Otázka
Odpověď
Problémy s chováním
25.12.2004 22:55:56 Veronika Černá (kluk Vojta, 3,5 roku)
Dobrý den, Jitko,
určitě se budu už poněkolikáté opakovat, ale mám podobný problém jako mnoho ostatních rodičů. Náš Vojtíšek byl asi do 2,5 roku úplně zlaté dítě. Vždycky jsem si říkala, že je to paráda jaký je hodný, když jsme šli nakupovat nebo někam do společnosti. Je odmalička hrozně společenský a zvyklý na hodně lidí okolo sebe. Asi před rokem začal chodit do školky a střídavě k babičce. Samozřejmě jsme si to oba oplakali (já tajně), ale potom se to už uklidnilo, i když občas mě přemlouvá, abych nešla do práce a zůstala s ním doma. Nevím, jestli to souvisí i se změnou jeho chování, protože začal být hrozně vzteklý - když se mu něco nedaří, okamžitě začne házet věcmi a nadávat a přitom si vůbec nenechá od nás pomoct nebo poradit, odstrkuje nás a radši uteče pryč. Potom následuje křik, takže ho necháme dokud se neuklidní a potom následuje výchovný rozhovor. Pokud ve vzteku provede ještě něco dalšího, dostane na zadek. Odmalička je dost tvrdohlavý a prosazuje si svoje - od narození měl určité zdravotní problémy, takže jsme se snažili mu vyhovět, aby příliš neplakal. Ke vztekání se v poslední době přidalo ještě odmlouvání a neposlouchání. Navíc se snaží pořád někoho odstrkovat (i dospělé). Taky vymyslel, že chce být ve všem za každou cenu první. Jednou jsme museli utéct i ze cvičení, protože se začal vztekat, že nemůže stát pořád v řadě první. Začal mě i omezovat při jídle nebo pití čaje a diriguje mě, kdy mám začít jíst, aby byl první. Dokonce začal dělat scénu i u štědrovečerní večeře. S tím dirigováním to dělá i u ostatních činností, například v obchodě mě poučuje před ostatními. Doma za to dostane přes pusu, ale nemůžu mu dávat na veřejnosti. Výchovné hovory vedeme někdy i několikrát denně, ale vypadá to, že bez nějakého účinku. Vždycky naslibuje hory doly, ale za půl hodiny to udělá znovu, nebo hned odvádí řeč na něco jiného.
Další věc je,že je odmala zvyklý spát většinu noci se mnou v posteli (opět ze zdrav. důvodů), ale nemůže si to odvyknout. Nechce ani usínat sám, musím se vždycky vymluvit, že se jdu umýt nebo za ním pošlu tátu. Potom se v noci probudí a přecupitá za námi do postele, a to i několikrát za noc.
Děkuji mockrát za radu a přeju hezké vánoční svátky a hodně zdraví do nového roku.
Veronika
určitě se budu už poněkolikáté opakovat, ale mám podobný problém jako mnoho ostatních rodičů. Náš Vojtíšek byl asi do 2,5 roku úplně zlaté dítě. Vždycky jsem si říkala, že je to paráda jaký je hodný, když jsme šli nakupovat nebo někam do společnosti. Je odmalička hrozně společenský a zvyklý na hodně lidí okolo sebe. Asi před rokem začal chodit do školky a střídavě k babičce. Samozřejmě jsme si to oba oplakali (já tajně), ale potom se to už uklidnilo, i když občas mě přemlouvá, abych nešla do práce a zůstala s ním doma. Nevím, jestli to souvisí i se změnou jeho chování, protože začal být hrozně vzteklý - když se mu něco nedaří, okamžitě začne házet věcmi a nadávat a přitom si vůbec nenechá od nás pomoct nebo poradit, odstrkuje nás a radši uteče pryč. Potom následuje křik, takže ho necháme dokud se neuklidní a potom následuje výchovný rozhovor. Pokud ve vzteku provede ještě něco dalšího, dostane na zadek. Odmalička je dost tvrdohlavý a prosazuje si svoje - od narození měl určité zdravotní problémy, takže jsme se snažili mu vyhovět, aby příliš neplakal. Ke vztekání se v poslední době přidalo ještě odmlouvání a neposlouchání. Navíc se snaží pořád někoho odstrkovat (i dospělé). Taky vymyslel, že chce být ve všem za každou cenu první. Jednou jsme museli utéct i ze cvičení, protože se začal vztekat, že nemůže stát pořád v řadě první. Začal mě i omezovat při jídle nebo pití čaje a diriguje mě, kdy mám začít jíst, aby byl první. Dokonce začal dělat scénu i u štědrovečerní večeře. S tím dirigováním to dělá i u ostatních činností, například v obchodě mě poučuje před ostatními. Doma za to dostane přes pusu, ale nemůžu mu dávat na veřejnosti. Výchovné hovory vedeme někdy i několikrát denně, ale vypadá to, že bez nějakého účinku. Vždycky naslibuje hory doly, ale za půl hodiny to udělá znovu, nebo hned odvádí řeč na něco jiného.
Další věc je,že je odmala zvyklý spát většinu noci se mnou v posteli (opět ze zdrav. důvodů), ale nemůže si to odvyknout. Nechce ani usínat sám, musím se vždycky vymluvit, že se jdu umýt nebo za ním pošlu tátu. Potom se v noci probudí a přecupitá za námi do postele, a to i několikrát za noc.
Děkuji mockrát za radu a přeju hezké vánoční svátky a hodně zdraví do nového roku.
Veronika
V její náručí
