Otázka
Odpověď
Problémy v 1. třídě
21.1.2005 0:43:08 Arnošt (syn 7 let, dcera 4 roky)
Syn v 1. třídě má ve škole problémy. Je odmalička dítě nepříjemné, velmi únavné, každého obtěžuje hlučností, neustálou potřebou pozornosti druhých, stálou touhou komunikovat. Přitom si ale neuvědomuje, že to druhým vadí a nedělá to se zlým úmyslem. V téměř každém kolektivu dětí tímto na sebe strhl agresivitu ostatních na hranici šikany. Je diagnostikován jako hyperaktivní, hyperkinetický, s problémy pohybové koordinace a nerovnoměrným vývojem osobnosti. Identifikovali jsme několik oblastí problémů: nesoustředěnost a problematické vnímání pokynů, totální extrovert, problémy s motorikou svázané s problémy sebeobsluhy, extrémní hysterické reakce na krizové situace, selhání, ohrožení, zklamání i napomenutí a apriori odmítání opravy či usměrnění od autority (čím bližší je mu tato osoba, tím je to snadnější, jediný možný přístup je přes logické argumenty) spolu s primárním negativismem.
Vedení školy na nás působí, abychom s tím něco dělali a našli si nějaký kurz rodinné terapie, kde asi "vychovají" syna (i nás ...). Klademe si otázku, zda něco takového existuje a prožíváme dost výrazné sklamání, co vše jsme ve výchově nezvládli. (Je skutečnost, že naše výchova byla hodně přijímající, a pod tlakem synových reakcí i ostatních okolností - mnohé nemoci, druhé dítě, naše vlastní antiasertivní povahy, ... nebyla příliš zakotvena v pevných hranicích.) Máme také obavu (a škola také), aby se nejednalo o výraznější psychický problém než jen LMD. Většina odborníků, s nimiž jsme se setkali, (neurolog, psychiatr) však nad situací prakticky mávla rukou a konstatovala, že to je normální LMD a nerovnoměrnost vývoje, a že s tím není třeba příliš pracovat - že to škola prostě musí vydržet. Ale terapii nám kromě Ritalinu nikdo nenabídl.(Ritalin od neurologa část problémů potlačil v míře, že dítě je schopné školní docházky - v září to tak zdaleka nevypadalo.) Škola (vybraná rodinného typu) kam dítě dovážíme, učitel (sportovního ducha) situaci zvládá dobře, ostatní již až tak ne.
Stejné rysy se v naší rodině objevují ve více generacích ... (deprese, hrozby sebevraždou apod.)
Je možné najít nějakou psychologickou či jinou pomoc i třeba s poradenstvím pro rodiče?
Vedení školy na nás působí, abychom s tím něco dělali a našli si nějaký kurz rodinné terapie, kde asi "vychovají" syna (i nás ...). Klademe si otázku, zda něco takového existuje a prožíváme dost výrazné sklamání, co vše jsme ve výchově nezvládli. (Je skutečnost, že naše výchova byla hodně přijímající, a pod tlakem synových reakcí i ostatních okolností - mnohé nemoci, druhé dítě, naše vlastní antiasertivní povahy, ... nebyla příliš zakotvena v pevných hranicích.) Máme také obavu (a škola také), aby se nejednalo o výraznější psychický problém než jen LMD. Většina odborníků, s nimiž jsme se setkali, (neurolog, psychiatr) však nad situací prakticky mávla rukou a konstatovala, že to je normální LMD a nerovnoměrnost vývoje, a že s tím není třeba příliš pracovat - že to škola prostě musí vydržet. Ale terapii nám kromě Ritalinu nikdo nenabídl.(Ritalin od neurologa část problémů potlačil v míře, že dítě je schopné školní docházky - v září to tak zdaleka nevypadalo.) Škola (vybraná rodinného typu) kam dítě dovážíme, učitel (sportovního ducha) situaci zvládá dobře, ostatní již až tak ne.
Stejné rysy se v naší rodině objevují ve více generacích ... (deprese, hrozby sebevraždou apod.)
Je možné najít nějakou psychologickou či jinou pomoc i třeba s poradenstvím pro rodiče?