Otázka
Odpověď
Re:Zakoktávání v řeči
17.12.2000 Silvie Nedvědová
Dobrý den Danielo,
zadrhávání bývá nejčastěji charakterizováno jako projev neurózy. Záleží také na "podobě" zadrhávání, zda je spíš znakem zvýšeného napětí v určitých situacích nebo se, jako u Vaší dcery, objevuje pravidelně, jako doprovod určité překotnosti, rychlého proudu myšlenek, které dítě nebo i dospělý pak nestíhá vyslovit.
"Neurotické" projevy mohou vzniknout v důsledku situace, na kterou se dítě obtížně adaptuje, a záleží na druhu a míře zátěže, ale také na stupni vnímavosti nebo odolnosti konkrétního člověka vůči určité zátěži. Pro každého tedy může být zátěžovou situací něco úplně jiného, a u různých lidí se mohou neurotické příznaky projevovat různě. Může jít o problémy doma, změnu učitele, někdy stačí „jen“ časový tlak… Někdy odezní samy, někdy je potřebná určitá podpora.
Objevily-li se tyto projevy náhle, a do té doby se u dcery v řečové oblasti žádné nápadnosti neprojevovaly, mohlo by to souviset také s nástupem dospívání – mění se struktura myšlení, dítě má stále více poznatků, navíc mohou být děti „labilnější“ celkově, a může dojít k určité nerovnováze mezi myšlením a řečovým projevem.
Neměla dcera nějaký úraz nebo nepředcházelo nějaké onemocnění?
Obrátit se můžete na dětského lékaře, neurologii, tam byste měli získat informace, zda zadrhávání má nebo nemá nějaký podklad v organismu. Zároveň můžete navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu nebo dětského psychologa, kde by mohli zjistit, není-li podkladem zadrhávání, např. zvýšená úzkostnost dítěte nebo nějaká, pro dceru zvýšená zátěž. Někdy si dospělí, kteří s dítětem žijí ani neumějí představit, že určitá situace, která se jim jeví zcela běžná nebo zvládnutelná jen s mírně zvýšeným úsilím, může být pro dítě už moc obtížná. Cenné informace by Vám mohli poskytnout i na logopedii, adresu by měl vědět dětský lékař. Vhodná je v každém případě psychoterapie, může být vhodná psychoterapie individuální nebo skupinová, kdy se pracuje s dítětem nebo i psychoterapie rodinná. Pokud by se Vám nepodařilo získat kontakty v poradně, můžete se obrátit na DYS-centrum.
Sama si můžete, pro sebe, zkusit všímat, zda neobjevíte nějaké podobné situace, kdy se zadrhávání objevuje nebo zhoršuje.
Na rytmus řeči má také pozitivní vliv zpívání.
Celkově je v každém případě důležitý klidný, podporující přístup k dítěti, to, že dceři dáte najevo, že na povídání máte dost času, a že je pro Vás příjemné poslouchat, co Vám povídá nebo si povídat spolu. K jednorázovému uvolnění může pomoci dotek, pohlazení…
V březnovém čísle časopisu Psychologie dnes byl rozsáhlý článek O partnerství a koktavosti. Mluví se v něm o vlivu, jaký může mít koktavost na rodinné příslušníky, jak ji prožívají, a nejčastěji s ní zachází postižení, a jakou podporu jim rodinní příslušníci poskytují nebo mohou poskytovat. Článek je sepsán podle materiálů paní Bobergové, manželky profesora E. Boberga, který se zabýval "řečovou patologií", a sám se s poruchou řeči potýkal, možná by Vás mohl zajímat.
Hodně pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
zadrhávání bývá nejčastěji charakterizováno jako projev neurózy. Záleží také na "podobě" zadrhávání, zda je spíš znakem zvýšeného napětí v určitých situacích nebo se, jako u Vaší dcery, objevuje pravidelně, jako doprovod určité překotnosti, rychlého proudu myšlenek, které dítě nebo i dospělý pak nestíhá vyslovit.
"Neurotické" projevy mohou vzniknout v důsledku situace, na kterou se dítě obtížně adaptuje, a záleží na druhu a míře zátěže, ale také na stupni vnímavosti nebo odolnosti konkrétního člověka vůči určité zátěži. Pro každého tedy může být zátěžovou situací něco úplně jiného, a u různých lidí se mohou neurotické příznaky projevovat různě. Může jít o problémy doma, změnu učitele, někdy stačí „jen“ časový tlak… Někdy odezní samy, někdy je potřebná určitá podpora.
Objevily-li se tyto projevy náhle, a do té doby se u dcery v řečové oblasti žádné nápadnosti neprojevovaly, mohlo by to souviset také s nástupem dospívání – mění se struktura myšlení, dítě má stále více poznatků, navíc mohou být děti „labilnější“ celkově, a může dojít k určité nerovnováze mezi myšlením a řečovým projevem.
Neměla dcera nějaký úraz nebo nepředcházelo nějaké onemocnění?
Obrátit se můžete na dětského lékaře, neurologii, tam byste měli získat informace, zda zadrhávání má nebo nemá nějaký podklad v organismu. Zároveň můžete navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu nebo dětského psychologa, kde by mohli zjistit, není-li podkladem zadrhávání, např. zvýšená úzkostnost dítěte nebo nějaká, pro dceru zvýšená zátěž. Někdy si dospělí, kteří s dítětem žijí ani neumějí představit, že určitá situace, která se jim jeví zcela běžná nebo zvládnutelná jen s mírně zvýšeným úsilím, může být pro dítě už moc obtížná. Cenné informace by Vám mohli poskytnout i na logopedii, adresu by měl vědět dětský lékař. Vhodná je v každém případě psychoterapie, může být vhodná psychoterapie individuální nebo skupinová, kdy se pracuje s dítětem nebo i psychoterapie rodinná. Pokud by se Vám nepodařilo získat kontakty v poradně, můžete se obrátit na DYS-centrum.
Sama si můžete, pro sebe, zkusit všímat, zda neobjevíte nějaké podobné situace, kdy se zadrhávání objevuje nebo zhoršuje.
Na rytmus řeči má také pozitivní vliv zpívání.
Celkově je v každém případě důležitý klidný, podporující přístup k dítěti, to, že dceři dáte najevo, že na povídání máte dost času, a že je pro Vás příjemné poslouchat, co Vám povídá nebo si povídat spolu. K jednorázovému uvolnění může pomoci dotek, pohlazení…
V březnovém čísle časopisu Psychologie dnes byl rozsáhlý článek O partnerství a koktavosti. Mluví se v něm o vlivu, jaký může mít koktavost na rodinné příslušníky, jak ji prožívají, a nejčastěji s ní zachází postižení, a jakou podporu jim rodinní příslušníci poskytují nebo mohou poskytovat. Článek je sepsán podle materiálů paní Bobergové, manželky profesora E. Boberga, který se zabýval "řečovou patologií", a sám se s poruchou řeči potýkal, možná by Vás mohl zajímat.
Hodně pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
