Otázka
Odpověď
Problémy s dýcháním při pláči
10.1.2005 21:29:34 Slávka, 2 dcery
Máme 12 a 4 letou dceru.
Mladší dcera má od narození různé zdravotní problémy (časté infekce horních i dolních cest dýchacích, laryngitidy s nutností hospitalizace, křeče z horečky s následnými lehkými neurolog.potížemi a nočními děsy, problémy s vyměšováním). Kdykoliv si vezme něco do hlavy a my nechceme nebo nemůžeme vyhovět, začne si vše vymáhat pláčem. To není nic neobvyklého, to vím. Ale pravidelně se stává, že např. po 5 minutách soustavného pláče začne mít problémy s dýcháním. Vypadá to tak, jako by se jí stáhly průdušky, jako by byla hrozně zahleněná, nevím, jak to přesně popsat. Začne panikařit, je vyděšená, že se jí špatně dýchá, tlačí jí na prsou a je to i slyšet, že tam něco překáží, že to není v pořádku. Musím jí vždycky co nejrychleji uklidnit a pak potíže ustoupí. Problémem je, že těžko potom vydržíme, a i když nechceme, většinou jí vyhovíme, protože máme obavy, aby se to nerozvinulo v nějaký záchvat. A výchovné zásady jdou do háje. Je to dost psychicky náročné, protože se to stává celkem často. Poprvé to vypadalo, že mi omdlí v naruči, podle mého názoru z nedostatku kyslíku.
Můžete mi poradit, jestli může jít o nějaký zdravotní problém a máme se obrátit na dětského lékaře, nebo jestli je to spíš věc psychická a nemusíme mít takové obavy?
Moc děkuji za odpověď. Slávka
Mladší dcera má od narození různé zdravotní problémy (časté infekce horních i dolních cest dýchacích, laryngitidy s nutností hospitalizace, křeče z horečky s následnými lehkými neurolog.potížemi a nočními děsy, problémy s vyměšováním). Kdykoliv si vezme něco do hlavy a my nechceme nebo nemůžeme vyhovět, začne si vše vymáhat pláčem. To není nic neobvyklého, to vím. Ale pravidelně se stává, že např. po 5 minutách soustavného pláče začne mít problémy s dýcháním. Vypadá to tak, jako by se jí stáhly průdušky, jako by byla hrozně zahleněná, nevím, jak to přesně popsat. Začne panikařit, je vyděšená, že se jí špatně dýchá, tlačí jí na prsou a je to i slyšet, že tam něco překáží, že to není v pořádku. Musím jí vždycky co nejrychleji uklidnit a pak potíže ustoupí. Problémem je, že těžko potom vydržíme, a i když nechceme, většinou jí vyhovíme, protože máme obavy, aby se to nerozvinulo v nějaký záchvat. A výchovné zásady jdou do háje. Je to dost psychicky náročné, protože se to stává celkem často. Poprvé to vypadalo, že mi omdlí v naruči, podle mého názoru z nedostatku kyslíku.
Můžete mi poradit, jestli může jít o nějaký zdravotní problém a máme se obrátit na dětského lékaře, nebo jestli je to spíš věc psychická a nemusíme mít takové obavy?
Moc děkuji za odpověď. Slávka