zemřelému muži a tento dluh se pak uspokojuje v dědickém řízení - musí jej uhradit dědicové. Po smrti otce přechází vyživovací povinnost na předky otce (tedy jeho rodiče, pokud jsou naživu). Manželka žádnou vyživovací povinnost vůči dětem svého manžela nemá. Dítě se samozřejmě stane dědicem svého otce, a to tzv. neopominutelným - musí se mu tedy dostat celý jeho zákonný podíl z pozůstalosti. Jednoduše řečeno - manželské i nemanželské děti mají naprosto stejná práva.
A konečně - práva a povinnosti z dopravní nehody: Tak tady si opravdu nevím rady - zemřelý nehodu nezavinil a "zabilo" ho kradené auto... Jestliže zemřelý nehodu skutečně nezavinil, nemusí mít vdova jako dědička zemřelého obavy z toho, že by byla povinna cokoliv hradit zraněné spolujezdkyni. Mohu jen domýšlet, že nehoda byla asi zaviněna špatným technickým stavem vozidla(?), v tom případě by vdova měla nárok na náhradu své újmy vůči provozovateli tohoto vozu (ale to už se opravdu pouštím do spekulací).
Doufám, že to podstatné, co jste chtěla vědět, jsem zodpověděla. Zdravím.
JUDr. Drahomíra Janebová Kubisová
položila jste velké množství otázek, v leckterých mám problém se zorientovat, ale pokusím se zodpovědět všechny:
Tak tedy - první skupina - určení otcovství po smrti eventuálního otce: Podle zákona o rodině je možné podat žalobu o určení otcovství muže, který zemřel, a to konkrétně proti opatrovníkovi, kterého soud pro tento případ ustanovil. V tomto soudním řízení provede soud veškeré potřebné důkazy, mj. rozhodně též důkaz prostřednictvím testu DNA, pokud jsou k dispozici vzorky tkání. Vzorky je povinna poskytnout k výzvě soudu každá osoba, které soud takovou povinnost uloží - vdova zemřelého tomu tedy v žádném případě nemůže zabránit. Pouhá skutečnost, že je dítě někomu podobné, nebude mít v řízení o určení otcovství žádný velký vliv. Soud může při svém rozhodování v úvahu jen prokázané skutečnosti, kterými jsou např. prokázané intimní styky matky s domnělým otcem a v současné době především právě velmi přesné testy DNA.
Skupina druhá - nároky dítěte: Pokud bude otcovství prokázáno, má dítě nárok na sociální dávky (sirotčí důchod) a výživné. Za období do okamžiku smrti otce směřuje tento nárok vůči zemřelému muži a tento dluh se pak uspokojuje v dědickém řízení - musí jej uhradit dědicové. Po smrti otce přechází vyživovací povinnost na předky otce (tedy jeho rodiče, pokud jsou naživu). Manželka žádnou vyživovací povinnost vůči dětem svého manžela nemá. Dítě se samozřejmě stane dědicem svého otce, a to tzv. neopominutelným - musí se mu tedy dostat celý jeho zákonný podíl z pozůstalosti. Jednoduše řečeno - manželské i nemanželské děti mají naprosto stejná práva.
A konečně - práva a povinnosti z dopravní nehody: Tak tady si opravdu nevím rady - zemřelý nehodu nezavinil a "zabilo" ho kradené auto... Jestliže zemřelý nehodu skutečně nezavinil, nemusí mít vdova jako dědička zemřelého obavy z toho, že by byla povinna cokoliv hradit zraněné spolujezdkyni. Mohu jen domýšlet, že nehoda byla asi zaviněna špatným technickým stavem vozidla(?), v tom případě by vdova měla nárok na náhradu své újmy vůči provozovateli tohoto vozu (ale to už se opravdu pouštím do spekulací).
Doufám, že to podstatné, co jste chtěla vědět, jsem zodpověděla. Zdravím.
JUDr. Drahomíra Janebová Kubisová
V její náručí
