Otázka
Odpověď
Potíže se synem
5.1.2005 21:39:26 Katka ,syn 5 let a dcery dvojčátka 10 měsíců
Dobrý večer paní doktorko,mám syna Danečka 5 a půl roku a musí se s někým poradit,protože si s ním ani já ani manžel nevíme rady.
Před necelým rokem se nám narodily holčičky dvojčátka a mě nastala spousta práce a málo času.Bydlíme v rodinném domku na vsi,kam jsme se před 6 lety přestěhovali.Ani já ani manžel nemáme poblíž rodinu,takže tetičky ani babičky u nás nefungují....Bohu žel,manžel podniká a je do večera v zaměstnání,takže celá starost o rodinu a děti je na mě.Jenže Daneček to asi velmi těžce nese,že se mu nemohu věnovat tak jako dříve.Je to velice chytrý kluk,je velice učenlivý a na poustu věcí šikovný,už umí číst a psát,ale je velice nesoustředěný a hlavně velice neposlušný.Dělá nám stále naschvály,zlobí aby upoutal pozornost a když ji upoutá,zlobí ještě víc a pokud se odvrátíme tak vyvede něco aby jseme si ho všimli.Musí ale říci,že si s ním téměř deně hraji,sám si hrát nechce,pořád vyžaduje a vynucuje si pozornost, vždy když holky spí,tak se snažím mu věnovat,hrát si,povídat si s ním,řešit jeho potíže a bavit se o jeho zájmech.Manžel vždy,když má čas tak si syma bere a snaží se mu také věnovat.Pokud má přání tak se snažíme mu vyhovět,jezíme na výlety a kupujeme mu co se mu líbí,čož už taky nechceme protože už toho taky dpst využívá.
Daneček je stále velice nervozní pořad pobíhá po místnosti,skáče,skřípe zubama,žmoulá si uši,je strašně rozstěkený,je to téměř každý den co řešíme nějaký problém.Snežíme se jej sklidnit,ale ne vždy se nám to daří.Nechceme a ani toho nejsme zastanci aby jsme ho fyzicky trestali,takže poprvé..........podruhé.........potřetí.....vysvětluji,domlouvám,ignoruji,potom už vykřiknu,ale on si z toh domlouvání absolutně nic nedělá,pokud ho plácnu je chvíli klid,mě to mrzí asi více než jeho a za chvíli nanaovo..........Pokud si něco umane a mi mu nevyhovíme tak se snaží vynucovat vše brekem,bez slz fňuka a křičí a to dělá i ve školce.
V kolektivu se zapojuje,ale taky u toho poletuje všechno dělá ne dvakrát,je takový jekého má zrovna kamaráda,pokud je hodný,snaží se taky,pokud je to nějaký raubíř,tak se veze s ním.Velký kolektiv moc nevyhledává,stačí mu tak jeden,dva kamarádi.Letos půjde k zápisu,ale po poradě s pí.učítelkou bude lepší obklad(je nesoustředěný,lítostivý a špatně adaptabilní).
K sestřičká se chová pěkně,snaží se mi pomáhat a já se snaží ho zapojit formou hry a zábavy do mojí práce.Hrajeme si někdy všichni společně,někdy individuálně,ale Daneček se snaží vždy něco vyvést,aby to nakonec skončilo křikem.Jsem z toho zoufalá,smutná,nevím jak to řešit a dost mě to trápí.Nejde to po dobrém ami po zlém.Mám všechny své děti moc ráda a snežím se nedělat rozdíly,ale ty menší potřebují prostě více péče.Prosím poraďte mi,případně mi doporučte jinou poradnu,literaturu nebo přímo kontakt na dětského psychologa.Kam bych se mohla obrátit a s kým si promluvit,třeba je chyba ve mě a možná že dělám něco špatně,nevím co ale moc bych si to přála zněnit...........
Nezlobte se je ten dotaz dlouhý,ale snažila jsem se Vám co nejlépe naznačit moji situaci.....
Děkuji Katka
Před necelým rokem se nám narodily holčičky dvojčátka a mě nastala spousta práce a málo času.Bydlíme v rodinném domku na vsi,kam jsme se před 6 lety přestěhovali.Ani já ani manžel nemáme poblíž rodinu,takže tetičky ani babičky u nás nefungují....Bohu žel,manžel podniká a je do večera v zaměstnání,takže celá starost o rodinu a děti je na mě.Jenže Daneček to asi velmi těžce nese,že se mu nemohu věnovat tak jako dříve.Je to velice chytrý kluk,je velice učenlivý a na poustu věcí šikovný,už umí číst a psát,ale je velice nesoustředěný a hlavně velice neposlušný.Dělá nám stále naschvály,zlobí aby upoutal pozornost a když ji upoutá,zlobí ještě víc a pokud se odvrátíme tak vyvede něco aby jseme si ho všimli.Musí ale říci,že si s ním téměř deně hraji,sám si hrát nechce,pořád vyžaduje a vynucuje si pozornost, vždy když holky spí,tak se snažím mu věnovat,hrát si,povídat si s ním,řešit jeho potíže a bavit se o jeho zájmech.Manžel vždy,když má čas tak si syma bere a snaží se mu také věnovat.Pokud má přání tak se snažíme mu vyhovět,jezíme na výlety a kupujeme mu co se mu líbí,čož už taky nechceme protože už toho taky dpst využívá.
Daneček je stále velice nervozní pořad pobíhá po místnosti,skáče,skřípe zubama,žmoulá si uši,je strašně rozstěkený,je to téměř každý den co řešíme nějaký problém.Snežíme se jej sklidnit,ale ne vždy se nám to daří.Nechceme a ani toho nejsme zastanci aby jsme ho fyzicky trestali,takže poprvé..........podruhé.........potřetí.....vysvětluji,domlouvám,ignoruji,potom už vykřiknu,ale on si z toh domlouvání absolutně nic nedělá,pokud ho plácnu je chvíli klid,mě to mrzí asi více než jeho a za chvíli nanaovo..........Pokud si něco umane a mi mu nevyhovíme tak se snaží vynucovat vše brekem,bez slz fňuka a křičí a to dělá i ve školce.
V kolektivu se zapojuje,ale taky u toho poletuje všechno dělá ne dvakrát,je takový jekého má zrovna kamaráda,pokud je hodný,snaží se taky,pokud je to nějaký raubíř,tak se veze s ním.Velký kolektiv moc nevyhledává,stačí mu tak jeden,dva kamarádi.Letos půjde k zápisu,ale po poradě s pí.učítelkou bude lepší obklad(je nesoustředěný,lítostivý a špatně adaptabilní).
K sestřičká se chová pěkně,snaží se mi pomáhat a já se snaží ho zapojit formou hry a zábavy do mojí práce.Hrajeme si někdy všichni společně,někdy individuálně,ale Daneček se snaží vždy něco vyvést,aby to nakonec skončilo křikem.Jsem z toho zoufalá,smutná,nevím jak to řešit a dost mě to trápí.Nejde to po dobrém ami po zlém.Mám všechny své děti moc ráda a snežím se nedělat rozdíly,ale ty menší potřebují prostě více péče.Prosím poraďte mi,případně mi doporučte jinou poradnu,literaturu nebo přímo kontakt na dětského psychologa.Kam bych se mohla obrátit a s kým si promluvit,třeba je chyba ve mě a možná že dělám něco špatně,nevím co ale moc bych si to přála zněnit...........
Nezlobte se je ten dotaz dlouhý,ale snažila jsem se Vám co nejlépe naznačit moji situaci.....
Děkuji Katka
V její náručí
